17 C 312/2023

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl soudkyní Mgr. Martinou Valentovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 47 157,77 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 47 157,77 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 47 157,77 Kč od 2. 8. 2022 do zaplacení a s úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 47 157,77 Kč od 2. 8. 2022 do zaplacení, a to ve lhůtě do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části o zaplacení úroku ve výši 10,65 % ročně z částky 47 157,77 Kč od 2. 8. 2022 do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 14 409,60 Kč k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], Ph.D., do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Olomouci dne 21. 11. 2023 domáhala po žalované zaplacení částky 47 157,77 Kč s odůvodněním, že její právní předchůdce, [právnická osoba], [IČO] (dále též jen„ [anonymizováno]“), uzavřel se žalovanou dne 21. 1. 1999 smlouvu o účtu [číslo] na základě které byl žalované zřízen sporožirový účet, a dále dne 25. 7. 2000 smlouvu o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu, na základě které byl žalované na běžném účtu poskytnut kontokorentní úvěr, tedy možnost čerpat peněžní prostředky do debetního (záporného) zůstatku. Nedílnou součástí smluv byly Všeobecné obchodní podmínky ČS. Limit kontokorentního úvěru byl sjednán ve výši 45 000 Kč. Žalovaná byla zároveň podle smlouvy o úvěru povinna platit ČS roční úrok z čerpaného kontokorentu ve výši podle oznámení ČS (ke dni vzniku debetního zůstatku činila výše úrokové sazby 18,90 % ročně) a ceny za služby spojené s vedením kontokorentu a běžného účtu v souladu splatným sazebníkem ČS, jež byly v souladu se smlouvou o úvěru započítávány do výše kontokorentu. Žalovaná se současně zavázala nepřekročit povolený limit kontokorentu. Překročení limitu kontokorentu bylo považováno za případ vzniku tzv. nepovoleného debetního zůstatku, který byla žalovaná povinna vyrovnat. Žalovaná debetní zůstatek přes upomínky nevyrovnala, proto ČS převedla pohledávku na zaplacení celého kontokorentu dne 1. 5. 2021 na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků a vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky s úroky. Úrok z úvěru k uvedenému dni činil 685,13 Kč, úrok z prodlení 79,73 Kč. Nepovolený debetní zůstatek byl ode dne následujícího po převedení na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků i nadále úročen úrokem z kontokorentu ve výši 18,90 % ročně a zároveň úrokem z prodlení v zákonné výši. Žalovaná byla o skutečnosti převedení debetního zůstatku na evidenční účet vyrozuměna výzvou ze dne 1. 5. 2021 a zároveň byla upozorněna na možnost soudního vymáhání pohledávky. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 26. 8. 2021, a to s účinností ke dni 1. 9. 2021, což bylo žalované oznámeno. Ke dni postoupení pohledávka činila celkem 53 641,58 Kč a sestávala z jistiny ve výši 50 348,11 Kč, úroku do 1. 9. 2021 ve výši 1 966,63 Kč a úroku z prodlení do 1. 9. 2021 ve výši 1 326,84 Kč. Po postoupení pohledávky bylo uhrazeno 19 000 Kč. Žalobkyně požadovala úhradu dlužné jistiny ve výši 47 157,77 Kč, zákonných úroků z prodlení a dále úrok 18,9 % ročně z dlužné jistiny od 2. 8. 2022 do zaplacení. Před podáním žaloby žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.

3. Soud provedl předložené listinné důkazy a učinil z nich následující skutková zjištění: -) z výpisu z OR bylo zjištěno, že žalobkyně je společností s ručením omezeným s datem vzniku a zápisu dne 29. 4. 2010; -) ze smlouvy o sporožirovém účtu ze dne 21. 1. 1999, ze smlouvy o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu ze dne 25. 7. 2000, z Všeobecných obchodních podmínek [právnická osoba] platných od 15. 7. 2002, ze sazebníku [právnická osoba] a z [právnická osoba] bylo zjištěno, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně dne 21. 1. 1999 Smlouvu o sporožirovém účtu, kterému bylo přiděleno [číslo]. Dle bodu 10 smlouvy byla ČS oprávněna si účtovat za poskytování bankovních služeb ceny podle Sazebníku ČS pro bankovní obchody, platného v době poskytnutí služby. Dle bodu 14 smlouvy byly obě strany oprávněny smlouvu vypovědět bez uvedení důvodu s účinností k poslednímu dni kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď druhé smluvní straně doručena. ČS byla dále oprávněna vypovědět smlouvu s okamžitou účinností ke dni doručení výpovědi v případě porušení smluvních podmínek ze strany disponujících osob (např. nevyrovnání debetního zůstatku a sankčního úroku na základě písemné výzvy). Dne 25. 7. 2000 uzavřel právní předchůdce žalobkyně se žalovanou Smlouvu o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu, na základě které se právní předchůdce žalobkyně zavázal za podmínek stanovených touto smlouvou poskytovat žalované – majiteli účtu úvěr na sporožirovém účtu (kontokorent) až do výše 45 000 Kč s tím, že kontokorent bude veden na sporožirovém účtu [číslo] úroky a ceny za služby budou připisovány k jistině. Úrok připsaný k 31. 12. kalendářního roku se započítává do sjednané výše kontokorentu. Žalovaná se zavázala platit právnímu předchůdci žalobkyně roční úrok z kontokorentu ve výši stanovené v platném Sdělení ČS (část Oznámení) a dále ceny za služby spojené s vedením kontokorentu stanovené Sazebníkem ČS pro bankovní obchody platným v době poskytnutí služby. Dle bodu 5 Smlouvy o úvěru byla žalovaná oprávněna čerpat kontokorent průběžně a zavázala se nepřekročit jeho sjednanou výši. Dle bodu 6 Smlouvy o úvěru se žalovaná zavázala splatit právnímu předchůdci žalobkyně celou výši kontokorentu včetně úroků a cen za služby nejpozději do jednoho roku od prvého čerpání kontokorentu, a to na sporožirový účet, z něhož je kontokorent čerpán. V případě uhrazení dluhu v uvedené jednoroční době, popř. před touto dobou, byla žalovaná oprávněna opětovně čerpat sjednaný kontokorent s tím, že i pro další čerpání a splácení platí sjednané podmínky. Dle bodu 7 Smlouvy o úvěru za porušení smluvních podmínek uvedených v bodě 5 a 6 byl právní předchůdce žalobkyně oprávněn účtovat sankční úroky od počátku přečerpání kontokorentu. Sankční úroky platné ke dni porušení smluvních podmínek byl majitel účtu povinen zaplatit ve výši stanovené ve Sdělení ČS (část Oznámení). Dle bodu 14 Smlouvy o úvěru byla každá smluvní strana oprávněna smlouvu vypovědět kdykoliv bez uvedení důvodu. Výpovědní lhůta činí 1 měsíc a počíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla písemná výpověď doručena druhé straně. Dle bodu 15 Smlouvy o úvěru byl právní předchůdce žalobkyně oprávněn vypovědět tuto smlouvu o poskytnutí úvěru s okamžitou účinností ke dni doručení výpovědi, poruší-li majitel účtu nebo spoludisponující osoby sjednané podmínky. V případě zrušení smlouvy byla žalovaná povinna ihned zaplatit ČS její pohledávku z kontokorentu spolu se stanovenými úroky a cenami za poskytnuté služby (bod. 17 Smlouvy o úvěru). Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky právního předchůdce žalobkyně. Dle Oznámení ČS výše sankčního úroku debetního zůstatku na Sporožirovém účtu s platností od 31. 7. 1997 činila 25 %; -) z výpisu z účtu žalované č. [bankovní účet] za období od 1. 1. 2019 do 31. 12. 2020 bylo zjištěno, jak žalovaná povolený kontokorent čerpala a splácela, úroková sazba činila 18,9 % ročně. Ke dni 30. 9. 2020 činil končený zůstatek na účtu – 44 433,50 Kč, žalovaná mohla čerpat 566,50 Kč, ke dni 31. 10. 2020 činil konečný zůstatek na účtu – 45 658,99 Kč, vyčerpaná částka po splatnosti činila 658,99 Kč. Ke dni 30. 11. 2020 činil konečný zůstatek – 45 089,33 Kč, vyčerpaná částka po splatnosti činila 89,33 Kč. Ke dni 31. 12. 2020 činil končený zůstatek – 45 749,85 Kč, vyčerpaná částka po splatnosti činila 749,85 Kč; -) z poslední výzvy před podáním žaloby ze dne 3. 5. 2021 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně žalovanou dopisem ze dne 3. 5. 2021 informoval, že vzhledem k tomu, že přes zaslané upomínky nedošlo k vyrovnání nepovoleného přečerpání na účtu [číslo], převedl dne 2. 5. 2021 pohledávku z uvedeného účtu na účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků. Ke dni převodu činila celková dlužná částka 51 146,70 Kč a sestávala z nepovoleného přečerpání ve výši 50 348,11 Kč, řádných úroků a zákonných úroků z prodlení ve výši 798,59 Kč. Žalovanou dále vyzýval k neprodlenému vyrovnání dlužné částky, zároveň byla upozorněna na možnost soudního vymáhání pohledávky. Právní předchůdce žalobkyně uvedenou výzvou současně vypověděl smlouvu o účtu a další dohody o službách souvisejících s účtem žalované, s tím, že smlouva i dohody budou ukončeny k poslednímu dni druhého kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byla tato výzva doručena žalované, přičemž k ukončení nedojde v případě včasného vyrovnání dluhu. Ve výzvě dále uvedl, že ke dni doručení žalované odstupuje od dohody o vydání a používání debetních karet; -) z podkladů pro soudní jednání, obratů od 1. 5. 2021 do 1. 9. 2021, bylo zjištěno, že žalovaná se dostala do nepovoleného debetu ve výši 50 348,11 Kč, ke dni 1. 5. 2021 byly účtovány řádné úroky ve výši 685, 113 Kč a úrok z prodlení ve výši 79,73 Kč, úvěr byl úročen sazbou 18,9 %. Ke dni 1. 9. 2021 činila pohledávka celkem 53 641,58 Kč a sestávala z jistiny úvěru ve výši 50 438,11 Kč, úroků z úvěru ve výši 1 966,63 Kč a úroku z prodlení ve výši 1 326,84 Kč; -) ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 26. 8. 2021, včetně přílohy [číslo] – Seznamu pohledávek a přílohy [číslo] – Potvrzení o zaplacení kupní ceny a z Dohody o úplatě ze dne 31. 8. 2021, bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni s účinností ke dni 1. 9. 2021, kdy byla uhrazena kupní cena postupovaných pohledávek; -) z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 17. 9. 2021, včetně podacího lístku, bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně žalované oznámil postoupení pohledávky na žalobkyni dopisem ze dne 17. 9. 2021, odeslaným téhož dne; -) z předžalobní výzvy ze dne 21. 1. 2022, včetně podacího lístku, bylo zjištěno, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovanou k úhradě částky 59 033,45 Kč nejpozději do 5. 2. 2022. Výzva byla odeslána dne 21. 1. 2022; 4. Na základě uvedených skutkových zjištění dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu věci: Žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], dne 21. 1. 1999 Smlouvu o sporožirovém účtu, kterému bylo přiděleno [číslo]. Dne 25. 7. 2020 uzavřel právní předchůdce žalobkyně se žalovanou Smlouvu o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu, na základě které se právní předchůdce žalobkyně zavázal za podmínek stanovených touto smlouvou poskytovat žalované - majiteli účtu - úvěr na sporožirovém účtu (kontokorent) až do výše 45 000 Kč s tím, že kontokorent bude veden na sporožirovém účtu [číslo] úroky a ceny za služby budou připisovány k jistině. Dle bodu 5 Smlouvy o úvěru byla žalovaná oprávněna čerpat kontokorent průběžně a zavázala se nepřekročit jeho sjednanou výši. Dle bodu 6 Smlouvy o úvěru se žalovaná zavázala splatit právnímu předchůdci žalobkyně celou výši kontokorentu včetně úroků a cen za služby nejpozději do jednoho roku od prvého čerpání kontokorentu. Dle bodu 7 Smlouvy o úvěru za porušení smluvních podmínek uvedených v době 5 a 6 byl právní předchůdce žalobkyně oprávněn od počátku přečerpání kontokorentu účtovat sankční úroky. Žalovaná se dostala do nepovoleného debetu, který přes upomínky učiněné ze strany právního předchůdce žalobkyně nebyl vyrovnán, proto právní předchůdce žalobkyně převedl dne 2. 5. 2021 pohledávku na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků a žalovanou vyzval k neprodlenému vyrovnání dlužné částky, která ke dni převodu činila 51 146,70 Kč a sestávala z nepovoleného přečerpání ve výši 50 348,11 Kč a z řádných úroků a zákonných úroků z prodlení ve výši 798,59 Kč. Úroková sazba činila 18,9 % ročně. Pohledávka za žalovanou vyplývající z výše uvedené Smlouvy o úvěru, včetně jejího příslušenství a práv s pohledávkou spojených, byla ze strany [právnická osoba] postoupena žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 26. 8. 2021, a to s účinností ke dni 1. 9. 2021. Pohledávka za žalovanou činila ke dni postoupení, tedy k 1. 9. 2021, celkem částku 53 641,58 Kč a skládala se ze zůstatku úvěru (jistiny) ve výši 50 348,11 Kč, úroku z úvěru do 1. 9 2021 ve výši 1 966,63 Kč a úroku z prodlení do 1. 9. 2021 ve výši 1 326,84 Kč. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno přípisem ze dne 17. 9. 2021, odeslaným žalované téhož dne. Právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě žalobní pohledávky dopisem ze dne 21. 1. 2022, odeslaným žalované téhož dne. Po postoupení pohledávky byla dle tvrzení žalobkyně na pohledávku uhrazena celkem částka 19 000 Kč (dne 2. 3. 2022 částka 10 000 Kč, dne 20. 4. 2022 částka 3 000 Kč, dne 23. 5. 2022 částka 3 000 Kč a dne 1. 8. 2022 částka 3 000 Kč), kterou žalobkyně započetla na úroky z úvěru a úroky z prodlení kapitalizované ke dni shora uvedených plateb a ve výši 3 190,34 Kč (935,25 Kč, 1 770,23 Kč a 484,86 Kč) na jistinu.

5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. (dále také jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle § 2397 občanského zákoníku, úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá.

7. Podle § 2398 odst. 1, 2 občanského zákoníku, úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.

8. Podle § 2399 odst. 1, 2 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

9. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

10. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

11. Podle § 1879 občanského zákoníku může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

12. Podle § 1880 odst. 1 občanského zákoníku postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

13. Podle § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni počátku prodlení žalované, u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.

14. Soud zhodnotil provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba je z převážné části důvodná.

15. Prvně byla v řízení prokázána aktivní legitimace žalobkyně, na kterou žalovaná pohledávka přešla na základě platné smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 26. 8. 2021. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení dluhu (pohledávky) z úvěru, měla žalobkyně jako věřitel podle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že se žalovanou jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru, že na základě této smlouvy byly dlužníku poskytnuty finanční prostředky a že dlužník dluhy řádně neplnil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobkyni břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalované jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky (srov. rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci ze dne 4. 6. 2010, č. j. 75 Co 75/2010-83, a dále komentář Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2006, str. 569). Žalobkyně svou povinnost v řízení splnila, neboť tvrdila a prokázala, že se žalovanou uzavřela smlouvu o úvěru a že žalované poskytla finanční prostředky (žalovaná úvěr čerpala). V řízení bylo dále na žalované, aby soudu tvrdila a prokázala, že žalobkyni na dluh uhradila více, než tvrdila žalobkyně, případně že dluh vůči žalobkyni zanikl jinak než splněním, nebo že dluh žalované nevznikl vůbec. Žalovaná však tuto svou povinnost v řízení nesplnila, neboť byla po celou dobu řízení zcela pasivní. Soud proto uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 47 157,77 Kč představující dlužnou jistinu úvěru spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši stanovené podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., tj. ve výši 8,25 % ročně, z částky 47 157,77 Kč od 2. 8. 2022 do zaplacení a s úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 47 157,77 Kč od 2. 8. 2022 do zaplacení. U smluvního úroku soud stanovil jeho výši s ohledem na § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako obecná třídenní.

16. Žaloba poté byla zamítnuta v části smluvního úroku, který žalobkyně požadovala v rozporu s § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb.

17. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s § 143 odst. 3 o. s. ř. tak, že uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 14 409,60 Kč, neboť žalobkyně byla v řízení neúspěšná toliko v nepatrném rozsahu (žaloba byla zamítnuta jen co do části příslušenství pohledávky), a proto jí přísluší náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení. V daném případě pak náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 2 358 Kč, dále pak odměna za zastoupení advokátem za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, výzva k plnění) po 3 020 Kč podle § 7 a. t., tj. celkem 9 060 Kč, dále režijní paušál za 3 úkony právní služby po 300 Kč podle § 13 odst. 3 a. t., tj. celkem 900 Kč, a nakonec 21 % DPH z odměny a náhrad ve výši 2 091,60 Kč [obec] plnění pak bylo stanoveno k rukám právního zástupce žalobkyně v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř., lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako obecná třídenní.