17 C 348/2022

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Valentovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o odstranění stavby

I. Žalovaný je povinen odstranit stavbu plotu s podezdívkou z tvárnic, zbudovanou na pozemku p. č. , Anonymizováno, /1 a pozemku p. č. , Anonymizováno, /4 v k. ú. , adresa, , zapsaných na listu vlastnictví č. , hodnota, u , právnická osoba, pro Olomoucký kraj, katastrální pracoviště , adresa, , a to ve lhůtě 3 měsíců ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku , částka, k rukám zástupce žalobkyně , tituly před jménem, , jméno FO, do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Olomouci dne , datum, domáhala vůči žalovanému uložení povinnosti odstranit stavbu plotu s podezdívkou z tvárnic, zbudovanou na pozemku p. č. , Anonymizováno, /1 a pozemku p. č. , Anonymizováno, /4, zapsaných na listu vlastnictví č. , hodnota, v k. ú. , adresa, , a to podle vytyčovacího náčrtu č. , hodnota, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, , ověřeného , tituly před jménem, , jméno FO, dne , datum, č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . Svou žalobu odůvodnila tím, že je výlučným vlastníkem pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , na kterém stojí stavba č.p. , Anonymizováno, , pozemku parc. č. , Anonymizováno, /1 a parc. č , Anonymizováno, /4, vše v k. ú. , adresa, . Žalovaný je výlučným vlastníkem vedlejšího pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba č.p. , Anonymizováno, , a pozemku parc. č. , Anonymizováno, /1. Žalovaný začal po odstranění starého oplocení budovat nové oplocení, stavbu však umístil částečně na pozemek žalobkyně. Provedení stavby neodpovídá hranicím pozemkům, na způsobu provedení stavby se žalobkyně s žalovaným nedohodla. Žalobkyně nechala provést vytyčení příslušných pozemků, ze kterého vyplývá, že oplocení žalovaného zasahuje z převážné míry do pozemku žalobkyně. Žalobkyně vyzvala žalovaného dne , datum, k jednání o narovnání vlastnických vztahů a následně zaslala předžalobní výzvu ze dne , datum, k odstranění stavby. Žalovaný dosud stavbu neodstranil.

2. Žalovaný se k podané žalobě vyjádřil tak, že nemovitosti v k. ú. , adresa, koupil v únoru 2020 a převzal v dubnu 2020. V září 2020 se se žalobkyní dohodl, že místo stávajícího plotu, který byl zcela zdevastován, vybudují plot nový na místě starého. Vzhledem k tomu že v té době se pustil i do rekonstrukce domu č.p. , Anonymizováno, , který chtěl dispozičně předělat a odstranit zadní výběr budovy do dvora, domluvil si se žalobkyní, že nový plot nebude v těchto místech uhýbat, když tato část nemovitosti bude zbourána, ale bude protažen rovně a půjde podél domu č.p. , Anonymizováno, . Se žalobkyní se domluvili, že výstavbu nového plotu si vezme na starosti žalovaný a po jeho zbudování jej nechají zaměřit a dořeší pozemky směnou a vyúčtují náklady za stavbu plotu. , právnická osoba, plotu započal v září 2020 a budoval jej svépomocí skoro rok. V říjnu 2021 po dokončení jej nechal zaměřit , tituly před jménem, , jméno FO, . Při zaměření se zjistilo, že původní plot nestál na hranici pozemků, ale kousek na straně žalobkyně. S geometrickým plánem šel žalovaný za žalobkyní, které tyto skutečnosti sdělil s tím, že pouze materiál na stavbu plotu vyšel lehce přes 100.000 Kč, a navrhl, že k nákladům za výstavbu plotu si vezme ještě na starosti právní věci spojené se směnou pozemků, aby zápis v katastru odpovídal skutečnosti. Žalobkyně místo spolupráce či jiné dohody začala trvat a trvá na odstranění plotu.

3. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:- z výpisu z katastru nemovitostí ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně je vlastníkem mj. pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba č.p. , Anonymizováno, , pozemku parc. č. , Anonymizováno, /1 a parc. č , Anonymizováno, /4, vše v k. ú. , adresa, ;- z informací o pozemku parc. č. , Anonymizováno, /1 bylo zjištěno, že jeho vlastníkem je žalovaný;- z informací o pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba č.p. , Anonymizováno, , bylo zjištěno, že jeho vlastníkem je žalovaný- z dopisu zástupce žalovaného ze dne , datum, bylo zjištěno, že byl adresován předchozí zástupkyni žalobkyně, které sdělil, že i žalovaný dává přednost smírnému řešení celé věci, a navrhl schůzku na místě samém, kde by věc probrali a pokusili se dospět ke smírnému řešení přijatelnému pro oba klienty;- z dopisu předchozí zástupkyně žalobkyně ze dne , datum, bylo zjištěno, že byl adresován žalovanému, kterému bylo sděleno, že provedení stavby nového plotu neodpovídá hranicím pozemku, když zbudoval nové oplocení na pozemku žalobkyně. Dále bylo žalovanému sděleno, že žalobkyně provedla v 03-2022 vytyčení příslušných pozemků geodetem, z něhož vyplývá, že z převážné míry zasahuje oplocení do pozemků žalobkyně. Žalobkyně upřednostňovala řešit věc smírnou cestou;- z emailové zprávy ze dne , datum, od předchozí zástupkyně žalobkyně bylo zjištěno, že byla adresována zástupci žalovaného, a že mu sdělila, že uskutečnění schůzky na místě samém považuje za předčasné a vyzvala jej ke sdělení konkrétního vyjádření, jak žalovaný hodlá vzniklou situaci řešit;- z předžalobní výzvy ze dne , datum, bylo zjištěno, že předchozí zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k odstranění stavby z pozemků žalobkyně nejpozději do , datum, ;- z protokolu o vytyčení hranice pozemku č. , hodnota, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne , datum, bylo zjištěno, že vytyčení se účastnil zástupce obce , adresa, , žalovaný a žalobkyně. Žalovaný protokol nepodepsal. Souřadnice vytyčovaných bodů byly získány z digitální katastrální mapy a dohledány náčrty č. , hodnota, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , které byly použity při tvorbě digitální katastrální mapy. V terénu byly body vytyčeny technologií GNSS aparaturou GEOMAXZENITH35. Přílohou protokolu byl vytyčovací náčrt úředně ověřený , tituly před jménem, , jméno FO, . Ve vytyčovacím náčrtu byla zakreslena hranice pozemků a postavený plot;- z geometrického plánu pro rozdělení pozemku bylo zjištěno, jak byla navrhována směna pozemků mezi účastníky;- ze směnné smlouvy bylo zjištěno, že podle ní mělo dojít ke směně pozemků mezi účastníky. Smlouva nebyla podepsána žádným z účastníků;- z fotografie na č. l. 155 a 155verte bylo zjištěno, že zděný plot, jehož odstranění je v tomto řízení požadováno, začíná na stejném místě jako je tyčka pletivového plotu v přední části pozemku žalobkyně;- z fotografie na č. l. 243 bylo zjištěno, že byl napsán článek o rozvodněné , adresa, v , Anonymizováno, dne 8.-, datum, ;- z fotografií na č. l. 243verte a 244 bylo zjištěno, že se jedná o zaplavení nemovitosti žalovaného;- z SMS konverzace žalovaného a osoby označené jako „, jméno FO, “ ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovanému byly zaslány fotografie se záplavami a žalovaný odeslal také fotografie záplav okolo jeho nemovitosti;- z fotografií na č. l. 245verte až 247 bylo zjištěno, že první dvě fotografie zachycují zaplavení pozemku žalovaného a žalobkyně ze dne , datum, a třetí fotografie ze dne , datum, ;- z doplnění protokolu o vytýčení hranice pozemku ze dne , datum, bylo zjištěno, že v k. ú. , adresa, byla dne , datum, vyhlášena platnost digitální katastrální mapy, která vznikla obnovou katastrálního operátu novým mapováním, a to přímým měřením v S-JTSK nebo převzetím podkladů z dřívějších měření v S-JTSK. Závěrem doplnění protokolu bylo, že hranice pozemku mezi p. č. , Anonymizováno, /1, st. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, /4, st. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, /1 je vytyčena s přesností charakterizovanou kvalitou souřadnic 3 – mxy = 0,14 cm;- ze sdělení , Anonymizováno, geodézie ze dne , datum, bylo zjištěno, že v k. ú. , adresa, probíhala digitalizace mezi lety 2012-2014 a výsledkem bylo vytvoření digitální katastrální mapy. , adresa, mezi pozemky p.č. , Anonymizováno, /1, , Anonymizováno, /1 a , Anonymizováno, /4 byla při digitalizaci přesně zaměřena a není evidována jako nedigitalizovaná. Součástí sdělení byl protokol o vytyčení hranice pozemku ze dne , datum, (doplnění) a ze dne , datum, ;- ze sdělení MěÚ , adresa, , odboru výstavby, ze dne , datum, bylo zjištěno, že dne , datum, obdržel úřad podnět k prošetření stavební činnosti na pozemcích p. č. , Anonymizováno, /1, , Anonymizováno, /2 a st. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , který podal tehdejší zástupce žalobkyně. Dne , datum, úřad provedl kontrolní prohlídku na stavbě rodinného domu č.p. , Anonymizováno, v , Anonymizováno, , při které bylo zjištěno, že stavba neodpovídá ověřené dokumentaci, která se nachází v archivu odboru výstavby. Úřad proto dne , datum, pod sp. zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /VKr, č.j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , oznámil zahájení řízení o odstranění stavby. Žalovaný (jako stavebník) podal dne , datum, žádost o dodatečné povolení stavby. Dne , datum, žalovaný doložil projektovou dokumentaci pro dodatečné povolení stavby, z níž vyplynuulo, že došlo k odbourání části stavby ve dvorní části, nástavbě v části stavby, přístavbě do dvorní části a stavebním úpravám uvnitř stavby a snížení hřebene střechy o 0,6 m. Dále úřad sdělil, že prozatím neoznámil zahájení řízení o dodatečném povolení stavby účastníkům řízení, protože dosud neprostudoval předložené podklady ze dne , datum, ;- ze sdělení KÚ pro Olomoucký kraj, kat. pracoviště , adresa, , ze dne , datum, bylo zjištěno, že body vlastnické hranice mezi parcelou č. , Anonymizováno, /1 a parcelami č. , Anonymizováno, /1 a , Anonymizováno, /4 byly určeny v rámci ZPMZ č. , hodnota, na podkladě zaměření z roku 1963/V, katastrální mapy a podkladů z mapování provedeného v letech 1933-1946 dle „Instrukce A“;- z místního šetření u předmětných pozemků žalobkyně a žalovaného bylo zjištěno, že zděný plot vystavěný žalovaným je prozatím nedokončený – nebyla hotova výplň plotu, a že zděný plot začínal na stejném místě jako stála tyč pletivového plotu, který byl v přední části pozemku žalobkyně, tj. mezi pozemky parc. č. , Anonymizováno, /1 a parc. č , Anonymizováno, /1;- z výslechu svědka , jméno FO, bylo zjištěno, že je synem žalobkyně a jeho matka vlastní chalupu v obci , adresa, . Vzhledem k jejímu věku (75 let) a špatnému dopravnímu spojení ji na místo obvykle vozí on. V roce 2021 začal žalovaný, který zakoupil v roce 2020 sousední nemovitost, opakovaně navštěvovat žalobkyni a vyvíjet na ni nátlak, aby souhlasila s výměnou stávajícího plotu. Tvrdil, že plánuje z domu vybudovat rezidenci s byty a že stávající plot z pletiva a betonových sloupků esteticky neodpovídá jeho záměru. Navrhoval výstavbu nového, hodnotnějšího plotu. Rodina svědka opakovaně odmítala s tím, že stávající plot je v pořádku a byl postaven rodiči žalobkyně. Žalovaný však v nátlaku pokračoval, a nakonec rodina ustoupila s podmínkou, že nový plot bude postaven výhradně na pozemku žalovaného. V září 2021 žalovaný oznámil, že odstranil všechny prvky na hranici pozemků – včetně předního a zadního plotu, hnojiště, stromů a přístřešků, a že neví, kde byly hranice plotu. Když se svědek s rodiči následující den přijeli podívat, zjistili, že celý prostor je srovnán se zemí a není možné určit původní hranice. Požadovali proto vyhotovení geometrického plánu. Žalovaný přislíbil, že vše zařídí a že budou přizváni k zaměření. Navzdory tomuto příslibu byl během tří týdnů postaven nový plot včetně podezdívky a sloupků, bez jakéhokoliv kontaktu s rodinou svědka. Když se ho na to dotázali, tvrdil, že vše je v pořádku, že jejich pozemek je dokonce větší, než byl, a že vše vyřeší na své náklady. Později přiznal, že zaměření provedli jeho známí pomocí GPS, nikoliv autorizovaný geodet. Rodina svědka opakovaně žádala o předložení geometrického plánu, ale žalovaný jej nikdy nepředal. , adresa, toho se je snažil přesvědčit, že by část pozemku odkoupil, a tvrdil, že soudní řešení není nutné. V říjnu 2021 se obrátili na právní zástupkyni a v lednu 2022 si nechali vyhotovit vlastní geometrický plán. Ten potvrdil, že nový plot zasahuje na jejich pozemek – v přední i zadní části až o 2 metry. Při vytyčení hranic byl přítomen starosta obce, svědek, žalobkyně, žalovaný a jeho sestra. Po zjištění skutečného stavu žalovaný reagoval vulgárně, nadával přítomným a odmítl cokoliv podepsat. Následně i se sestrou odešel. Na výzvy právní zástupkyně žalovaný nereagoval, a proto byla v prosinci 2022 podána žaloba. Od zaměření hranic dne , datum, až do podání žaloby žalovaný neprojevil žádnou snahu o komunikaci. Plot, který žalovaný postavil během tří týdnů, stále stojí. Chybí pouze výplně mezi sloupky, které již nedoplnil. Pozemek žalobkyně slouží jako zahrada. Svědek dále uvedl, že v případě záplav způsobených rozvodněním řeky , adresa, bývá zaplavena celá oblast včetně jejich pozemku, sousedních zahrad, hřiště a přístupových cest. Voda se šíří plošně a nelze přesně určit, odkud přitéká;- z výslechu svědkyně , jméno FO, bylo zjištěno, že svědkyně je sestrou žalovaného a jako právnička se účastnila převzetí nemovitosti, kterou žalovaný zakoupil v roce 2020 v dražbě v katastrálním území , adresa, . Nemovitost byla ve špatném stavu, stejně jako její okolí. Sousední pozemek patří žalobkyni, která nemovitost využívá rekreačně a trvale v ní nebydlí. Nemovitosti žalovaného a žalobkyně spolu přímo nesousedí, jsou umístěny příčně. Žalovaný začal nemovitost rekonstruovat svépomocí a podle svědkyně tak činí již čtyři roky. Vzhledem k častým povodním v oblasti se dohodl s žalobkyní, že bude vybudován nový plot, protože původní byl starý a zanedbaný. Podle svědkyně žalobkyně s výstavbou plotu souhlasila. Hlavním důvodem výstavby byla ochrana před povodněmi a estetické sladění s rekonstruovanou nemovitostí. Žalovaný navrhl, že plot postaví na vlastní náklady a následně se provede zaměření a případně směnná smlouva, pokud by došlo k přesahu na cizí pozemek. Nejdelší část plotu zůstala v původní trase, pouze v části u budovy došlo k mírnému posunu. Podle svědkyně žalobkyně s tímto řešením souhlasila. Svědkyně se účastnila několika jednání s žalobkyní, přičemž původní dohoda byla, že žalovaný uhradí náklady na výstavbu a následně dojde k finančnímu vyrovnání. Svědkyně uvedla, že žalovaný si nechal vyhotovit geometrický plán ještě předtím, než tak učinila žalobkyně. Z něj vyplynulo, že obě strany částečně zasahují na pozemek druhé strany. Plot byl budován svépomocí přibližně jeden až dva roky. V současnosti je hotový základ a sloupky, výplně zatím chybí. Podle svědkyně žalobkyně musela být s výstavbou obeznámena, protože na pozemek pravidelně docházela a výstavba trvala dlouhou dobu. Svědkyně se účastnila i následného zaměření, které iniciovala žalobkyně. Výsledkem bylo potvrzení, že žalovaný částečně zasahuje na její pozemek a naopak. V rámci mediace žalovaný navrhl finanční vyrovnání podle rozsahu záboru. Podle svědkyně byla žalobkyně ochotná k dohodě, ale její syn měl podle ní zájem na finančním zisku a dohodu komplikoval. Svědkyně dále uvedla, že žalovaný má z druhé strany souseda, který mu zasahuje do pozemku metr a půl, ale nikdy nepožadoval odstranění stavby. Podle jejího názoru je současný soudní spor zbytečný a odstranění plotu by bylo nelogické, protože stavba nikoho neomezuje a náklady by byly zbytečně vysoké;- z výslechu svědka , jméno FO, bylo zjištěno, že je dlouhodobým kamarádem žalovaného, zatímco žalobkyni osobně nezná. Podle jeho informací je předmětem sporu umístění nově vybudovaného plotu, přičemž až po jeho výstavbě mělo být zjištěno, že jeho poloha neodpovídá údajům v katastru nemovitostí. Svědek se sám o nemovitost, která je předmětem řízení, zajímal již v době, kdy byla nabízena v dražbě. Účastnil se prvního kola dražby, ale vzhledem k vysoké ceně ji tehdy nevydražil. Následně informoval žalovaného, že se nemovitost nachází v exekuční dražbě, a ten ji ve druhém kole vydražil. Od té doby svědek nemovitost několikrát navštívil, aby se podíval, jak žalovaný postupuje s rekonstrukcí. Při jedné z návštěv, přibližně dva až tři roky zpět, byl svědek přítomen situaci, kdy žalovaný stavěl plot a zároveň s ním na místě byla přítomna i paní, kterou později identifikoval jako žalobkyni. Žalovaný jí podle svědka vysvětloval nějakou technickou záležitost ohledně stavby plotu. Žalobkyně při rozhovoru pouze přihlížela, přikyvovala a následně odešla. Svědek neměl z této situace dojem, že by mezi nimi probíhal spor nebo nesouhlas ohledně stavby plotu. Nepovažoval to za jednání o sporné věci, ale spíše za běžnou technickou konzultaci. Svědek dále uvedl, že žalovaný začal se stavbou plotu poté, co uvedl dům do „nějakého“ stavu. Přesné datum si nepamatuje, ale odhaduje, že to bylo přibližně rok po vydražení nemovitosti, tehdy žalovaný opravoval dům a stavěl plot. Plot se podle něj stavěl postupně, pravděpodobně po dobu dvou až tří let a má pocit, že do dneška není dodělaný. Svědek místo navštěvoval několikrát ročně a při každé návštěvě byl plot v různém stádiu rozestavěnosti. Co se týče odstranění původního plotu, svědek uvedl, že starý plot byl odstraněn, protože nový nemohl být postaven bez jeho odstranění. Přesné detaily si však nevybavuje. Uvedl, že v části pozemku, která je vzdálenější od domu, se nový plot nachází přesně tam, kde stával původní, což dokládá i zachovaná původní tyč starého plotu. Svědek nebyl přítomen žádné formální dohodě mezi žalobkyní a žalovaným, ale z jeho pozorování nevyplývalo, že by mezi nimi v době výstavby plotu panoval jakýkoliv spor;- z výslechu svědka , právnická osoba, bylo zjištěno, že je kamarádem žalovaného a žalobkyni nezná vůbec. Uvedl, že v roce 2020, kdy došlo k povodni, pomáhal žalovanému s výstavbou plotu. Plot byl podle jeho slov postaven kvůli problémům s vodou, která přetékala přes pozemek. Svědek dále uvedl, že voda, která dříve zaplavovala pozemek, po výstavbě plotu obtékala kolem a zadržovala se na louce naproti bytovému domu. U domu žalovaného a na jeho pozemku se po výstavbě plotu již žádná voda nevyskytovala. Na sousedním pozemku se podle jeho pozorování voda nezadržovala. K četnosti záplav se svědek nemohl vyjádřit, neboť v dané lokalitě nebydlí a pouze pomáhal s výstavbou plotu. Co se týče samotné stavby, svědek uvedl, že výstavba trvala přibližně rok. Během této doby se prováděly výkopové práce, betonování a další úpravy, včetně prací ve sklepě, který byl po povodni vlhký. Svědek konkrétně pomáhal s výkopem základů. Přesnou dobu trvání výkopových prací si nepamatoval, ale uvedl, že práce trvaly dlouho. Pokud jde o směr toku vody, svědek uvedl, že voda přetékala z pozemku u starého domu, který se nachází vpravo od nemovitosti žalovaného, směrem k jeho pozemku;- z výslechu svědkyně , jméno FO, bylo zjištěno, že bydlí v nemovitosti v , Anonymizováno, , která patří žalovanému, přibližně dva roky. Před výslechem s nikým nehovořila o předmětu řízení, nicméně sama uvedla, že ví, že se řízení týká zídky, která byla postavena kvůli problémům s vodou. Podle svědkyně se v domě dříve vyskytovala voda ve sklepích a také na pozemcích kolem domu, včetně její zahrádky, kterou má přes dva pozemky. Uvedla, že při silnějších deštích bývala zahrada zaplavená. Při běžných deštích se voda vsákne, ale při vydatnějších srážkách se na pozemku voda zadržuje. Svědkyně dále uvedla, že jí bývalý obyvatel domu sdělil, že měl ve sklepě často mokro a voda tam stála. Sama však tuto situaci osobně nezažila. Od doby, kdy byla postavena zídka, je podle její zkušenosti v domě sucho. Svědkyně uvedla, že v zahradách sousedících s domem žalovaného viděla, že tam voda stojí a bývá jí tam poměrně hodně;- z výslechu , jméno FO, bylo zjištěno, že žalovaný je jejím přítelem. Před výslechem byla pouze rámcově obeznámena s tím, že se řízení týká sporu o plot, který měl být posunut a jehož odstranění je nyní předmětem sporu. Podle svědkyně tam plot stál na stejném místě již přibližně 50 let a nový se postavil na stávajícím místě. Svědkyně dále uvedla, že bydlí hned vedle, má tam kamarádku, takže do této lokality často jezdí. Podle jejích slov byly domy v této oblasti pravidelně zaplavovány – stačilo, aby více zapršelo, a celá oblast byla pod vodou. Popsala situaci, kdy se po deštích vytvořila jedna velká kaluž, ze které vyčníval pouze dům. Uvedla, že existují i fotografie dokumentující tuto situaci. Od doby, kdy byl postaven nový plot, se podle ní situace výrazně zlepšila – v oblasti se již nevyskytuje ani kaluž vody. Záplavy se podle svědkyně vyskytovaly pravidelně, nikoliv pouze jednou ročně. Při silnějších deštích vznikaly laguny nebo byla oblast zcela pod vodou, včetně sklepů. Potvrdila, že i pozemek žalovaného býval zaplavován, ačkoli si konkrétní situace přímo nevšímala. V současnosti je však v domě sucho. Svědkyně uvedla, že se v lokalitě pohybuje, protože tam s žalovaným jezdí sekat trávu a vykonávat další práce. V minulosti tam vídala i paní žalobkyni. Potvrdila, že pozemek žalovaného, kde se nachází bytový dům, býval pravidelně zaplavován. Na sousedních pozemcích, včetně pozemku žalobkyně, se podle svědkyně voda stále občas zadržuje – například po silnějším dešti se tam objevují kaluže. Uvedla, že se o tyto pozemky příliš nezajímá. Dále svědkyně potvrdila, že před výstavbou plotu docházelo k zatékání vody do nemovitosti žalovaného, zejména do sklepů. Při silnějších deštích byly sklepy pod vodou, při mírnějších deštích se tvořily laguny na pozemcích. Po výstavbě plotu se tyto problémy již nevyskytují. Dále uvedla, že soused žalovaného na druhé straně měl již v době koupě pozemku postavený pevný plot, takže kolem nemovitosti žalovaného jsou dva ploty – jeden starší, patřící sousedovi, a druhý novější, který postavil žalovaný. Podle jejích slov po výstavbě tohoto nového plotu voda zmizela, ale nedokáže určit, který z plotů konkrétně plní funkci zadržování vody. Zdůraznila, že není odborník a nemůže přesně určit směr, odkud voda přitékala;- z výslechu žalobkyně bylo zjištěno, že žalovaný měl začít se stavbou plotu v září 2021, přičemž během října téhož roku byla dokončena betonová zídka se sloupky. Před zahájením stavby mezi nimi probíhala komunikace, při níž žalovaný oznámil, že plot postaví. Žalobkyně původně navrhovala, že plot postaví sama, ale po opakovaném přemlouvání souhlasila s tím, že jej postaví žalovaný. Po odstranění původního plotu žalobkyně zjistila, že hranice pozemku není nijak vyznačena – chyběly jakékoliv značky, tyčky či zbytky plotu. Žalovaný jí nedokázal určit, kde hranice vedla, a společně se ji pokoušeli najít, avšak bez úspěchu. Žalobkyně trvala na tom, že před jakýmkoli dalším jednáním je nutné nechat hranici pozemku odborně vyměřit. Původní plot tvořilo pletivo se sloupky. Žalobkyně předpokládala, že nový plot bude obdobný, avšak nebyla informována o jeho konkrétní podobě ani o tom, že by měl mít protipovodňovou funkci, to žalovaný dřív vůbec neuváděl. Rovněž nebyla vedena žádná jednání o odprodeji či směně části pozemku. Na pozemku žalovaného se dříve nacházely i další stavby – hnojisko a dílny, které částečně zasahovaly na pozemek žalobkyně. Tyto stavby byly spolu s plotem odstraněny. Zůstaly pouze některé keře a jeden starý sloupek, který byl součástí původního oplocení. Po vyměření bylo zjištěno, že žalobkyně vlastní ještě přibližně 2 metry pozemku za tímto sloupkem, což znamená, že i původní plot, jeho přední díl, nebyl postaven přesně na hranici. Nový plot byl podle žalobkyně postaven během jednoho měsíce. Sama nebyla přítomna během výstavby, protože na pozemek jezdí přibližně jednou za 14 dní, přičemž častěji jej navštěvuje její syn nebo vnuk. Kdo přesně plot stavěl, neví, ale žalovaný se dříve zmínil, že má vlastní firmu a že pro něj nebude problém plot postavit. Po dokončení stavby žalobkyně požadovala, aby byla doložena přesná hranice pozemku. Žalovaný tvrdil, že mu hranici vyměřil kamarád pomocí mobilního telefonu a že žalobkyně má údajně více jeho pozemku než on jejího. Tato tvrzení žalobkyně odmítla a trvala na odborném vyměření. V lednu 2022 si žalobkyně objednala geodetické vyměření, které proběhlo v březnu téhož roku. Vyměření se zúčastnili starosta, žalobkyně, její syn, geodetka, žalovaný a jeho sestra. Výsledkem bylo zjištění, že celý nově postavený plot se nachází na pozemku žalobkyně. Ta následně odmítla jakýkoli prodej pozemku a označila tvrzení žalovaného o tom, že ona bude mít větší část pozemku a on menší, za lživá. Po vyměření došlo k verbálním útokům ze strany žalovaného a jeho sestry, kteří nejprve uvedli, že plot odstraní, pokud se žalobkyně bude podílet na nákladech, ale následně oznámili, že plot zůstane a věc bude řešena právní cestou, bude to trvat dlouho a že už se toho možná ani nedožije. Poté žalovaný a jeho sestra odešli pryč bez podepsání vyměření. Po této schůzce již mezi stranami neprobíhala žádná další komunikace. Záležitost převzala právní zástupkyně žalobkyně. Pozemek žalobkyně slouží jako zahrada, kterou v letních měsících navštěvuje každý týden, někdy i na celý týden. V případě nepříznivého počasí nebo jiných okolností ji zastupuje syn nebo vnuk. Žalobkyně opakovaně žádala o odstranění plotu. Nabídku na směnu pozemků odmítla, neboť podle ní žalovaný vlastní pouze malou část (cca 2 m²), zatímco ona má 68 m², které jsou dotčeny stavbou. Rovněž odmítla jakýkoli prodej pozemku. K protipovodňové funkci plotu se žalobkyně vyjádřila tak, že podle jejího názoru se o žádný protipovodňový plot nejedná. Jedná se o běžnou zídku s podezdívkou a plotem, která podle ní nemůže plnit žádnou ochrannou funkci. Navíc uvedla, že její pozemek je výškově snížený a bude nutné jej dosypat hlínou. Žalobkyně uvedla, že se domnívá, že žalobce kvůli rekonstrukci domu potřeboval nějaké metry pozemku, a proto schválně zabral část jejího pozemku tím, že postavil nový plot. Uvedla, že neví nic o nějaké dohodě, kde by ona souhlasila s posunutím plotu v jedné části budovy žalovaného s tím, že takto zabraný pozemek by se jí vrátil tím, že plot by byl v jiné části pozemku posunutý naopak na pozemek žalovaného. Neuvědomuje si, že by něco takového dřív uváděla. Žalobkyně dále uvedla, že žalovaný jí nijak nepomáhal s údržbou pozemku. Jedinou výjimkou bylo odvezení hromady hlíny, která zůstala po opravách domu. Tuto hlínu si žalovaný odvezl na svůj pozemek, protože ji potřeboval. O náletové křoviny a další vegetaci se stará žalobkyně sama, případně její rodina. Odmítla tvrzení, že by se o pozemek nestarala, a zdůraznila, že dům i zahrada jsou udržované;- z výslechu žalovaného bylo zjištěno, že nemovitost v , Anonymizováno, nabyl v únoru 2020. Již v červnu téhož roku došlo k povodni, která způsobila rozsáhlé škody – celý dům byl zaplaven. Podle žalovaného se voda valila z pozemku žalobkyně, přičemž jeho nemovitost se nachází v nejnižším bodě lokality. V důsledku toho se rozhodl vybudovat plot, který by sloužil jako ochrana proti vodě. Uvedl, že jeho prioritou nebyla estetika, ale funkčnost – chtěl zabránit dalšímu zatékání vody a umožnit pokračování rekonstrukce domu, která byla kvůli opakovanému zaplavování znemožněna. Plot začal budovat v roce 2020 a práce trvaly přibližně jeden rok. Konstrukce plotu byla podle jeho slov technicky náročná: základy byly vykopány do hloubky jednoho metru, vyplněny betonem, následně bylo použito ztracené bednění s armaturou a další betonáž. Z vnější strany byla přisypána jílovitá hlína, která má zadržovat vodu. Výška zídky se pohybuje mezi 50 a 75 cm v závislosti na sklonu terénu. Žalovaný tvrdí, že plot plní svou funkci – voda se na jeho pozemek již nedostává a zůstává na pozemku žalobkyně, kde se postupně vsakuje. Před zahájením stavby odstranil starý dům, který byl ve velmi špatném stavu a částečně zasahoval na pozemek žalobkyně. Dům označil za „squat“, plný odpadků a mrtvých zvířat, odstranil také náletové dřeviny. Tvrdil, že původní plot byl nefunkční a zarostlý a měl pochybnost o tom, kde je vlastně hranice pozemků. Během výstavby se s žalobkyní opakovaně setkával a průběžně ji informoval o postupu prací, včetně přítomnosti techniky. V jedné části pozemku došlo k posunutí trasy plotu, v části kolem jeho domu, protože se tam technika nemohla otočit a tu stavbu, co tam prováděl, by nebylo možné bez tohoto provést. Tvrdil, že o tomto posunu žalobkyni předem informoval a že se na něm dohodli. V ostatních částech vedl nový plot podle původního oplocení, které bylo na místě údajně více než 60 let, proto neměl důvod to vyměřovat. Po dokončení plotu si žalovaný nechal pozemek zaměřit geodetem, ale nevzpomíná si, kdy to bylo. Výsledkem bylo zjištění, že část plotu zasahuje na pozemek žalobkyně a také tam bylo zřetelné to uhnutí. Proto jí poté nabídl finanční kompenzaci a směnu pozemků. K tomu se žalobkyně tenkrát nevyjádřila. Uvedl, že později se s ní domluvil i v rámci „probačního“ řízení, kde jí nabídl částku 90 000 Kč, směnné smlouvy a dokončení plotu. Tvrdil, že žalobkyně s tímto návrhem souhlasila, ale následně došlo ke konfliktu s jejím synem, který situaci vyhrotil. Žalovaný uvedl, že žalobkyně ho před výstavbou nežádala o zaměření hranic. Zaměření provedl až po dokončení plotu z vlastní iniciativy. Později se zúčastnil i zaměření objednaného žalobkyní, které potvrdilo, že část plotu zasahuje na její pozemek, výsledek tohoto zaměření byl tedy stejný, jako zaměření, které provedl on. Tvrdil, že k podpisu protokolu o vytyčení hranic nedošlo kvůli hádce s jejím synem, která se odehrála za přítomnosti starosty a byl to teprve její syn, kdo v roce 2022 vznesl požadavek odstranění plotu. Dále uvedl, že žalobkyně ho požádala o odstranění hromady hlíny, kterou využil na svém pozemku. Tvrdil, že jí tím vyšel vstříc. Popřel, že by se snažil žalobkyni poškodit, a zdůraznil, že jeho cílem bylo pouze ochránit svůj majetek před vodou. Uvedl, že pokud by šlo o běžný plot, neměl by problém jej odstranit, ale vzhledem k jeho konstrukci to není jednoduché. Tvrdil, že žalobkyně se o pozemek nestarala a že problém vznikl až poté, co do věci vstoupil její syn. Podle jeho názoru je hlavním motivem sporu finanční kompenzace.

4. Na základě uvedených skutkových zjištění dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu věci:Žalobkyně je vlastníkem pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba č.p. , Anonymizováno, , pozemku parc. č. , Anonymizováno, /1 a pozemku parc. č. , Anonymizováno, /4 v k. ú. , adresa, . Žalobkyně nevyužívá nemovitosti k trvalému bydlení, ale jako „chatu“, k rekreaci. Jezdí tam asi jednou za 14 dní, přes léto častěji. Žalovaný je vlastníkem sousedního pozemku parc. č. , Anonymizováno, /1 a pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba č.p. , Anonymizováno, . Žalovaný nabyl nemovitosti v únoru 2020. Podle sdělení Litovelské geodézie byla hranice mezi pozemky parc. č. , Anonymizováno, /1, , Anonymizováno, /1 a , Anonymizováno, /4 přesně zaměřena na základě digitalizace provedené v letech 2012-2014, jejímž výsledkem bylo vytvoření digitální katastrální mapy. Dne , datum, proběhlo vytyčení hranice mezi výše uvedenými pozemky, kterého se účastnil zástupce obce , adresa, , žalovaný, jeho sestra, žalobkyně a její syn. Z vytyčení hranic byl sepsán protokol, který žalovaný nepodepsal. Přílohou protokolu byl vytyčovací náčrt úředně ověřený , tituly před jménem, , jméno FO, . Souřadnice vytyčovaných bodů byly získány z digitální katastrální mapy a dohledány náčrty č. , hodnota, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , které byly použity při tvorbě digitální katastrální mapy.Žalovaný začal se stavbou zděného plotu, jehož odstranění je v tomto řízení požadováno, podle svých tvrzení v roce 2020, podle tvrzení žalobkyně a svědka , jméno FO, , syna žalobkyně, až v roce 2021 (v září). Podle odhadu svědka , jméno FO, asi rok po vydražení pozemků. Jedná se o zděný plot, který aktuálně není zcela dostaven, neboť chybí výplň plotu. Zděný plot začíná na jedné straně ve stejném místě jako stojí kovový sloupek původního pletivového plotu mezi pozemky parc. č. , Anonymizováno, /1 a parc. č. , Anonymizováno, /1. Postavený plot byl zakreslen ve vytyčovacím náčrtu, který byl přílohou protokolu o vytyčení hranic ze dne , datum, . Stavba zděného plotu byla nápadem žalovaného, se kterým přišel za žalobkyní a ta se stavbou následně souhlasila. Podle svědka , jméno FO, se účastníci dohodli, že plot bude postaven na pozemku žalovaného. Plot byl stavěn na náklady žalovaného, podle žalobkyně a svědka , jméno FO, byl plot postaven během 1 měsíce, podle žalovaného, svědkyně , jméno FO, a svědka , jméno FO, během 1-2 let. Z protokolu o vytyčení hranic je zjevné, že ke dni , datum, byl zděný plot již postaven (bez výplně). Před stavbou zděného plotu byl žalovaným odstraněn původní pletivový plot, zůstal pouze jeden sloupek. Původní plot byl podle žalovaného nefunkční a zarostlý a žalovaný měl pochybnost, kde byla vlastně hranice pozemků. Také byla žalovaným zbourána stará budova, která částečně zasahovala na pozemek žalobkyně. Žalovaný zděný plot posunul v jedné části kolem jeho domu (stavba č. p. , Anonymizováno, ) tak, aby se tam mohla dostat technika, která tam prováděla stavbu. Žalovaný tvrdil, že o tom žalobkyni informoval dopředu. Podle vytyčovacího náčrtu, jež byl přílohou protokolu o vytyčení hranic ze dne , datum, zasahoval postavený zděný plot na pozemek žalobkyně parc. č. , Anonymizováno, /1 a parc. č. , Anonymizováno, /4.V červnu 2020 byly v obci , adresa, záplavy, kdy došlo i k zaplavení nemovitostí žalovaného. Když dojde k záplavám rozvodněním řeky , adresa, , bývá zaplavena celá oblast, vč. pozemků žalobkyně. Plot byl žalovaným stavěn z důvodu ochrany před záplavami, když z výslechu svědků bylo zjištěno, že při vydatnějších deštích se na pozemcích tvoří kaluže (laguny) a v domě žalovaného bývaly zaplavené sklepy. Od doby, kdy je postaven plot, tak již nemovitosti žalovaného zaplavené nejsou. Soused žalovaného z druhé strany měl již v době, kdy žalovaný nemovitosti v k. ú. , adresa, zakoupil, postaven také „pevný“ plot.U MěÚ , adresa, , odboru výstavby, byl dne , datum, dán podnět k prošetření stavební činnosti na pozemcích parc. č. , Anonymizováno, /1, , Anonymizováno, /2 a st. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, . Dne , datum, úřad provedl kontrolní prohlídku na stavbě rodinného domu č.p. , Anonymizováno, v , Anonymizováno, a zjistil, že stavba neodpovídá ověřené dokumentaci, která se nachází v archivu odboru výstavby. Úřad dne , datum, pod sp. zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /VKr, č.j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , oznámil zahájení řízení o odstranění stavby. Žalovaný (jako stavebník) podal dne , datum, žádost o dodatečné povolení stavby. Úřad prozatím neoznámil zahájení řízení o dodatečném povolení stavby účastníkům řízení.

5. Podle § 1042 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.

6. Podle § 1085 o. z. soud může na návrh vlastníka pozemku rozhodnout, že ten, kdo zřídil stavbu na cizím pozemku, ač na to nemá právo, musí vlastním nákladem stavbu odstranit a uvést pozemek do předešlého stavu. Soud přitom přihlédne, zda k zřízení stavby došlo v dobré víře.

7. Soud s ohledem na zjištěný skutkový stav a citovaná zákonná ustanovení dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná.

8. V projednávané věci nebylo mezi účastníky sporné, kde stojí žalovaným postavený zděný plot, resp. na jakých pozemcích, a že tedy částečně zasahuje na pozemky žalobkyně parc. č. , Anonymizováno, /4 a parc. č. , Anonymizováno, /1 v k. ú. , adresa, . Soud má z provedeného dokazování rovněž za jednoznačné, že postavený zděný plot (ač prozatím bez výplně) je stavbou. Jak dále vyplývá z výše citovaného § 1085 o. z. je soud v řízeních o žalobách na odstranění stavby povinen přihlížet k existenci dobré víry na straně zřizovatele stavby (v této věci žalovaného). Žalovaný se proti podané žalobě bránil zejména tím, že se žalobkyní se na stavbě zděného plotu domluvil, včetně toho, kudy plot povede a že zabere část pozemku žalobkyně s tím, že oproti tomu si ubere část pozemku i žalovaný. V řízení se žalovanému nicméně nepodařilo prokázat, že taková dohoda mezi ním a žalobkyní skutečně proběhla. Tvrzení žalovaného byla podpořena pouze výpovědí svědkyně , jméno FO, , sestry žalovaného. Na druhé straně však byla vyvrácena výpovědí svědka , jméno FO, , syna žalobkyně. Ani z výslechů další svědků navržených žalovaným nebylo prokázáno, že k tvrzené dohodě mezi účastníky došlo. Nesporným tak zůstala pouze skutečnost, že žalobkyně souhlasila s tím, že žalovaný postaví nový plot. V řízení bylo dále prokázáno (výslechy a místním šetřením), že žalovaný před započetím stavby zděného plotu odstranil původní pletivový plot s tím, že tam byl ponechán jeden kovový sloupek v zemi na hranici pozemku parc. č. , Anonymizováno, /4 a parc. č. , Anonymizováno, /1, dále pak byla odstraněna i budova, která zasahovala částečně na pozemek žalobkyně. Žalovaný rovněž v řízení tvrdil, že se se žalobkyní domluvil na tom, že zaměření plotu učiní až poté, co bude postaven. Žalovanému se však ani toto své tvrzení nepodařilo v řízení prokázat. Žalovaný měl přitom povinnost zjistit si hranici mezi jeho pozemky a pozemky žalobkyně ještě před zahájením stavby plotu, nikoli až poté. Nadto sám žalovaný při svém výslechu uvedl, že původní pletivový plot byl ve špatném stavu a měl pochybnosti, kde je hranice mezi pozemky. Neprovedl-li žalovaný takové zaměření, poté, co odstranil původní pletivový plot, nelze pak na jeho straně shledat dobrou víru ohledně toho, že stavěl na vlastním pozemku. V projednávané věci nicméně žalovaný ani netvrdil, že by byl v dobré víře, že staví na vlastním pozemku, ale že stavěl v souladu s dohodou se žalobkyní. Na základě výše uvedeného dospěl soud tedy k závěru, že skutečnost, že si před samotnou výstavbou zděného plotu neprovedl zaměření hranice pozemků, aby se tak mohl vyhnout situaci, která zapříčinila tento spor, tedy že část plotu bude stát na pozemcích žalobkyně, musí jít k tíži žalovaného.

9. Žalovaný dále argumentoval tím, že zděný plot postavil z důvodu ochrany proti vodě, neboť v červnu 2020 došlo k povodni, která způsobila rozsáhlé škody, když nemovitost žalovaného byla zaplavena. Soud měl v řízení za prokázané (výpověďmi svědků), že při větších deštích bývá oblast, kde se nachází předmětné pozemky žalovaného a žalobkyně, zaplavována, a minimálně v červnu 2020 byly zatopeny sklepy v domě (stavba č. p. , Anonymizováno, ) žalovaného. Svědci rovněž potvrdili, že od doby, kdy byl postaven plot, k zaplavování na pozemcích žalovaného nedochází. Přestože soud uznává, že postavený zděný plot zjevně zabraňuje zaplavování pozemků žalovaného tak, jak tomu bylo před jeho výstavbou, nemění tato skutečnost ničeho na závěru, že z důvodu, že žalovaný při stavbě zděného plotu nepostupoval řádně, když si nezaměřil před stavbou hranice pozemku, je požadavek žalobkyně na odstranění stavby odůvodněný. U žalovaného, jak je uvedeno výše, absentovala dobrá víra ohledně stavby zděného plotu a neunesl v řízení břemeno důkazní ohledně svého tvrzení, že se se žalobkyní na stavbě dohodl tak, jak uváděl.

10. Soud pro úplnost uvádí, že při svém rozhodování vzal v úvahu i hospodárnost odstranění stavby plotu, kdy přestože se jedná o delší zděný plot, nejedná se o stavbu finančně vysoce nákladnou (jako např. u stavby domu apod.).

11. Z výše uvedených důvodů tedy soud žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost odstranit stavbu plotu s podezdívkou z tvárnic, zbudovanou na pozemku p. č. , Anonymizováno, /1 a pozemku p. č. , Anonymizováno, /4 v k. ú. , adresa, , zapsaných na listu vlastnictví č. , hodnota, u , právnická osoba, pro Olomoucký kraj, katastrální pracoviště , adresa, . Lhůtu soud žalovanému stanovil v souladu s § 160 odst. 1 části za středníkem o. s. ř. v délce 3 měsíců ode dne právní moci tohoto rozsudku, a to s ohledem na náročnost uložené povinnosti, kdy je zřejmé, že odstranění stavby nelze provést v obecné třídenní pariční lhůtě.

12. Soud pro nadbytečnost zamítl návrh žalobkyně na provedení důkazu znaleckým posudkem k otázce zaplavování pozemku žalobkyně, neboť jak je uvedeno výše, ničeho by to neměnilo na závěru soudu o důvodnosti žaloby.

13. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1, zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni, která měla ve věci plný procesní úspěch, náhradu nákladů řízení ve výši , částka, . Náklady řízení přitom zahrnují zaplacený soudní poplatek ve výši , částka, , odměnu za právní zastoupení za 12 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby, vyjádření ze dne , datum, , vyjádření ze dne , datum, , sdělení ze dne , datum, , účast u jednání dne , datum, , účast u jednání dne , datum, , doplnění ze dne , datum, , účast u jednání dne , datum, , doplnění ze dne , datum, , účast u jednání dne , datum, ) po , částka, podle § 9 odst. 1, § 7 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“), ve znění účinném do , datum, , a za 5 úkonů právní služby (účast u jednání dne , datum, , účast u jednání dne , datum, , účast u místního šetření dne , datum, , účast u jednání dne , datum, a účast u jednání dne , datum, ) po , částka, podle § 9 odst. 1, § 7 a § 11 odst. 1 a. t., ve znění účinném od , datum, , tj. celkem , částka, , dále náhradu hotových výdajů u 12 právních úkonů učiněných do , datum, po , částka, podle § 13 odst. 3 a. t., ve znění do , datum, , a u 5 právních úkonů učiněných po , datum, po , částka, podle § 13 odst. 4 a. t., ve znění od , datum, , tj. celkem , částka, , dále náhradu hotových výdajů za vypracované zaměření a vytyčení hranice pozemku, vč. doplnění (jak bylo žalobkyní doloženo fakturami č. , hodnota, a č. , hodnota, ) ve výši celkem , částka, , dále náhradu cestovného na cestě , adresa, a zpět za účelem místního šetření ve výši , částka, [počet km 2 x 18 km (počítáno ze sídla zástupce žalobkyně podle mapy.cz) sazba náhrady vozidla , částka, , sazba za litr paliva , částka, , průměrná spotřeba podle TP 8,2 l/100 km] a nakonec náhradu za promeškaný čas v souvislosti s místním šetřením ve výši , částka, (4 x , částka, za každou započatou půlhodinu) podle § 14 odst. 1 a 3 a. t. ve znění po , datum, . Vzhledem k tomu, že zástupce žalobkyně je plátcem DPH, vzniklo mu podle § 137 odst. 3 o. s. ř. právo na zaplacení daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny a náhrad, vyjma hotových výdajů za vypracované zaměření a vytyčení hranice pozemku, u nichž už byla daň započítána, ve výši , částka, . , adresa, plnění pak bylo stanoveno podle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně, lhůta k plnění podle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako obecná třídenní. Soud dodává, že nepřiznal zástupci žalobkyně, jak navrhoval, odměnu za přípravu a převzetí po změně zástupce žalobkyně (ke které došlo 2 x během řízení), neboť změna zastoupení nebyla v průběhu řízení vynucena objektivními důvody a nejedná se o účelně vynaložený náklad, jenž by měl jít k tíži žalovaného (srov. odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, -II.). Soud nepřiznal zástupci žalobkyně také odměnu za krátká sdělení soudu ohledně mimosoudních jednání, neboť se nejednalo o právní úkony ve smyslu § 11 odst. 1, 2 a. t.