17 C 37/2024
č. j. 17 C 37/2024-121
V PLATNOSTIOkresní soud v Olomouci rozhodl o rozvodu manželství, které bylo hluboce, trvale a nenapravitelně rozvrácené, a to na základě rozdílů povah, osobnostních, kulturních a společenských rozdílů účastníků. Soud se rozhodl, že český soud má pravomoc rozhodovat, protože jeden z manželů je občanem České republiky a soud se řídí českým právním řádem. Rozvod byl potvrzen podle § 755 občanského zákoníku, jelikož manželé spolu nežijí a nelze očekávat obnovení manželství. Soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení podle § 23 zákona o zvláštních řízeních soudních.
Plný text
Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Valentovou ve věci manžela: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátkou Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 a manželky: Jméno zainteresované osoby 1/0 Datum narození zainteresované osoby 1/0 Adresa zainteresované osoby 1/0-10, Anonymizováno-Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, Japonsko zastoupená advokátkou Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0, Ph.D. sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 o rozvod manželství
I. Manželství Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0, a Jméno zainteresované osoby 1/0, rozené Anonymizováno Datum narození zainteresované osoby 1/0, se rozvádí.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Manžel se návrhem podaným u Okresního soudu v Olomouci dne datum domáhal rozvodu manželství uzavřeného s manželkou dne datum v Olomouci. Ve svém návrhu uvedl, že účastníkům se narodil dne datum syn jméno FO. Dále uvedl, že asi od února 2020 se manželé začali odcizovat, neshodli se na místě budoucího trvalého bydlení a životním stylu. Po vzájemné dohodě se manželé rozešli a manželka se natrvalo odstěhovala do Japonska. Manželé žijí odděleně.
2. Manželka se k návrhu na rozvod manželství vyjádřila tak, že souhlasila s rozvodem manželství.
3. Z oddacího listu založeného v knize manželství matričního úřadu Anonymizováno města Anonymizováno, ve svazku Anonymizováno, roč. Anonymizováno, na straně Anonymizováno, poř. č. hodnota, bylo zjištěno, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne datum v Olomouci čp. Anonymizováno.
4. Ze souhlasného prohlášení účastníků bylo zjištěno, že za příčinu rozvratu manželství považují rozdílnost povah a osobnostní, kulturní a společenské rozdíly. Manželství považují za hluboce a trvale rozvrácené a ani jeden z nich nemá zájem na setrvání v manželství. Manželé se shodli na rozvodu v roce 2024.
5. Vzhledem k tomu, že ve věci se vyskytuje prvek mezinárodního práva, daný ve vztahu ke státnímu občanství manželky (japonské), soud se předně zabýval otázkou, zda soud České republiky má pravomoc ve věci jednat, a v kladném případě, kterým právním řádem se bude řídit. Podle zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém (dále jen „zákon o mezinárodním právu soukromém“) se ustanovení tohoto zákona použijí v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána a přímo použitelných ustanovení práva Evropské unie. Mezi Českou republikou a Japonskem není uzavřena žádná mezinárodní smlouva, která by upravovala problematiku pravomoci a rozhodného práva ve věcech poměrů mezi rodiči a dětmi, proto je nutné použít pro posouzení pravomoci a rozhodného práva ustanovení zákona o mezinárodním právu soukromém.
6. Podle § 47 odst. 1 zákona o mezinárodním právu soukromém, nestanoví-li mezinárodní smlouva nebo přímo použitelný předpis Evropské unie něco jiného, stačí k založení pravomoci českých soudů k řízení o rozvodu manželství, neplatnosti manželství a určení, zda tu manželství je či není, jestliže je jeden z manželů státním občanem České republiky, nebo jestliže žalovaný má v České republice obvyklý pobyt.
7. Podle § 49 odst. 1 zákona o mezinárodním právu soukromém se osobní poměry manželů řídí právním řádem státu, jehož jsou oba občany. Jsou-li občany různých států, řídí se tyto poměry právním řádem státu, v němž mají oba manželé obvyklý pobyt, jinak českým právním řádem.
8. Podle § 50 odst. 1 zákona o mezinárodním právu soukromém se rozvod manželství řídí právním řádem státu, kterým se řídí osobní poměry manželů v době zahájení řízení.
9. Na základě shora uvedených ustanovení má pravomoc ve věci rozhodovat český soud – podle místní příslušnosti konkrétně Okresní soud v Olomouci, který se řídí českým právním řádem po stránce hmotněprávní i procesní.
10. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.
11. Podle § 756 občanského zákoníku soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a při tom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.
12. Podle § 758 občanského zákoníku spolu manželé nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce.
13. Soud zjistil rozvrat manželství účastníků, přičemž příčiny rozvratu manželství spatřuje v rozdílnosti povah účastníků a v osobnostních, kulturních a společenských rozdílech.
14. Jelikož v řízení bylo provedenými důkazy prokázáno, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvrácené a nelze očekávat jeho obnovení, přičemž účastníci spolu jako manželé nežijí již od února 2020, jsou tak splněny zákonné podmínky ustanovení § 755 občanského zákoníku a soud má za to, že návrhu manžela, ke kterému se manželka připojila, je za těchto okolností možno vyhovět a manželství účastníků rozvést.
15. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 23 věty první zákona č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“) tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Soud současně neshledal důvody svědčící pro přiznání náhrady nákladů řízení některému z účastníků podle § 23 věty druhé z. ř. s. Proti tomuto rozsudku není přípustné odvolání. Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců po právní moci rozhodnutí o rozvodu oznámit matričnímu úřadu, že přijímá opět své dřívější příjmení, popřípadě že upouští od užívání společného příjmení vedle příjmení dřívějšího. Oba účastníci jsou povinni do 15 dnů po právní moci výroku o rozvodu manželství předložit občanský průkaz s rozsudkem opatřeným doložkou právní moci příslušnému matričnímu úřadu k zápisu změny osobního stavu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.