17 C 54/2025

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Valentovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného A , narozený Datum narození žalovaného A bytem Adresa žalovaného A o podílové spoluvlastnictví k nemovitostem

I. Podílové spoluvlastnictví žalobce a žalovaného k družstevnímu podílu v bytovém družstvu , právnická osoba, “ se sídlem , adresa, , , adresa, , IČO , Anonymizováno, , spojené s právem nájmu bytu velikosti 3 + 1 v , adresa, , , Jméno žalovaného B, , , adresa, – jednotky č. , Anonymizováno, /8 v domě č.p. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, v k. ú. , Jméno žalovaného B, , se zrušuje.

II. Družstevní podíl v bytovém družstvu , právnická osoba, “ se sídlem , adresa, , , adresa, , IČO , Anonymizováno, , spojené s právem nájmu bytu velikosti 3 + 1 v , adresa, , , Jméno žalovaného B, , , adresa, – jednotky č. , Anonymizováno, /8 v domě č.p. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, v k. ú. , Jméno žalovaného B, , se přikazuje do výlučného vlastnictví žalobce.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na úplné vypořádání spoluvlastnictví částku , částka, ve lhůtě 1 měsíce ode dne právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Olomouci dne , datum, domáhal vůči žalovanému zrušení a vypořádání spoluvlastnictví žalobce a žalovaného k družstevnímu podílu v bytovém družstvu , právnická osoba, “ se sídlem , adresa, , , adresa, , IČO , Anonymizováno, , spojeného s právem nájmu bytu velikosti 3 + 1 v , adresa, , , Jméno žalovaného B, , , adresa, – jednotky číslo , Anonymizováno, /8 v domě čp. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, v k. ú. , Jméno žalovaného B, (dále jen „družstevní podíl“), a přikázání družstevního podílu do výlučného vlastnictví žalobce, s tím, že žalobce bude povinen uhradit na úplné vypořádání spoluvlastnictví žalovanému částku , částka, .

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání se bez řádné a včasné omluvy nedostavil.

3. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:- z exekučního příkazu k provedení exekuce ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , bylo zjištěno, že povinným byl žalovaný a že exekuce postihovala podíl žalovaného (povinného) v Bytovém družstvu vlastníků bytu „, právnická osoba, “ včetně pohledávky žalovaného (povinného) na vypořádací podíl;- z příjmového pokladního dokladu č. , hodnota, ExP , Anonymizováno, z , datum, bylo zjištěno, že žalobce uhradil za žalovaného částku , částka, , kdy účelem platby byla úhrada dlužné částky týkající se exekuce sp. zn. , spisová značka- z dopisu ze dne , datum, , vč. podacího lístku, bylo zjištěno, že zástupkyně žalobce sdělila žalovanému, že žalobce navrhuje, že převezme ½ id. družstevního podílu žalovaného a vyplatí mu na úplné vypořádání částku , částka, . Zástupkyně žalobce vyzvala žalovaného ke sdělení stanovisko s tím, že jinak bude podána žaloba;- ze stejnopisu notářského zápisu ze dne , datum, , bylo zjištěno, že byl sepsán notářkou , tituly před jménem, , jméno FO, na žádost , jméno FO, , předsedy shromáždění delegátů Bytového družstva vlastníků bytů , právnická osoba, se sídlem , adresa, , , adresa, , , Jméno žalovaného B, , IČO , IČO, , a jeho přílohou byla pozvánka na shromáždění delegátů Bytového družstva vlastníků bytů „, právnická osoba, “ , adresa, konané dne , datum, , prezenční listina, čestné prohlášení a stanovy. Podle čl. 6 odst. 2) stanov je spoluvlastnictví družstevního podílu vyloučeno;- z usnesení Okresního soudu v Olomouci ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , bylo zjištěno, že žalobce a žalovaný nabyli každý id. ½ družstevního podílu;- z dodatku č. , hodnota, ke znaleckému posudku č. , č. účtu, bylo zjištěno, že byl vypracován na žádost soudního exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, v rámci exekuce pod sp. zn. , spisová značka, a že id. ½ družstevního podílu byl oceněn částkou , částka, ;4. Na základě výše uvedených zjištění dospěl soud k tomu závěru o skutkovém stavu věci:Žalobce a žalovaný jsou podílovými spoluvlastníky družstevního podílu, každý s id. ½, na základě usnesení Okresního soudu v Olomouci ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, . Podle čl. 6 odst. 2) stanov Bytového družstva vlastníků bytů , právnická osoba, se sídlem , adresa, , , adresa, , , Jméno žalovaného B, , IČO , IČO, , je spoluvlastnictví družstevního podílu vyloučeno. Na podíl žalovaného na družstevním podílu byla vedena exekuce pod sp. zn. , spisová značka, . Dodatkem ke znaleckému posudku č. , č. účtu, vypracovaném v uvedeném exekučním řízení byl id. ½ družstevního podílu oceněn částkou , částka, . Žalobce za žalovaného uhradil v rámci exekučního řízení dlužnou částku ve výši , částka, . Dopisem ze dne , datum, zástupkyně žalobce sdělila žalovanému, že žalobce navrhuje, že převezme ½ id. družstevního podílu žalovaného a vyplatí mu na úplné vypořádání částku , částka, .

5. Podle § 1140 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Každý ze spoluvlastníků může kdykoliv žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

6. Podle § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o tom na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení vlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

7. Podle § 1147 odst. 1, 2 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě, v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

8. Ze zásady „nikdo nemůže být proti své vůli nucen, aby ve spoluvlastnictví setrval“ vyplývá dobrovolnost existence spoluvlastnictví (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ). Spoluvlastník může zpravidla kdykoliv po ostatních spoluvlastnicích (dohodou či žalobou) požadovat (i) zrušení spoluvlastnictví, čímž může docílit zániku spoluvlastnictví jako celku, nebo (ii) oddělení ze spoluvlastnictví, čímž může docílit zrušení své účasti ve spoluvlastnictví při současné změně společné věci; ta je zmenšena o oddělenou část. Právo spoluvlastníka domáhat se zrušení spoluvlastnictví může být omezeno ujednáním spoluvlastníků (§ 1154 o. z.), pořízením pro případ smrti (§ 1155 odst. 2 o. z.), rozhodnutím soudu (§ 1155 odst. 1 o. z.) nebo přímo zákonem (§ 1140 odst. 2 o. z.). Podle § 1140 odst. 2 o. z. je na překážku zrušení spoluvlastnictví nevhodnost doby či vznik újmy jen některému ze spoluvlastníků. Mimoto judikatura připustila, že lze zcela výjimečně zamítnout žalobu na zrušení spoluvlastnictví i pro zjevné zneužití práva podle § 8 o. z. (srov. opět rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ). Žalovaný, tedy spoluvlastník, který návrh na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví nepodal, v řízení nenamítl, že by byla ve věci dána některá z výše uvedených překážek pro zrušení a vypořádání spoluvlastnictví účastníků. Současně ani nebylo soudem zjištěno, že by návrh žalobce představoval zjevné zneužití práva. Soud tedy dospěl k závěru, že spoluvlastnictví účastníků k družstevnímu podílu lze zrušit a vypořádat.

9. Dále se pak soud zabýval způsobem vypořádání spoluvlastnictví účastníků. S odkazem na: , adresa, , J., Výtisk, M., Beran, V. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 2. vydání (3. aktualizace). , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2024, řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví je sice řízením sporným, spadá však do kategorie řízení, v nichž z právní úpravy vyplývá určitý způsob vypořádání vztahu mezi účastníky (§ 153 odst. 2 občanského soudního řádu). V této souvislosti používaný termín iudicium duplex vystihuje skutečnost, že každý ze spoluvlastníků může podat žalobu, všichni spoluvlastníci mají postavení žalobce i žalovaného bez ohledu na to, kdo žalobu podal, soud není vázán návrhem, nýbrž zákonnou posloupností vypořádacích důvodů a rozsudek lze vykonat nejen na návrh žalobce proti žalovanému, ale i na návrh žalovaného proti žalobci. Primárním způsobem vypořádání spoluvlastnictví je rozdělení společné věci, sekundárním způsobem je přikázáním společné věci jednomu nebo více spoluvlastníkům za náhradu. Posledním možným způsobem je nařízení prodeje společné věci ve veřejné dražbě (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ).

10. V projednávané věci žalobce navrhl, aby družstevní podíl byl přikázán do jeho výlučného vlastnictví. Žalovaný nenavrhl žádný způsob vypořádání, resp. byl po celou dobu řízení zcela nečinný. Z povahy předmětu vypořádání, tj. družstevního podílu, je zřejmé, že rozdělení věci není možné. Dalším způsobem vypořádání je pak tedy přikázání věci jednomu ze spoluvlastníků. Žalobce požadoval přikázání družstevního podílu do jeho výlučného vlastnictví a soud s ohledem na nečinnost žalovaného neměl důvodu jeho požadavku nevyhovět.

11. Z výše uvedených důvodu soud zrušil spoluvlastnictví účastníků k družstevnímu podílu (výrok I.) a vypořádal jej takovým způsobem, že družstevní podíl byl přikázán do výlučného vlastnictví žalobce (výrok II.). Dále pak soud uložil žalobci zaplatit žalovanému na úplné vypořádání nároků ze zrušeného spoluvlastnictví částku , částka, (výrok III.), přičemž při určení této částky soud vyšel z obvyklé ceny id. ½ družstevního podílu stanovené ve výše uvedeném dodatku ke znaleckému posudku, a odečetl od ní částku, kterou žalobce za žalovaného uhradil v rámci exekuce vedené pod sp. zn. , spisová značka, , v níž byl postižen podíl žalovaného na družstevním podílu. Lhůtu k plnění soud žalobci stanovil v souladu s § 160 odst. 1 části věty za středníkem zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v délce 1 měsíce ode dne právní moci tohoto rozsudku s ohledem na výši částky, kterou má žalobce žalovanému uhradit.

12. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu se stanoviskem pléna Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. Pl. ÚS-st. 59/23, podle kterého v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, majícím povahu iudicii duplicis, není-li žaloba zamítnuta, zpravidla nelze určit, který účastník měl ve věci plný úspěch (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Je proto obecným východiskem pro rozhodování o nákladech řízení souladným s ochranou vlastnického práva podle čl. 11 odst. 1 a práva na soudní ochranu podle čl. 36 Listiny základních práv a svobod, aby žádný z účastníků neměl právo na náhradu nákladů řízení vůči jinému účastníku, ledaže by pro to byly dány zvláštní důvody. Z odůvodnění stanoviska lze uvést následující: „Spor“ o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví může být zahájen na základě žaloby kteréhokoli spoluvlastníka, který se cítí být ve spoluvlastnictví nespokojen a nechce v něm setrvat; jako takové je dané řízení nutno vnímat perspektivou základního práva na ochranu vlastnictví zaručeného čl. 11 odst. 1 Listiny. Vlastnické právo zahrnuje i právo přestat být vlastníkem (věc opustit, zcizit); v případě spoluvlastnictví se specificky uplatňuje zásada, že nikdo nemůže být spravedlivě nucen setrvávat ve spoluvlastnictví (srov. usnesení sp. zn. I. ÚS 174/05 ze dne , datum, ). Pro případ, že se sami spoluvlastníci nedohodnou na oddělení ze spoluvlastnictví či jeho zrušení a vypořádání, má každý z nich právo obrátit se na soud s návrhem na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví (srov. § 1140 a § 1143 o. z.). Rozhodnutí nesetrvávat nadále ve spoluvlastnickém vztahu je svobodným rozhodnutím spoluvlastníka, jehož vlastnické právo je chráněno čl. 11 odst. 1 Listiny, ovšem stejnou měrou jako vlastnické právo kohokoli jiného, tedy i ostatních spoluvlastníků. Z druhé strany proto kromě toho, že nikdo nesmí být nucen ve spoluvlastnictví setrvat, platí rovněž, že nikoho nelze nutit k uzavření mimosoudní dohody (ať už se jí brání z objektivních, či subjektivních důvodů), ačkoliv smírné vyřešení věci, a zvláště ve věcech zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, je více než vítané a vhodné. Soud tedy v souladu s uvedenou judikaturou rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV.).