17 C 69/2022

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Daduovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 16 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 048 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 048 Kč od 15. 8. 2015 do zaplacení, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části o zaplacení částky 8 952 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 16 000 Kč od 2. 7. 2015 do 14. 8. 2015 a dále se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 8 952 Kč od 15. 8. 2015 do 31. 12. 2015 do 31. 12. 2017, ve výši 7,5 % ročně z částky 8 952 Kč od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018, ve výši 8 % ročně z částky 8 952 Kč od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018, ve výši 8,75 % ročně z částky 8 952 Kč od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019, ve výši 9 % ročně z částky 8 952 Kč od 1. 7. 2019 do 30. 6. 2020, ve výši 7,25 % ročně z částky 8 952 Kč od 1. 7. 2020 do 30. 6. 2021, ve výši 7,5 % ročně z částky 8 952 Kč od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021 a od 1. 1. 2022 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení z částky 8 952 Kč ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a kapitalizovaného úroku ve výši 2 184 Kč.

III. Žádnému z účastníků se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Olomouci dne 25. 2. 2022 domáhala po žalované zaplacení částky 16 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřel se žalovanou dne 2. 7. 2008 smlouvu o půjčce [číslo]. Na základě smlouvy o půjčce poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované v hotovosti částku 16 000 Kč, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy. Žalovaná se zavázala půjčku vrátit se souhrnným poplatkem ve výši 11 136 Kč v 53 týdenních splátkách po 512 Kč. Žalovaný nesplácel řádně a včas. Pohledávka za žalovanou byla nejprve postoupena na [právnická osoba] na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015, a poté na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018. Žalovaná byla vždy o postoupení pohledávky vyrozuměna. Žalovaná od uzavření smlouvy o půjčce uhradila pouze 8 952 Kč. Žalobkyně požaduje úhradu dlužné jistiny ve výši 16 000 Kč a dlužného poplatku ve výši 2 184 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení a kapitalizovaným úrokem ve výši 2 184 Kč za období od 2. 7. 2008 do 8. 7. 2009. Před podáním žaloby vyzval zástupce žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, k nařízenému jednání se bez řádné a včasné omluvy nedostavila. Žalobkyně svou neúčast na jednání řádně a včas omluvila prostřednictvím svého zástupce.

3. Soud provedl předložené listinné důkazy a učinil z nich následující skutková zjištění: -) ze smlouvy o půjčce ze dne 2. 7. 2008 bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi [právnická osoba] a žalovanou, a že žalované byla v hotovosti poskytnuta částka 16 000 Kč, kterou se zavázala vrátit spolu s poplatkem ve výši 11 136 Kč v 53 týdenních splátkách po 512 Kč; -) ze smluvních podmínek smlouvy o půjčce bylo zjištěno, že RPSN půjčky, kterou zákazník splácí 53 týdnů, činila 206,8 %; -) z výpisu z OR Lucemburska bylo zjištěno, že [právnická osoba] S.á.r.l. je společností s ručením omezeným s datem zápisu 6. 6. 2005; -) z výpisu z OR Malty bylo zjištěno, že žalobkyně byla v rejstříku registrována dne 3. 12. 2013; -) ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 6. 2015, včetně seznamu postoupených pohledávek, bylo zjištěno, že žalovaná pohledávka přešla ze společnosti [právnická osoba] na [právnická osoba] S.á.r.l.; -) z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 25. 6. 2015 a podacího archu bylo zjištěno, že žalované bylo oznámeno postoupení pohledávky na [právnická osoba] S.á.r.l. dopisem zaslaným dne 31. 7. 2015 a že byla vyzvána k úhradě dlužné částky do 10 dnů ode dne obdržení dopisu; -) z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 12. 9. 2018 a podacího archu bylo zjištěno, že žalované bylo oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni dopisem zaslaným dne 14. 9. 2018; -) z předžalobní výzvy ze dne 15. 2. 2022 a podacího archu bylo zjištěno, že žalované byla před podáním žaloby zaslána dne 17. 2. 2022 výzva k úhradě dlužné částky.

4. Z uvedených skutkových zjištění dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: Právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], uzavřel se žalovanou dne 2. 7. 2008 smlouvu o půjčce, na jejímž základě žalované poskytl v hotovosti v den podpisu smlouvy částku 16 000 Kč. Žalovaná se zavázala půjčku splácet v pravidelných týdenních splátkách spolu se sjednaným poplatkem 11 136 Kč. Žalovaná pohledávka byla postoupena na [právnická osoba] S.á.r.l. na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 6. 2015, což bylo žalované oznámeno dopisem zaslaným dne 31. 7. 2015, v němž byla současně vyzvána k úhradě dlužné částky do 10 dnů od obdržení dopisu, a následně byla pohledávka postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 9. 2018, což bylo žalované oznámeno dopisem zaslaným dne 14. 9. 2018. Zástupce žalobkyně zaslal žalované před podáním žaloby výzvu k úhradě dlužné částky.

5. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného ke dni uzavření smlouvy o půjčce (dále jen„ obč. zák.“), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

6. Podle § 39 obč. zák. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

7. Podle § 451 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat (odst. 1). Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů (odst. 2).

8. Soud posoudil shora zjištěný skutkový stav v souladu s výše uvedenými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je pouze částečně důvodná.

9. Prvně byla v řízení prokázána aktivní legitimace žalobkyně, na niž žalovaná pohledávka přešla na základě smluv o postoupení pohledávek ze dne 11. 6. 2015 a 12. 9. 2018. Dále bylo v řízení prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], a žalovaná uzavřeli dne 2. 7. 2008 smlouvu o půjčce. Soud se zabýval platností uzavřené smlouvy o půjčce a dospěl k závěru, že smlouva je neplatná podle § 39 obč. zák. pro rozpor s dobrými mravy. Podle judikatury Nejvyššího soudu je v rozporu s dobrými mravy zpravidla taková výše úroků z půjčky, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], nebo usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], všechna rozhodnutí jsou dostupná na [webová adresa]). Je samozřejmě nutné zohlednit, že právní předchůdce žalobkyně byl nebankovním subjektem, u kterého jsou s ohledem na vyšší rizikovost úrokové sazby vyšší, proto menší překročení obvyklé sazby účtované bankami by rozpor s dobrými mravy samo o sobě založit nemohlo. V posuzované věci se žalovaná ve smlouvě o půjčce zavázala ke splacení půjčky spolu s poplatkem ve výši 11 136 Kč. Z ujednání smlouvy je zjevné (a tvrdila to i samotná žalobkyně v žalobě), že uvedený poplatek je, co se týče ekonomické funkce, totožný s funkcí úroků, tedy je formou„ odměny“ za poskytnutí půjčky. Žalovaná měla půjčku spolu s poplatkem uhradit v 53 týdenních splátkách, tedy cca během jednoho roku. Výše sjednaného poplatku přitom představuje 69,2 % poskytnuté jistiny. Při řádném splácení půjčky měla žalovaná vrátit téměř dvojnásobek poskytnuté částky (27 136 Kč). Soud za uvedených okolností dospěl k závěru, že sjednanou výši„ odměny“ za poskytnutí půjčky, která přesahuje 2/3 výše samotné jistiny půjčky, je třeba posoudit za rozpornou s dobrými mravy, přičemž tento rozpor je tak zjevný, že se jedná o neplatnost absolutní, ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu.

10. Pokud pak jde o účinky absolutní neplatnosti ujednání o výši poplatku na platnost celé smlouvy, tak podle § 41 obč. zák. platí, že vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu. Vzhledem k tomu, že se důvod neplatnosti vztahuje na ujednání o výši poplatku, který byl v daném případě jedinou úplatou právního předchůdce žalobkyně za poskytnutou půjčku, nelze předpokládat, že by právní předchůdce žalobkyně byl ochoten smlouvu o půjčce bez (neplatného) ujednání o výši poplatku uzavřít. Smlouvu o půjčce je tedy potřeba posoudit jako neplatnou v celém rozsahu, a to právě z důvodu neplatnosti ujednání o výši úroku (poplatku).

11. Plnění poskytnuté žalované je pak třeba vypořádat podle § 451 obč. zák. z titulu bezdůvodného obohacení jako plnění poskytnuté na základě neplatné smlouvy. Smluvní strana neplatné smlouvy přitom může žádat jen toho, oč plnění jí poskytnuté převyšuje objem majetkových hodnot, jež sama přijala. Žalobkyně poskytla žalované částku 16 000 Kč. V řízení dále nebylo zjištěno, že by žalovaná žalobkyni nebo jejímu právnímu předchůdci něčeho uhradila. Soud tedy zavázal žalovanou k úhradě částky 16 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného ke dni prodlení žalované (dále jen„ občanský zákoník“), ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., od data, kdy byla k zaplacení této částky vyzvána prokazatelně poprvé, tj. od data uvedeného v oznámení o postoupení pohledávky zaslaného dne 31. 7. 2015. Fikce doručení oznámení nastala podle § 573 občanského zákoníku dne 4. 8. 2015. Žalovaná pak měla dlužnou částku uhradit do 10 dnů od obdržení oznámení, tj. do 14. 8. 2015.

12. S ohledem na neplatnost celé smlouvy o půjčce nicméně žalobkyně nemá nárok na poplatek za poskytnutí půjčky, ani zákonný úrok nad rámec jí přiznaného.

13. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. podle úspěchu účastníků ve věci. Více úspěšným účastníkem byla v řízení žalovaná. Jelikož žalované v řízení žádné náklady řízení nevznikly, rozhodl soud tak, že žádnému z účastníků se náhrada nákladů řízení nepřiznává.