17 C 72/2022

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Valentovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený obecným údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení , příjmení , LL.M. sídlem adresa o výživné

I. Žalovaný je povinen hradit žalobci výživné ve výši 5 000 Kč měsíčně s účinností od 10. 12. 2018 do 31. 8. 2019, výživné ve výši 4 000 Kč měsíčně s účinností od 1. 9. 2019 do 31. 1. 2020 a výživné ve výši 3 000 Kč s účinností od 1. 2. 2020, a to vždy k 10. dni každého měsíce předem k rukám žalobce.

II. Nedoplatek na výživném za období od 10. 12. 2018 do 9. 9. 2022 ve výši 47 700 Kč je žalovaný povinen zaplatit k rukám žalobce ve lhůtě 3 měsíců ode dne právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba o uložení povinnosti žalovanému hradit žalobci na výživném dalších 2 500 Kč měsíčně s účinností od 10. 12. 2018 do 31. 8. 2019, 3 500 Kč měsíčně s účinností od 1. 9. 2019 do 31. 1. 2020, 4 500 Kč měsíčně s účinností od 1. 2. 2020 do 9. 7. 2022 a 12 016 Kč měsíčně s účinností od 10. 7. 2022, vždy k 10. dni v měsíci předem, se zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou doručenou dne 31. 12. 2021 Městskému soudu v Brně domáhal vůči žalovanému stanovení výživného ve výši určené soudem počínaje 10. 12. 2018 s tím, že dluh na výživném od prosince 2018 je žalovaný povinen uhradit jednorázově do 10 dnů od právní moci rozsudku. Žalobce uvedl, že rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo manželství rodičů žalobce rozvedeno. Žalovanému nebylo vůči žalobci dosud stanoveno žádné výživné. Žalobce ve školním roce 2021 2022 studoval obor Arboristika na [ulice] a dřevařské fakultě [anonymizována dvě slova] v [obec]. Ve školním roce 2019 2020 studoval na stejné škole obor Realizace a správa zeleně a ve školním roce 2018 2019 studoval obor [ulice] a krajinářská architektura. Žalobce vlastní podíl 1/3 na domu [ulice a číslo], [obec] [obec], ve kterém bydlí. Žalovaný neplnil vůči žalobci pravidelně vyživovací povinnost, pouze jednorázově mu uhradil tyto finanční částky: 6. 11. 2019 – 4 000 Kč, 27. 12. 2019 – 3 000 Kč, 27. 1. 2020 – 3 000 Kč, 16. 4. 2020 – 7 000 Kč, 26. 5. 2020 – 2 000 Kč a 30. 6. 2020 – 2 000 Kč. Dále žalobci v dubnu 2019, 2020 a 2021 uhradil vždy 1 000 Kč na narozeniny, v prosinci 2020 částku 1 000 Kč na Vánoce a v prosinci 2021 částku 10 000 Kč na Vánoce. Výdaje žalobce zahrnují výdaje na denní studium ve výši cca 5 000 Kč měsíčně, v letech 2018 – 2019 měl navíc náklady na cestu do školy a ubytování v [obec] ve výši cca 8 000 Kč měsíčně. Od prvního semestru ve školním roce 2020 2021 hradí školné ve výši 16 500 Kč za semestr. Další výdaje má na bydlení, stravu, ošacení a obuv, hygienické potřeby a na kulturu a zábavu. Výdaje si žalobce hradí z výživného od matky. Žalobce dále uvedl, že žalovaný dostal dne 1. 9. 2021 částku 1 800 000 Kč v rámci majetkového vypořádání po rozvodu.

2. Městský soud v Brně usnesením ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [spisová značka], právní moc ke dni 2. 3. 2022, vyslovil svou místní nepříslušnost a postoupil věc Okresnímu soudu v Olomouci jako soudu místně příslušnému.

3. Žalovaný se k podané žalobě vyjádřil tak, že zásadně odmítá nárok žalobce. Uvedl, že ze strany žalobce dochází k opakovanému prodlužování studia, aniž by došlo k jeho ukončení. Délka studia podle žalovaného naznačuje nesmyslnost trvání tohoto studia i s ohledem na věk žalobce. Žalovaný má za to, že žalobce se vyhýbá tomu, aby si sám zajišťoval své životní potřeby a nebyl závislý na vyživovací povinnosti žalovaného. Žalovaný žalobce nicméně i tak finančně podporuje. Žalovaný uvedl, že úhrady za školné nelze započítat do nákladů na studium. Žalovaný odešel ze společné domácnosti sdílené s matkou žalobce dne 15. 12. 2018, až do června 2019 pak byl bez práce a byl tak v kritické finanční situaci. Přesto žalovaný žalobci uhradil za měsíce [číslo] 2019 částku 18 000 Kč, a to k rukám matky žalobce v hotovosti. Od měsíce 07/ 2019 byl žalovaný zaměstnán u společnosti [právnická osoba] s průměrným čistým měsíčním příjmem 19 300 Kč. Od uvedeného měsíce žalovaný hradil žalobci pravidelně 2 000 Kč měsíčně, v měsíci 11/ 2019 částku 4 000 Kč a v měsíci 12/ 2021 částku 3 000 Kč. V průběhu 2020 se příjem žalovaného zvýšil na částku 20 700 Kč měsíčně. Za rok 2020 uhradil žalobci celkem částku 33 000 Kč. Od roku 2021 byl žalovaný zaměstnán u [právnická osoba] firma [právnická osoba] a jeho měsíční příjem činil 28 100 Kč. Žalobci hradil v roce 2021 podobně jako v roce 2020, celkem mu uhradil částku 37 000 Kč. V měsíci 1/ 2022 uhradil žalobci částku 2 000 Kč. Dále žalovaný hradí žalobci internet částkou 500 Kč měsíčně u [právnická osoba] CZ. Žalovaný uvedl, že na žalobce přepsal spoluvlastnické právo k podílu 1/3 k pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], a k pozemku parc. [číslo] kat. území [obec], obec Brno, a dále žalobci daroval svůj automobil Ford Focus Částku 1 800 000 Kč, kterou žalovaný získal v rámci majetkového vypořádání, žalovaný použil na opravu chaty, když si potřeboval sám zajistit potřebu bydlení. Výdaje žalovaného zahrnují zejména nájemné ve výši 12 000 Kč měsíčně, a dále výdaje na chod domácnosti.

4. Žalobce dále v replice na vyjádření žalovaného k žalobě uvedl, že poprvé žalobce ukončil studium na škole dne 31. 8. 2019, tj. v době, kdy se začalo stupňovat agresivní chování žalovaného vůči matce žalobce. Tomuto chování žalovaného byl žalobce často přítomen a agrese žalovaného směřovala i vůči žalobci. Podruhé žalobce ukončil studium dne 2. 11. 2020, kdy byl důvodem ukončení studia stres z rozvodu rodičů a pokračující agresivní chování žalovaného. Potřetí zahájené studium žalobce dosud probíhá s lepšími výsledky a to zejména díky absenci agrese žalovaného vůči žalobci a jeho matce. Žalobce nesouhlasil s tím, že by záměrně prodlužoval studium a z dosavadních studijních výsledků lze očekávat řádné ukončení studia. Žalovaný se nezajímá o potřeby ani o žádné povinnosti žalobce. [příjmení] [příjmení] [jméno] žalobci darovala jeho matka, nikoli žalovaný. Dále žalobce nesouhlasí s tvrzením žalovaného, že žije sám, neboť vede společnou domácnost se svojí přítelkyní. Ohledně plateb výživného žalobce nesouhlasil s tvrzením žalovaného, že mu uhradil na výživné dne 2. 3. 2020 částku 5 000 Kč a dne 23. 3. 2020 částku 2 000 Kč, neboť se jednalo o splacení dluhu žalovaným vůči žalobci za práci, kterou žalobce pro žalovaného vykonal v rámci brigády. Dále popírá, že by žalovaný uhradil za měsíce [číslo] 2019 částku 18 000 Kč. Nakonec žalobce uvedl, že již od základní školy má specifické poruchy učení a byla u něj diagnostikována dysortografie, dyslexie a dysgrafie závažného stupně.

5. V průběhu jednání dne 17. 8. 2022 byla soudem připuštěna změna žaloby navržená žalobcem v podání ze dne 15. 8. 2022 spočívající v tom, že žalobce nadále požadoval výživné ve výši 7 500 Kč měsíčně počínaje dnem 10. 12. 2018 do 9. 7. 2022 a od 10. 7. 2022 výživné ve výši 15 016 Kč měsíčně, splatné vždy do 10. dne měsíce předem.

6. Soud provedl listinné důkazy, z nichž učinil následující skutková zjištění: -) z rozsudku Městského soudu v Brně ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo zjištěno, že manželství žalovaného a [jméno] [příjmení] bylo rozvedeno; -) z výpisu s [list vlastnictví] bylo zjištěno, že žalovaný je vlastníkem pozemku parc. č. st. [anonymizováno], parc. č. st. [číslo], parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] vše v k.ú. [obec]; -) z výpisu z katastru nemovitostí k datu 13. 7. 2021 bylo zjištěno, že žalobce byl vlastníkem podílu 1/3 na pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], a na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec], obec Brno, na základě darovací smlouvy ze dne 20. 8. 2019; -) z potvrzení [ulice] fakulty [anonymizováno] univerzity v [obec] ze dne 28. 3. 2019 bylo zjištěno, že bylo potvrzeno, že žalobce studoval bakalářské studium, forma prezenční, obor [ulice] a krajinářské realizace. Průběh studia byl 22. 9. 2015 až 31. 8. 2016 – 1. ročník, 1. 9. 2016 až 31. 8. 2017 – 2. ročník, 1. 9. 2017 až 31. 8. 2019 – 3. ročník; -) z výpisu z účtu bylo zjištěno, že dne 27. 12. 2019 uhradil žalovaný žalobci dne 27. 12. 2019 částku 3 000 Kč, dne 6. 11. 2019 částku 4 000 Kč, dne 27. 1. 2020 částku 3 000 Kč, dne 15. 4. 2020 částku 7 000 Kč (s popisem„ 2,3,4+N“), dne 23. 3. 2020 částku 2 000 Kč (s popisem„ doplatek oip“), dne 2. 3. 2020 částku 5 000 Kč (s popisem„ záloha oip“), dne 26. 5. 2020, 29. 6. 2020, 23. 7. 2020, 21. 8. 2020, 23. 9. 2020, 23. 10. 2020, 23. 11. 2020 a 23. 12. 2020 vždy částku 2 000 Kč, dne 22. 1. 2021, 23. 2. 2021 a 23. 3. 2021 vždy částku 2 000 Kč, dne 15. 4. 2021 částku 3 000 Kč (s popisem„ narozky“), dne 23. 4. 2021, 21. 5. 2021, 23. 6. 2021, 23. 7. 2021, 23. 8. 2021, 23. 9. 2021, 22. 10. 2021, 23. 11. 2021 a 23. 12. 2021 vždy částku 2 000 Kč, dne 20. 12. 2021 částku 10 000 Kč (s popisem„ vanoce“), a dne 21. 1. 2022 částku 2 000 Kč; -) z vyúčtování služeb od T-Mobile za období od 13. 12. 2018 do 12. 2. 2022 bylo zjištěno, že žalovaný v rámci vyúčtování hradí mimo jiné i pevný internet; -) ze sdělení [příjmení] a dřevařské fakulty [anonymizováno] univerzity ze dne 5. 5. 2022 bylo zjištěno, že žalobce je studentem 2. ročníku programu Arboristika v prezenční formě studia, že zápis do studia proběhl 8. 9. 2020, a že žalobce plní své studijní povinnosti a vždy splnil požadovaný počet kreditů pro postup do dalších semestrů bez jakýchkoli výjimek; -) ze zprávy PČR, obv. oddělení [okres], ze dne 17. 4. 2020, bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení], matka žalobce, učinila na uvedené oddělení policie oznámení, že od roku 2018 má problémy s manželem (žalovaným), který ji v minulosti dvakrát fyzicky napadl, vyhrožoval jí po telefonu, že ji zmlátí a vyhodí z domu. Uvedla, že při druhém napadení manželem (žalovaným) byl přítomen i její syn [jméno] (žalobce). Dále uvedla, že manžel (žalovaný) se v prosinci 2018 odstěhoval, v roce 2019 jí vulgárně vyhrožoval před synem (žalobcem), v roce 2020 žalovaný volal i žalobci. Dále uvedla, že syn (žalobce) situaci velmi těžce psychicky zvládá a chodí ke školnímu psychologovi; -) ze zprávy pedagogicko-psychologické poradny (dále jen„ PPP“) ze dne 9. 12. 2014 a formuláře posudku k uzpůsobení podmínek pro konání maturitní zkoušky ze dne 3. 10. 2014 bylo zjištěno, že u žalobce je od 1. třídy ZŠ v evidenci PPP, byla mu diagnostikována dysortografie, dyslexie a dysgrafie závažného stupně. Na ZŠ a gymnáziu byl individuálně integrován, byly mu uzpůsobeny podmínky pro konání maturitní zkoušky; -) z potvrzení o ukončení studia bylo zjištěno, že žalobce ke dni 31. 8. 2019 ukončil studium bakalářského programu [ulice] a krajinářská architektura v prezenční formě a ke dni 2. 11. 2020 ukončil studium bakalářského programu Realizace a správa zeleně v prezenční formě; -) z kopie zprávy o psychologickém vyšetření ze dne 30. 4. 2003 bylo zjištěno, že u žalobce bylo podezření z možného vývoje specifické poruchy učení a bylo mu doporučeno ve škole postupovat při výuce a hodnocení podle Metodického pokynu MŠMT ČR [číslo jednací] pro děti s SVPU; -) z výtisku facebookových stránek [anonymizováno] – péče o zeleň bylo zjištěno, že obsahují fotky se žalobcem, jak pracuje na zahradách, že popis společnosti zněl:„ Co začalo jako koníček, přerostlo v podnikání. O přírodu nejen na zahradách se staráme už 10 let. Za tu dobu jsme posbírali cenné zkušenosti v oblasti zahradnických služeb a arboristiky. [příjmení] mise je dělat svět krásnějším místem k životu. A vzali jsme to zahradu po zahradě.“; -) z potvrzení o absolvování psychologického poradenství ze dne 27. 4. 2022 bylo zjištěno, že žalobce docházel v roce 2019 na psychologické poradenství do Poradenského a profesního centra [anonymizováno] univerzity v [obec]; -) z rodného listu žalobce bylo zjištěno, že je synem žalovaného a [jméno] [příjmení], [datum narození]; -) ze zprávy [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že podle jeho sdělení [anonymizováno] není registrovanou firmou, že se jedná o společný projekt se žalobcem, který připravují, a že žalobce bude po skončení VŠ odborným garantem firmy. Prozatím si nechali se žalobcem vytvořit webové a facebookové stránky a občas provedou nějaké ošetření dřevin pro známé nebo na jejich doporučení, bez finanční odměny. Žalobce podle sdělení [jméno] [příjmení] nepobírá žádnou odměnu z [anonymizováno]; -) z potvrzení o placení kolejného ze dne 20. 7. 2022 bylo zjištěno, že žalobce uhradil za koleje v [obec] za období od 15. 9. 2017 do 28. 6. 2018 částku 24 622 Kč, od 3. 9. 2018 do 28. 6. 2019 částku 26 356 Kč a od 3. 10. 2019 do 10. 1. 2020 částku 10 602 Kč; -) ze smluv o ubytování bylo zjištěno, že žalovaný využíval ubytování na kolejích v [obec] od 15. 9. 2017 do 29. 6. 2018, od 3. 9. 2018 do 28. 6. 2019 a od 16. 9. 2019 do 26. 6. 2020; -) z čestného prohlášení žalovaného bylo zjištěno, že prohlásil, že od 1/ 2019 do 6/ 2019 nepobíral žádné státní dávky; -) z přiznání žalovaného k dani z příjmů fyzických osob za rok 2019 bylo zjištěno, že základ daně po odečtení ztráty činil 298 225 Kč. Přiznání nebylo podepsáno žalovaným; -) z přiznání žalovaného k dani z příjmů fyzických osob za rok 2019 bylo zjištěno, že základ daně po odečtení ztráty činil 434 024 Kč. Přiznání nebylo podepsáno žalovaným; -) z kopie darovací smlouvy ze dne 20. 8. 2019 bylo zjištěno, že žalovaný daroval žalobci podíl 1/3 na těchto nemovitostech – objekt bydlení, budova [adresa], pozemku parc. [číslo] parc. [číslo] vše v k.ú. [obec], obec Brno; -) z nájemní smlouvy ze dne 1. 5. 2021 a dodatku ze dne 1. 5. 2022 bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi [jméno] [příjmení] jako pronajímatelkou a žalovaným jako nájemcem, že předmětem nájmu byla byt. jednotka [číslo] v domě 288 v [obec], [ulice] ulice, a že nájemné bylo stanoveno ve výši 13 000 Kč měsíčně s tím, že žalovaný se dále zavázal hradit i zálohy na energie ve výši 3 000 Kč měsíčně; -) z potvrzení zaměstnavatele žalovaného, [ulice] firmy [právnická osoba], ze dne 19. 7. 2022 bylo zjištěno, že průměrná čistá mzda žalovaného za období od 01/ 2022 do 06/ 2022 činila 35 378,20 Kč; -) z potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti za rok 2019 bylo zjištěno, že za měsíce [číslo] 2019 činil úhrn zúčtovaných příjmů žalovaného ze závislé činnosti zdanitelných v ČR částku 164 725 Kč. Potvrzení bylo podepsáno společností [právnická osoba] dne 21. 1. 2020; -) z dopisu ČEZ ze dne 25. 9. 2021 a rozpisu záloh bylo zjištěno, že žalovanému byla stanovena výše záloh na elektřinu 400 Kč, pro odběrné místo [obec a číslo], [PSČ]; -) z potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti za rok 2020 bylo zjištěno, že za rok 2020 činil úhrn zúčtovaných příjmů žalovaného ze závislé činnosti zdanitelných v ČR částku 324 382 Kč. Potvrzení bylo podepsáno společností [právnická osoba] dne 12. 1. 2021; -) ze smlouvy o úvěru ze dne 10. 7. 2022 bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi [právnická osoba] ([právnická osoba]) a žalovaným, že předmětem smlouvy bylo poskytnutí bezúčelového úvěru žalovanému ve výši 500 000 Kč s roční úrokovou sazbou 6,99 %, a že žalovaný se zavázal úvěr splácet v měsíčních splátkách po 15 016 Kč; -) z potvrzení zaměstnavatele žalovaného, [ulice] firmy [právnická osoba], ze dne 19. 7. 2022 bylo zjištěno, že průměrná čistá mzda žalovaného v roce 2021 činila 29 299,80 Kč; -) z rozvrhů ze žalobcem studovaných oborů soud neučinil žádná relevantní skutková zjištění; -) ze sdělení [příjmení] a dřevařské fakulty [anonymizováno] univerzity ze dne 21. 7. 2022 bylo zjištěno, že výjezdy studentů oboru Arboristika jsou zpravidla celodenní, počet dnů výjezdů byl v zimním semestru 2020 2021 2 dny, v letním semestru 2020 2021 4 dny, v zimním semestru 2021 2022 5 dnů a v letním semestru 2021 2022 5 dnů. Povinná praxe v prvním ročníku stuia trvá 5 dnů, ve druhém ročníku 10 dnů. Docházka do výuky je evidována pouze podle potřeby vyučujících, žalobce docházel na výuku v dostatečné míře a splnil zatím vždy podmínky pro postup do dalších semestrů, aniž by žádal o jakékoliv vyjímky; -) z přehledu výsledků studia žalobce oboru [ulice] a krajinářská architektura bylo zjištěno, že celkový studijní průměr žalobce byl 3,04, celkový počet získaných kreditů činil 162; -) z přehledu výsledků studia žalobce oboru Realizace a správa zelně bylo zjištěno, že celkový studijní průměr žalobce byl 1,15, celkový počet získaných kreditů činil 98.

7. Z výslechu žalobce bylo zjištěno, že dostal darem 1/3 domu v [obec] na [obec] a dále vlastní auto, které dostal po rozvodu rodičů. Jeho měsíční příjmy zahrnují částku 7 500 Kč, kterou dostává od matky, a částku 2 000 Kč, kterou dostává od žalovaného. [ulice] výdaje žalobce jsou zhruba 15 000 Kč a zahrnují školné ve výší 16 500 Kč za semestr, výdaje na certifikace ve škole ve výši 500 – 2 000 Kč, s tím, že zatím si žalobce uhradil tři, výdaje na jídlo, energie a volnočasové aktivity. Žalobce uvedl, že bydlí s matkou, které hradí asi 5 000 – 6 000 Kč na energie, jídlo si snaží kupovat sám, ale mívají s matkou i společné obědy, zejména o víkendech. Do školy jezdí žalobce většinou na kole. Ohledně náročnosti studia žalobce uvedl, že minulý semestr měl školu od pondělí do pátku a měl i nějaké výjezdy v rámci praxe, v předchozích semestrech měl většinou den volno. Dále žalobce uvedl, že poslední brigádu měl před 1 – 2 měsíci u OP Security. Minulé léto neměl žádnou brigádu, protože pomáhal s rekonstrukcí domu. Letos v létě má domluvenou 14denní praxi s tím, že poté by tam rád zůstal na brigádě. Své studium v roce 2019 žalobce ukončil z důvodu eskalujících rodinných problémů, po poradě s psycholožkou však pokračoval ve studiu stejného oboru. Studium druhého oboru žalobce ukončil, neboť mu neuznali předměty, jak předpokládal, a také i z rodinných důvodů. Žalobce uvedl, že často musel řešit problémy mezi rodiči. Od září 2020 studuje obor Arboristika, který chce dokončit a chtěl by pokračovat v navazujícím studiu, při němž by měl i nějakou práci. K dotazům svého zástupce uvedl, že studium na [anonymizováno] univerzitě si vybral pro svůj vztah k přírodě, že auto, které vlastní je asi z roku 2003, že má ukončené všechny předměty kromě letní praxe, že rekonstrukce domu v [obec] stála v řádech statisíců, že dvě částky získané od žalovaného ve výši celkem 7 000 Kč dostal za vykonanou brigádu, nikoli jako výživné, a nakonec že po ukončení studia by rád pracoval u nějaké arboristické firmy. K dotazům zástupce žalovaného žalobce uvedl, že u [právnická osoba] nemá žádný příjem, občas dostane pouze odměnu, když dělal něco pro rodinu nebo známé, že se jedná o projekt se spolužákem a pomáhá tam zadarmo. Dále uvedl, že po ukončení aktuálního studia chce navázat oborem Krajinářská tvorba.

8. Z výslechu žalovaného bylo zjištěno, že trestní stížnost, kterou na něj podala bývalá manželka, byla stažena. Dále uvedl, že po odchodu od bývalé manželky nechal žalobci 1/3 domu a dal mu auto. V domě se žalobcem bydlí dosud také matka žalovaného. Dále žalovaný uvedl, že od roku 1991 podnikal v [obec], od prosince 2018 do května 2019 byl nezaměstnaný. Jakmile začal zase pracovat, začal žalobci posílat výživné 2 000 Kč měsíčně a hradí mu také internet částkou 500 Kč měsíčně. Peníze vždy posílal dobrovolně. O průběhu studia žalobce neměl žalovaný žádné informace. Co se týče majetku, má žalovaný asi 50 let starou chatu, kterou rekonstruoval. Prostředky získané v rámci vypořádání společného jmění použil právě na rekonstrukci chaty. Jeho jediný příjem je ze zaměstnání ve výši 30 000 Kč měsíčně. [ulice] výdaje pak zahrnují nájemné ve výši 12 500 Kč, výdaje na jídlo, pojištění, telefon a internet. K dotazům zástupce žalobce žalovaný uvedl, že nebydlí se svou přítelkyní, že z [obec] odešel proto, že potřeboval klid a vyčistit si hlavu, že chatu rekonstruoval na konci roku 2019, dále že souhlasil se studiem žalobce v roce 2015 a že poté už neměl žádné informace o studiu žalobce. Dále uvedl, že auto, které daroval žalobci, zakoupil v průběhu manželství a bylo psáno na žalovaného. K dotazu svého zástupce žalovaný uvedl, že cena domu v [obec], který (zčásti) převedl na žalobce, činí asi 9 100 000 Kč.

9. Z výše uvedených skutkových zjištění učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci: Manželství rodičů žalobce bylo rozvedeno rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne [datum]. V prosinci 2018 se žalovaný odstěhoval z [obec] ze společného bydliště se žalobcem a bývalou manželkou žalovaného. Žalobce aktuálně bydlí se svou matkou v rodinném domě v [obec], který z 1/3 vlastní žalobce a ze 2/3 vlastní jeho matka. Podíl na domě byl žalobci převeden žalovaným v srpnu 2019. Žalobci byla od první třídy ZŠ diagnostikována porucha učení – dyslexie, dysortografie a dysgrafie. Žalobce od 09/ 2015 do 08/ 2019 studoval obor [ulice] a krajinářská architektura, od 1. 9. 2019 do 2. 11. 2020 obor Realizace a správa zeleně, a od 8. 9. 2020 až dosud studuje obor Arboristika, vše na [anonymizováno] univerzitě v [obec]. Ve školním roce 2018 2019 a 2019 2020 (do ledna) byl žalobce během studia ubytovaný na kolejích v [obec], přičemž za kolejné uhradil v uvedeném období celkem 36 958 Kč. Od počátku studia oboru Arboristika, tj. od září 2020, žalobce hradí školné ve výši 16 500 Kč za semestr. [obec] Arboristika žalobce studuje v [obec] a bydlí v rodinném domě se svou matkou. Do školy jezdí hlavně na kole. Žalobce aktuálně plní řádně všechny své studijní povinnosti, v každém semestru dosáhl potřebného počtu kreditů. V roce 2019 žalobce docházel na psychologické poradenství v Poradenském a psychologickém centru [anonymizováno] univerzity. Žalobce měl pouze občasné brigády ve volném čase. V létě 2021 neměl žádnou brigádu, protože pomáhal s rekonstrukcí rodinného domu v [obec]. Letos v létě měl domluvenou 14 denní praxi s případnou možností následné brigády. Žalobce má se svým spolužákem [jméno] [příjmení] společný projekt [anonymizováno], nebylo však zjištěno, že by měl z tohoto projektu nějaký příjem. Žalovaný byl od doby, kdy odešel z [obec], až do června 2019 nezaměstnaný, poté byl zaměstnán u společnosti [právnická osoba] Za měsíce [číslo] 2019 činil úhrn zúčtovatelných příjmů žalovaného ze závislé činnosti částku 164 725 Kč, za rok 2020 činil úhrn zúčtovatelných příjmů žalovaného ze závislé činnosti částku 324 382 Kč. Od roku 2021 je žalovaný zaměstnán u [právnická osoba] firma x [právnická osoba], přičemž za rok 2021 činila průměrná výše čisté mzdy žalovaného částku 29 299,80 Kč a za měsíce [číslo] 2022 činila částku 35 378,20 Kč [ulice] výdaje žalovaného zahrnují nájemné ve výši 13 000 Kč a zálohy na energie ve výši 3 000 Kč za pronájem bytové jednotky v [obec], a dále zálohy na elektřinu ve výši 400 Kč pro odběrné místo v [obec] (chata). Dále žalovaný hradí měsíčně žalobci částku 2 000 Kč (jako výživné) a 500 Kč za internet v domě, ve kterém žalobce bydlí. Podle předložených výpisu z bankovního účtu bylo zjištěno, že žalovaný uhradil žalobci za období od 10. 12. 2018 do 31. 12. 2019 celkem částku 7 000 Kč, za rok 2020 uhradil žalobci celkem částku 26 000 Kč, za rok 2021 uhradil žalobci celkem částku 37 000 Kč a za rok 2022 (do srpna) uhradil žalobci celkem částku 16 000 Kč (8 x 2 000 Kč). Rovněž žalobce hradil žalobci internet, přičemž celková částka, kterou žalovaný za internet v období od 10. 12. 2018 do srpna 2022 uhradil, činila 22 300 Kč. Soud pro úplnost dodává, že žalobce platby žalovaného za internet ve výši 500 Kč měsíčně během řízení nijak nerozporoval, resp. žalobce soudu potvrdil, že žalovaný internet hradí. Soud proto považoval předložená vyúčtování od T-Mobile za dostatečná, přestože z nich nebylo prokázáno, v jakém konkrétním místě je pevný internet používán.

10. Podle § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) mají předci a potomci vzájemnou vyživovací povinnost.

11. Podle § 911 občanského zákoníku výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

12. Podle § 913 odst. 1 občanského zákoníku pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.

13. Podle § 913 odst. 2 občanského zákoníku při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí. Přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.

14. Podle § 921 odst. 1 občanského zákoníku výživné se plní v pravidelných dávkách a je splatné vždy na měsíc dopředu, ledaže soud rozhodl jinak nebo se osoba výživou povinná dohodla s osobou oprávněnou jinak.

15. Podle § 922 odst. 1 občanského zákoníku výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení, u výživného pro děti i za dobu tří let zpět od tohoto dne.

16. Soud posoudil zjištěný skutkový stav v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že předpoklady pro stanovení vyživovací povinnosti žalovaného vůči žalobci byly splněny. Základním a obecným předpokladem pro vznik a trvání vyživovací povinnosti je tzv. stav odkázanosti na výživu na straně oprávněného, tedy neschopnost samostatně uspokojovat všechny své potřeby. Kritérium neschopnosti sám se živit je třeba definovat tak, že oprávněný nedisponuje žádným vlastním příjmem, nebo disponuje příjmem tak nízkým, že nepostačuje krýt jeho potřeby, anebo výnosy z majetku, který mu patří (event. jej spravuje), nedostačují pro úhradu jeho osobních potřeb. Schopnost samostatně se živit znamená, že dítě je schopno samostatně uspokojovat všechny své potřeby, a to hmotné, kulturní a další, včetně bytové. Znamená to, že dítě má určitý trvalý příjem finančních prostředků, z něhož své potřeby hradí (srov. nález Ústavního soudu ze dne 30. 9. 2014, sp. zn. II. ÚS 2121/14).

17. Žalovaný se v projednávané věci bránil proti stanovení vyživovací povinnosti vůči žalobci zejména tím, že žalobcovo studium nepovažoval za řádné s ohledem na jeho délku a věk žalobce, a dále že žalobci převedl 1/3 rodinného domu v [obec], v němž žalobce dosud bydlí, a osobní automobil Ford Focus. Soud po provedeném dokazování nicméně shledal studium žalobce řádným a účelným, resp. nesoucím znaky soustavnosti, a to i s ohledem na délku studia, změnu oborů a věk žalobce. Soud si je vědom ustálené judikatury, podle které se obecné soudy musejí pečlivě zabývat konkrétními okolnostmi každého případu a zejména účelností studia oprávněného. Studium by totiž mělo sloužit k prohlubování předchozího vzdělání, na které zpravidla navazuje, resp. mělo by vést k lepším budoucím vyhlídkám na získávání prostředků pro své životní potřeby prací. Může samozřejmě nastat i případ, kdy toto další studium na studium předchozí přímo navazovat nebude, nicméně z konkrétních okolností bude zřejmé, že i tak je třeba preferovat zájem na zvýšení kvalifikace dítěte. Nemělo by však určitě jít o studium samoúčelné, kterým by si vyživovaná osoba pouze„ prodlužovala mládí“ (srov. rovněž nález Ústavního soudu ze dne 30. 9. 2014, sp. zn. II. ÚS 2121/14). V projednávané věci žalobce studuje na [anonymizováno] univerzitě, přičemž prvně studoval obor [ulice] a krajinářská architektura, který ukončil ve 3. ročníku ke dni 31. 8. 2019, poté ihned začal se studiem oboru Realizace a správa zeleně, který ukončil po 1. ročníku, ke dni 2. 11. 2020, a poté od 8. 9. 2020 až dosud studuje obor Arboristika. Ukončení předchozích studií žalobce odůvodnil zejména tím, že špatně nesl nepříznivou rodinnou situaci, tj. rozvod jeho rodičů, což doložil potvrzením o absolvování psychologického poradenství v roce 2019 v Poradenském a profesním centru [anonymizováno] univerzity v [obec]. Rovněž žalobce soudu doložil dřívější zprávy z pedagogicko-psychologické poradny, z nichž bylo prokázáno, že žalobci byly diagnostikovány poruchy učení. Soud při posuzování účelnosti studia žalobce přihlédl ke všemu výše uvedenému, a dále také ke sdělení [anonymizováno] univerzity ohledně aktuálního průběhu studia žalobce, který si plní veškeré své studijní povinnosti a v každém ročníku získal potřebný počet kreditů. Vzhledem ke zjištěným a prokázaným skutečnostem pak soud nepovažuje dosavadní studium žalobce za samoúčelné, a to zejména z důvodu, že žalobce si řádně plní všechny své studijní povinnosti a současně období, kdy ze strany žalobce docházelo k ukončení předchozích oborů, odpovídá období rozvodu jeho rodičů a řešení jejich společného jmění, což mělo na psychiku žalobce prokazatelně nepříznivý vliv. Soud tak dovodil, že stav odkázanosti žalobce dosud přetrvává, neboť žalobce dosud není schopen se s ohledem na své (prezenční) studium sám živit.

18. Dále se soud zabýval tím, jaká je odpovídající výše výživného pro žalobce, přičemž posuzoval na jedné straně odůvodněné potřeby oprávněného (žalobce), a na straně druhé výdělkové možnosti a schopnosti povinného (žalovaného), tj. zejména jeho majetkové poměry, životní úroveň a počet vyživovaných osob. K odůvodněným potřebám dítěte přitom náleží výdaje obecné pro každého člověka, které se týkají životních potřeb, jako strava, oblékání, bydlení apod., k těmto obecným nákladům se podle individuality dítěte přidruží také další výdaje na odůvodněné potřeby, k nimž patří výdaje spojené s přípravou na povolání, zájmovou činností, případně zdravotním stavem apod. Při rozhodování o výši výživnému však bral soud v potaz i věk žalobce, jeho zajištěnou bytovou potřebu v rodinném domě, jehož 1/3 žalobce vlastní, a dále např. i možnost žalobce si sám přivydělávat ve volném čase (brigádami). V průběhu řízení bylo zjištěno, že žalobce si brigádami přivydělává spíše zřídka, žádnou dlouhodobější brigádu neměl. Soud je přitom toho názoru, že žalobce měl a má prostor i během studia vykonávat nějakou brigádu (např. o víkendech, v odpoledních hodinách, o prázdninách), čímž by mohl zvýšit své měsíční příjmy. I k této skutečnosti tedy soud přihlížel.

19. S ohledem na v řízení zjištěné skutečnosti dospěl soud k závěru, že pro stanovení odpovídající výše výživného pro žalobce je třeba vymezit tři období, reflektující průběh studia žalobce na [anonymizováno] univerzitě. První období od 10. 12. 2018 do 31. 8. 2019 odpovídá období, kdy žalobce studoval první obor ([ulice] a krajinářská architektura), s jehož studiem souhlasil i žalovaný. V tomto období byl věk žalobce 22 – 23 let a měl zajištěnou bytovou potřebu v rodinném domě v [obec]. V měsíci srpnu 2019 byl na žalobce převeden podíl 1/3 na uvedeném domě. Žalobce v tomto období dojížděl do školy do [obec], kde bydlel na kolejích, přičemž za kolejné uhradil celkem 26 356 Kč (šk. rok 2018 2019). Co se týče, na druhé straně, výdělkové a majetkové situace žalovaného, tak bylo zjištěno, že v roce 2019 byl žalovaný až do měsíce června nezaměstnaný a poté činil jeho průměrný měsíční výdělek cca 27 454 Kč. Příjem za měsíc prosinec 2018 žalovaný soudu k jeho výzvě neprokázal. Po porovnání žalobcovy majetkové situace, jeho potřeb a výdajů a majetkových a výdělkových poměrů žalovaného, dospěl soud k závěru, že odpovídající výše výživného pro žalobce v uvedeném období je 5 000 Kč měsíčně.

20. Druhé období od 1. 9. 2019 do 31. 1. 2020 odpovídá období, kdy žalobce studoval druhý obor (Realizace a správa zeleně), který ukončil již po prvním ročníku, resp. přestal studovat již v polovině ročníku, a to 10. 1. 2020. V tomto období byl věk žalobce 23 let, a měl zajištěnou bytovou potřebu v rodinném domě v [obec]. Žalobce dojížděl do školy do [obec], kde bydlel do 10. 1. 2020 na kolejích, přičemž za kolejné uhradil celkem 10 602 Kč. Průměrný měsíční výdělek žalovaného činil v roce 2020 cca 27 031 Kč. Po porovnání žalobcovy majetkové situace, jeho potřeb a výdajů a majetkových a výdělkových poměrů žalovaného, dospěl soud k závěru, že odpovídající výše výživného pro žalobce v uvedeném období je 4 000 Kč měsíčně.

21. Poslední období od 1. 2. 2020 pak odpovídá období, kdy žalobce ukončil studium druhého oboru a od září 2020 pak nastoupil ke studiu třetího oboru Arboristika, který řádně studuje dosud. V tomto období byl věk žalobce 23 - 26 let (aktuální věk žalobce) a měl zajištěnou bytovou potřebu v rodinném domě v [obec]. Žalobce uvedený obor studuje již v [obec], neplatí tedy kolejné ani dopravu do školy. Oproti předchozím obdobím žalobce začal hradit školné. Průměrný měsíční výdělek žalovaného činil v roce 2020 cca 27 031 Kč, v roce 2021 činil 29 299 Kč a v roce 2022 činil 35 378 Kč. Po porovnání žalobcovy majetkové situace, jeho potřeb a výdajů a majetkových a výdělkových poměrů žalovaného, dospěl soud k závěru, že odpovídající výše výživného pro žalobce v uvedeném období je 3 000 Kč měsíčně. V uvedeném posledním období soud nejvíce přihlížel k věku žalobce, k jeho zajištěné bytové potřebě a rovněž k absenci vykonávání nějaké brigády během studia. Žalobce již podruhé změnil svůj studijní obor, což (jak je výše uvedeno) soud nepovažuje za důvod pro ukončení vyživovací povinnosti žalovaného vůči žalobci, nicméně nelze odhlédnout od skutečnosti, že žalobci bylo již 23 let a věděl, že mu vznikne povinnost hradit školné. Soud sice dovodil, že žalobce dosud není schopen sám si zajistit veškeré své potřeby, je však toho názoru, ostatně jak již bylo uvedeno, že žalobce měl projevit větší snahu o možnost si sám ke studiu přivydělávat. Je přitom všeobecně známo, že při studiu vysoké školy mají studenti ve většině případů časový prostor vykonávat nějaké brigády, ať už o víkendech, mezi semestry či alespoň o prázdninách.

22. Lhůta k plnění (hrazení) výživného byla žalovanému stanovena v souladu s § 921 odst. 1 občanského zákoníku, tedy v pravidelných dávkách, vždy na měsíc dopředu.

23. Co se týče výživného za období od 10. 12. 2018 do 9. 9. 2022, uložil soud žalovanému povinnost uhradit jej ve lhůtě 3 měsíců ode dne právní moci tohoto rozsudku, když tuto lhůtu soudu považoval za přiměřenou vzhledem k výši nedoplatku na výživném. Rovněž je tato lhůta jakýmsi kompromisem mezi lhůtami navrhovanými žalobcem a žalovaným. Při výpočtu nedoplatku výživného soud odečetl všechny prokázané platby žalovaného vůči žalobci, včetně plateb za internet. Žalovaný žalobci do srpna 2022 uhradil celkem 86 000 Kč, na platbách internetu uhradil pak 22 300 Kč (za měsíc prosinec 2018, tj. od 10. 12. 2018 do 31. 12. 2018, počítána poměrná částka 300 Kč). Za období od 10. 12. 2018 do 9. 9. 2022 má žalovaný uhradit na výživném částku 156 000 Kč. Po odečtení prokázaných plateb tak žalovanému zbývá uhradit žalobci částku 47 700 Kč.

24. Ve výroku III. tohoto rozsudku soud žalobu zamítl v části o zaplacení výživného ve výši, která přesahovala výši přiznaného výživného.

25. O náhradě nákladů řízení rozhodoval soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. s ohledem na poměr úspěchu stran v řízení, přičemž dospěl k závěru, že úspěch stran řízení lze označit za rovný, v důsledku čehož žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo. Při posuzování úspěchu ve věci přitom soud přihlédl prvně k tomu, že žalobce byl úspěšný v požadavku na stanovení vyživovací povinnosti žalovaného vůči žalobci. Dále pak soud posuzoval, v jaké výši žalobce výživné požadoval, a v jaké výši mu nakonec soudem bylo přiznáno. Žalobce požadoval výživné ve výši 7 500 Kč měsíčně od 10. 12. 2018 do 9. 7. 2022, a dále od 10. 7. 2022 ve výši 15 016 Kč měsíčně. Za období od 10. 12. 2018 do 31. 8. 2019 bylo žalobci přiznáno výživné ve výši 5 000 Kč měsíčně, tj. 66,67 % z požadované výše, za období od 1. 9. 2019 do 31. 1. 2020 bylo žalobci přiznáno výživné ve výši 4 000 Kč, tj. 53,33 % z požadované výše, za období od 1. 2. 2020 do 9. 7. 2022 bylo žalobci přiznáno výživné ve výši 3 000 Kč, tj. 40% z požadované výše a nakonec za období od 10. 7. 2022 bylo žalobci přiznáno výživné ve výši 3 000 Kč, tj. 20 % z požadované výše. Z uvedeného vyplývá, že žalobce byl převážně úspěšný v požadované výši výživného v období od 10. 12. 2018 do 31. 1. 2020, žalovaný pak v období od 1. 2. 2020. Soud si je vědom skutečnosti, že období, v němž byl (co se týče výše výživného) převážně úspěšný žalovaný, je asi dvojnásobně delší (počítáno k srpnu 2022), než období, v němž byl převážně úspěšný žalobce, nicméně soud vzal v potaz také tu skutečnost, že žalovaný po celou dobu řízení navrhoval žalobu v celém rozsahu zamítnout, tedy požadoval, aby soud rozhodl, že jeho vyživovací povinnost vůči žalobci od 10. 12. 2018 vůbec netrvala. V tomto požadavku však žalovaný úspěšný nebyl. Z toho důvodu soud dospěl k závěru, že úspěch žalobce spočívající v tom, že vyživovací povinnost žalovaného byla stanovena, a dále ve výši požadovaného výživného v období od 10. 12. 2018 do 31. 1. 2020, je možno posoudit za rovný úspěchu žalovaného v projednávané věci.