17 C 74/2021

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Daduovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 442 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 442 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 442 Kč od 3. 6. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 200 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice prostřednictvím Okresního soudu v Olomouci soudní poplatek ve výši 1 000 Kč do patnácti dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Olomouci dne 3. 6. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 442 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný byl dne 12. 9. 2020 v souladu s § 89b odst. 1 a § 89c odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb. příslušníky Policie ČR dopraven služebním vozidlem do protialkoholní záchytné stanice Vojenské nemocnice [obec], kde mu byla naměřena hladina alkoholu v organismu ve výši 2,56 promile. Žalovaný byl převezen vozidlem Škoda Octavia, [registrační značka] na trase OHS [obec] – PaZS [obec], a služební vozidlo najelo celkem 70 km. Náhrada za použití služebního vozidla byla vyčíslena na částku 442 Kč. Žalobkyně požaduje úhradu částky 442 Kč podle § 14 odst. 4 zákona č. 219/2000 Sb. Žalovanému byly zaslány výzvy k zaplacení dluhu dne 13. 10. 2020 a dne 11. 1. 2021.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání se bez řádné a včasné omluvy nedostavil. Žalobkyně svou neúčast u jednání řádně a včas omluvila.

3. Jelikož se v projednávané věci jedná o tzv. bagatelní žalobu, a tudíž proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř.

4. Z provedených důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaný byl dne 12. 9. 2020 v 22:45hod. Policií ČR, obvodním oddělením [obec], převezen služebním vozidlem [registrační značka] od OHS [obec] do protialkoholní záchytné stanice v [obec]. Za použití vozidla byly Policií ČR vyčísleny náklady ve výši celkem 442 Kč, s tím, že bylo najeto celkem 70 km, náklady na provoz vozidla činily 294 Kč a náklady na palivo 147,84 Kč. Žalovaný byl žalobkyní dopisy ze dne 13. 10. 2020 a 11. 1. 2021 vyzván k úhradě částky 442 Kč.

5. Podle § 89a odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, Osoba, která pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky nekontroluje své chování a tím bezprostředně ohrožuje sebe nebo jinou osobu, majetek nebo veřejný pořádek a tuto hrozbu nelze odvrátit jinak, je povinna se podrobit vyšetření a pobytu v záchytné stanici, včetně nezbytné péče směřující k zabránění ohrožení zdraví bezprostředně souvisejícího s akutní intoxikací, po dobu nezbytně nutnou, avšak kratší než 24 hodin.

6. Podle § 89c odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb. dopravu osoby do záchytné stanice zajistí ten, kdo tuto osobu vyzval k orientačnímu vyšetření nebo odbornému lékařskému vyšetření podle zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek.

7. Podle § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb. prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. Pokud byla záchytná služba poskytnuta nezletilé osobě, která není plně svéprávná, hradí náklady její zákonný zástupce.

8. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav aplikoval citované právní normy a dospěl k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná.

9. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný byl služebním vozidlem Policie ČR, obvodního oddělení [obec], [registrační značka], převezen dne 12. 9. 2020 od OHS [obec] do protialkoholní záchytné stanice v [obec] Náklady za použití uvedeného služebního vozidla byly vyčísleny v částce 442 Kč za ujetých 70 km. Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě nákladů za použití služebního vozidla dopisy ze dne 13. 10. 2020 a 11. 1. 2021. V řízení bylo dále na žalovaném, aby soudu tvrdil a prokázal, že žalobkyni žalovanou částku uhradil, příp. že dluh zanikl jinak. Žalovaný však tuto svou povinnost nesplnil, neboť byl po celou dobu řízení zcela pasivní. Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 442 Kč včetně požadovaného zákonného úroku z prodlení. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako obecná třídenní.

10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 200 Kč, neboť žalobkyně byla v řízení plně procesně úspěšná, a proto jí přísluší náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení. V daném případě pak náklady řízení tvoří náhrada nákladů nezastoupeného účastníka ve výši 2 x 100 Kč podle vyhlášky č. 254/2015 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako obecná třídenní.

11. Žalovanému byla rovněž uložena povinnost k zaplacení soudního poplatku podle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve výši stanovené podle Položky 1 odst. 1 písm. a) Sazebníku poplatků.