17 C 85/2022

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Valentovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované o 705 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 705 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 705 Kč od 5. 4. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 200 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit státu – České republice prostřednictvím Okresního soudu v Olomouci soudní poplatek ve výši 1 000 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Olomouci dne 5. 4. 2022 domáhala po žalované zaplacení částky 705 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná byla dne 17. 9. 2020 v souladu s § 89b odst. 1 a § 89c odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb. příslušníky Policie ČR dopravena služebním vozidlem do protialkoholní záchytné stanice anonymizováno nemocnice a.s. Žalovaná byla převezena vozidlem Škoda Octavia, registrační značka, na trase Pohotovostní a eskortní oddělení obec, obvodní oddělení policie obec – PZS obec, přičemž služební vozidlo najelo celkem 110 km. Náhrada za použití služebního vozidla byla vyčíslena na částku 705 Kč. Žalobkyně požaduje úhradu částky 705 Kč podle § 14 odst. 4 zákona č. 219/2000 Sb. Žalované byla zaslána výzva k zaplacení dluhu na adresu trvalého pobytu, avšak bezúspěšně.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporovala.

3. V souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání pouze na základě listinných důkazů předložených účastníky řízení, když tito s takovýmto postupem souhlasili, resp. v soudem poskytnuté lhůtě nevyjádřili svůj nesouhlas.

4. Z provedených důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaná byla dne 17. 9. 2020 Policií ČR, obvodním oddělením obec, převezena služebním vozidlem registrační značka z OOP obec do protialkoholní záchytné stanice v obec. Žalované bylo naměřeno 2,37 promile alkoholu v krvi. Za použití vozidla byly Policií ČR vyčísleny náklady ve výši celkem 705 Kč, s tím, že bylo najeto celkem číslo km, náklady na provoz vozidla činily 462 Kč a náklady na palivo 242,88 Kč. Žalovaná byla žalobkyní dopisy ze dne 4. 1. 2021 a 24. 8. 2021 vyzvána k úhradě částky 705 Kč nejpozději do 14 dnů od doručení výzvy.

5. Podle § 89a odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, Osoba, která pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky nekontroluje své chování a tím bezprostředně ohrožuje sebe nebo jinou osobu, majetek nebo veřejný pořádek a tuto hrozbu nelze odvrátit jinak, je povinna se podrobit vyšetření a pobytu v záchytné stanici, včetně nezbytné péče směřující k zabránění ohrožení zdraví bezprostředně souvisejícího s akutní intoxikací, po dobu nezbytně nutnou, avšak kratší než 24 hodin.

6. Podle § 89c odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb. dopravu osoby do záchytné stanice zajistí ten, kdo tuto osobu vyzval k orientačnímu vyšetření nebo odbornému lékařskému vyšetření podle zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek.

7. Podle § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb. prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. Pokud byla záchytná služba poskytnuta nezletilé osobě, která není plně svéprávná, hradí náklady její zákonný zástupce.

8. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav aplikoval citované právní normy a dospěl k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná.

9. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná byla služebním vozidlem Policie ČR, obvodního oddělení obec, registrační značka, převezena dne 17. 9. 2020 z OOP obec do protialkoholní záchytné stanice v obec Náklady za použití uvedeného služebního vozidla byly vyčísleny v částce 705 Kč. Jelikož se u žalované prokázala přítomnost alkoholu, byla povinna žalobkyni uhradit žalobkyni náklady na dopravu. V řízení bylo dále na žalované, aby soudu tvrdila a prokázala, že žalobkyni žalovanou částku uhradila, příp. že dluh zanikl jinak. Žalovaná však tuto svou povinnost nesplnila, neboť byla po celou dobu řízení zcela pasivní. Soud proto uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 705 Kč včetně požadovaného zákonného úroku z prodlení. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako obecná třídenní.

10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 200 Kč, neboť žalobkyně byla v řízení plně procesně úspěšná, a proto jí přísluší náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení. V daném případě pak náklady řízení tvoří náhrada nákladů nezastoupeného účastníka ve výši 2 x 100 Kč podle vyhlášky č. 254/2015 Sb. za dva úkony (předžalobní výzva, podání žaloby). Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako obecná třídenní.

11. Nakonec soud uložil žalované povinnost zaplatit státu – České republice soudní poplatek ve výši 1 000 Kč v souladu s § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve spojení s Položkou 1 odst. 1 Sazebníku poplatků. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.