17 C 98/2022

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Valentovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená opatrovníkem Statutárním městem Olomouc sídlem adresa žalované o 9 781 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 9 781 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 027 Kč od 4. 9. 2019 do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 1 091 Kč od 6. 4. 2019 do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 215 Kč od 14. 7. 2019 do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 098 Kč od 15. 7. 2019 do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 091 Kč od 3. 9. 2019 do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 032 Kč od 4. 9. 2019 do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 151 Kč od 12. 7. 2016 Kč do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 076 Kč od 20. 8. 2016 do zaplacení, a to v pravidelných měsíčních splátkách po 500 Kč vždy ke každému 10. dni příslušného kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabyde právní moci, až do úplného zaplacení, pod ztrátou výhody splátek.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit státu – České republice prostřednictvím Okresního soudu v Olomouci doplatek soudního poplatku ve výši 600 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 089 Kč k rukám zástupkyně žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] [příjmení] do 30 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Olomouci dne 16. 3. 2022 domáhala po žalované zaplacení částky 9 781 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná jako cestující bez platné jízdenky využil dne 3. 9. 2019 (2x), 5. 4. 2019, 13. 7. 2019, 14. 7. 2019, 2. 9. 2019, 11. 7. 2016 a 19. 8. 2016 přepravních služeb [právnická osoba], [IČO], čímž se bezdůvodně obohatila v rozsahu jízdného stanoveného Tarifem [anonymizováno] drah ve výši 27 Kč, 91 Kč, 215 Kč, 98 Kč, 91 Kč, 32 Kč, 151 Kč a 76 Kč. Za porušení § 7 vyhlášky č. 175/2000 Sb. byla žalované vyměřena za každou jízdu bez platného jízdního dokladu přirážka 1 000 Kč, vyjma jízdy dne 13. 7. 2019, kdy byla žalované vyměřena přirážka 2 000 Kč [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovanou [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], reg. [číslo] která poté pohledávku dne 4. 6. 2020 postoupila na žalobkyni. Žalovanému byla před podáním žaloby zaslána výzva k úhradě, ničeho však neuhradila.

2. Z úřední činnosti soudu bylo z rozsudku Okresního soudu v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve znění rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočky [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], zjištěno, že žalovaná je omezena ve svéprávnosti v majetkoprávní oblasti tak, že není schopna samostatně hospodařit s finančními prostředky nad celkovou částku 6 000 Kč měsíčně, rozdělenou na 3 000 Kč k prvnímu dni každého měsíce a 3 000 Kč k patnáctému dni každého měsíce, dále není schopna uzavírat, měnit a vypovídat smlouvy s předmětem plnění vyšším než 500 Kč a nakládat s majetkem v hodnotě vyšší než 500 Kč, vyjma smluv o úvěru, zápůjčce, leasingu, pojistné službě, penzijním připojištěním, u smluv týkajících se vydávání elektronických peněz, u smluv týkajících se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními nástroji, a u smluv uzavíraných mimo obchodní prostory, pokud jejich předmětem je plnění nad 100 Kč nebo ji zavazují k opakovanému plnění. Opatrovníkem žalované byl jmenován Statutární město Olomouc.

3. Opatrovník žalované se k podané žalobě vyjádřil tak, že se mu nepodařilo zkontaktovat se se žalobkyní a že navrhuje, aby bylo žalované umožněno splácení dluhu ve splátkách s ohledem na její majetkovou situaci. Dále požádala o prominutí zákonného úroku z prodlení.

4. Jelikož se v projednávané věci jedná o tzv. bagatelní žalobu, a tudíž proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř.

5. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaná jako cestující bez platné jízdenky využila dne 3. 9. 2019 (2x), 5. 4. 2019, 13. 7. 2019, 14. 7. 2019, 2. 9. 2019, 11. 7. 2016 a 19. 8. 2016 přepravních služeb společnosti [právnická osoba] Žalované byly za každou jízdu bez platného jízdního dokladu vystaveny hlášenky (potvrzení o nedodržení SPPO), kde jí byla uložena povinnost uhradit dlužné jízdné a přirážky k jízdnému ve výši 1 000 Kč za každé porušení SPPO. Žalovaná hlášenky (potvrzení o nedodržení SPPO) podepsala. [právnická osoba], jakožto původní věřitel a postupitel postoupila pohledávku včetně jejího příslušenství [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], reg. [číslo] se sídlem [adresa], [příjmení] S01 ORE, Spojené království [příjmení] [jméno] a Severního Irska, jakožto postupníkovi na základě Rámcové smlouvy o smlouvách budoucích o úplatném postoupení pohledávek ze dne 15. 12. 2015. Společnost [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], jakožto postupitel pak postoupila pohledávky včetně jejího příslušenství na žalobkyni, jakožto postupníka, smlouvami o postoupení pohledávek ze dne 4. 6. 2020, 27. 2. 2020, 16. 3. 2017 a 2. 2. 2017.

6. Podle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné.

7. Podle § 2551 občanského zákoníku se dopravce při přepravě postará o bezpečnost a pohodlí cestujícího. Podrobnosti upraví přepravní řády.

8. Podle Smluvních přepravních podmínek [právnická osoba] činí výše přirážky k jízdnému za jízdu bez platného jízdního dokladu 1 000 Kč za každého cestujícího.

9. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

10. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

11. Podle § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

12. Podle § 1880 odst. 1 občanského zákoníku postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

13. Podle § 49 odst. 3 vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu ve znění pozdějších předpisů, uzavřením přepravní smlouvy přistupuje cestující na smluvní přepravní podmínky vyhlášené dopravcem.

14. Podle § 4 vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb. cestující se pro účely kontroly uzavření přepravní smlouvy po dobu jejího plnění prokazuje platným jízdním dokladem, není-li dále stanoveno jinak.

15. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav aplikoval citované právní normy a dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná.

16. Prvně žalobkyně v řízení soudu prokázala, že je ve věci aktivně legitimována na základě předložených smluv o postoupení pohledávek. Dále žalobkyně v řízení prokázala, že žalovaná použila dopravní prostředky společnosti [právnická osoba], přičemž se při kontrolách neprokázala platným jízdním dokladem a vznikla jí tak povinnost uhradit jízdné a přirážky k jízdnému. V řízení bylo dále na žalované, aby tvrdila a prokázala, že žalobkyni, případně jejím právním předchůdcům, dluh uhradila, případně že dluh zanikl jinak než splněním, anebo že dluh nevznikl vůbec. Žalovaná však uvedené v řízení neprokázala. Vzhledem k tomu, že žalovaná porušila svou smluvní povinnost uhradit jízdné za přepravu a přirážky k jízdnému, soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 9 781 Kč představující dlužné jízdné a přirážky, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši stanovené podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po dni vystavení jednotlivých hlášenek (potvrzeních o nedodržení SPPO) do zaplacení. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. části věty za středníkem tak, že žalovaná je oprávněna žalovanou částku hradit v pravidelných měsíčních splátkách po 500 Kč, pod ztrátou výhody splátek, a to s ohledem na majetkovou a finanční situaci žalované.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 089 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a doplatku soudního poplatku ve výši 600 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, z tarifní hodnoty ve výši 9 781 Kč, sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení podle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za předžalobní výzvu podle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé podle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny a náhrad ve výši 189 Kč, neboť advokát žalobkyně je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení žalobkyně činí 2 089 Kč. Tuto částku je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupkyně žalobkyně. Lhůtu k plnění určil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. část věty za středníkem v délce 30 dnů s ohledem na majetkovou a finanční situaci žalované. Podmínky k použití § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. byly splněny, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení je peněžité plnění, kdy tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč.