18 C 112/2020

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Grünwaldovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený opatrovnicí osobní údaje sídlem adresa o 17 400 eur

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 17 400 EUR s úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 17 400 EUR od 21. 1. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 74 737,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 29. 4. 2020 domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 17 400 EUR s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 1. 4. 2014 uzavřela žalobkyně se [právnická osoba], se sídlem [adresa], číslo firmy [číslo], jejímž jednatelem byl pan [celé jméno žalovaného], smlouvu o nájmu nemovitostí, kdy předmětem nájmu byly v nájemní smlouvě specifikované nemovitosti v k.ú. [obec] ve vlastnictví žalobkyně. Předmětem nájmu byla část pozemku p. [číslo], a část budovy bez čp/če – jiná stavba stojící na pozemku p.č.st. [číslo], když přesný rozsah nájmu byl zaznačen na nákrese, který byl součástí nájemní smlouvy. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou počínaje dnem 1. 4. 2014. Nájemné bylo dohodnuto ve výši 2.100 EUR bez DPH měsíčně. Pro případ prodlení nájemce s úhradou nájemného byla smluvními stranami sjednána povinnost nájemce platit pronajímateli úrok z prodlení ve výši 0,1% z dlužné částky za každý den prodlení. Dne 1. 4. 2015 uzavřela žalobkyně se [právnická osoba] dodatek k nájemní smlouvě, jehož předmětem bylo snížení dohodnutého nájmu na 1450 EUR bez DPH měsíčně od dubna 2015. Společnost [právnická osoba] platila po dlouhou dobu trvání nájemního vztahu nájemné nikoliv včas, ale převážně řádně. Do prodlení se uvedená společnost dostala až s úhradou nájemného za kalendářní měsíc září 2017. Od tohoto měsíce uvedená společnost nájemné nehradila. Vzhledem k opakovanému ujištění statutárního zástupce uvedené společnosti o tom, že dlužné nájemné uhradí, žalobkyně s řešením situace vyčkávala. Dne 25. 5. 2018 žalobkyně sepsala se [právnická osoba] a jejím jednatelem dohodu o uznání dluhu a dohodu o úhradě dluhu ve splátkách. Společnost [právnická osoba] touto dohodou výslovně uznala svůj dluh ve výši 13 050 EUR za dlužné nájemné za období září 2017 – duben 2018 a zavázala se tento dluh splácet ve splátkách v rozmezí 27. 6. 2018 – 14. 9. 2018. Z uvedených splátek dluhu však společnost ničeho neuhradila. Dne 28. 9. 2018 žalobkyně sepsala se [právnická osoba] a jejím jednatelem dohodu o uznání dluhu a dohodu o úhradě dluhu ve splátkách, kdy dluh se týkal období následujícího po dubnu 2018, tedy po období, které mělo řešit předchozí uznání dluhu. V tomto následném uznání dluhu [právnická osoba] touto dohodou výslovně uznala svůj dluh ve výši 4 350 EUR za dlužné nájemné za období květen – červenec 2018 a zavázala se tento dluh splácet ve splátkách v rozmezí 20. 1. 2019 – 26. 7. 2019. Z uvedených splátek dluhu však společnost ničeho neuhradila. V čl. IV. poslední odstavec uznání dluhu ze dne 25. 5. 2018, stejně jako v čl. IV. poslední odstavec uznání dluhu ze dne 28. 9. 2018, jednatel společnosti [právnická osoba] pan [celé jméno žalovaného] výslovně prohlásil, že věřitele – žalobkyni uspokojí, jestliže tak neučiní dlužník – [právnická osoba]. Společnost [právnická osoba] svůj dluh z titulu dlužného nájemného nejenže neuhradila, ale ani neuhradí, neboť na tuto společnost byla prohlášena ve [země] insolvence. Výše úroku byla dohodnuta v nájemní smlouvě. Přestože se část dluhu stala splatnou již v roce 2018, kdy se dlužníci dostali do prodlení, žalobkyně požaduje dohodnutý úrok z prodlení až od splatnosti druhé části uznaného dluhu, kdy první splátka byla splatnou 20. 1. 2019 a prvním dnem prodlení se stal splatným celý uznaný dluh a tedy dnem 21. 1. 2019 je splatná celá žalovaná částka.

2. Okresní soud v Olomouci rozhodl ve věci platebním rozkazem ze dne 26. 5. 2020 č. j. 18 C 112/2020-25, který se však nepodařilo doručit žalovanému, a proto byl zrušen dle ust. § 173 odst. 2 o. s. ř.

3. Vzhledem k tomu, že se nepodařilo zjistit skutečný pobyt žalovaného na známé adrese v ČR, ani v [země], byla tomuto usnesením ze dne 11. 2. 2021 pod č. j. 18 C 112/2020-55 ustanovena opatrovnicí [osobní údaje], advokátka se sídlem v [obec], [ulice a číslo].

4. V předmětném řízení je dán mezinárodní (cizí) prvek v podobě státní příslušnosti žalovaného, který je občanem [země], avšak k okamžiku zahájení řízení měl bydliště v ČR na adrese [adresa žalovaného], přičemž na tuto adresu mu byly doručovány písemnosti Okresním soudem v Olomouci i v jiných věcech, a na této adrese žalovaný poštu k datu podání žaloby 25. 6. 2020 přebíral.

5. Místní příslušnost Okresního soudu v Olomouci vyplývá z dohody žalobkyně a žalovaného o příslušnosti Okresního soudu v Olomouci, uzavřené v souladu s ust. § 89a o. s. ř., když tato dohoda je vtělena do uznání dluhu ze dne 30. 6. 2018, a to v prvním odstavci čl. V. Dále místní příslušnost Okresního soudu v Olomouci vyplývá rovněž z ust. § 85 věta druhá o. s. ř.

6. Soud provedl dokazování listinami předloženými žalobkyní a z provedených důkazů soud učinil následující skutková zjištění: - ze smlouvy o nájmu nemovitostí, že tato byla uzavřena dne 1. 4. 2014 mezi žalobkyní jako pronajímatelem a [právnická osoba], se sídlem [adresa], číslo firmy [číslo], jejímž jednatelem byl pan [celé jméno žalovaného], jako nájemcem, kdy předmětem nájmu byly v nájemní smlouvě specifikované nemovitosti v k.ú. [obec] ve vlastnictví žalobkyně. Předmětem nájmu byla část pozemku p. [číslo], a část budovy bez čp/če – jiná stavba stojící na pozemku p.č.st. [číslo], když přesný rozsah nájmu byl zaznačen na nákrese, který byl součástí nájemní smlouvy. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou počínaje dnem 1. 4. 2014. Nájemné bylo dohodnuto ve výši 2.100 EUR bez DPH měsíčně. Pro případ prodlení nájemce s úhradou nájemného byla smluvními stranami sjednána povinnost nájemce platit pronajímateli úrok z prodlení ve výši 0,1% z dlužné částky za každý den prodlení; - z dodatku k nájemní smlouvě, že tento byl uzavřen dne 1. 4. 2015 mezi žalobkyní jako pronajímatelem a [právnická osoba] , se sídlem [adresa], číslo firmy [číslo], jejímž jednatelem byl pan [celé jméno žalovaného], jako nájemcem, kdy jeho předmětem bylo snížení dohodnutého nájmu na 1450 EUR bez DPH měsíčně od dubna 2015; - z uznání dluhu a dohody o úhradě dluhu ze dne 25. 5. 2018, že byla uzavřena mezi žalobkyní jako věřitelem a [právnická osoba], se sídlem [adresa], číslo firmy [číslo], jejímž jednatelem je pan [celé jméno žalovaného], jako dlužníkem, kdy [právnická osoba] touto dohodou výslovně uznala svůj dluh ve výši 13 050 EUR za dlužné nájemné za období září 2017 – duben 2018 a zavázala se tento dluh splácet ve splátkách v rozmezí 27. 6. 2018 – 14. 9. 2018. V čl. IV. poslední odstavec uznání dluhu jednatel společnosti [právnická osoba] pan [celé jméno žalovaného] výslovně prohlásil, že věřitele – žalobkyni uspokojí, jestliže tak neučiní dlužník – [právnická osoba]; - z uznání dluhu a dohody o úhradě dluhu ze dne 28. 9. 2018, že byla uzavřena mezi žalobkyní jako věřitelem a [právnická osoba], se sídlem [adresa], číslo firmy [číslo], jejímž jednatelem je pan [celé jméno žalovaného], jako dlužníkem, kdy [právnická osoba] touto dohodou výslovně uznala svůj dluh ve výši 4 350 EUR za dlužné nájemné za období květen – červenec 2018 a zavázala se tento dluh splácet ve splátkách v rozmezí 20. 1. 2019 – 26. 7. 2019. V čl. IV. poslední odstavec uznání dluhu jednatel společnosti [právnická osoba] pan [celé jméno žalovaného] výslovně prohlásil, že věřitele – žalobkyni uspokojí, jestliže tak neučiní dlužník – [právnická osoba] ; - z výpisu z obchodního rejstříku [název soudu], [země] na [právnická osoba], že ke dni 28. 10. 2019 byl žalovaný jednatelem této společnosti.

7. Na základě shora uvedených skutkových zjištění učinil soud ve věci následující závěr o skutkovém stavu:

8. Dne 1. 4. 2014 uzavřela žalobkyně se [právnická osoba] , se sídlem [adresa], číslo firmy [číslo], jejímž jednatelem byl pan [celé jméno žalovaného], smlouvu o nájmu nemovitostí, kdy předmětem nájmu byly v nájemní smlouvě specifikované nemovitosti v k.ú. [obec] ve vlastnictví žalobkyně. Předmětem nájmu byla část pozemku p. [číslo], a část budovy bez čp/če – jiná stavba stojící na pozemku p.č.st. [číslo], když přesný rozsah nájmu byl zaznačen na nákrese, který byl součástí nájemní smlouvy. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou počínaje dnem 1. 4. 2014. Nájemné bylo dohodnuto ve výši 2.100 EUR bez DPH měsíčně. Pro případ prodlení nájemce s úhradou nájemného byla smluvními stranami sjednána povinnost nájemce platit pronajímateli úrok z prodlení ve výši 0,1% z dlužné částky za každý den prodlení. Dne 1. 4. 2015 uzavřela žalobkyně se [právnická osoba] dodatek k nájemní smlouvě, jehož předmětem bylo snížení dohodnutého nájmu na 1450 EUR bez DPH měsíčně od dubna 2015. Dne 25. 5. 2018 žalobkyně sepsala se [právnická osoba] a jejím jednatelem dohodu o uznání dluhu a dohodu o úhradě dluhu ve splátkách. Společnost [právnická osoba] touto dohodou výslovně uznala svůj dluh ve výši 13 050 EUR za dlužné nájemné za období září 2017 – duben 2018 a zavázala se tento dluh splácet ve splátkách v rozmezí 27. 6. 2018 – 14. 9. 2018. Dne 28. 9. 2018 žalobkyně sepsala se [právnická osoba] a jejím jednatelem dohodu o uznání dluhu a dohodu o úhradě dluhu ve splátkách, kdy dluh se týkal období následujícího po dubnu 2018, tedy po období, které mělo řešit předchozí uznání dluhu. V tomto následném uznání dluhu [právnická osoba] touto dohodou výslovně uznala svůj dluh ve výši 4 350 EUR za dlužné nájemné za období květen – červenec 2018 a zavázala se tento dluh splácet ve splátkách v rozmezí 20. 1. 2019 – 26. 7. 2019. V čl. IV. poslední odstavec uznání dluhu ze dne 25. 5. 2018, stejně jako v čl. IV. poslední odstavec uznání dluhu ze dne 28. 9. 2018, jednatel společnosti [právnická osoba] pan [celé jméno žalovaného] výslovně prohlásil, že věřitele – žalobkyni uspokojí, jestliže tak neučiní dlužník – [právnická osoba]. Společnost [právnická osoba] svůj dluh z titulu dlužného nájemného nic neuhradila. Žalobkyně požaduje dohodnutý úrok z prodlení až od splatnosti druhé části uznaného dluhu, kdy první splátka byla splatnou 20. 1. 2019 a prvním dnem prodlení se stal splatným celý uznaný dluh, a tedy dnem 21. 1. 2019 je splatná celá žalovaná částka.

9. Dle ustanovení § 2010 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), dluh lze zajistit, zaváže-li se třetí osoba věřiteli nebo ve prospěch věřitele za dlužníkovo plnění, anebo dá-li někdo věřiteli nebo ve prospěch věřitele majetkovou jistotu, že dlužník svůj dluh splní. Utvrdit lze dluh ujednáním smluvní pokuty nebo uznáním dluhu.

10. Dle ustanovení § 2018 odst. 1, 2 občanského zákoníku, kdo věřiteli prohlásí, že ho uspokojí, jestliže dlužník věřiteli svůj dluh nesplní, stává se dlužníkovým ručitelem. Nepřijme-li věřitel ručitele, nemůže po něm nic žádat. Ručitelské prohlášení vyžaduje písemnou formu.

11. Dle ustanovení § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

12. Dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

14. Soud na shora uvedená skutková zjištění aplikoval citované právní normy a dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná.

15. Žalobkyně v řízení prokázala, že dne 25. 5. 2018 a dne 28. 9. 2018 uznala [právnická osoba], jejímž je žalovaný jednatelem, písemně svůj dluh z titulu dlužného nájemného ve výši 13 050 EUR a 4 350 EUR co do důvodu i výše. Společnost žalovaného se zavázala splatit uvedený dluh ve výši celkem 17 400 EUR v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaný sám se v předmětných dohodách zavázal, že uspokojí pohledávku žalobkyně, pokud tak neučiní společnost žalovaného, čímž se stal ručitelem dlužné částky ve smyslu ust. § 2018 o. z.. Uznání dluhu bylo vyhotoveno dvojjazyčně, když na jedné listině byl uveden text jak český, tak i německý. Společnost [právnická osoba] svůj dluh z titulu nájemného neuhradila. Vzhledem k tomu, že žalobkyně prokázala platné uznání závazku výše označenou společností, přičemž k závazku splatit dluh ve výši 17 400 Eur přistoupil žalovaný jako ručitel, bylo na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že předmětný dluh vůči žalobci nevznikl, že jej uhradil sám či jeho [právnická osoba], resp. že dluh zanikl jinak. Žalovanému se nepodařilo splnění této povinnosti prokázat. S ohledem na skutečnost, že žalobkyně v řízení splnila svou povinnost tvrzení i povinnost důkazní a naopak žalovaný tvrzení žalobkyně nijak nevyvrátil, rozhodl soud tak, že uložil žalovanému žalobní pohledávku specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku splnit v rozsahu požadovaném žalobcem v obecné třídenní pariční lhůtě dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., a to včetně zákonného příslušenství, jehož vyčíslení a splatnost soud taktéž shledává zákonu neodporující.

16. Ve vztahu k náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 74 737,80 Kč. Žalobkyně, ani její právní zástupce sice nevyzvali žalovaného předžalobní výzvou k zaplacení dlužné částky dle ust. § 142a) o. s. ř., nicméně s ohledem na existenci uznání dluhu a platný ručitelský závazek žalovaného, soud žalobkyni v souladu s rozhodnutím NS ČR sp. zn. 29 Cdo 506/2015 náklady řízení přiznal. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 23 821 Kč, nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, z tarifní hodnoty ve výši 476 412 Kč /přepočet částky 17 400 eur dle směnného kurzu platného k prvnímu dni měsíce, v němž došlo k podání žaloby/ sestávající z částky 10 220 Kč za každý ze čtyř úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (příprava a převzetí zastoupení, návrh na zahájení řízení, sepsi vyjádření, účast u jednání), včetně čtyř režijních paušálů po 300 Kč podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., tj. 1 200 Kč, a dále 21 % DPH, když právní zástupce žalobce je plátcem daně z přidané hodnoty, podle § 137 odst. 3 o. s. ř., v částce 8 836,80 Kč Celkem tedy náklady řízení žalobkyně činí 74 737,80 Kč. Tuto částku je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobkyně. Lhůtu k plnění určil soud v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř. jako třídenní, počínaje dnem právní moci tohoto rozsudku.