18 C 145/2022

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Grünwaldovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 7 755,43 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši částku 7 755,43 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 414,45 Kč od 13. 11. 2020 do 16. 9. 2021, s úrokem ve výši 21,99 % ročně z částky 5 955,43 Kč od 17. 9. 2021 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 955,43 Kč od 17. 9. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 089 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 14. 4. 2022 se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 7 755,43 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně žalobní návrh odůvodnila tím, že aktivní legitimace žalobkyně je dána na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 9. 2021 a její přílohy [číslo] – Seznamu pohledávek, která byla uzavřena mezi žalobkyní a společností [právnická osoba] Banka uzavřela se žalovaným dne 29. 1. 2019 Smlouvu o bankovních produktech a službách, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému kontokorentní úvěr k běžnému účtu žalovaného č. [bankovní účet] až do výše Povoleného úvěrového limitu ve výši 5 000 Kč, stanoveného v aktuálních Dispozicích ke smlouvě, a žalovaný se zavázal dodržovat smluvní podmínky, udržovat na účtu kreditní obrat a zejména nepřekračovat sjednaný úvěrový limit. Strany se ve Smlouvě dohodly, že úvěr bude úročen sazbou 21,99 % p. a. a v případě porušení Smlouvy též sjednaným úrokem z prodlení. Nedílnou součástí Smlouvy pak je Sazebník poplatků, Produktové podmínky a Všeobecné obchodní podmínky Banky, přičemž žalovaný stvrdil svým podpisem, že tyto dokumenty převzal a seznámil se s nimi. Žalovaný svou povinnost nesplnil, zejména tím, že překročil sjednanou výši úvěrového limitu a nesplácel úvěr řádně a včas. Z tohoto důvodu Banka využila svého práva a převedla dne 12. 5. 2020 aktuální výši nepovoleného přečerpání účtu 5 955,43 Kč na nově zřízený úvěrový účet č. [bankovní účet], a to za účelem jeho uhrazení žalovaným v pravidelných splátkách, což Banka písemně oznámila žalovanému, včetně výše a počtu pravidelných splátek. Žalovaný však ani přesto svoji povinnost nesplnil a dlužnou částku nesplatil. Z tohoto důvodu využila Banka svého práva a prohlásila v souladu s Produktovými podmínkami úvěr za ihned splatný v celé výši, a to ke dni 15. 9. 2020, neboť žalovaný porušil svoji stanovenou splátkovou povinnost. Žalovaný tak nadále dluží žalobkyni na jistině částku 5 955,43 Kč, smluvní poplatky ve výši 1 800 Kč, úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni 16. 9. 2021 na částku ve výši 414,45 Kč, úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 955,45 Kč od 17. 9. 2021 do zaplacení, smluvní úrok ve výši 21,99 % ročně z částky 5 955,43 Kč od 17. 9. 2021 do zaplacení. Poplatky ve výši 1 800 Kč představují upomínku ze dne 29. 6. 2020, 27. 7. 2020 a 25. 8. 2020 dle výpisu z účtu. Žalovaný svoji povinnost nesplnil a svůj dluh nezaplatil. Neučinil tak ani poté, co jej žalobkyně vyzvala k zaplacení a nabídl mu smírné – mimosoudní řešení, spočívající v možnosti dluh splácet v pravidelných měsíčních splátkách.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval. Na výzvu soudu dle § 115a) o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a) o. s. ř. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a) o. s. ř. bez jednání.

3. Soud učinil ve věci jednotlivá skutková zjištění, ze kterých učinil následně závěr o skutkovém stavu: aktivní legitimace žalobkyně je dána na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 9. 2021 a její přílohy [číslo] – Seznamu pohledávek, která byla uzavřena mezi žalobkyní a společností [právnická osoba] Banka uzavřela se žalovaným dne 29. 1. 2019 Smlouvu o bankovních produktech a službách, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému kontokorentní úvěr k běžnému účtu žalovaného č. [bankovní účet] až do výše Povoleného úvěrového limitu ve výši 5 000 Kč, stanoveného v aktuálních Dispozicích ke smlouvě, a žalovaný se zavázal dodržovat smluvní podmínky, udržovat na účtu kreditní obrat a zejména nepřekračovat sjednaný úvěrový limit. Strany se ve Smlouvě dohodly, že úvěr bude úročen sazbou 21,99 % p. a. a v případě porušení Smlouvy též sjednaným úrokem z prodlení. Nedílnou součástí Smlouvy pak je Sazebník poplatků, Produktové podmínky a Všeobecné obchodní podmínky Banky, přičemž žalovaný stvrdil svým podpisem, že tyto dokumenty převzal a seznámil se s nimi. Banka svůj závazek splnila a umožnila žalovanému poskytnutý úvěr na běžném účtu čerpat. Žalovaný svou povinnost nesplnil, zejména tím, že překročil sjednanou výši úvěrového limitu a nesplácel úvěr řádně a včas. Z tohoto důvodu Banka využila svého práva a převedla dne 12. 5. 2020 aktuální výši nepovoleného přečerpání účtu 5 955,43 Kč na nově zřízený úvěrový účet č. [bankovní účet], a to za účelem jeho uhrazení žalovaným v pravidelných splátkách, což Banka písemně oznámila žalovanému, včetně výše a počtu pravidelných splátek. Žalovaný však ani přesto svoji povinnost nesplnil a dlužnou částku nesplatil. Z tohoto důvodu využila Banka svého práva a prohlásila v souladu s Produktovými podmínkami úvěr za ihned splatný v celé výši, a to ke dni 15. 9. 2020, neboť žalovaný porušil svoji stanovenou splátkovou povinnost. Žalovaný tak nadále dluží žalobkyni na jistině částku 5 955,43 Kč, smluvní poplatky ve výši 1800 Kč, úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni 16. 9. 2021 na částku ve výši 414,45 Kč, úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 955,43 Kč od 17. 9. 2021 do zaplacení, smluvní úrok ve výši 21,99 % ročně z částky 5 955,43 Kč od 17. 9. 2021 do zaplacení. Poplatky ve výši 1 800 Kč představují upomínky ze dne 29. 6. 2020, 27. 7. 2020 a 25. 8. 2020 dle výpisu z účtu. Žalovaný svoji povinnost nesplnil a svůj dluh nezaplatil. Neučinil tak ani poté, co jej žalobkyně vyzvala k zaplacení a nabídl mu smírné – mimosoudní řešení, spočívající v možnosti dluh splácet v pravidelných měsíčních splátkách.

4. Podle ust. § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Podle ust. § 2398 odst. 1 občanského zákoníku, úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.

6. Podle ust. § 2399 odst. 1 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl požádán.

7. Podle ust. § 1879 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi)

8. Podle ust. § 1880 odst. 1, 2 občanského zákoníku, postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

9. Podle ust. § 1881 odst. 1 občanského zákoníku, postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka nevylučuje.

10. Podle ust. § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně nesplní, je v prodlení.

11. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Žalobkyni se v řízení podařilo prokázat, že před uzavřením úvěrové smlouvy provedla řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Dle aktuální judikatury Ústavního soudu ČR by měly obecné soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven či nikoliv. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy dle Ústavního soudu ČR třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, dostupný na www.usoud.cz). Z výše uvedených závěrů Ústavního soudu ČR tedy vyplývá, že pokud řádné nezkoumání úvěruschopnosti dlužníka při uzavření úvěrové smlouvy může vést k posouzení úvěrové smlouvy jako rozporné s dobrými mravy dle ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku, je soud povinen se otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti zabývat i bez námitky žalované strany, neboť zjevný rozpor s dobrými mravy zakládá dle ustanovení § 588 občanského zákoníku absolutní neplatnost takového právního jednání, ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. V tomto konkrétním případě žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného řádně a na základě dostatečných podkladů.

13. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav aplikoval citované právní normy a dospěl k následujícímu právnímu závěru: Soud zhodnotil všechny provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná. Co do aktivní věcné legitimace žalobkyně, pak tuto soud v daném případě má za osvědčenou na základě oznámení o postoupení pohledávky ze dne 16. 9. 2021 (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. 31 Cdo 1328/2007). Soud dospěl k závěru, že jednáním právního předchůdce žalobkyně a žalované došlo k platnému uzavření úvěrové smlouvy dle ust. § 2395 občanského zákoníku, neboť právní předchůdkyně žalobkyně převzala závazek poskytnout žalované finanční prostředky v určité výši, což poté splnila, a žalovaná se zavázala tyto prostředky vrátit. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení závazku žalované z úvěru, měla žalobkyně jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že s žalovanou jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru, že na základě této smlouvy byly dlužníku finanční prostředky poskytnuty a že dlužník (žalovaná) dluh řádně neuhradil. Tuto povinnost žalobkyně splnila, když prokázala, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované úvěrový rámec, který žalovaná řádně nesplácela. Bylo tedy pouze na žalované, aby tvrdila a prokázala, že žalobkyni na pohledávku z předmětné smlouvy o úvěru, byť částečně, plnila, resp. že tento jeho dluh zanikl jinak. Soud přezkoumal v návaznosti na tvrzení žalobkyně co do průběhu splácení úvěru výši žalobního nároku, a dospěl k závěru, že žalobní nárok ve výši, jež byl žalobou uplatněn a jak vyplývá z výroku I. tohoto rozsudku, je oprávněný. Nárok žalobkyně na zaplacení žalobou požadované částky včetně požadovaného příslušenství tak soud shledal důvodným.

14. Lhůtu k plnění uložil soud jako třídenní, počínaje dnem právní moci tohoto rozsudku, a to v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

15. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 2 089 Kč, neboť žalobkyně byla v řízení plně procesně úspěšná, a proto jí přísluší náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení. V daném případě pak náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, dále pak odměna za zastoupení advokátem ve výši za 3 úkony právní služby po 200 Kč (převzetí věci a příprava zastoupení, sepsání výzvy k plnění, podání žaloby), a 3 x režijní paušál po 100 Kč dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. (když se jedná o návrh na ustáleném vzoru uplatňovaný opakovaně touž žalobkyní ve skutkové a právně obdobných věcech viz rozhodnutí Ústavního soudu I. ÚS 3923/11), včetně 21 % DPH z těchto částek. O lhůtě plnění ve výroku II. bylo opět rozhodnuto dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. věta prvá jako obecné třídenní. Místo plnění nákladů řízení pak je k rukám právního zástupce žalobkyně v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř.