18 C 166/2022
č. j. 18 C 166/2022-62
V PLATNOSTICitované zákony (16)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 101 § 137 § 142 § 149 § 160
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 580 § 588 § 1879 § 1880 § 1881 § 1968 § 1970 § 2395 § 2398 § 2399
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
Plný text
Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Grünwaldovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 18 790 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 11 900 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 556,65 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 1 696,25 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení, s úrokem ve výši 25,14 % ročně z částky 7 000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení, částku ve výši 6 890 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 708,07 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 129,36 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 648,56 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení a s úrokem ve výši 24,81 % ročně z částky 5 648,56 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 19. 5. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení částky 18 790 Kč s příslušenstvím z titulu Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 2. 12. 2019 a z titulu Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 29. 8. 2019. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smluv. Pohledávky vyplývající z výše uvedených Smluv, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byly ze strany společnosti [právnická osoba], [IČO], postoupeny na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 1. 2022 žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 7. 1. 2022. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne 7. 1. 2022. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval. Na výzvu soudu dle § 115a) o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a) o. s. ř. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a) o. s. ř. bez jednání.
3. Soud učinil ve věci jednotlivá skutková zjištění, ze kterých učinil následující závěr o skutkovém stavu: Mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], a žalovaným došlo dne 2. 12. 2019 k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] dne 29. 8. 2019 k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo]. Před uzavřením Smlouvy posoudil právní předchůdce žalobkyně schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné Smlouvy. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do karty zákazníka (žalovaného) a byly ověřeny doklady uvedenými v kartě zákazníka, mezi které patří zejména výplatní pásky, pracovní smlouva, nájemní smlouva. Na základě odborného posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr dospěl věřitel k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Žalovaný při posouzení úvěruschopnosti uvedl v zákaznické kartě ze dne 2. 12. 2019, že je svobodný, má středoškolské vzdělání, nemá nezaopatřené děti, je spoluvlastníkem nemovitosti, ve které žije, má pravidelný měsíční příjem ve výši 12 347 Kč čistého z hlavního pracovního poměru a odhadované měsíční výdaje ve výši 9 453 Kč. V druhém případě uvedl žalovaný při posouzení úvěruschopnosti v zákaznické kartě ze dne 27. 8. 2019, že je svobodný, má středoškolské vzdělání, nemá nezaopatřené děti, žije v nájmu, má pravidelný měsíční příjem ve výši 12 642 Kč čistého z hlavního pracovního poměru a odhadované měsíční výdaje ve výši 7 766 Kč. Právní předchůdce žalobkyně prověřil schopnost žalovaného úvěr splácet na základě předložených výplatních pásek a pracovní smlouvy. Na základě tohoto odborného vyhodnocení věřitele byly teprve s žalovaným uzavřeny předmětné Smlouvy (Smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] Smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] Karta zákazníka ze dne 2. 12. 2019, Karta zákazníka ze dne 27. 8. 2019). Na základě uzavřené Smlouvy [číslo] poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč a na základě smlouvy [číslo] poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč, v obou případech v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve Smlouvě [číslo] zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 1 400 Kč a odměnu za administrativní činnost ve výši 1 400 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 800 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a úhrad za služby se žalovaný zavázal uhradit v 60 týdenních splátkách po 210 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 25. 1. 2021. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve Smlouvě [číslo] zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 990 Kč a odměnu za administrativní činnost ve výši 1 200 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 800 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a úhrad za služby se žalovaný zavázal uhradit v 45 týdenních splátkách po 222 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 9. 7. 2020. (Smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] Smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo]). Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky z obou Smluv. Již ze smluvních ujednání ve Smlouvě [číslo] bylo žalovanému známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne 25. 1. 2021. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného ke dni 25. 1. 2021 řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 7 000 Kč ode dne 26. 1. 2021 až do zaplacení dále úrokem ve výši 25,14 % ročně sjednaným v čl. 1 Smlouvy, resp. na základě rozhodnutí žalobkyně úrokem v nižší sazbě, než byla mezi smluvními stranami ve Smlouvě sjednána. Také ze smluvních ujednání ve Smlouvě [číslo] bylo žalovanému známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku z této smlouvy zaplatit dne 9. 7. 2020. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného ke dni 9. 7. 2020 řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 5 648,56 Kč ode dne 10. 7. 2020 až do zaplacení dále úrokem ve výši 24,81 % ročně sjednaným v čl. 1 Smlouvy, resp. na základě rozhodnutí žalobkyně úrokem v nižší sazbě, než byla mezi smluvními stranami ve Smlouvě sjednána. (Smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] Smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo]). Pohledávky vyplývající z výše uvedených Smluv, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba], postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 1. 2022 žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 7. 1. 2022. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne 3. 2. 2022 (Smlouva o postoupení pohledávek ze dne 7. 1. 2022, Příloha [číslo] Smlouvy o postoupení pohledávek – strana [číslo] ze Seznamu postoupených pohledávek, Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 3. 2. 2022 vč. dokladu o odeslání 4. 2. 2022). Žalovaný na pohledávku ze smlouvy [číslo] za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobkyni uhradil pouze částku 700 Kč, z toho: na úrok za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy 513,32 Kč, a na poplatek za hotovostní inkaso splátek 186,68 Kč Poslední platba na pohledávku byla ze strany žalovaného uhrazena dne 12. 12. 2019. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku žalobkyně uhrazeno ničeho. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení: celkové dlužné částky ve výši 11 900 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 7 000 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 4 900 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 1 696,25 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 556,65 Kč, úroků ve výši 25,14 % ročně z dlužné jistiny ve výši 7 000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny ve výši 7 000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení. Žalovaný na pohledávku ze smlouvy [číslo] za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobkyni uhradil pouze částku 3 100 Kč, z toho: na jistinu 351,44 Kč, na úrok za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy 990 Kč, na poplatek za administrativní činnost 1 200 Kč a na poplatek za hotovostní inkaso splátek 558,56 Kč Poslední platba na pohledávku byla ze strany žalovaného uhrazena dne 2. 12. 2019. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku žalobkyně uhrazeno ničeho. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení: celkové dlužné částky ve výši 6 890 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 5 648,56 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 1 241,44 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 2 129,36 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 708,07 Kč, úroků ve výši 24,81 % ročně z dlužné jistiny ve výši 5 648,56 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny ve výši 5 648,56 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení. Před podáním žaloby byl žalovaný dle § 142a o. s. ř. žalobkyní písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena (Předžalobní výzva se základním skutkovým a právním rozborem ze dne 14. 4. 2022 vč. dokladu o odeslání ze dne 19. 4. 2022).
4. Podle ust. § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
5. Podle ust. § 2398 odst. 1 občanského zákoníku, úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.
6. Podle ust. § 2399 odst. 1 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl požádán.
7. Podle ust. § 1879 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi)
8. Podle ust. § 1880 odst. 1, 2 občanského zákoníku, postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
9. Podle ust. § 1881 odst. 1 občanského zákoníku, postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka nevylučuje.
10. Podle ust. § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně nesplní je v prodlení.
11. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
12. Podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
13. Žalobkyni se v řízení podařilo prokázat, že před uzavřením úvěrové smlouvy provedla řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Dle aktuální judikatury Ústavního soudu ČR by měly obecné soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven či nikoliv. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy dle Ústavního soudu ČR třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, dostupný na www.usoud.cz). Z výše uvedených závěrů Ústavního soudu ČR tedy vyplývá, že pokud řádné nezkoumání úvěruschopnosti dlužníka při uzavření úvěrové smlouvy může vést k posouzení úvěrové smlouvy jako rozporné s dobrými mravy dle ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku, je soud povinen se otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti zabývat i bez námitky žalované strany, neboť zjevný rozpor s dobrými mravy zakládá dle ustanovení § 588 občanského zákoníku absolutní neplatnost takového právního jednání, ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. V tomto konkrétním případě žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované řádně a na základě dostatečných podkladů. V tomto ohledu je na místě dále odkázat i na rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. 7. 2020 pod č. j. 5 Co 231/2020-97, kde odvolací soud ve věci posouzení úvěruschopnosti uzavřel, že:„ …Stačilo přitom, že listiny, z nichž poskytovatel zápůjčky vycházel, měl tyto jakožto věřitel k dispozici ke dni sepsání smlouvy o zápůjčce, přičemž jejich poskytnutí potvrdil i sám žalovaný svým podpisem na zákaznické kartě. Takže ani odvolací soud nemá důvodu o doložení těchto listin tehdejšímu věřiteli pochybovat, přičemž toto z hlediska § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. postačuje.“ 14. Soud zhodnotil všechny provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná. Co do aktivní věcné legitimace žalobkyně, pak tuto soud v daném případě má za osvědčenou na základě oznámení o postoupení pohledávky ze dne 3. 2. 2022 (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. 31 Cdo 1328/2007). Soud dospěl k závěru, že jednáním právního předchůdce žalobkyně a žalovaného došlo k platnému uzavření úvěrových smluv dle ust. § 2395 občanského zákoníku, neboť právní předchůdce žalobkyně převzal závazek poskytnout žalovanému finanční prostředky v určité výši, což poté splnil, a žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení závazku žalovaného z úvěru, měla žalobkyně jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že s žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru, že na základě této smlouvy byly dlužníku finanční prostředky poskytnuty a že dlužník (žalovaný) dluh řádně neuhradil. Tuto povinnost žalobkyně splnila, když prokázala, že poskytla žalovanému částku 7 000 Kč a částku 6 000, které žalovaný řádně nesplácel. Bylo tedy pouze na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že žalobkyni na pohledávky z předmětné smlouvy o úvěru, byť částečně, plnil, resp. že tento její dluh zanikl jinak. V tomto směru však žalovaný zůstal zcela nečinný. Nárok žalobkyně na zaplacení žalobou požadované částky ve výši 18 790 Kč včetně příslušenství tak soud shledal důvodným. Lhůtu k plnění stanovil soud 3 dny od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř.
15. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř. právnímu zástupci žalobkyně dle § 149 odst. 1 o.s.ř. Náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, sazbu mimosmluvní odměny za zastupování advokátem ve výši 900 Kč za 3 úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění před podáním žaloby, podání žaloby) dle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění (dále jen„ vyhl.“), 3x režijní paušál po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl., když v daném případě se jedná o opakované podání ve skutkově i právně obdobných věcech. Vzhledem k tomu, že právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, vzniklo mu dle § 137 odst. 3 o.s.ř. právo na zaplacení daně z přidané hodnoty. Žalobkyni byla tedy přiznána i daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny a náhrad, což činí 252 Kč.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.