18 C 179/2025

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Grünwaldovou ve věci žalobkyně: I-Xon a.s., IČO 28218761 sídlem Husitská 344/63, 130 00 Praha 3 zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 25 498,69 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 25 498,69 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 281,55 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 43,44 Kč, s úrokem ve výši 15,9 % ročně z částky 24 999,69 Kč od , datum, do , datum, , se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 24 999,69 Kč od , datum, do zaplacení a s úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky 24 999,69 Kč od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 10 421,70 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne , datum, se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 25 498,69 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o zápůjčce č. , hodnota, ze dne , datum, uzavřené mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně , právnická osoba, .

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporovala. Na výzvu soudu dle § 115a) o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaná nevyjádřila, přičemž byla rovněž poučena o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že žalovaná s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a) o. s. ř. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a) o. s. ř. bez jednání.

3. Soud ve věci prováděl dokazování listinnými důkazy, učinil z nich jednotlivá skutková zjištění, ze kterých pak učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně uzavřela dne , datum, smlouvu o postoupení pohledávek se společností , právnická osoba, . (Smlouva o postoupení pohledávek, Oznámení o postoupení pohledávek, Poštovní archy). Banka uzavřela se žalovanou dne , datum, Smlouvu o půjčce č. , hodnota, , v níž se banka zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 25 000 Kč a žalovaná se zavázala tento úvěr splácet v 96 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 462 Kč spolu se smluvním úrokem ve výši 15,9 % ročně a s dalšími poplatky dle této smlouvy a obchodních podmínek, přičemž bude dodržovat dohodnuté podmínky. Banka splnila svoji povinnost a úvěr žalované poskytla, žalovaná však úvěr nesplácela dle smluvních podmínek a splátky nezasílala řádně a včas. Vzhledem k porušení smluvních podmínek ze strany žalované přistoupila banka v souladu s Produktovými podmínkami dne , datum, k zesplatnění úvěru. Před poskytnutím úvěru původní věřitel zkoumal úvěruschopnost žalované, a to jak prostřednictvím bankovních a nebankovních registrů klientských informací (SOLUS), tak i kontrolou veřejných databází (insolvenční rejstřík, databáze MVČR). Zkoumáním úvěruschopnosti žalované nebyla zjištěna žádná skutečnost, která by v poskytnutí sjednaného úvěru bránila (Smlouva o půjčce, Výpis, Obchodní podmínky, Produktové podmínky, Prohlášení o okamžité splatnosti úvěru, Poštovní archy, Vyjádření banky, Dokumentace ze systému banky). Dlužné poplatky ve výši 499 Kč tvoří naúčtované poplatky za zaslání výzvy k úhradě dluhu od původního věřitele , právnická osoba, ., a to dne , datum, dle bodu 6. předmětné smlouvy, a dle Ceníku produktů a služeb pro soukromé osoby, kde je na str. 7 v čl. 8.

1. Ostatní služby v bodě 6. uvedeno, že výzva k zaplacení dluhu činí výši 499 Kč (Smlouva o půjčce, Výpis, Ceník, Výzva). Žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu, žalovaná však ani přes tuto výzvu svůj dluh neuhradila (Předžalobní výzva, Poštovní arch).

4. Dle ust. § 2390 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle ust. § 2391 o. z., má-li se peněžitá zápůjčka vrátit v jiné měně, než v jaké byla dána, splatí vydlužitel zápůjčku tak, aby se to, co se vrací, hodnotou rovnalo tomu, co bylo dáno. Zápůjčka se splácí v měně místa splnění. Při nepeněžité zápůjčce se vrací věc stejného druhu, jaká byla zápůjčkou dána. Nezáleží na tom, zda její cena mezi tím stoupla nebo klesla.

5. Dle ust. § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

6. Podle ust. § 1879 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

7. Podle ust. § 1880 odst. 1, 2 občanského zákoníku, postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

8. Podle ust. § 1881 odst. 1 občanského zákoníku, postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka nevylučuje.

9. Žalobkyni se v řízení podařilo prokázat (z výplatních pásek, nahlédnutím do centrální evidence exekucí), že před uzavřením úvěrové smlouvy provedla řádné posouzení úvěruschopnosti žalované. Dle aktuální judikatury Ústavního soudu ČR by měly obecné soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven či nikoliv. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy dle Ústavního soudu ČR třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. III. ÚS 4129/18, dostupný na www.usoud.cz). Z výše uvedených závěrů Ústavního soudu ČR tedy vyplývá, že pokud řádné nezkoumání úvěruschopnosti dlužníka při uzavření úvěrové smlouvy může vést k posouzení úvěrové smlouvy jako rozporné s dobrými mravy dle ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku, je soud povinen se otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti zabývat i bez námitky žalované strany, neboť zjevný rozpor s dobrými mravy zakládá dle ustanovení § 588 občanského zákoníku absolutní neplatnost takového právního jednání, ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. V tomto konkrétním případě žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované řádně a na základě dostatečných podkladů.

10. Soud zhodnotil všechny provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná. Co do aktivní věcné legitimace žalobkyně, pak tuto soud v daném případě má za osvědčenou na základě oznámení o postoupení pohledávky (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Soud dospěl k závěru, že jednáním právního předchůdce žalobkyně a žalované došlo k uzavření platné smlouvy o zápůjčce dle ust. § 2390 o. z., když žalované poskytl na účet finanční částku, kterou tato převzala. Ve smlouvě o zápůjčce byl ujednán poplatek za poskytnutí zápůjčky, který se žalovaná zavázals taktéž uhradit. Smlouva o zápůjčce je reálným kontraktem, tedy k uzavření smlouvy nestačí dohoda stran o jejím obsahu, ale musí dojít k faktickému přenechání předmětu zápůjčky vydlužiteli a teprve přenecháním předmětu zápůjčky je smlouva uzavřena. Žalobkyně tvrdí, že žalovaná jí zbývající část zápůjčky nevrátila. V řízení přechází břemeno důkazní na žalovanou, je na ní, aby v řízení prokázala, že žalobkyni plnila. Žalovaná strana ničeho netvrdila a nenamítala. Soud tedy uzavírá, že dluh trvá, když v řízení nebylo žalovanou tvrzeno a prokázáno vrácení celé půjčené částky. Co do žalované částky a požadovaného poplatku je žaloba důvodná a soud jí vyhověl v tomto rozsahu a dále i pokud jde o zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti zapůjčené částky, když žalovaná se tímto dnem ocitla v prodlení se splněním svého závazku (ust. § 1968 o. z.).

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 10 421,70 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 020 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 25 498,69 Kč sestávající z částky 2 140 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. realizovaných po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 7 770 Kč ve výši 1 631,70 Kč. (když se jedná o návrh na ustáleném vzoru uplatňovaný opakovaně týmž žalobcem ve skutkové a právně obdobných věcech, viz rozhodnutí Ústavního soudu I. ÚS 3923/11).

12. O lhůtě plnění ve výroku I. i II. bylo rozhodnuto dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. věta prvá jako obecné třídenní. , adresa, plnění nákladů řízení pak je k rukám právního zástupce žalobkyně v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř.