18 C 182/2021

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Grünwaldovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 5 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 500 Kč od 20. 6. 2020 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 500 Kč od 30. 8. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 452 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala žalobou podanou k Okresnímu soudu v Olomouci dne 21. 7. 2021 po žalovaném zaplacení částky 5 000 Kč jako náhrady nákladů za pobyt a ošetření v záchytné stanici žalobkyně, kam byl žalovaný převezen dne 10. 6. 2020 a 20. 8 2020 a kde mu byla poskytnuta potřebná lékařská péče a ošetření. Žalobkyně při propuštění žalovaného ze záchytné stanice vyúčtovala žalovanému dne 11. 6. 2020 a 21. 8. 2020 náklady za pobyt a ošetření, a to fakturami na částku 2 500 Kč, splatnými do 8 dnů, tj. dne 19. 6. 2020 a 29. 8. 2020. Faktury žalovaný převzal a svůj dluh vůči žalobkyni uznal co do důvodu a výše. Dosud ani přes urgenci svůj dluh neuhradil.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval. Na výzvu soudu dle § 115a) o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a) o. s. ř. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a) o. s. ř. bez jednání.

3. V souladu s ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. obsahuje rozhodnutí zkrácené odůvodnění.

4. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaný byl dne 10. 6. 2020 přijat žalobkyně - psychiatrickým oddělením - Protialkoholní a protitoxikomanickou záchytnou stanicí. Při přijetí u něho byla dechovým analyzátorem zjištěna hladina alkoholu ve výši 3,95 ‰. Za pobyt v záchytné stanici dne 10. 6. 2020 byla žalovanému žalobkyní dne 11. 6. 2020 vyúčtována úhrada za pobyt ve výši 2 500 Kč, splatná ihned, jinak nejpozději do 8 dnů, kdy současně žalovaný uvedený závazek co do důvodu i výše uznal. Žalovaný byl dne 20. 8. 2020 přijat žalobkyně - psychiatrickým oddělením - Protialkoholní a protitoxikomanickou záchytnou stanicí. Při přijetí u něho byla dechovým analyzátorem zjištěna hladina alkoholu ve výši 2,1 ‰. Za pobyt v záchytné stanici dne 20. 8. 2020 byla žalovanému žalobkyní dne 21. 8. 2020 vyúčtována úhrada za pobyt ve výši 2 500 Kč, splatná ihned, jinak nejpozději do 8 dnů, kdy současně žalovaný uvedený závazek co do důvodu i výše uznal. Žalobkyně žalovaného vyzvala k plnění písemnou upomínkou ze dne 19. 11. 2020, kterou žalovaný nepřevzal. Na svůj dluh dosud žalovaný neuhradil žalobkyni ničeho, když tuto skutečnost v řízení netvrdil ani neprokazoval.

5. Dle ust. § 11 odst. 3 písm. b) zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, v platném znění, jsou za plnou nebo částečnou finanční úhradu poskytovány vyšetření, prohlídky a jiné výkony prováděné v osobním zájmu fyzických osob nebo v zájmu právnických osob, které nesledují léčebný účel.

6. Dle ust. § 17 odst. 4 zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami způsobenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami, v platném znění, dopravu, vyšetření, ošetření a následný pobyt na záchytné stanici hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, ošetřená osoba. V případě, že se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky neprokáže, náklady nese osoba, která podle § 16 odst. 4 k vyšetření vyzvala, s výjimkou případů diferenciální diagnózy hrazené z veřejného zdravotního pojištění podle zvláštního právního předpisu.

7. Dle ust. § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z), je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

8. Dle ust. § 1970 o.z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně a včas splnil své smluvní povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výši takto stanovená.

9. Dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

10. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval shora uvedená zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný byl dne 10. 6. 2020 a 20. 8. 2020 přijat a ošetřen v záchytné stanici žalobkyně. Vzhledem k tomu, že pobyt v záchytné stanici je ve smyslu shora citovaného ust. § 11 odst. 3 písm. b) zákona č. 20/1966 Sb. výkonem, prováděným v osobním zájmu fyzické osoby, nesledujícím léčebný účel, jde o výkon, který je zdravotnickým zařízením poskytován za plnou finanční úhradu. Žalobkyni proto vznikl vůči žalovanému nárok na úhradu částky 2 x 2 500 Kč za vyšetření a ošetření na záchytné stanici dle shora citovaného ust. § 17 odst. 4 zákona č. 379/2005 Sb. Poskytnutá lékařská péče byla žalobkyní žalovanému vyúčtována fakturami ze dne 11. 6. 2020 a 21. 8. 2020 splatnými dne 19. 6. 2020 a 29. 8. 2020 na částku 2 500 Kč, kdy na tento dluh dosud žalovaný neuhradil žalobkyni ničeho, ačkoliv byl k úhradě vyzván právním zástupcem žalobkyně dne 19. 11. 2020. Žalovaný se nezaplacením požadovaných částek dostal dne 20. 6. 2020 a 30. 8. 2020 do prodlení, proto má žalobkyně vůči žalovanému právo na úroky z prodlení v zákonné výši dle ust. § 1970 občanského zákoníku a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění.

11. V otázce náhrady nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že procesně plně úspěšná žalobkyně má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 2 452 Kč, sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč, odměny za zastupování advokátem ve výši 600 Kč dle ust. § 14b) vyhl. č. 177/1996 Sb. za 4 úkony právní služby po 200 Kč /převzetí zastoupení, podání žaloby, výzva k plnění/, hotových výdajů advokáta v podobě 4 režijních paušálů po 100 Kč za provedené úkony právní služby, tj. 400 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb., jakož i 21 % DPH z těchto částek, ve výši 252 Kč. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku k rukám jejího právního zástupce, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

12. Platební místo u nákladů řízení soud určil dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. a lhůtu k plnění v obou výrocích potom dle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.