18 C 184/2024

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Grünwaldovou ve věci žalobkyně: O.K.Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 1 zastoupená advokátem Mgr. Marcelem Labounkem sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o 40 276 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 22 895 Kč s úrokem ve výši 21,55 % ročně z částky 22 895 Kč od datum do datum, s úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky 22 895 Kč od datum do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 22 895 Kč od datum do zaplacení, částku ve výši 1 524 Kč, částku ve výši 400 Kč a částku ve výši 15 457 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 3 729 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne datum se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 40 276 Kč s odůvodněním, že žalovaný uzavřel s žalobkyní dne datum Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota. Žalobkyně poskytla na základě této smlouvy žalovanému neúčelový úvěr ve výši 30 000 Kč tak, že částku ve výši 27 500 převedla v souladu se smluvním ujednáním na účet žalovaného a zbytek peněžitých prostředků zprostředkovateli žalovaného jako jeho provizi. Žalovaný se zavázal úvěr splácet řádně a včas spolu s úrokem v pravidelných 25 měsíčních splátkách po 1 500 Kč. Jelikož žalovaný porušil svůj závazek hradit úvěr řádně a včas, žalobkyně zesplatnila celý úvěr ke dni datum. Žalovaný byl marně k zaplacení dlužné částky vyzýván výzvou v rámci oznámení o zesplatnění ze dne datum.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval. Na výzvu soudu dle § 115a) o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a) o. s. ř. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a) o. s. ř. bez jednání.

3. Soud ve věci prováděl dokazování listinnými důkazy a učinil z nich tato skutková zjištění a současně závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně je nebankovním poskytovatelem spotřebitelského úvěru, který je oprávněn tuto činnost poskytovat na základě povolení České národní banky ze dne datum (výpis z obchodního rejstříku žalobkyně, seznam nebankovních poskytovatelů spotřebitelských úvěrů, https://www.cnb.cz/cnb/jerrs). Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota (dále i jen „Smlouva o úvěru“), na základě které byl žalovanému ze strany žalobkyně poskytnut standartní neúčelový úvěr, kdy žalobkyně v souladu se Smlouvou o úvěru poskytla žalovanému peněžité prostředky ve výši 30 000 Kč tak, že částku ve výši 27 500 Kč převedla v souladu s čl. II. Písm. b) Smlouvy o úvěru na tzv. Účet zákazníka uvedený na první straně Smlouvy o úvěru v levém dolním rohu, tedy účet určený žalovaným, a to dne datum, čímž došlo k čerpání úvěru ze strany žalovaného v souladu Smlouvou úvěru dle čl. II. Smlouvy o úvěru. Zbytek Peněžitých prostředků ve výši 2 500 Kč, převedla žalobkyně v souladu s čl. II. písm. b) Smlouvy o úvěru na účet zprostředkovatele žalovaného jako jeho provizi. Žalobkyně se s žalovaným ve Smlouvě o úvěru zejména dohodli, že poskytnuté Peněžité prostředky společně s úroky dle dohodnuté roční zápůjční úrokové sazby uvedené na první straně smlouvy, v částce ve výši 37 500 Kč uhradí žalovaný žalobkyni v pravidelných 25 měsíčních splátkách po 1 500 Kč splatných vždy do každého 20. dne daného měsíce na účet žalobkyně, kdy splatnost 1. splátky byla dohodnuta na den datum (Smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota, včetně přílohy č. hodnota, Úvěrové podmínky, Potvrzení banky o provedení úhrad ze dne datum). Žalovaný v dohodnutých měsíční splátkách úvěr nesplácel řádně a včas, kdy v souladu s čl. IV. bod 1. písm. d) Smlouvy o úvěru došlo k zesplatnění Úvěru, kdy žalovaný byl v prodlení s úhradou jedné splátky nebo jen její části, a to po dobu delší než dva měsíce, - žalovanému bylo ze strany žalobkyně odesláno písemné Oznámení o zesplatnění úvěru, přičemž v tomto případě okamžik splatnosti nastává dnem, kdy Žalobkyně odeslala Žalovanému písemné Oznámení o zesplatnění úvěru ze dne datum. Žalobkyně odeslala žalovanému celkem hodnota Upomínky pro smlouvu č. hodnota ze dne datum, datum, datum a Zesplatnění pro smlouvu č. hodnota ze dne datum, které je zároveň Oznámením o zesplatnění úvěru, jehož součástí je i předžalobní výzva dle §142a OSŘ, přičemž za každou písemně odeslanou upomínku v souladu s čl. IV., bod 4., písm. b) Smlouvy o úvěru je žalovaný povinen uhradit žalobkyni náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 100 Kč (Smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota, včetně přílohy č. hodnota Úvěrové podmínky, Upomínky pro smlouvu č. hodnota, Zesplatnění pro smlouvu č. hodnota ze dne datum včetně podacího lístku, Potvrzení právnická osoba., Čestná prohlášení zaměstnance žalobkyně jméno FO). Žalovaný je v prodlení s úhradou částky celkem ve výši 24 419 Kč, kdy tato částka se skládá z neuhrazených dlužných splátek ve výši 6 000 Kč a zesplaněné části jistiny ve výši 18 419 Kč. Žalobkyně zesplatnila úvěr ke dni datum, kdy zesplatněná část jistiny činila 18 419 Kč, dluh na splátkách ke Dni zesplatnění činil 6 000 Kč, kdy tyto splátky se skládají z dlužných úroků ve výši 1 524 Kč a dluhu na jistině (úmor) ve výši 4 476 Kč (Smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota, Bonita smlouvy pro smlouvu č. hodnota, Tabulka umoření pro smlouvu č. hodnota). Smluvní strany se ve Smlouvě o úvěru zejména v čl. I. Smlouvy o úvěru dohodly na roční zápůjční úrokové sazbě ve výši 21,55 %. Žalobkyně před uzavřením Smlouvy o úvěru zkoumala řádně úvěruschopnost žalovaného, kdy žalovaný žalobkyni prokázal, že jeho příjmy jsou dostačující a úvěr ze Smlouvy o úvěru je schopen řádně splácet (Smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota včetně přílohy č. hodnota Úvěrové podmínky, Závazky spotřebitele čestné prohlášení, Výdaje spotřebitele čestné prohlášení, Příjmy spotřebitele čestné prohlášení, Výpis z centrální evidence exekucí – žalovaný, Výpis z insolvenčního rejstříku – žalovaný, Výplatní pásky žalovaného, Výpis z centrální evidence exekucí – manželka, Výpis z insolvenčního rejstříku – manželka). Dále žalobkyni vznikl nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru dle čl. IV. bod 2 písm. b) Smlouvy o úvěru a smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z neuhrazených splátek dle čl. IV. bod 2 písm. a) Smlouvy o úvěru, kdy tyto smluvní pokuty se žádají k zaplacení ode dne následujícího po Dni zesplatnění úvěru, kdy Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 24 419 Kč od datum do datum, tedy částku ve výši 15 457 (Smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota včetně přílohy č. hodnota Předpis úhrad, Bonita smlouvy pro smlouvu č. hodnota). Žalobkyně zaslala žalovanému před podáním této žaloby jednoduchou výzvu k plnění dle §142a o.s.ř. vtělené do Zesplatnění pro smlouvu o úvěru, kdy předžalobní výzvu k plnění byla žalovanému odeslána dne datum.

4. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. (dále také jen občanský zákoník), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 2396 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle ustanovení § 2397 občanského zákoníku, úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. Podle ustanovení § 2398 odst. 1, 2 občanského zákoníku, úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem. Podle ustanovení § 2399 odst. 1, 2 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

5. Žalobkyni se v řízení podařilo prokázat, že před uzavřením úvěrové smlouvy provedla řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Dle aktuální judikatury Ústavního soudu ČR by měly obecné soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven či nikoliv. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy dle Ústavního soudu ČR třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 4129/18, dostupný na www.usoud.cz). Z výše uvedených závěrů Ústavního soudu ČR tedy vyplývá, že pokud řádné nezkoumání úvěruschopnosti dlužníka při uzavření úvěrové smlouvy může vést k posouzení úvěrové smlouvy jako rozporné s dobrými mravy dle ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku, je soud povinen se otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti zabývat i bez námitky žalované strany, neboť zjevný rozpor s dobrými mravy zakládá dle ustanovení § 588 občanského zákoníku absolutní neplatnost takového právního jednání, ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. V tomto konkrétním případě žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného řádně a na základě dostatečných podkladů.

6. Soud uzavírá, že jednáním žalobkyně a žalovaného došlo k platnému uzavření úvěrové smlouvy dle ust. § 2395 občanského zákoníku, neboť žalobkyně převzala závazek poskytnout žalovanému finanční prostředky do určité výše, což splnila, a žalovaný se zavázal tyto prostředky s úrokem a poplatky splatit. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení závazku žalovaného z úvěru, měla žalobkyně jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení pouze o tom, že s žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena konkrétní smlouva o úvěru, že na základě této smlouvy byly dlužníku finanční prostředky poskytnuty a že dlužník - žalovaný dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobkyni břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalovanému jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky. Tuto povinnost žalobkyně splnila, když prokázala, že uzavřela s žalovaným platnou úvěrovou smlouvu, tedy poskytla žalovanému úvěrové prostředky ve sjednané výši způsobem sjednaným v úvěrové smlouvě. Bylo tedy pouze na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že poskytnuté úvěrové prostředky žalobkyni splatil, resp. že dluh zanikl jinak. To však žalovaný neučinil. Soud proto shledal žalobu důvodnou a vyhověl jí v celém rozsahu. Lhůtu k plnění ve výroku I. určil soud jako třídenní v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.

7. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, náhradu nákladů řízení ve výši 3 729 Kč ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř. právnímu zástupci žalobkyně dle § 149 odst. 1 o.s.ř. Náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek ve výši 1 731 Kč, sazbu mimosmluvní odměny za zastupování advokátem ve výši 1 250 Kč za 2,5 úkonu právní služby po 500 Kč (převzetí a příprava zastoupení, jednoduchá výzva k plnění před podáním žaloby, podání žaloby) dle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění (dále jen „vyhl.“), 3x režijní paušál po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl., když v daném případě se jedná o opakované podání ve skutkově i právně obdobných věcech. Vzhledem k tomu, že právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, vzniklo mu dle § 137 odst. 3 o.s.ř. právo na zaplacení daně z přidané hodnoty. Žalobkyni byla tedy přiznána i daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny a náhrad. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočce v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Olomouci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.