18 C 190/2022

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Grünwaldovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 7 983,04 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 3 584,21 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 584,21 Kč od 20. 7. 2021 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 496,88 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 875,88 Kč, s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 256 Kč, částku ve výši 2 585,22 Kč a částku ve výši 1 813,61 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobou podanou dne 25. 11. 2021 u Okresního soudu v Olomouci se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 7 983,04 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba] uzavřela se žalovanou dne 21. 11. 2018 Smlouvu o úvěru [číslo], jejíž přílohu [číslo] tvořil Předpis splátek pro žalovanou zvolenou variantu úvěru. Na základě Smlouvy poskytla společnost [právnická osoba] žalované úvěr ve výši 10 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala žalobkyni vrátit spolu s jistinou úvěru příslušentví úvěru za dobu jeho trvání ve výši 8 592 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku. Žalovaná se zavázala celkově zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku 18 592 Kč, a to v měsíčních splátkách po 1 328 Kč, přičemž splatnost poslední splátky a tím i splatnost celého závazku nastala dne 21. 1. 2020 Smlouva byla uzavřena na základě žádosti o úvěr, do které žalovaná uvedla základní informace o své osobě a okolnosti vypovídající o její finanční situaci a žalovaná zároveň předložila dokumenty potvrzující jí vyplněné údaje a žádost o úvěr vlastnoručně podepsala. Na základě žádosti právní předchůdce žalobkyně posuzoval schopnost žalované úvěr splácet a vyhodnotil žalovanou jako způsobilou ke splacení úvěru v žádané výši a úvěr žalované poskytl. Žalovaná však sjednanou částku neuhradila řádně a včas, když uhradila pouze částku 12 292,01 Kč, což odpovídá 9 řádně uhrazeným splátkám. Z původního věřitele byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 19. 7. 2021 a změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem původního věřitele ze dne 5. 8. 2021. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 14 714,69 Kč a skládala se z nesplacené jistiny ve výši 3 584,21 Kč, nesplacené smluvní pokuty ve výši 130,56 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 1 660,39 Kč, nesplacených nákladů na vyhodnocení úvěru ve výši 314,89, nesplaceného inkasního poplatku ve výši 609,94, postoupeného sankčního poplatku ve výši 3 000 Kč, postoupení paušálních nákladů na vymáhání pohledávky ve výši 500 Kč, postoupení smluvního úroku za poskytnutí finančních prostředků ve výši 836,04 Kč, postoupeného kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 578,66 Kč, postoupené smluvní pokuty ve výši 3 500 Kč. Ode dne postoupení pohledávky žalovaná neuhradila na svůj dluh ničeho. Předžalobní upomínka byla žalované zaslána dne 18. 10. 2021.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporovala. Na výzvu soudu dle § 115a) o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaná nevyjádřila, přičemž byla rovněž poučena o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že žalovaná s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a) o. s. ř. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a) o. s. ř. bez jednání.

3. S ohledem na skutečnost, že se v dané věci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o.s.ř.), obsahuje rozsudek podle ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. zkrácenou verzi odůvodnění.

4. Soud ve věci prováděl dokazování listinnými důkazy a učinil z nich následující skutková zjištění a současně i závěr o skutkovém stavu. Dne 21. 11. 2018 uzavřeli účastníci Smlouvu o úvěru [číslo], jejíž přílohu [číslo] tvořil předpis splátek pro žalovanou zvolenou variantu úvěru. Na základě Smlouvy poskytla společnost [právnická osoba] žalované v hotovosti úvěr ve výši 10 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala žalobkyni vrátit částku 18 592 Kč v měsíčních splátkách po 1 328 Kč, přičemž splatnost poslední splátky a tím i celého úvěru nastala dne 21. 1. 2020 Smlouva byla uzavřena na základě žádosti o úvěr, do které žalovaná uvedla základní informace o své osobě a okolnosti vypovídající o její finanční situaci a žalovaná zároveň předložila dokumenty potvrzující jí vyplněné údaje a žádost o úvěr vlastnoručně podepsala. Na základě žádosti právní předchůdce žalobkyně posuzoval schopnost žalované úvěr splácet a vyhodnotil žalovanou jako způsobilou ke splacení úvěru v žádané výši a úvěr žalované poskytl. Žalovaná však sjednanou částku neuhradila řádně a včas, když uhradila pouze částku 12 292,01 Kč, což odpovídá 9 řádně uhrazeným splátkám. Právní předchůdce žalobkyně žalovanou zaplacenou částku dle předpisu splátek alokoval na jistinu úvěru částku ve výši 6 415,79 Kč, na smluvně sjednané příslušenství částku ve výši 5 876,22 Kč. Z původního věřitele byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 19. 7. 2021 a změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem původního věřitele ze dne 5. 8. 2021. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 14 714,69 Kč a skládala se z nesplacené jistiny ve výši 3 584,21 Kč, nesplacené smluvní pokuty ve výši 130,56 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 1 660,39 Kč, nesplacených nákladů na vyhodnocení úvěru ve výši 314,89, nesplaceného inkasního poplatku ve výši 609,94, postoupeného sankčního poplatku ve výši 3 000 Kč, postoupení paušálních nákladů na vymáhání pohledávky ve výši 500 Kč, postoupení smluvního úroku za poskytnutí finančních prostředků ve výši 836,04 Kč, postoupeného kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 578,66 Kč, postoupené smluvní pokuty ve výši 3 500 Kč. Ode dne postoupení pohledávky žalovaná neuhradila na svůj dluh ničeho. Po zvážení všech okolností se žalobkyně rozhodla nepožadovat v soudním řízení celou částku, ale pouze následující: nesplacenou jistinu ve výši 3 584,21 Kč, nesplacený kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 130,56 Kč, nesplacený poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 660,39 Kč, nesplacené náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 314,89 Kč, nesplacený inkasní poplatek ve výši 609,94 Kč, postoupený smluvní úrok za poskytnutí finančních prostředků po revizním přepočtu ve výši 745,32 Kč za období od 22. 1. 2020 do 11. 6. 2021, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 496,88 Kč, za období od 22. 1. 2020 do 11. 6. 2021, účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání spojené s uplatněním pohledávky ve výši 256 Kč, smluvní pokutu ve výši 1 813,61 Kč. Předžalobní upomínka byla žalované zaslána dne 18. 10. 2021.

5. Podle ust. § 96 o.s.ř., žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až po té, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí. Jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení. Ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání. Byl-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až po té, co rozhodnutí o věci již nabylo právní moci, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné.

6. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále také jen o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 2396 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle ustanovení § 2397 o. z., úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. Podle ustanovení § 2398 odst. 1, 2 o. z., úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem. Podle ustanovení § 2399 odst. 1, 2 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. Podle ustanovení § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády číslo 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Dle ust. § 1880 odst. 1, 2 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle ustanovení § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle ustanovení § 2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. Dle § 2050 o. z., je-li ujednána smluvní pokuta, nemá věřitel právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje. Dle ust. § 1880 odst. 1, 2 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

7. Soud po právní stránce uzavřel, že jednáním právní předchůdkyně žalobkyně a žalované došlo k platnému uzavření úvěrové smlouvy dle ust. § 2395 občanského zákoníku, neboť právní předchůdkyně žalobkyně převzala závazek poskytnout žalované finanční prostředky do určité výše, což splnila, a žalovaná se zavázala tyto prostředky s poplatky splatit. Vzhledem k tomu, že žalovaná svou povinnost vyplývající ze smlouvy nesplnila a strany si dohodly, že v takovém případě je žalovaná povinna zaplatit smluvní pokutu, byla právní předchůdkyně žalobkyně oprávněna požadovat po žalované zaplacení smluvní pokuty. Jelikož došlo k postoupení pohledávky a novým věřitelem se stala žalobkyně, nabyla tato taktéž příslušenství pohledávky a práva s pohledávkou spojená. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení závazku žalované z úvěru, měla žalobkyně jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení pouze o tom, že s žalovanou jako dlužníkem byla uzavřena konkrétní smlouva o úvěru, že na základě této smlouvy byly dlužníku finanční prostředky poskytnuty a že dlužník - žalovaná dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobkyni břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena, a že na jejím základě byly žalované jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky. Tuto povinnost žalobkyně splnila, když prokázala, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovanou platnou úvěrovou smlouvu, a že poskytla žalované úvěrové prostředky ve sjednané výši způsobem sjednaným v úvěrové smlouvě a požaduje plnění sjednané stranami pro případ prodlení a upomínání. Žalobkyně taktéž prokázala, že došlo k řádnému postoupení pohledávky, když dne 5. 8. 2021 bylo žalované postoupení pohledávky oznámeno. Bylo pouze na žalované, aby tvrdila a prokázala, že poskytnuté úvěrové prostředky žalobkyni splatila, resp. že dluh zanikl jinak. To však žalovaná neučinila. Soud proto shledal žalobu důvodnou a vyhověl jí v celém rozsahu.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7 983,04 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.

9. O lhůtě k plnění ve výroku I. i II. bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1, věta první o. s. ř. jako o obecné třídenní. Místo plnění nákladů řízení je k rukám právního zástupce žalobkyně v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř.