18 C 192/2021

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Grünwaldovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 30 882,20 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 30 882,20 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 14 363,62 Kč od 4. 8. 2021 do zaplacení a smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1% denně z částky 10 384 Kč od 4. 8. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 12 854 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 4. 8. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 30 882,20 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 30. 3. 2020 byla uzavřena mezi žalobkyní jako věřitelem na straně jedné a žalovaným jako dlužníkem na straně druhé smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč. Úvěr byl sjednán na dobu určitou v délce 72 měsíců, přičemž celková částka splatná žalovaným byla dohodnuta ve výši 18 521 Kč a měla být uhrazena v 72 splátkách ve výši 257 Kč měsíčně vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce. Zápůjční úroková sazba se uplatňuje jako úroková sazba roční a její výše činí 23 % p.a. a RPSN činí 38,64 % p.a. Smluvní strany úvěrové smlouvy sjednaly doplňkové služby, které byly žalobkyní poskytnuty na výslovnou žádost žalovaného, a to konkrétně doplňkovou služba„ [anonymizováno]“, doplňkovou inkasní službu. Žalovaný však nedodržel splátkový kalendář a dostal se do prodlení se splátkou, jež byla splatná dne 15. 5. 2021. Tedy nezaplatil splátku v celkové výši 433 Kč. I přes zaslání několika písemných upomínek ze strany žalobkyně nebyla řádně uhrazena pravidelná měsíční splátka spotřebitelského úvěru [číslo] splatná dne 15. 5. 2021. Zesplatňovací dopis jako poslední předžalobní upomínka byl žalovanému odeslán dne 21. 6. 2021. Žalovaný byl tímto sesplatňovacím dopisem jako poslední předžalobní upomínkou vyzván k úhradě dlužné částky ve lhůtě do 3. 8. 2021.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k nařízenému jednání dne 26. 1. 2022 se nedostavil. Nedostavil se ani právní zástupce žalobkyně, soud tedy ve smyslu ustanovení § 101 odst. 2, odst. 3 o. s. ř. jednal v jejich nepřítomnosti.

3. Soud učinil následující skutková zjištění: - z auditní zprávy z 20. 1. 2017, že ze závěru auditní zprávy produktu – spotřebitelský úvěr z pohledu ZSÚ [číslo] Institutu aplikovaného práva vyplývá, že způsob uzavírání smlouvy užívaný žalobkyní zcela splňuje požadavek na dodržení písemní formy dle § 104 zákona č. 257/2016 o spotřebitelském úvěru. Dále, že v případě porušení závazku spotřebitelem žalobkyni nic nebrání, aby požadovala na základě smlouvy celkovou cenu poskytnuté doplňkové služby. V případě takto nabízených služeb svým klientům se nejedná o pojišťovací činnost a přebírání pojistných rizik, proto ani není potřeba příslušného oprávnění dle zákona č. 277/2009 Sb. zákona o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů; - ze znaleckého posudku vypracovaného znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení] ze dne 7. 5. 2018, že úroková sazba i sazba RPSN, tak jak ji nabízí a používá žalobkyně u spotřebitelských úvěrů, odpovídá situaci na trhu dalších nebankovních společností a v některých případech i bankovních domů. Dobrovolné doplňkové služby nabízené žalobkyní jsou pro klienty spíše pozitivní a co do ceny i podmínek použití na trhu obvyklé. Sankční ujednání používaná žalobkyní jsou na tuzemském trhu obvyklá a zároveň i přiměřená ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně posuzuje úvěruschopnost klienta řádně a obezřetně, v určitém ohledu i mírně nad rámec zákona. V případě zajištění úvěru nemovitostí žalobkyně nepoužívá nemovitosti ve výrazném nepoměru vzhledem k poskytovaným částkám a ani nezajišťuje do celé hodnoty nemovitosti, ale pouze k poměrné části; - ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, z instrukce pro provedení verifikační platby a z výpisu z účtu žalovaného o provedení verifikační platby, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli elektronicky dne 30. 3. 2020 smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 10 000 Kč, a to tak, že částka ve výši 8 000 Kč bude vyplacena na účet žalovaného a částka ve výši 2 000 Kč bude započtena na náklady žalobkyně vynaložené na vyřizování úvěru. Žalovaný se zavázal k úhradě poskytnutého úvěru v pravidelných 72 měsíčních splátkách po 257 Kč. Úrok byl stranami sjednán ve výši 23 % p. a RPSN 38,64 % p. a. Současně s touto smlouvou byla uzavřena i smlouva o inkasní službě ze dne 30. 3. 2020, na základě které žalovaný souhlasil s inkasem ze svého účtu č. [bankovní účet] vedeném u [právnická osoba] za účelem úhrady spotřebitelského úvěru a současně se zavázal uhradit žalobkyni za výkon inkasní služby po dobu trvání úvěru částku ve výši celkem 3 024 Kč, a to v měsíčních splátkách ve výši 42 Kč splatných společně s měsíční splátkou spotřebitelského úvěru. Ke smlouvě o poskytnutí spotřebitelského úvěru byla rovněž mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena doplňková Smlouva o zřízení Doplňkové služby [anonymizováno], jejímž cílem je zajištění plnění závazků žalovaného vůči žalobkyni s minimálním zatížením a eliminací rizik pro žalovaného v případě nenadálých životních a finančních situací. Touto doplňkovou smlouvou se žalovaný zavázal uhradit za její výkon po dobu trvání úvěru částku ve výši celkem 9 648 Kč, a v pravidelných měsíčních splátkách po 134 Kč splatných současně s měsíční splátkou spotřebitelského úvěru; - z výpisu z účtu, že z účtu žalobkyně na účet žalovaného byla dne 1. 4. 2020 poukázána částka ve výši 8 000 Kč; - z potvrzení o vyplacení, že dne 1. 4. 2020 vydala žalobkyně žalovanému Potvrzení o vyplacení úvěru a opakované platební instrukce. Vyplacení úvěru proběhlo dle smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené dne 30. 3. 2020, s tím, že částka ve výši 8 000 Kč byla vyplacena na účet žalovaného a částka ve výši 2 000 Kč byla započtena na náklady žalobkyně v souvislosti s poskytnutím úvěru dle bodu 4.

8. Smlouvy. Žalobkyně v potvrzení rovněž instruovala žalovaného, jakým způsobem hradit splátky; - z upomínky [číslo] ze dne 20. 5. 2021 vč. poštovního podacího archu, že žalobkyně vyzvala žalovaného upomínkou [číslo] ze dne 20. 5. 2021 k úhradě splátky úvěru na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 30. 3. 2020 v celkové výši 433 Kč se splatností 15. 5. 2021. Žalovaný byl touto upomínkou současně vyzván k úhradě sankce za zaslání upomínky ve výši 300 Kč. Tato upomínka byla žalovanému odeslána dne 20. 5. 2021; - z upomínky [číslo] ze dne 5. 6. 2021 vč. poštovního podacího archu, že žalobkyně vyzvala žalovaného upomínkou [číslo] ze dne 5. 6. 2021 k úhradě splátky úvěru na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 30. 3. 2020 v celkové výši 433 Kč se splatností 15. 5. 2021. Žalovaný byl touto upomínkou současně vyzván k úhradě sankce za zaslání upomínky ve výši 500 Kč. Tato upomínka byla žalovanému odeslána dne 5. 6. 2021; - z předžalobní upomínky právního zástupce se zesplatněním ze dne 21. 6. 2021 vč. poštovního podacího archu, že právní zástupce žalobkyně předžalobní upomínkou ze dne 21. 6. 2021 informoval žalovaného o zesplatnění jistiny úvěru a současně ho vyzval k úhradě vyčíslené dlužné částky ve výši 30 913,42 Kč. Předžalobní upomínka byla žalovanému odeslána dne 21. 6. 2021; - z výpisu ze seznamu nebankovních poskytovatelů, že žalobkyně je nebankovním poskytovatelem spotřebitelského úvěru s licencí ČNB; - z výpisu z centrální evidence exekucí, že žalovaný neměl k 30. 3. 2020 žádný záznam v centrální evidenci exekucí; - z výpisu z nebankovního registru k 30. 3. 2020, že lustrací žalovaného v nebankovním registru bylo dosaženo skóre C; - z výpisu z evidence neplatných dokladů k 30. 3. 2020, že výše zmíněný občanský průkaz se nenachází v evidenci neplatných dokladů; - z výpisu z insolvenčního rejstříku, že žalovaný neměl žádný záznam v insolvenčním rejstříku; - z metodiky hodnocení vypracovaného žalobkyní, že obsahuje pravidla a postupy pro posuzování úvěruschopnosti spotřebitele a slouží k přiblížení postupů a praktik, které jsou aplikované během ohodnocení úvěruschopnosti klienta; - z certifikátů, že systém řízení rizik a služeb organizace žalobkyně byl prověřena shledán shodným s požadavky normy TPL [číslo] v 02 Trusted rovider of Loans, ISO [číslo] Risk Management, ISO [číslo]: [číslo] v rozsahu konkrétní produktů a služeb – poskytování spotřebitelských úvěrů, korporátní investování, financování podnikatelských potřeb, zprostředkování finančních produktů činnosti v oblasti real estate, správy pohledávek, e-commerce. Datum certifikace 2. 3. 2018, platnost certifikátu do 2. 3. 2021; - z výplatních lístků, že žalovaný byl zaměstnán u společnosti [právnická osoba] s příjmem 19 516 Kč čistého měsíčně; - z výpisu z účtu žalovaného, že dne 14. 2. 2020 obdržel na účet částku 16 865 Kč od zaměstnavatele [právnická osoba]

4. Z ostatních provedených důkazů soud neučinil žádná pro rozhodnutí ve věci relevantní skutková zjištění.

5. Soud učinil z provedených důkazů následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli elektronicky dne 30. 3. 2020 smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 10 000 Kč, a to tak, že částka ve výši 8 000 Kč bude vyplacena na účet žalovaného a částka ve výši 2 000 Kč bude započtena na náklady žalobkyně vynaložené na vyřizování úvěru. Žalovaný se zavázal k úhradě poskytnutého úvěru v pravidelných 72 měsíčních splátkách po 257 Kč. Úrok byl stranami sjednán ve výši 23 % p. a RPSN 38,64 % p. a. Současně s touto smlouvou byla uzavřena i smlouva o inkasní službě ze dne 30. 3. 2020, na základě které žalovaný souhlasil s inkasem ze svého účtu č. [bankovní účet] vedeném u [právnická osoba] za účelem úhrady spotřebitelského úvěru a současně se zavázal uhradit žalobkyni za výkon inkasní služby po dobu trvání úvěru částku ve výši celkem 3 024 Kč, a to v měsíčních splátkách ve výši 42 Kč splatných společně s měsíční splátkou spotřebitelského úvěru. Ke smlouvě o poskytnutí spotřebitelského úvěru byla rovněž mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena doplňková Smlouva o zřízení Doplňkové služby [anonymizováno], jejímž cílem je zajištění plnění závazků žalovaného vůči žalobkyni s minimálním zatížením a eliminací rizik pro žalovaného v případě nenadálých životních a finančních situací. Touto doplňkovou smlouvou se žalovaný zavázal uhradit za její výkon po dobu trvání úvěru částku ve výši celkem 9 648 Kč, a v pravidelných měsíčních splátkách po 134 Kč splatných současně s měsíční splátkou spotřebitelského úvěru. Z účtu žalobkyně na účet žalovaného byla dne 1. 4. 2020 poukázána částka ve výši 8 000 Kč. Žalobkyně vydala žalovanému potvrzení o vyplacení úvěru a opakované platební instrukce. Vyplacení úvěru proběhlo dle smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené dne 30. 3. 2020, s tím, že částka ve výši 8 000 Kč byla vyplacena na účet žalovaného a částka ve výši 2 000 Kč byla započtena na náklady žalobkyně v souvislosti s poskytnutím úvěru dle bodu 4.

8. Smlouvy. Žalobkyně v potvrzení rovněž instruovala žalovaného, jakým způsobem hradit splátky. Žalovaný však nehradil řádně a včas. Na základě tohoto porušení smluvních povinností žalovaným zaslala žalobkyně žalovanému písemnou upomínku [číslo] ze dne 20. 5. 2021, kde vyzvala žalovaného k úhradě dlužné splátky a zároveň jhovyzvala k úhradě smluvními stranami dohodnuté sankce za zaslání upomínky [číslo] ve výši 300 Kč dle. článku V. odst. 5.4. smlouvy o úvěru. Žalovaný však vůči žalobkyni své splatné závazky neuhradil. Žalobkyně zaslala žalovanému druhou písemnou upomínku [číslo] ze dne 5. 6. 2021, kde vyzvala žalovaného k úhradě dlužné splátky, k úhradě sankce za zaslání upomínky [číslo] ve výši 300 Kč a zároveň ho vyzvala k úhradě smluvními stranami dohodnuté sankce za zaslání upomínky [číslo] ve výši 500 Kč dle článku V. odst. 5.4. smlouvy o úvěru. Navíc v této upomínce [číslo] žalobkyně upozornila žalovaného na to, že pokud nevyrovná své splatné závazky vůči žalobkyni, tak dojde k zesplatnění celého úvěru a k uplatnění dohodnuté smluvní pokuty. I přes zaslání písemných upomínek ze strany žalobkyně nebyla řádně uhrazena pravidelná měsíční splátka spotřebitelského úvěru [číslo] splatná dne 15. 5. 2021. V poslední zasílané písemné upomínce byl žalovaný upozorněn na skutečnost, že při nezaplacení celé dlužné částky může dojít k zesplatnění jistiny úvěru a naúčtování veškerých sankcí a nároků vyplývajících ze smlouvy o úvěru a ze souběžně uzavřené smlouvy o inkasní službě. Na toto nebylo reagováno zaplacením, a proto žalobkyně přistoupila dle ustanovení V. 5.

5. Smlouvy o úvěru k zesplatnění úvěru, a vyzvala žalovaného - dlužníka k úhradě, s ohledem na porušení smlouvy o úvěru k úhradě nároku v celkové výši 30 913,42 Kč, dle zesplatnění ze dne 21. 6. 2021. Žalobkyně po žalovaném uplatila žalobou zbývající část jistiny 9 042,41 Kč, část úroků 6 134,58 Kč, část inkasní služby 2 478 Kč, část doplňkové služby [anonymizováno] 1 770 Kč, 3 068 Kč a 3 068 Kč, náklady na upomínkování 800 Kč, smluvní pokutu 4 521,21 Kč, zákonný úrok z prodlení a smluvní úrok z prodlení. Zesplatňovací dopis jako poslední předžalobní upomínka byl žalovanému odeslán dne 21. 6. 2021.

6. Podle ust. § 1724 odst. 1 občanského zákoníku, smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy. Podle ust. § 1725 občanského zákoníku, je smlouva uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah. Podle ust. § 1746 občanského zákoníku, zákonná ustanovení upravující jednotlivé typy smluv se použijí na smlouvy, jejichž obsah zahrnuje podstatné náležitosti smlouvy stanovené v základním ustanovení pro každou z těchto smluv. Strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

7. Podle ust. § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 2398 odst. 1 občanského zákoníku, úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Podle ust. § 2399 odst. 1 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl požádán.

8. Podle ust. § 2048 občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle ust. § 2049 občanského zákoníku, zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený.

9. Podle ust. § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně nesplní je v prodlení. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

10. Podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

11. Žalobkyni se v řízení podařilo prokázat, že před uzavřením úvěrové smlouvy provedla řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Dle aktuální judikatury Ústavního soudu ČR by měly obecné soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven či nikoliv. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy dle Ústavního soudu ČR třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, dostupný na www.usoud.cz). Z výše uvedených závěrů Ústavního soudu ČR tedy vyplývá, že pokud řádné nezkoumání úvěruschopnosti dlužníka při uzavření úvěrové smlouvy může vést k posouzení úvěrové smlouvy jako rozporné s dobrými mravy dle ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku, je soud povinen se otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti zabývat i bez námitky žalované strany, neboť zjevný rozpor s dobrými mravy zakládá dle ustanovení § 588 občanského zákoníku absolutní neplatnost takového právního jednání, ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. V tomto konkrétním případě žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného řádně a na základě dostatečných podkladů.

12. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav aplikoval citované právní normy a dospěl k následujícímu právnímu závěru. Soud dovozuje, že jednáním žalobkyně a žalovaného došlo k platnému uzavření úvěrové smlouvy dle ust. § 2395 občanského zákoníku, neboť žalobkyně převzala závazek poskytnout žalovanému finanční prostředky v určité výši, což poté splnila, a žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit. Smlouva o úvěru včetně všech příloh, Smlouvy o inkasní službě a Smlouvy o zřízení Doplňkové služby [anonymizováno] byla sjednána v elektronické podobě, což současná právní úprava v ustanoveních § 1820 a násl. občanského zákoníku, upravujících uzavírání smluv distančním způsobem, umožňuje, forma smlouvy tak byla zachována. V rámci úvěrové smlouvy se žalovaný také zavázal uhradit zápůjční úvěrovou sazbu ve výši 23 % p. a., náklady na upomínkování, pro případ porušení smlouvy smluvní pokutu dle ust. § 2048 občanského zákoníku. Současná právní úprava nepožaduje pro ujednání o smluvní pokutě písemnou formu a zároveň nevylučuje dohodu stran o tom, že zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti nahradit věřiteli škodu vzniklou porušením utvrzeného dluhu, tedy povinnosti, ke které se smluvní pokuta vztahuje (viz Komentář Občanský zákoník V. Závazkové právo Obecná část 1. vydání Praha Nakladatelství C. H. Beck 2014). Ujednali-li si tedy žalobce s žalovaným ve smlouvě o úvěru kromě smluvní pokuty i náhradu majetkové, jakož i nemajetkové újmy, porušením této smlouvy (nesplácením dohodnutých splátek) vznikla žalovanému povinnost uhradit žalobkyni všechny tyto nároky. Dále soud z jednání účastníků dovodil i platné uzavření tzv. inominátních smluv dle ust. § 1746 občanského zákoníku označenou jako smlouva o inkasní službě, v rámci které se žalobkyně zavázala provádět inkaso z účtu žalovaného za účelem úhrady spotřebitelského úvěru, s čímž žalovaný výslovně souhlasil, a žalovaný se současně zavázal uhradit žalobkyni za výkon inkasní služby po dobu trvání úvěru částku ve výši celkem 3 024 Kč, a to v měsíčních splátkách ve výši 42 Kč splatných společně s měsíční splátkou spotřebitelského úvěru. Žalobkyně a žalovaný dále uzavřeli smlouvu o zřízení doplňkové služby [anonymizováno], za jejíž výkon se žalovaný zavázal uhradit po dobu trvání úvěru částku ve výši celkem 9 648 Kč, a v pravidelných měsíčních splátkách po 134 Kč splatných společně s měsíční splátkou spotřebitelského úvěru. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení závazku žalovanou z úvěru a s ním spojené sjednané inkasní služby měla žalobkyně jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že s žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru a inominátní smlouvy o inkasní službě a o doplňkové službě [anonymizováno], že na základě smlouvy o úvěru byly dlužníku finanční prostředky poskytnuty a že dlužník (žalovaný) dluh řádně neuhradil. Tuto povinnost žalobkyně splnila, když prokázala uzavření předmětných smluv a dále, že poskytla formou bezhotovostní platby žalovanému finanční prostředky ve výši 10 000 Kč, které žalovaný řádně nesplácel, čímž porušil jak smlouvu o úvěru, tak znemožněním provádění inkasa i smlouvu o inkasní službě. Bylo tedy pouze na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že žalobkyni na pohledávku ze smlouvy o úvěru a o inkasní službě, byť částečně, nad rámec tvrzení žalobkyně, plnil, resp. že tento jeho dluh zanikl jinak. Žalovaný takto nepostupoval a výši ani oprávněnost žalobního nároku nikterak nerozporoval. Vzhledem k tomu, že nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaný na zbývající část svého závazku žalobkyni cokoli uhradil, ocitl se s plněním svého dluhu v prodlení a žalobkyně tak má nárok rovněž na úrok z prodlení z dlužné částky ode dne následujícího po dni jeho splatnosti. Jelikož žalovaný porušil svou synallagmatickou povinnost vyplývající ze sjednaných smluv, soud tak nárok žalobkyně na zaplacení žalobou požadované nesplacené jistiny úvěru, zápůjční úrokové sazby, nesplacené inkasní služby, nesplacené doplňkové služby [anonymizováno], nákladů na upomínkování a smluvní pokuty shledal důvodným. Soud přiznal žalobkyni i žalobou uplatněné zákonné úroky z prodlení z dlužné jistiny úvěru, úroků, nákladů za upomínkování a smluvní pokuty, které žalobkyně požadovala v zákonné výši ode dne následujícího po splatnosti předmětné pohledávky určené žalobkyní v zesplatňovacím dopise na den 21. 6. 2021, tedy od okamžiku, kdy byl žalovaný již v prodlení s placením celé žalované částky. Za této situace proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. žaloby a žalobě žalobkyně v uvedeném rozsahu vyhověl. Lhůtu k plnění určil soud v souladu s ust. § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř. jako třídenní od právní moci rozsudku.

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 12 854 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 238 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 24 747,62 Kč sestávající z částky 2 100 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 9 600 Kč ve výši 2 016 Kč. Žalovaný je tedy povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení celkovou částku 12 854 Kč, a to v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobkyně v obecné třídenní pariční lhůtě dle ust. § 160 odst. 1, věta před středníkem o. s. ř.