18 C 195/2023

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Grünwaldovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 32 540 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 25 400 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 20 000 Kč od [datum] do zaplacení a částku ve výši 7 140 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 3 264 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 32 540 Kč s odůvodněním, že žalovaná uzavřela s žalobkyní dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na základě které poskytla žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč zasláním na účet žalované. Tuto částku se žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni spolu se smluvním úrokem 0,9 % denně nejpozději do [datum], smluvní úrok tak za dobu od poskytnutí úvěru do doby splatnosti úvěru (tj. 30 dní) činí částku 5 400 Kč. K žádosti žalované byla splatnost úvěru odložena do [datum], avšak žalovaná na dlužnou částku neuhradila ničeho ani v tomto novém termínu splatnosti. Žalobou uplatněná částka 32 540 Kč se skládá z jistiny dluhu ve výši 20 000 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 5 400 Kč a smluvní pokuty ve výši 7 140 Kč, vypočtené jako 0,1 % denně z dlužné jistiny 20 000 Kč ode dne následujícího po dni splatnosti úvěru, tedy od [datum] do dne [datum], kdy právní zástupce žalobkyně vyčíslil smluvní pokutu a vypracoval předžalobní upomínku adresovanou žalované. Žalobkyně po žalované dále požaduje úhradu zákonného úroku z prodlení z částky 25 400 Kč od [datum] do zaplacení. Žalovaná svůj dluh žalobkyni neuhradila přes zaslanou předžalobní výzvu.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporovala. Na výzvu soudu dle § 115a) o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaná nevyjádřila, přičemž byla rovněž poučena o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že žalovaná s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a) o. s. ř. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a) o. s. ř. bez jednání.

3. Soud ve věci prováděl dokazování listinnými důkazy a učinil z nich následující skutková zjištění: -) z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, že žalobkyně nabízela poskytnutí neúčelového spotřebitelského úvěru ve výši 20 000 Kč s dobou splatnosti 30 dnů a smluvní úrokovou sazbou ve výši 0,9 % denně; -) ze smlouvy o úvěru [číslo] všeobecných obchodních podmínek žalobkyně, že žalovaná uzavřela se žalobkyní elektronicky smlouvu, jejímž předmětem bylo poskytnutí úvěru v částce 20 000 Kč. Ve smlouvě se žalovaná zavázala vrátit žalobkyni jistinu úvěru společně se smluvním úrokem ve výši 0,9 % denně z vypůjčené částky za dobu trvání úvěru (tj. 30 dní), tedy částku v celkové výši 25 400 Kč, a to do 30 dnů ode dne odeslání finančních prostředků žalované, přičemž pro případ prodlení žalované s plněním jejího závazku si smluvní strany ujednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky (jistiny) za každý den prodlení. Za datum uzavření smlouvy se považuje datum odeslání finančních prostředků žalované; -) z fotokopií občanského průkazu a řidičského průkazu předložených žalobkyní, že se žalovaná při sjednání smlouvy o úvěru prokázala platnými osobními doklady; -) z potvrzení o výši pracovního příjmu žalované ze dne [datum], že žalovaná ode dne [datum] pracovala v [anonymizována dvě slova] [obec] jako ošetřovatel hospodářských zvířat v pracovním poměru na dobu neurčitou s výší hrubé základní mzdy v částce 28 943 Kč; -) z údajů dotazníku ze dne [datum], že blíže nespecifikovaná osoba je rozvedená, bydlí v nájemním bydlení, je zaměstnána v [anonymizováno] [obec], pracuje v zemědělství, neočekává snížení příjmu za trvání půjčky, má celkový čistý měsíční příjem ve výši 28 500 Kč, nulové výdaje na úvěry, celkové měsíční výdaje ve výši 1 Kč, bydlí ve společné domácnosti s jednou další osobou s příjmy a není politicky exponovanou osobou, přičemž pro osobu žalované nejsou v systému [příjmení] uvedeny žádné dluhy a je zde uveden jeden spotřebitelský úvěr v aktuální výši 9 000 Kč, který má být splacen jednorázově a žalovaná není v prodlení s úhradou splátky; -) z potvrzení o provedené platbě ze dne [datum] že žalobkyně uhradila uvedeného dne částku 20 000 Kč na bankovní účet č. [bankovní účet]; -) z údajů z bankovního výpisu za posledních šest měsíců ze dne [datum], že bankovní účet č. [bankovní účet] je veden na jméno žalované; -) z faktury ke smlouvě o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum], že žalobkyně vystavila žalované fakturu na částku 25 400 Kč splatnou dne [datum]; -) z výzvy k úhradě dlužné částky ze dne [datum], že právní zástupce žalobkyně vyhotovil uvedeného dne předžalobní výzvu adresovanou žalované; -) z potvrzení o odeslání písemnosti držitelem poštovní licence prostřednictvím Hybridní pošty, že dne [datum] byla podána zásilka [číslo] adresovaná žalované. Z uvedených skutkových zjištění učinil soud tento závěr o skutkovém stavu:

4. Žalobkyně s žalovanou uzavřely dne [datum] smlouvu o úvěru ve výši 20 000 Kč, kdy tato částka byla téhož dne poskytnuta převodem na účet žalované. Žalovaná úvěr se sjednaným smluvním úrokem ve výši 5 400 Kč žalobkyni nezaplatila ani v náhradním termínu splatnosti a právním zástupcem žalobkyně byla proto dne [datum] zaslána žalované předžalobní výzva.

5. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. (dále také jen občanský zákoník), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle ustanovení § 2396 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.

7. Podle ustanovení § 2397 občanského zákoníku, úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá.

8. Podle ustanovení § 2398 odst. 1, 2 občanského zákoníku, úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.

9. Podle ustanovení § 2399 odst. 1, 2 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

10. Podle ustanovení § 2048 občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

11. Podle ustanovení § 2049 občanského zákoníku, zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený.

12. Dle ust. § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

13. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

15. Žalobkyni se v řízení podařilo prokázat (z potvrzení o výši příjmu žalované, z údajů z bankovního výpisu žalované a z údajů z registru [příjmení]), že před uzavřením úvěrové smlouvy provedla řádné posouzení úvěruschopnosti žalované. Dle aktuální judikatury Ústavního soudu ČR by měly obecné soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven či nikoliv. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy dle Ústavního soudu ČR třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/18, dostupný na [webová adresa]). Z výše uvedených závěrů Ústavního soudu ČR tedy vyplývá, že pokud řádné nezkoumání úvěruschopnosti dlužníka při uzavření úvěrové smlouvy může vést k posouzení úvěrové smlouvy jako rozporné s dobrými mravy dle ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku, je soud povinen se otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti zabývat i bez námitky žalované strany, neboť zjevný rozpor s dobrými mravy zakládá dle ustanovení § 588 občanského zákoníku absolutní neplatnost takového právního jednání, ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. V tomto konkrétním případě žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované řádně a na základě dostatečných podkladů.

16. Soud zhodnotil všechny provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Pokud se týká právního posouzení, soud uzavírá, že jednáním žalobkyně a žalované došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru, když žalobkyně plnila svou povinnost ze zmíněné smlouvy o úvěru poskytnutím peněžních prostředků žalované a žalované tak vznikla synallagmatická povinnost tyto peněžité prostředky žalobkyni vrátit a zaplatit dohodnutý obchodní úrok. Soud přezkoumal v návaznosti na tvrzení žalobkyně co do průběhu splácení úvěru žalovanou výši žalobního nároku, a to s ohledem na shora zjištěný skutkový stav, zejména pak sjednané úrokové zatížení a smluvní pokuty, když dospěl po matematickém propočtu – vycházeje ze smluvního ujednání účastníků a zákonné právní úpravy – k závěru, že žalobní nárok ve výši, jež byl žalobou uplatněn, je důvodným.

17. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení dluhu (pohledávky) z úvěru, měla žalobkyně jako věřitel dle hmotně-právní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že se žalovanou jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru a že na základě této smlouvy dlužníku byly poskytnuty finanční prostředky a že dlužník dluh řádně nehradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobkyni břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalované jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky (srov. rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci ze dne 4. 6. 2010, č. j. 75 Co 75/2010-83). Pokud jde o požadavek žalobkyně na úhradu dlužné částky, pak bylo na žalované, aby tvrdila a současně důkazně prokázala, že úvěrovému věřiteli byla tato poskytnutá částka v žalované výši uhrazena. Žalovaná takto nepostupovala a úhradu žalované dlužné pohledávky soud za prokázanou nemá. Vzhledem k prodlení žalované současně žalobkyni svědčí nárok na úhradu sjednané smluvní pokuty a zákonného úroku z prodlení, jejichž vyčíslení a splatnost soud shledal odpovídající učiněným skutkovým zjištěním a zákonu neodporující. S ohledem na výše uvedené soud žalobkyni jí žalobou požadovaný nárok přiznal a žalované uložil povinnost jej žalobkyni uhradit, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

18. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 3 264 Kč, neboť žalobkyně byla v řízení plně procesně úspěšná. V daném případě pak náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 1 086 Kč, dále pak odměna za zastoupení advokátem ve výši 1 500 Kč za 3 úkony právní služby po 500 Kč (převzetí věci s přípravou, podání žaloby a výzva k plnění), 3 x režijní paušál po 100 Kč dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. a 21% DPH ve výši 378 Kč, neboť zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH. (Soud shledal, že se jedná o návrh na ustáleném vzoru uplatňovaný opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, kdy předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Odkázat lze například na řízení vedená u nadepsaného soudu pod sp. zn. 21 C 57/2023, sp. zn. 12 C 46/2023 či sp. zn. 13 C 260/2022).

19. O lhůtě k plnění ve výroku I. i II. bylo rozhodnuto dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. věta prvá jako o obecné třídenní. [obec] plnění nákladů řízení pak je k rukám právního zástupce žalobkyně v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř.