18 C 2/2021

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Grünwaldovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 9 462 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 9 462 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 11 462 Kč od 11. 7. 2019 do 27. 1. 2020, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 10 462 Kč od 28. 1. 2020 do 4. 5. 2020 a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 9 462 Kč od 5. 5. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 6 934 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 27. 8. 2020 domáhala po žalované zaplacení částky 9 462 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 6. 3. 2019 způsobila žalovaná vozidlem [označení vozidla], [registrační značka], jehož je vlastníkem a provozovatelem, škodu ve výši 31 966 Kč (sestávající se z nákladů na opravu ve výši 11 966 Kč a nákladů na zapůjčení náhradního vozidla ve výši 20 000 Kč) na vozidle [označení vozidla], [registrační značka], jehož vlastníkem je [právnická osoba], [IČO], [ulice a číslo], [PSČ] [obec] (dále jen„ poškozený“). Žalovaná způsobila škodu tím, že při jízdě škodícím vozidlem vybočila doprava, kde se střetla se zaparkovaným vozidlem poškozeného. Žalovaná svým jednáním porušila podle zjištění Policie ČR ustanovení § 4 písm. a) zákona č. 361/2000 Sb., a mohla se tak dopustit přestupku podle ustanovení § 125c odst. 1 písm. k) zákona č. 361/2000 Sb. Žalovaná měla povinnost uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti ke škodícímu vozidlu. Pojištění odpovědnosti se vztahuje na každou osobu, která odpovídá za škodu způsobenou provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě (§ 6 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb.). Žalovaná neuzavřela k datu vzniku škody uvedené v čl. I této žaloby povinné smluvní pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem škodícího vozidla. Ustanovení § 24 odst. 2 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb., ukládá České kanceláři pojistitelů (dále jen„ Kancelář“) poskytnout plnění za škodu způsobenou provozem vozidla, za kterou odpovídá osoba bez pojištění odpovědnosti, byl-li provoz tohoto vozidla podmíněn pojištěním odpovědnosti. V daném případě odpovídá za vzniklou škodu žalovaná jako provozovatel vozidla podle ustanovení § 2927 zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ NOZ“), a jako řidič vozidla podle § 2910 NOZ, jelikož porušila povinnosti při provozu na pozemních komunikacích specifikované v čl. I. této žaloby. Kancelář pověřila na základě ust. § 24 odst. 9 zákona č. 168/1999 Sb. třetí osobu - [právnická osoba] (dále jen„ pověřený partner“), aby jejím jménem vyřídil pojistnou událost. Pověřený partner má pro tyto činnosti odpovídající personální a technické zázemí. Pověřený partner škodní událost prošetřil a zkompletoval dokumentaci potřebnou k výplatě plnění poškozenému a poskytl ji Kanceláři. Kancelář v návaznosti na šetření pověřeného partnera uhradila poškozenému dne 7. 5. 2019 náhradu škody ve výši 11 966 Kč (oprava), dne 7. 5. 2019 náhradu škody ve výši 20 000 Kč (náhradní vozidlo) a samotnému pověřenému partnerovi dne 4. 6. 2019 poplatek ve výši 2 420 Kč představující náhradu spojenou s vyřízením případu. Na základě ustanovení § 24 odst. 9 zákona č. 168/1999 Sb., ve znění od 1. 1. 2018, vzniká Kanceláři výplatou plnění z garančního fondu nárok na náhradu jedné třetiny toho, co plnila poškozenému podle odstavce 2 písm. a) b) a g) včetně nákladů na jinou osobu pověřenou vyřízením případu a poskytnutím plnění poškozenému nebo uplatněním tohoto práva, nejvýše však 300 000 Kč. Kancelář plnila poškozenému a pověřenému partnerovi celkem 34 386 Kč, z čehož jedna třetina činí 11 462 Kč. Toto plnění není nárokem na náhradu škody, ale nárokem sui generis; jde o speciální postižní právo Kanceláře dané přímo ze zákona. Přípisem k uplatnění práva na náhradu ve smyslu výše uvedeného ustanovení ze dne 10. 6. 2019 požadovala Kancelář na základě skutečností uvedených v čl. I. a čl. II. této žaloby a v souladu se zněním ustanovení § 24 odst. 9 zákona č. 168/1999 Sb. po žalované náhradu jedné třetiny toho, co za ni plnila, a stanovila lhůtu k plnění do 10. 7. 2019. Žalovaná na pohledávku dosud uhradil celkem 2 000 Kč, a to platbou ze dne 27. 1. 2020 ve výši 1 000 Kč a platbou ze dne 4. 5. 2020 ve výši 1 000 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 9. 2019 uzavřenou mezi Kanceláří a žalobcem došlo k převodu výše uvedené pohledávky Kanceláře vůči žalované na žalobkyni. Tato skutečnost byla žalované oznámena dopisem ze dne 18. 9. 2019. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky výzvou k úhradě ze dne 13. 5. 2020.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporovala. Na výzvu soudu dle § 115a) o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaná nevyjádřila, přičemž byla rovněž poučena o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že žalovaná s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a) o. s. ř. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a) o. s. ř. bez jednání.

3. S ohledem na skutečnost, že se v dané věci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o.s.ř.), obsahuje rozsudek podle ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. zkrácenou verzi odůvodnění.

4. Soud učinil z předložených listinných důkazů skutkový závěr: Dne 6. 3. 2019 způsobila žalovaná vozidlem [označení vozidla], [registrační značka], jehož je vlastníkem a provozovatelem, škodu ve výši 31 966 Kč (sestávající se z nákladů na opravu ve výši 11 966 Kč a nákladů na zapůjčení náhradního vozidla ve výši 20 000 Kč) na vozidle [označení vozidla], [registrační značka], jehož vlastníkem je [právnická osoba], [IČO], [ulice a číslo], [PSČ] [obec] (dále jen„ poškozený“). Žalovaná způsobila škodu tím, že při jízdě škodícím vozidlem vybočila doprava, kde se střetla se zaparkovaným vozidlem poškozeného. Žalovaná měla povinnost uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti ke škodícímu vozidlu. Pojištění odpovědnosti se vztahuje na každou osobu, která odpovídá za škodu způsobenou provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě. Žalovaná neuzavřela k datu vzniku škody uvedené v čl. I této žaloby povinné smluvní pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem škodícího vozidla. Kancelář v návaznosti na šetření pověřeného partnera uhradila poškozenému dne 7. 5. 2019 náhradu škody ve výši 11 966 Kč (oprava), dne 7. 5. 2019 náhradu škody ve výši 20 000 Kč (náhradní vozidlo) a samotnému pověřenému partnerovi dne 4. 6. 2019 poplatek ve výši 2 420 Kč představující náhradu spojenou s vyřízením případu. Kancelář plnila poškozenému a pověřenému partnerovi celkem 34 386 Kč, z čehož jedna třetina činí 11 462 Kč. Toto plnění není nárokem na náhradu škody, ale nárokem sui generis; jde o speciální postižní právo Kanceláře dané přímo ze zákona. Přípisem k uplatnění práva na náhradu ve smyslu výše uvedeného ustanovení ze dne 10. 6. 2019 požadovala Kancelář na základě skutečností uvedených v čl. I. a čl. II. této žaloby a v souladu se zněním ustanovení § 24 odst. 9 zákona č. 168/1999 Sb., po žalované náhradu jedné třetiny toho, co za ni plnila, a stanovila lhůtu k plnění do 10. 7. 2019. Žalovaná na pohledávku dosud uhradil celkem 2 000 Kč, a to platbou ze dne 27. 1. 2020 ve výši 1 000 Kč a platbou ze dne 4. 5. 2020 ve výši 1 000 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 9. 2019 uzavřenou mezi Kanceláří a žalobcem došlo k převodu výše uvedené pohledávky Kanceláře vůči žalované na žalobkyni. Tato skutečnost byla žalované oznámena dopisem ze dne 18. 9. 2019. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky výzvou k úhradě ze dne 13. 5. 2020.

5. Podle § 3 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak. Tím není dotčeno právo uzavřít takovou smlouvu jako pojištění cizího pojistného rizika. Jednou pojistnou smlouvou o pojištění odpovědnosti lze pojistit odpovědnost z provozu více vozidel, mají-li téhož vlastníka, nebo téhož provozovatele, nebo pokud má pojistník na uzavření smlouvy pojistný zájem založený poskytnutím úvěru nebo jiné obdobné finanční služby, jejímž účelem je nabytí vlastnického práva k vozidlu, nebo, jsou-li vlastník nebo provozovatel vozidla a pojistník součástí stejného koncernu.

6. Podle § 6 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), pojištění odpovědnosti se vztahuje na každou osobu, která je povinna nahradit újmu způsobenou provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě.

7. Podle § 24 odst. 2 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), Kancelář poskytuje z garančního fondu poškozenému plnění za újmu způsobenou provozem vozidla, kterou je povinna nahradit osoba bez pojištění odpovědnosti, byl-li provoz tohoto vozidla podmíněn pojištěním odpovědnosti podle tohoto zákona.

8. Podle § 24 odst. 9 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), výplatou plnění z garančního fondu vzniká Kanceláři nárok na náhradu jedné třetiny toho, co plnila poškozenému podle odstavce 2 písm. a), b) a g) včetně nákladů na jinou osobu pověřenou Kanceláří vyřízením případu a poskytnutím plnění poškozenému nebo uplatněním tohoto práva, nejvýše však 300 000 Kč. Vůči pohledávce Kanceláře na náhradu podle věty prvé jsou solidárními dlužníky provozovatel a řidič vozidla, jehož provozem byla způsobena újma; řidič pouze tehdy, pokud má povinnost újmu nahradit. Za podmínek podle § 10 má Kancelář nárok podle vět prvé a druhé na náhradu toho, co plnila poškozenému včetně nákladů podle věty prvé, bez omezení. Nelze-li určit provozovatele vozidla, je solidárním dlužníkem vůči pohledávce Kanceláře vlastník vozidla. To neplatí pro vlastníka vozidla, jehož pojištění odpovědnosti zaniklo podle § 12 odst. 1 písm. d). Kancelář je povinna požadovat na příslušném garančním fondu, popřípadě na příslušné kanceláři pojistitelů náhradu toho, co plnila poškozenému podle odstavce 2 písm. e) nebo formou náhradního plnění podle § 24a odst. 1 písm. c) a § 24b.

9. Podle § 2910 občanského zákoníku, škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

10. Podle § 2927 občanského zákoníku, kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu. Stejnou povinnost má i jiný provozovatel vozidla, plavidla nebo letadla, ledaže je takový dopravní prostředek poháněn lidskou silou. Povinnosti nahradit škodu se nemůže provozovatel zprostit, byla-li škoda způsobena okolnostmi, které mají původ v provozu. Jinak se zprostí, prokáže-li, že škodě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze požadovat.

11. Podle § 1970 obřanského zákoníku, může věřitel, který řádně a včas splnil své smluvní povinnosti, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výši takto stanovená.

12. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

13. Soud po provedeném dokazování s ohledem na shora uvedená zákonná ustanovení dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná, proto nároku žalobkyně v plném rozsahu vyhověl. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná způsobila vozidlem, jehož je vlastníkem a provozovatelem, škodu na vozidle, jehož vlastníkem je poškozený. Žalovaná měla podle § 3 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb.“, povinnost uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti ke škodícímu vozidlu. Pojištění odpovědnosti se vztahuje na každou osobu, která odpovídá za škodu způsobenou provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě (§ 6 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb.). Žalovaná neuzavřela k datu vzniku škody uvedené v čl. I této žaloby povinné smluvní pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem škodícího vozidla. Ustanovení § 24 odst. 2 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb. ukládá České kanceláři pojistitelů (dále jen„ Kancelář“) poskytnout plnění za škodu způsobenou provozem vozidla, za kterou odpovídá osoba bez pojištění odpovědnosti, byl-li provoz tohoto vozidla podmíněn pojištěním odpovědnosti. V daném případě odpovídá za vzniklou škodu žalovaná jako provozovatel vozidla podle ustanovení § 2927 občanského zákoníku a jako řidič vozidla podle § 2910 občanského zákoníku. Kancelář v návaznosti na šetření pověřeného partnera uhradila poškozenému dne náhradu škody. Na základě ustanovení § 24 odst. 9 zákona č. 168/1999 Sb., vzniká Kanceláři výplatou plnění z garančního fondu nárok na náhradu jedné třetiny toho, co plnila poškozenému podle odstavce 2 písm. a) b) a g) včetně nákladů na jinou osobu pověřenou vyřízením případu a poskytnutím plnění poškozenému nebo uplatněním tohoto práva, nejvýše však 300 000 Kč. Kancelář plnila poškozenému a pověřenému partnerovi celkem 34 386 Kč, z čehož jedna třetina činí 11 462 Kč. Toto plnění není nárokem na náhradu škody, ale nárokem sui generis; jde o speciální postižní právo Kanceláře dané přímo ze zákona. Žalovaná celou pohledávku dosud neuhradila. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 9. 2019 uzavřenou mezi Kanceláří a žalobkyní došlo k převodu výše uvedené pohledávky Kanceláře vůči žalované na žalobkyni. Žalovaná ničeho dalšího neplnila. V řízení bylo na žalované, aby prokázala, že žalobkyni plnila. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, a za její procesní pasivity a s ohledem na obsah spisu soud uzavírá, že nebylo zjištěno, že by žalovaná něčeho na uplatněný nárok plnila, popř. že by nárok zanikl některým ze zákonných důvodů, proto byla žalovaná zavázána k úhradě dlužné částky ve výši 9 462 Kč. Rovněž byla žalovaná zavázána podle § 1970 občanského zákoníku, ve spojení s § 2 nař. vl. 351/2013 Sb. k úhradě zákonného úroku z prodlení.

14. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 142a o. s. ř. tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, náhradu nákladů řízení ve výši 6 934 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř., a to k rukám právního zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Náklady žalobkyně tvoří zaplacený soudní poplatek v celkové výši 400 Kč, mimosmluvní odměna za 3 úkony právní služby z tarifní hodnoty 9 462 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, předžalobní výzva) po 1 500 Kč za jeden úkon právní služby dle § 7 bodu 5 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění (dále jen„ AT.“), dále paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobkyně ve výši 3 x 300 Kč, tj. celkem 900 Kč, dle ustanovení § 13 odst. 3 AT za celkem tři úkony právní služby. Zástupce žalobkyně je plátcem DPH, proto jí byla přiznána také 21 % DPH z odměny a náhrad.

15. Lhůty k plnění stanovil soud jakožto obecné třídenní pariční lhůty v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.