18 C 207/2024

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Grünwaldovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 12 388 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se zastavuje co do zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 8 000 Kč od datum do zaplacení, co do částky 120 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 120 Kč od datum do zaplacení představující neuhrazený řádný úrok, co do částky 1 148 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 148 Kč od datum do zaplacení představující neuhrazený poplatek za poskytnutí úvěru a co do částky 3 120 Kč představující neuhrazenou smluvní pokutu z prodlení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 8 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 392,45 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala žalobou doručenou Okresnímu soudu v Olomouci dne datum po žalované zaplacení částky 12 388 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovanou a původním věřitelem společností právnická osoba. byla uzavřena Smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota. Na základě Smlouvy poskytl Původní věřitel žalované úvěr ve výši 8 000 Kč, kdy tento byl žalované poskytnut dne datum. Za poskytnutí úvěru se žalovaná zavázala Původnímu věřiteli společně s poskytnutou částkou úvěru uhradit poplatek ve výši 1 148 Kč. Žalovaná porušila svoji povinnost řádného splácení úvěru, žalovanému vznikla z důvodu jeho prodlení povinnost uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % za každý den prodlení z nesplacené jistiny úvěru. Pohledávku vyplývající ze Smlouvy následně Původní věřitel postoupil na společnost právnická osoba, IČO IČO, se sídlem adresa, která tuto pohledávku postoupila na společnost právnická osoba, IČO IČO, se sídlem adresa, která následně danou pohledávku postoupila na žalobkyni.

2. Podáním ze dne datum vzala žalobkyně žalobu co do zákonného úroku z prodlení z částky 8 000 Kč od datum do zaplacení, co do částky 120 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 120 Kč od datum do zaplacení představující neuhrazený řádný úrok, co do částky 1 1480 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 148 Kč od datum do zaplacení představující neuhrazený poplatek za poskytnutí úvěru a co do částky 3 120 Kč představující neuhrazenou smluvní pokutu z prodlení zpět. Žalobkyně uvedla, že v rámci předmětného případu nemá k dispozici důkazy k prokázání zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením dané úvěrové smlouvy, neboť tyto neobdržela od postupitele pohledávky úvěru. Z daného důvodu tak žalobkyně není schopna ověření úvěruschopnosti předložit. Přestože však zákon s tímto nedostatkem spojuje následek neplatnosti smlouvy, stále došlo ze strany žalobkyně k náležitému plnění, avšak bez právního důvodu. Žalobkyně má tedy nárok na vydání tohoto plnění, představující vyplacenou částku úvěru, jakožto bezdůvodného obohacení.

3. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporovala. Na výzvu soudu dle § 115a) o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaná nevyjádřila, přičemž byla rovněž poučena o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že žalovaná s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a) o. s. ř. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a) o. s. ř. bez jednání.

4. Soud učinil soud následující skutková zjištění a z nich vyplývající závěr o skutkovém stavu: Právní předchůdce žalobkyně a žalovaná jednali o poskytnutí úvěru žalované. Na základě těchto jednání právní předchůdkyně žalobkyně zaslala na účet uvedený žalovanou dne datum částku 8 000 Kč (výpis z účtu). Žalobkyně vyzvala dopisem ze dne datum žalovanou k zaplacení dlužné částky, avšak žalovaná na svůj dluh ničeho neuhradila (předžalobní výzva včetně doručenky). Pohledávku následně Původní věřitel postoupil na společnost právnická osoba, IČO IČO, se sídlem adresa, která tuto pohledávku postoupila na společnost právnická osoba, IČO IČO, se sídlem adresa, která následně danou pohledávku postoupila na žalobkyni (Smlouva o postoupení pohledávky právnická osoba. → právnická osoba, Smlouva o postoupení pohledávek právnická osoba → právnická osoba, Smlouva o postoupení pohledávek právnická osoba → Jméno žalobkyně.). Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno.

5. Podle ust. § 96 o.s.ř., žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až poté, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí. Jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení. Ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání. Byl-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až poté, co rozhodnutí o věci již nabylo právní moci, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné.

6. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

7. Podle ust. § 1968 věta prvá občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně nesplní, je v prodlení.

8. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

9. Dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

10. Dle ustanovení § 1879 občanského zákoníku může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

11. Dle ustanovení § 1880 odst. 1, 2 občanského zákoníku, postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí.

12. Dle ustanovení § 1881 odst. 1 občanského zákoníku, postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka nevylučuje.

13. Žalobkyně dříve, než soud začal jednat ve věci samé, vzala podanou žalobu co do zákonného úroku z prodlení z částky 8 000 Kč od datum do zaplacení, co do částky 120 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 120 Kč od datum do zaplacení představující neuhrazený řádný úrok, co do částky 1 1480 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 148 Kč od datum do zaplacení představující neuhrazený poplatek za poskytnutí úvěru a co do částky 3 120 Kč představující neuhrazenou smluvní pokutu z prodlení zpět, soud proto rozhodl v rozsahu tohoto zpětvzetí a řízení dle ust. § 96 odst. 2 o.s.ř. tohoto usnesení částečně zastavil, když nebylo zapotřebí zjišťovat stanovisko žalované dle ust. § 96 odst. 3 o.s.ř., neboť ve věci dosud nebylo jednáno.

14. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav aplikoval citované právní normy a dospěl k následujícímu právnímu závěru: Žalobkyně v řízení prokázala, že je ve věci aktivně legitimována, neboť prokázala, že na ni prostřednictvím smlouvy o postoupení pohledávek přešla žalobní pohledávka. V řízení bylo dále prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně bez právního důvodu poskytl žalované na jí určený účet částku 8 000 Kč. Žalovaná i přes opakované výzvy žalobkyně dluh ve výši 8 000 Kč dosud žalobkyni nezaplatila. S ohledem na skutečnost, že se žalované nepodařilo prokázat splnění povinnosti nad rámec tvrzený žalobkyní, a to pro její procesní pasivitu, soud jí žalobní pohledávku specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku uložil splnit v rozsahu požadovaném žalobkyní v obecné třídenní pariční lhůtě dle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., a to včetně zákonného úroku z prodlení, jehož vyčíslení a splatnost taktéž shledává správnou.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 392,45 Kč, přičemž tato částka představuje 29,16 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 64,58 % a úspěchu žalované v rozsahu 35,42 %, když důvody částečného zastavení řízení pro částečné zpětvzetí žaloby soud spatřuje na straně žalobkyně). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12 388 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky 1 620 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 120 Kč ve výši 655,20 Kč. Žalovaná tak byla zavázána zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 392,45 Kč ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř. právnímu zástupci žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočce v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Olomouci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.