18 C 228/2025

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Grünwaldovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 58 886,70 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 58 886,70 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 8 381,23 Kč, s úrokem ve výši 13,767 % ročně z částky 58 886,70 Kč od , datum, do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 5 931,76 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 58 886,70 Kč od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 4 352,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne , datum, domáhala po žalované zaplacení částky 58 886,70 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná uzavřela dne , datum, se žalobkyní úvěrovou smlouvu č. SUA21/004852. Na základě Úvěrové smlouvy byla žalované poskytnuta částka ve výši 170 998 za účelem zaplacení kupní ceny předmětu financování – motorového vozidla. Žalovaná se ve Smlouvě zavázal k úhradě celé dlužné částky v 72 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3 815 Kč, kdy splatnost poslední splátky byla určena na den , datum, . Žalovaná sjednané splátky nehradila řádně a včas a žalobkyně z tohoto důvodu úvěr zesplatnila ke dni , datum, . Do dne zesplatnění uhradila žalovaná na poskytnutý úvěr částku 117 136,33 Kč. Ke dni zesplatnění činila dlužná částka 135 485,04 Kč. Úvěr byl zajištěn zajišťovacím převodem práva k vozidlu. Dne , datum, přistoupila žalobkyně k prodeji vozidla a po odečtení nákladů zpeněžení byla částka získaná z prodeje odečtena od celkového dluhu žalované. Žalované byla zaslána předžalobní výzva k plnění, ve které byla žalovaná vyzvána k úhradě celého dluhu.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporovala. Na výzvu soudu dle § 115a) o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaná nevyjádřila, přičemž byla rovněž poučena o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že žalovaná s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a) o. s. ř. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a) o. s. ř. bez jednání.

3. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:- z úvěrové smlouvy č. SUA21/004852 ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně s žalovanou uzavřely úvěrovou smlouvu, na základě které žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 170 998 Kč. Předmětem financování bylo motorové vozidlo , jméno FO, , VIN , VIN kód, . Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 13,767272 %. Žalovaná se zavázala úvěr žalobkyni vrátit v celkem , hodnota, měsíčních splátkách ve výši 3 815 Kč (včetně pojistného a doplňkových služeb). Jednotlivé měsíční splátky byly splatné vždy do 8. dne kalendářního měsíce. V bodě 6 smlouvy byl sjednán zajišťovací převod práva, podle kterého vlastnické právo k autu bylo převedeno na žalobkyni. Zajišťovací převod práva zanikne v případě úplného splacení dluhů žalované, které souvisí s touto smlouvou. V případě nesplácení sjednaných splátek bylo sjednáno, že žalobkyně odebere žalované auto, auto zpeněží a výtěžek zpeněžení započte na dluh žalované vůči žalobkyni.- z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, že žalovaná byla informována o skutečnostech týkajících se úvěru (úroková sazba, RPSN, poplatky,…);- Z výzvy k zaplacení celého úvěru zesplatnění ze dne , datum, a poštovního podacího archu ze dne , datum, vyplývá, že žalobkyně zesplatnila úvěr poskytnutý žalované z důvodu dlouhodobého nehrazení sjednaných splátek. Žalobkyně zároveň žalovanou vyzvala k zaplacení celkové dlužné částky ve výši 135 485,04 Kč;- Z kupní smlouvy ze dne , datum, vyplývá, že společnost , právnická osoba, prodala osobní automobil , jméno FO, , VIN , VIN kód, za částku 79 000 Kč;- Z oznámení o prodeji vozidla a z výzvy k doplacení dluhu ze dne , datum, vyplývá, že vozidlo , jméno FO, , VIN , VIN kód, bylo prodáno za částku 79 000 Kč bez DPH. Náklady spojené s prodejem vozidla činily 11 524,04 Kč a náklady spojené s odběrem a uskladněním vozidla činily 552,66 Kč. Celkový výnos z prodeje vozidla po odečtení nákladů činil 66 923,30 Kč;- Z předžalobní výzvy ze dne , datum, a z podacího archu ze stejného dne vyplývá, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě jejího dluhu ze smlouvy o úvěru č. SUA21/004852 ve výši 69 777,20 Kč nejpozději do , datum, .

4. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaná uzavřela dne , datum, s žalobkyní Úvěrovou smlouvu (dále také jako "Smlouva"), za účelem financování osobního automobilu , jméno FO, , VIN , VIN kód, . Na základě této úvěru smlouvy žalobkyně poskytla žalované částku ve výši 170 998 Kč, kterou se žalovaná zavázala žalobkyni uhradit celkem v 72 měsíčních splátkách po 3 815 Kč. Jelikož žalovaná jednotlivé splátky nesplácela řádně a včas dostala se do prodlení a žalobkyně přistoupila dne , datum, k zesplatnění celého dluhu. Ve Smlouvě byl mezi žalobkyní a žalovanou sjednán zajišťovací převod práva k automobilu a možnost žalobkyně automobil prodat v případě, že se žalovaná dostane do prodlení se splácením dluhu. Jelikož žalovaná svůj dluh ani následně neuhradila, přistoupila žalobkyně k prodeji osobního automobilu. Automobil byl prodán za částku 79 000 Kč. Od této částky byla odečtena částka představující náklady spojené s prodejem vozidla ve výši 11 524,04 Kč a částka ve výši 552,66 Kč představující náklady spojené s odběrem a uskladněním vozidla. Zbývající částka ve výši 66 923,30 Kč byla odečtena od dlužné částky. Žalované byla zaslána předžalobní výzva k plnění.

5. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. (dále také jen občanský zákoník), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle ustanovení § 2396 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.

7. Podle ustanovení § 2397 občanského zákoníku, úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá.

8. Podle ustanovení § 2398 odst. 1, 2 občanského zákoníku, úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.

9. Podle ustanovení § 2399 odst. 1, 2 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

10. Podle ustanovení § 2048 občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

11. Podle ustanovení § 2049 občanského zákoníku, zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený.

12. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády číslo 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

14. Žalobkyni se v řízení podařilo prokázat, že před uzavřením úvěrové smlouvy provedla řádné posouzení úvěruschopnosti žalované. Dle aktuální judikatury Ústavního soudu ČR by měly obecné soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven či nikoliv. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy dle Ústavního soudu ČR třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. III. ÚS 4129/18, dostupný na www.usoud.cz). Z výše uvedených závěrů Ústavního soudu ČR tedy vyplývá, že pokud řádné nezkoumání úvěruschopnosti dlužníka při uzavření úvěrové smlouvy může vést k posouzení úvěrové smlouvy jako rozporné s dobrými mravy dle ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku, je soud povinen se otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti zabývat i bez námitky žalované strany, neboť zjevný rozpor s dobrými mravy zakládá dle ustanovení § 588 občanského zákoníku absolutní neplatnost takového právního jednání, ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. V tomto konkrétním případě žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované řádně a na základě dostatečných podkladů.

15. Soud zhodnotil všechny provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Pokud se týká právního posouzení, soud uzavírá, že jednáním žalobkyně a žalované došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru, když žalobkyně plnila svou povinnost ze zmíněné smlouvy o úvěru poskytnutím peněžních prostředků žalované a žalované tak vznikla synallagmatická povinnost tyto peněžité prostředky žalobkyni vrátit a zaplatit dohodnutý obchodní úrok. Soud přezkoumal v návaznosti na tvrzení žalobkyně co do průběhu splácení úvěru žalovanou výši žalobního nároku, a to s ohledem na shora zjištěný skutkový stav, zejména pak sjednané úrokové zatížení a smluvní pokuty, když dospěl po matematickém propočtu - vycházeje ze smluvního ujednání účastníků a zákonné právní úpravy - k závěru, že žalobní nárok ve výši, jež byl žalobou uplatněn, je důvodným. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení dluhu (pohledávky) z úvěru, měla žalobkyně jako věřitel dle hmotně-právní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že se žalovanou jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru a že na základě této smlouvy dlužníku byly poskytnuty finanční prostředky a že dlužník dluh řádně nehradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobkyni břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalované jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky (srov. rozhodnutí Krajského soudu v , adresa, , pobočka v Olomouci ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, ). Pokud jde o požadavek žalobkyně na úhradu dlužné částky, pak bylo na žalované, aby tvrdila a současně důkazně prokázala, že úvěrovému věřiteli byla tato poskytnutá částka v žalované výši uhrazena. Žalovaná takto nepostupovala a úhradu žalované dlužné pohledávky soud za prokázanou nemá. Vzhledem k prodlení žalované současně žalobkyni svědčí nárok na úhradu zákonného úroku z prodlení. S ohledem na výše uvedené soud žalobkyni jí žalobou požadovaný nárok přiznal a žalovanému uložil povinnost jej žalobkyni uhradit, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, lhůta k plnění byla stanovena dle ustanovení § 160 odst. 1 věta první před středníkem o.s.ř. jakožto lhůta obecná pariční třídenní.

16. O náhradě nákladů řízení bylo soudem rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého měla žalobkyně plný procesní úspěch ve věci a žalovaná tak byla zavázána k náhradě nákladů řízení ve výši 4 352,50 Kč. Náklady řízení žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 356 Kč, odměny za zastupování advokátem dle ustanovení § 14b) vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši 1 350 Kč za tři úkony právní služby po 450 Kč, tj. převzetí věci, sepis žaloby a sepis výzvy k plnění, tří paušálních náhrad hotových výdajů po 100 Kč a 21% DPH. , adresa, plnění určil soud k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.), lhůtu k plnění dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.