18 C 232/2021

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Grünwaldovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 62 258 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 62 258 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 4 143,79 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 8 300,33 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 39 332 Kč od 17. 7. 2020 do zaplacení a s úrokem ve výši 19,53 % ročně z částky 39 332 Kč od 17. 7. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 16 720,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 26. 5. 2021 ve znění jejího doplnění ze dne 24. 9. 2021 domáhala po žalované zaplacení částky 62 258 Kč s příslušenstvím z titulu Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 30. 11. 2017. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze Smlouvy. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byly ze strany společnosti [právnická osoba], [IČO], postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 7. 2020 žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 16. 7. 2020. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne 16. 7. 2020. Před podáním žaloby byla žalovaná žalobkyní písemně vyzvána k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporovala. K jednání dne 26. 10. 2021 se nedostavila žalobkyně ani žalovaná, soud proto ve smyslu ust. § 101 odst. 2 a 3 o. s. ř. jednal v nepřítomnosti účastníků, resp. zástupce žalobkyně a žalované.

3. Z provedených důkazů soud učinil následující skutková zjištění: -) ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, z karty zákazníka, z dohody o změně pracovní smlouvy, z výplatních pásek, z výpisu z centrální evidence exekucí a z výpisu z účtu, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], a žalovanou došlo dne 30. 11. 2017 k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo]. Před uzavřením předmětné Smlouvy posoudil právní předchůdce žalobkyně schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné smlouvy. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do karty zákazníka (žalované) a byly ověřeny doklady uvedenými v kartě zákazníka, mezi které patří zejména výplatní pásky, pracovní smlouva, nájemní smlouva. Na základě odborného posouzení schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr dospěl věřitel k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Žalovaná při posouzení úvěruschopnosti uvedla v zákaznické kartě ze dne 30. 11. 2017, že je rozvedená, má jedno nezaopatřené dítě, žije sama v nájemním bytě, má vyšší odborné vzdělání, má pravidelný měsíční příjem ve výši 22 000 Kč a odhadované měsíční výdaje ve výši 12 410 Kč. Právní předchůdce žalobkyně prověřil schopnost žalované úvěr splácet na základě předložených výplatních pásek, dohody o změně pracovní smlouvy, dále z výpisu z centrální evidence exekucí s žádnými nalezenými záznamy k osobě žalované. Na základě tohoto odborného vyhodnocení věřitele byla teprve s žalovanou uzavřena předmětná Smlouva. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč, a to bezhotovostním převodem na bankovní účet žalované. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 37 480 Kč a odměnu za administrativní činnost ve výši 12 000 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a úhrad za služby se žalovaná zavázala uhradit v 24 měsíčních splátkách po 4 145 Kč počínaje 23. 1. 2018, přičemž poslední splátka byla stanovena na 23. 12. 2019; - z upomínky o zaplacení dlužných splátek, že vzhledem k tomu, že žalovaná nesplácela sjednaný úvěr řádně a včas, vyzval právní předchůdce žalobkyně žalovanou před zesplatněním celého dluhu k úhradě splatné části dluhu ve výši 31 660 Kč dopisem ze dne 11. 4. 2019; - z oznámení o zesplatnění, že právní předchůdce žalobkyně oznámil žalované dopisem ze dne 5. 6. 2019, že úvěr [číslo] se stal ke dni 5. 6. 2019 splatný v celém rozsahu a současně vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 62 558 Kč; - ze smlouvy o postoupení pohledávek, včetně přílohy ke smlouvě o postoupení pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávky včetně informace o zpracování osobních údajů a z podacího lístku, že pohledávka vyplývající ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba], [IČO], postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 7. 2020 žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 16. 7. 2020. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne 16. 7. 2020, odeslaným dne 27. 8. 2020; - z předžalobní výzvy a z podacího lístku, že před podáním žaloby byla žalovaná dle § 142a o. s. ř. žalobkyní dopisem ze dne 20. 12. 2020 vyzvána k úhradě celkové dlužné částky plynoucí z uzavřené Smlouvy předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Předžalobní výzva byla žalované zaslána dne 21. 12. 2020 Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena.

4. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], a žalovanou došlo dne 30. 11. 2017 k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo]. Před uzavřením předmětné Smlouvy posoudil právní předchůdce žalobkyně schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné smlouvy. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do karty zákazníka (žalované) a byly ověřeny doklady uvedenými v kartě zákazníka, mezi které patří zejména výplatní pásky, pracovní smlouva, nájemní smlouva. Na základě odborného posouzení schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr dospěl věřitel k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Žalovaná při posouzení úvěruschopnosti uvedla v zákaznické kartě ze dne 30. 11. 2017, že je rozvedená, má jedno nezaopatřené dítě, žije sama v nájemním bytě, má vyšší odborné vzdělání, má pravidelný měsíční příjem ve výši 22 000 Kč a odhadované měsíční výdaje ve výši 12 410 Kč. Právní předchůdce žalobkyně prověřil schopnost žalované úvěr splácet na základě předložených výplatních pásek, dohody o změně pracovní smlouvy, dále z výpisu z centrální evidence exekucí s žádnými nalezenými záznamy k osobě žalované. Na základě tohoto odborného vyhodnocení věřitele byla teprve s žalovanou uzavřena předmětná Smlouva. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč, a to bezhotovostním převodem na bankovní účet žalované. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 37 480 Kč a odměnu za administrativní činnost ve výši 12 000 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a úhrad za služby se žalovaná zavázala uhradit v 24 měsíčních splátkách po 4 145 Kč počínaje 23. 1. 2018, přičemž poslední splátka byla stanovena na 23. 12. 2019. Vzhledem k tomu, že žalovaná nesplácela sjednaný úvěr řádně a včas, vyzval právní předchůdce žalobkyně žalovanou před zesplatněním celého dluhu k úhradě splatné části dluhu ve výši 31 660 Kč dopisem ze dne 11. 4. 2019. Následně právní předchůdce žalobkyně oznámil žalované dopisem ze dne 5. 6. 2019, že úvěr [číslo] se stal ke dni 5. 6. 2019 splatný v celém rozsahu a současně vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 62 558 Kč. Žalovaná na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobkyni uhradila pouze částku 31 715 Kč, z toho: na jistinu 10 668 Kč, na úrok za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy 16 647 Kč a na poplatek za administrativní činnost 3 500 Kč Poslední platba na pohledávku byla ze strany žalované uhrazena dne 5. 12. 2018. Pohledávka vyplývající ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba], [IČO], postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 7. 2020 žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 16. 7. 2020. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne 16. 7. 2020, odeslaným dne 27. 8. 2020. Před podáním žaloby byla žalovaná dle § 142a o. s. ř. žalobkyní dopisem ze dne 20. 12. 2020 vyzvána k úhradě celkové dlužné částky plynoucí z uzavřené Smlouvy předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Předžalobní výzva byla žalované zaslána dne 21. 12. 2020 Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena.

5. Podle ust. § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle ust. § 2398 odst. 1 občanského zákoníku, úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.

7. Podle ust. § 2399 odst. 1 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl požádán.

8. Podle ust. § 1879 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi)

9. Podle ust. § 1880 odst. 1, 2 občanského zákoníku, postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

10. Podle ust. § 1881 odst. 1 občanského zákoníku, postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka nevylučuje.

11. Podle ust. § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně nesplní je v prodlení.

12. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

14. Žalobkyni se v řízení podařilo prokázat, že před uzavřením úvěrové smlouvy provedla řádné posouzení úvěruschopnosti žalované. Dle aktuální judikatury Ústavního soudu ČR by měly obecné soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven či nikoliv. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy dle Ústavního soudu ČR třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, dostupný na www.usoud.cz). Z výše uvedených závěrů Ústavního soudu ČR tedy vyplývá, že pokud řádné nezkoumání úvěruschopnosti dlužníka při uzavření úvěrové smlouvy může vést k posouzení úvěrové smlouvy jako rozporné s dobrými mravy dle ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku, je soud povinen se otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti zabývat i bez námitky žalované strany, neboť zjevný rozpor s dobrými mravy zakládá dle ustanovení § 588 občanského zákoníku absolutní neplatnost takového právního jednání, ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. V tomto konkrétním případě žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované řádně a na základě dostatečných podkladů. V tomto ohledu je na místě dále odkázat i na rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. 7. 2020 pod č. j. 5 Co 231/2020-97, kde odvolací soud ve věci posouzení úvěruschopnosti uzavřel, že:„ …Stačilo přitom, že listiny, z nichž poskytovatel zápůjčky vycházel, měl tyto jakožto věřitel k dispozici ke dni sepsání smlouvy o zápůjčce, přičemž jejich poskytnutí potvrdil i sám žalovaný svým podpisem na zákaznické kartě. Takže ani odvolací soud nemá důvodu o doložení těchto listin tehdejšímu věřiteli pochybovat, přičemž toto z hlediska § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. postačuje.“ 15. Soud zhodnotil všechny provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná. Co do aktivní věcné legitimace žalobkyně, pak tuto soud v daném případě má za osvědčenou na základě oznámení o postoupení pohledávky ze dne 16. 7. 2020 (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. 31 Cdo 1328/2007). Soud dospěl k závěru, že jednáním právního předchůdce žalobkyně a žalované došlo k platnému uzavření úvěrové smlouvy dle ust. § 2395 občanského zákoníku, neboť právní předchůdkyně žalobkyně převzala závazek poskytnout žalované finanční prostředky v určité výši, což poté splnila, a žalovaná se zavázala tyto prostředky vrátit. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení závazku žalované z úvěru, měla žalobkyně jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že s žalovanou jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru, že na základě této smlouvy byly dlužníku finanční prostředky poskytnuty a že dlužník (žalovaná) dluh řádně neuhradil. Tuto povinnost žalobkyně splnila, když prokázala, že poskytla žalované částku 50 000 Kč, kterou žalovaná řádně nesplácela. Bylo tedy pouze na žalované, aby tvrdila a prokázala, že žalobkyni na pohledávku z předmětné smlouvy o úvěru, byť částečně, plnila, resp. že tento její dluh zanikl jinak. Nárok žalobkyně na zaplacení žalobou požadované částky ve výši 62 258 Kč včetně příslušenství tak soud shledal důvodným.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 16 720,60 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 491 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 62 258 Kč ve výši 10 860 Kč za celkem tři úkony právní služby sestávající z částky 3 620 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 3 620 Kč za výzvu k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 3 620 Kč za podání žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 11 760 Kč (z odměny a náhrad) ve výši 2 469,60 Kč. Soud nepřiznal právnímu zástupci žalobkyně odměnu za doplnění žaloby učiněné na výzvu soudu z důvodu, že skutková tvrzení v žalobě byla, pokud se týkalo posouzení úvěruschopnosti, neúplná. Žalobkyně má svou procesní povinnost tvrdit řádně a úplně všechny pro rozhodnutí významné skutečnosti splnit již v podané žalobě a nelze klást k tíži žalované, že tak v tomto případě neučinila. Lhůtu k plnění stanovil soud 3 dny od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř. [obec] plnění nákladů řízení je právní zástupce žalobkyně dle § 149 o. s. ř.