18 C 241/2023

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Grünwaldovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 12 735,41 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 12 438,36 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 12 438,36 Kč od 1. 11. 2022 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 750,04 Kč, s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 473 Kč a částku ve výši 297,05 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobou podanou dne 26. 4. 2023 u Okresního soudu v Olomouci se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 12 735,41 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba] PERSONAL FINANCE, jednající v České republice prostřednictvím [právnická osoba], odštěpného závodu, uzavřela se žalovaným dne 16. 6. 2021 smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo]. Na základě smlouvy byla za žalovaného právní předchůdkyní žalobkyně uhrazena kupní cena zboží ve výši 18 990 Kč, kterou se žalovaný zavázal právní předchůdkyni žalobkyně splácet v měsíčních splátkách po 949 Kč, celkově se žalovaný zavázal žalobkyni uhradit částku 22 776 Kč. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 18,10 % a sazba RPSN ze smlouvy činí 19,65 %. Žalovaný následně porušil svou povinnost pravidelně a včas hradit sjednané měsíční splátky úvěru, když právní předchůdkyni žalobkyně uhradil pouze částku 10 599 Kč, v důsledku čehož byla dlužná jistina úvěru ponížena o částku 6 551,64 Kč, když zbytek uhrazené částky byl započten na smluvní úrok, popř. smluvní pokuty a úroky z prodlení. Právní předchůdkyně žalobkyně prohlásila úvěr pro neplacení žalovaného za splatný ke dni 31. 10. 2022. Dne 14. 11. 2022 došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni. Žalobkyně tak po žalovaném požaduje zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši 12 438,36 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 18,10 % p.a. z částky 12 438,36 Kč za období od 30. 5. 2022 do 1. 11. 2022, tedy částky 950,04 Kč, poplatků za odeslání písemných upomínek ve výši 800 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 12 438,36 Kč od 1. 11. 2022 do zaplacení, účelně vynaložených nákladů spojených s mimosoudním uplatněním pohledávky ve výši 473 Kč a smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 12 438,36 Kč za období od 8. 10. 2022 do 1. 11. 2022, tedy částky 297,05 Kč. Žalovaný na žalovanou pohledávku od jejího postoupení neuhradil ničeho ani přes zaslanou předžalobní výzvu.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval. Na výzvu soudu dle § 115a) o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a) o. s. ř. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a) o. s. ř. bez jednání.

3. Soud ve věci prováděl dokazování listinnými důkazy a učinil z nich jednotlivá skutková zjištění, ze kterých pak učinil následující závěr o skutkovém stavu: Dne 16. 6. 2021 uzavřel žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně, [právnická osoba] PERSONAL FINANCE, jednající v České republice prostřednictvím [právnická osoba], odštěpného závodu, [IČO], prostřednictvím [právnická osoba] a.s., [IČO], Smlouvu o úvěru [číslo] jejíž nedílnou součástí jsou Produktové podmínky pro klasické úvěry. Na základě Smlouvy zaplatila právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaného nákup zboží v ceně 18 990 Kč, přičemž žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně vrátit částku 22 776 Kč, a to ve 24 měsíčních splátkách po 949 Kč. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 18,10 % a sazba RPSN ze smlouvy činí 19,65 %. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou splátky si strany ujednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky splátky v prodlení a dále poplatky za odeslání písemných upomínek. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně od žalovaného zjistila, že je svobodný, bydlí v nájmu, pracuje od září 1990 pro [právnická osoba] s čistým měsíčním příjmem 70 000 Kč, přičemž celkové náklady jeho domácnosti činí 7 000 Kč měsíčně a jeho finanční závazky činí 1 000 Kč měsíčně (Smlouva o klasickém úvěru [číslo] ze dne 16. 6. 2021, Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, Informace o zprostředkovateli spotřebitelského úvěru a dopis právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému ze dne 17. 6. 2021). Žalovaný úvěr splácel nepravidelně, přičemž poslední splátku ve výši 950 Kč uhradil dne 15. 3. 2022. Celkově žalovaný uhradil částku 10 599 Kč, která byla započtena na jistinu úvěru, pokuty za zpoždění plateb, poplatky za upomínky a náklady vymáhacího procesu (výpis úvěru žalovaného [číslo]). Dopisem ze dne 26. 9. 2022 oznámila právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému, že vzhledem k jeho prodlení se splácením úvěru odstupuje od úvěrové smlouvy, přičemž celý úvěr se ke dni 31. 10. 2022 stává splatným (Odstoupení od úvěrové smlouvy [číslo] ze dne 26. 9. 2022). Dne 7. 11. 2022 uzavřely právní předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně smlouvu o postoupení pohledávek, na jejímž základě došlo k postoupení žalované pohledávky na žalobkyni ke dni 14. 11. 2022 (Smlouva o postoupení pohledávek ze dne 7. 11. 2022, Příloha [číslo] – seznam postupovaných pohledávek a Potvrzení o připsání úplaty a účinnosti postoupení ze dne 15. 11. 2022). Dopisem ze dne 29. 11. 2022 oznámily právní předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně žalovanému, že se žalovaná stala majitelem žalované pohledávky a vyzvaly jej k úhradě této pohledávky, přičemž žalobkyně žalovaného rovněž upozornila na možnost vzniku nákladů mimosoudního vymáhání ve výši 39 Kč za odeslaný dopis a 217 Kč za osobní návštěvu pověřeného pracovníka (Oznámení o postoupení pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně ze dne 29. 11. 2022, dopis žalobkyně adresovaný žalovanému ze dne 29. 11. 2022 a podací arch České pošty se zásilkou RJ0211951648P). Dopisem ze dne 3. 1. 2023 vyrozuměl právní zástupce žalobkyně žalovaného o předání věci do advokátní kanceláře a vyzval jej k úhradě předmětné pohledávky (Předání do advokátní kanceláře ze dne 3. 1. 2023). Právní zástupce žalobkyně odeslal žalovanému předžalobní výzvu ze dne 16. 3. 2023 (Výzva před podáním žaloby ze dne 16. 3. 2023 a podací arch České pošty se zásilkou RJ0230177727P). V rámci mimosoudního vymáhání předmětné pohledávky zaslala žalobkyně žalovanému dne 3. 1. 2023 obyčejný dopis a ve dnech 21. 12. 2022 a 6. 1. 2023 navštívil žalovaného na jeho kontaktní adrese terénní pracovník žalobkyně (Výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky ze dne 24. 4. 2023).

4. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. (dále také jen občanský zákoník), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Podle ustanovení § 2396 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.

6. Podle ustanovení § 2397 občanského zákoníku, úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá.

7. Podle ustanovení § 2398 odst. 1, 2 občanského zákoníku, úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.

8. Podle ustanovení § 2399 odst. 1, 2 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

9. Podle ustanovení § 2048 občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

10. Podle ustanovení § 2049 občanského zákoníku, zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený.

11. Dle ust. § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

12. Dle ust. § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

13. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

15. Soud se v prvé řadě v řízení zabýval aktivní legitimací žalobkyně, na kterou žalovaná pohledávka přešla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 11. 2022, čímž je její aktivní legitimace dána. Žalobkyni se dále v řízení podařilo prokázat, že před uzavřením úvěrové smlouvy provedla právní předchůdkyně žalobkyně řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Dle aktuální judikatury Ústavního soudu ČR by měly obecné soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven či nikoliv. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy dle Ústavního soudu ČR třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, dostupný na [webová adresa]). Z výše uvedených závěrů Ústavního soudu ČR tedy vyplývá, že pokud řádné nezkoumání úvěruschopnosti dlužníka při uzavření úvěrové smlouvy může vést k posouzení úvěrové smlouvy jako rozporné s dobrými mravy dle ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku, je soud povinen se otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti zabývat i bez námitky žalované strany, neboť zjevný rozpor s dobrými mravy zakládá dle ustanovení § 588 občanského zákoníku absolutní neplatnost takového právního jednání, ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. V tomto konkrétním případě právní předchůdkyně žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného řádně a na základě dostatečných podkladů.

16. Soud zhodnotil všechny provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V dané věci má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným platnou smlouvu o úvěru dle ust. § 2395 o. z. a následně žalovanému umožnila čerpat finanční prostředky v ujednané výši. Pokud se týká právního posouzení, soud uzavírá, že jednáním právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaného došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru, když právní předchůdkyně žalobkyně plnila svou povinnost ze zmíněné smlouvy o úvěru poskytnutím peněžních prostředků žalovanému a žalovanému tak vznikla synallagmatická povinnost tyto peněžité prostředky právní předchůdkyni žalobkyni vrátit a zaplatit dohodnutý obchodní úrok. Soud přezkoumal v návaznosti na tvrzení žalobkyně co do průběhu splácení úvěru žalovaným výši žalobního nároku, a to s ohledem na shora zjištěný skutkový stav, zejména pak sjednané úrokové zatížení, když dospěl po matematickém propočtu – vycházeje ze smluvního ujednání účastníků a zákonné právní úpravy – k závěru, že žalobní nárok ve výši, jež byl žalobou uplatněn, je důvodným, a to včetně požadované smluvní pokuty ve výši 297,05 Kč a nákladů na upomínání žalovaného ve výši 473 Kč.

17. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení dluhu (pohledávky) z úvěru, měla žalobkyně jako věřitel dle hmotně-právní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že se žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru a že na základě této smlouvy dlužníku byly poskytnuty finanční prostředky a že dlužník dluh řádně nehradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobkyni břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalovanému jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky (srov. rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]). Pokud jde o požadavek žalobkyně na úhradu dlužné částky, pak bylo na žalovaném, aby tvrdil a současně důkazně prokázal, že úvěrovému věřiteli byla tato poskytnutá částka v žalované výši uhrazena. Žalovaný takto nepostupoval a úhradu žalované dlužné pohledávky soud za prokázanou nemá. Vzhledem k prodlení žalovaného současně žalobkyni svědčí nárok na úhradu zákonného úroku z prodlení, jehož vyčíslení a splatnost soud shledal odpovídající učiněným skutkovým zjištěním a zákonu neodporující. S ohledem na výše uvedené soud žalobkyni jí žalobou požadovaný nárok přiznal a žalovanému uložil povinnost jej žalobkyni uhradit, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

18. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 2 252 Kč, neboť žalobkyně byla v řízení plně procesně úspěšná. V daném případě pak náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, dále pak odměna za zastoupení advokátem ve výši 900 Kč za 3 úkony právní služby po 300 Kč (převzetí věci s přípravou, podání žaloby a výzva k plnění), 3 x režijní paušál po 100 Kč dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. a 21% DPH ve výši 252 Kč, neboť zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH. (Soud shledal, že se jedná o návrh na ustáleném vzoru uplatňovaný opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, kdy předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč.

19. O lhůtě k plnění ve výroku I. i II. bylo rozhodnuto dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. věta prvá jako o obecné třídenní. [obec] plnění nákladů řízení pak je k rukám právního zástupce žalobkyně v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř.