18 C 249/2025

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Grünwaldovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Stefan Pižula, narozený 2. 9. 1996 bytem Šlechtitelů 630/8, 779 00 Olomouc - Holice o 23 380,05 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 23 380,05 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 487,47 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 559,08 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 19 357,59 Kč od , datum, do zaplacení a s úrokem ve výši 12 % ročně z částky 19 357,59 Kč od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 10 047,30 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky uvedené ve výroku I. rozsudku žalobou ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu podanou u Okresního soudu v Olomouci dne , datum, z titulu smlouvy o úvěru ze dne , datum, uzavřené mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně , právnická osoba, .

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval. Na výzvu soudu dle § 115a) o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a) o. s. ř. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a) o. s. ř. bez jednání.

3. Soud učinil jednotlivá skutková zjištění a z těchto následující závěr o skutkovém stavu: Právní předchůdce žalobkyně, , právnická osoba, ., uzavřel se žalovaným dne , datum, smlouvu o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč, který byl žalovaný oprávněn čerpat prostřednictvím kreditní karty. Podle ujednání smlouvy o úvěru stanoví podmínky úvěrového vztahu, vedle smlouvy o úvěru samotné, Obchodní podmínky pro vydávání a používání kreditních a charge karet , právnická osoba, . a Všeobecné obchodní podmínky , právnická osoba, . a ceník s tím, že žalovaný se s celou touto úvěrovou dokumentací před uzavřením smlouvy o úvěru seznámil a tato mu byla předána. Ve smlouvě o úvěru byla sjednána povinnost žalovaného hradit z úvěru úrok ve výši 12 % ročně, dále poplatek za správu a vedení kartového účtu, jakož i další případné platby za úkony související s poskytnutím úvěru stanovené smlouvou a sazebníkem účinným v době provedení úkonu. Žalovaný se zavázal splácet čerpaný úvěr a další platby měsíčně k datu splatnosti uvedenému na výpisu z kartového účtu, a to tak, že vždy uhradí 3,2 % z částky čerpaného a nesplaceného úvěru a 100 % částky úroků z úvěru a poplatků vyúčtovaných za daný měsíc (tzv. celková minimální úhrada) (Smlouva o úvěru, Všeobecné obchodní podmínky , právnická osoba, ., Obchodní podmínky pro vydávání a používání kreditních a charge karet , právnická osoba, ., Oznámení , právnická osoba, . o úrokových sazbách, Transakční historie). Vzhledem k tomu, že úvěr nebyl řádně splácen, tedy nebyly hrazeny splátky ani ve výši celkové minimální úhrady, vyzvala banka žalovaného k úhradě dlužné částky s tím, že pokud nebude dlužná částka uhrazena, stane se celý zůstatek úvěru splatným a dlužná částka bude vymáhána soudní cestou, což povede k jeho navýšení o náklady soudního řízení. Žalovaný však dluh neuhradil, ani jeho existenci i nadále účinně neřešil, a proto banka smlouvu o úvěru vypověděla a zesplatnila úvěr ke dni , datum, , o čemž byl žalovaný informován prostřednictvím doporučeného dopisu, ve kterém byl zároveň vyzván k úhradě celé zesplatněné dlužné částky. Dlužná částka byla i nadále úročena úrokem z úvěru ve výši 12 % ročně a zároveň úrokem z prodlení v zákonné výši (Poslední výzva k úhradě dlužné částky, Zesplatnění úvěru). Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené smlouvy o úvěru, včetně jejího příslušenství a práv s pohledávkou spojených, byla ze strany banky postoupena žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , a to s účinností ke dni , datum, . Pohledávka za žalovaným činila ke dni postoupení, tj. k , datum, , celkem , hodnota, .426,60 Kč a skládala se z: zůstatku úvěru (jistiny) ve výši 19 357,59 Kč, neuhrazených poplatků ve výši 4 022,46 Kč, úroku z úvěru do , datum, ve výši 2 559,08 Kč, úroku z prodlení do , datum, ve výši 487,47 Kč. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem, který byl žalovanému odeslán doporučeně dne , datum, (Smlouva o postoupení pohledávek + Seznam postoupených pohledávek, Potvrzení o zaplacení úplaty dle smlouvy o postoupení pohledávek, Oznámení o postoupení pohledávky žalovanému). Ode dne zesplatnění úvěru do dne postoupení pohledávky, tj. od , datum, do , datum, , nebylo na pohledávku uhrazeno ničeho (Transakční historie). Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku žalobkyně uhrazeno ničeho. Žalovaný byl žalobkyní písemně vyzván k úhradě dlužné částky výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem před podáním žaloby odeslanou doporučeně dne , datum, , ani přesto však nebyla dlužná částka uhrazena (Výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem před podáním žaloby včetně dokladu o odeslání).

4. Podle ust. § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Podle ust. § 2396 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.

6. Podle ust. § 2397 občanského zákoníku, úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá.

7. Podle ust. § 2398 odst. 1, 2 občanského zákoníku, úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.

8. Podle ust. § 2662 občanského zákoníku, smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet.

9. Podle ust. § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně nesplní, je v prodlení.

10. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení stanoví vláda nařízením. Neujednají-li strany výši úroků z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Podle ust. § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb., výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.

12. Podle § 1879 občanského zákoníku, může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

13. Podle § 1880 odst. 1 občanského zákoníku, postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

14. Podle § 1881 odst. 1 občanského zákoníku, postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka nevylučuje.

15. Právní hodnocení věci: Soud zhodnotil všechny provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná. Co do aktivní věcné legitimace žalobkyně, pak tuto soud v daném případě má za osvědčenou na základě oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

16. Žalobkyni se v řízení podařilo prokázat, že před uzavřením úvěrové smlouvy provedla řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Dle aktuální judikatury Ústavního soudu ČR by měly obecné soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven či nikoliv. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy dle Ústavního soudu ČR třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. III. ÚS 4129/18, dostupný na www.usoud.cz). Z výše uvedených závěrů Ústavního soudu ČR tedy vyplývá, že pokud řádné nezkoumání úvěruschopnosti dlužníka při uzavření úvěrové smlouvy může vést k posouzení úvěrové smlouvy jako rozporné s dobrými mravy dle ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku, je soud povinen se otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti zabývat i bez námitky žalované strany, neboť zjevný rozpor s dobrými mravy zakládá dle ustanovení § 588 občanského zákoníku absolutní neplatnost takového právního jednání, ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. V tomto konkrétním případě žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného řádně a na základě dostatečných podkladů.

17. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav dále aplikoval citované právní normy, když dovozuje, že jednáním právního předchůdce žalobkyně a žalovaného došlo k platnému uzavření smlouvy o vedení účtu – rámcová smlouva a smlouvy o úvěru, když žalobkyně plnila svou povinnost ze zmíněných smluv, a to vedením běžného účtu žalovanému a poskytnutím peněžních prostředků dle smlouvy o úvěru, a žalovanému tak vznikla synallagmatická povinnost poskytnuté peněžité prostředky žalobkyni vrátit a zaplatit dohodnutý obchodní úrok, případný úrok z prodlení a stanovené a účtované poplatky. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení dluhu (pohledávky) z úvěru, měla žalobkyně jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že se žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru a že na základě této smlouvy dlužníku byly poskytnuty finanční prostředky a že dlužník dluh řádně neplnil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobkyni břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalovanému jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky (srov. rozhodnutí Krajského soudu v , adresa, , pobočka v Olomouci ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , popř. komentář Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. 7. vydání. , adresa, : , právnická osoba, .Beck, 2006, str. 569). Pokud jde o požadavek žalobkyně na úhradu jistiny, pak bylo na žalovaném, aby tvrdil a současně důkazně prokázal, že úvěrovému věřiteli uhradili další splátky nad rámec tvrzený žalobkyní. Tato skutečnost tvrzena nebyla a důkazně ji soud za osvědčenou nemá. Poskytnutí úvěrových prostředků má z důkazních prostředků předložených a označených žalobkyní za prokázané, žalovaný ostatně tuto skutečnost ani nerozporoval. Soud přezkoumal v návaznosti na tvrzení žalobkyně co do průběhu splácení úvěru žalovanými výši žalobního nároku, a to s ohledem na shora zjištěný skutkový stav, zejména pak sjednané úrokové zatížení a účtované poplatky, když dospěl k závěru, že žalobní nárok ve výši, jež byl žalobou uplatněn, je důvodným. Pokud jde o požadavek žalobce na úhradu úvěrové jistiny, pak tento odpovídá skutkovým zjištěním soudu a matematické enumeraci. Bylo na žalovaném, aby tvrdil a současně důkazně prokázal, že úvěrovému věřiteli uhradil další splátky nad rámec tvrzený žalobcem. Žalovaný takto nepostupoval a úhradu žalobní pohledávky žalovaným soud za prokázanou nemá. Žalovaný je povinen uhradit úvěrovému věřiteli poskytnuté čerpané úvěry, včetně sjednaných úroků. Vzhledem ke všem těmto skutečnostem soud žalobě v celém rozsahu vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Lhůtu k plnění určil soud v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř. jako třídenní od právní moci rozsudku.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 10 047,30 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 936 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 23 380,05 Kč sestávající z částky 2 060 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 7 530 Kč ve výši 1 581,30 Kč. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř. právnímu zástupci žalobkyně dle § 149 odst. 1 o.s.ř.