18 C 26/2022

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Grünwaldovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 29 402 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 18 543 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 20 997,01 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 18 543 Kč od 19. 12. 2020 do 31. 12. 2020, ve výši 7,25 % ročně z částky 18 543 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021, ve výši 7,5 % ročně z částky 18 543 Kč od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021, ve výši 10,75 % ročně z částky 18 543 Kč od 1. 1. 2022 do 10. 3. 2022, a za dobu od [datum] do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, částku ve výši 10 859 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 736,19 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 10 859 Kč od 19. 12. 2020 do 31. 12. 2020, ve výši 7,25 % ročně z částky 10 859 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021, ve výši 7,5 % ročně z částky 10 859 Kč od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021, ve výši 10,75 % ročně z částky 10 859 Kč od 1. 1. 2022 do 10. 3. 2022, a za dobu od [datum] do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 629 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky uvedené ve výroku I. rozsudku žalobou ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu podanou soudu dne 30. 11. 2021 s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], a žalovaným došlo dne 14. 1. 2006 k uzavření Smlouvy o půjčce [číslo]. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně i souhrnný poplatek ve výši 7 968 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a souhrnného poplatku se žalovaný ve Smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 52 týdenních (sedmidenních) splátkách po 384 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 13. 1. 2007. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy. Mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], a žalovaným došlo dne 5. 11. 2005 k uzavření Smlouvy o půjčce [číslo]. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně i souhrnný poplatek ve výši 4 792 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a souhrnného poplatku se žalovaný ve Smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 39 týdenních (sedmidenních) splátkách po 328 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 5. 8. 2006. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy. Pohledávky vyplývající z výše uvedených smluv, včetně příslušenství, se všemi právy s nimi spojenými, byly ze strany společnosti [právnická osoba] postoupeny na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 5. 1. 2021. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval. Na výzvu soudu dle § 115a) o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a) o. s. ř. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a) o. s. ř. bez jednání.

3. Soud učinil následující skutková zjištění: - ze smlouvy o půjčce uzavřené mezi společností [právnická osoba] a žalovaným dne 1. 11. 2005, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřel se žalovaným dne 1. 11. 2005 smlouvu o půjčce, na základě které se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému půjčku ve výši 8 000 Kč a žalovaný se zavázal právnímu předchůdci žalobkyně tuto půjčku splatit v 39 týdenních (sedmidenních) splátkách ve výši 328 Kč. Strany se dohodly na poplatku za poskytnutí půjčky ve výši 4 792 Kč, když pravidelná splátka tohoto poplatku byla zahrnuta do příslušných týdenních splátek a celkem tak měl žalovaný zaplatit 12 792 Kč. Žalovaný podpisem Smlouvy stvrdil, že peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč převzal v hotovosti. Nedílnou součástí Smlouvy byly také smluvní podmínky smlouvy o půjčce. Dle čl. 11 Podmínek byl právní předchůdce žalobkyně oprávněn požadovat zaplacení celé dlužné částky v případě prodlení žalovaného se zaplacením příslušné splátky; - ze smlouvy o půjčce uzavřené mezi společností [právnická osoba] a žalovaným dne 15. 1. 2006, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřel se žalovaným dne 15. 1. 2006 smlouvu o půjčce, na základě které se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému půjčku ve výši 12 000 Kč a žalovaný se zavázal právnímu předchůdci žalobkyně tuto půjčku splatit v 52 týdenních (sedmidenních) splátkách ve výši 384 Kč. Strany se dohodly na poplatku za poskytnutí půjčky ve výši 7 968 Kč, když pravidelná splátka tohoto poplatku byla zahrnuta do příslušných týdenních splátek a celkem tak měl žalovaný zaplatit 19 968 Kč. Žalovaný podpisem Smlouvy stvrdil, že peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč převzal v hotovosti. Nedílnou součástí Smlouvy byly také smluvní podmínky smlouvy o půjčce. Dle čl. 11 Podmínek byl právní předchůdce žalobkyně oprávněn požadovat zaplacení celé dlužné částky v případě prodlení žalovaného se zaplacením příslušné splátky; - ze zákaznické karty, že žalovaný dne 1. 11. 2005 uvedl, že je zaměstnán jako dělník v zakázkovém truhlářství se mzdou 13 000 Kč čistého měsíčně, další příjmy činí částku 12 000 Kč, výdaje celkem 11 780 Kč. Předložil občanský průkaz, pracovní smlouvu, výplatní pásky, nájemní smlouvu, SIPO; - ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi společností [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem dne 18. 12. 2020, včetně přílohy [číslo] – seznamu postupovaných pohledávek, že dne 18. 12. 2020 došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni; - z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 1. 2021, včetně poštovního podacího archu, že žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky od společnosti [právnická osoba] na žalobkyni přípisem ze dne 6. 1. 2021, který byl žalované zaslán dne 1. 2. 2021; - z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 11. 11. 2021, včetně poštovního podacího lístku, že přípisem právního zástupce žalobkyně byl žalovaný vyzván ke splnění svého dluhu ve smyslu ustanovení § 142a o. s. ř. a tato výzva mu byla odeslána dne 12. 11. 2021 na poslední žalobkyni známou adresu.

4. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], a žalovaným došlo mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], a žalovaným došlo dne 14. 1. 2006 k uzavření Smlouvy o půjčce [číslo]. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně i souhrnný poplatek ve výši 7 968 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a souhrnného poplatku se žalovaný ve Smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 52 týdenních (sedmidenních) splátkách po 384 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 13. 1. 2007. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy. Mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], a žalovaným došlo dne 5. 11. 2005 k uzavření Smlouvy o půjčce [číslo]. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně i souhrnný poplatek ve výši 4 792 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a souhrnného poplatku se žalovaný ve Smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 39 týdenních (sedmidenních) splátkách po 328 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 5. 8. 2006. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy. Pohledávky vyplývající z výše uvedených smluv, včetně příslušenství, se všemi právy s nimi spojenými, byly ze strany společnosti [právnická osoba] postoupeny na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 5. 1. 2021. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena.

5. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí účinnosti.

6. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

7. Podle § 658 odst. 1 obč. zák., při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

8. Podle § 517 odst. 2 obč. zák., jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

9. Podle § 1879 o. z., může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

10. Podle § 1880 odst. 1 o. z., postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

11. Podle § 1881 odst. 1 o. z., postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka nevylučuje.

12. Žalobkyni se v řízení podařilo prokázat, že před uzavřením úvěrové smlouvy provedla řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Dle aktuální judikatury Ústavního soudu ČR by měly obecné soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven či nikoliv. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy dle Ústavního soudu ČR třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, dostupný na www.usoud.cz). Z výše uvedených závěrů Ústavního soudu ČR tedy vyplývá, že pokud řádné nezkoumání úvěruschopnosti dlužníka při uzavření úvěrové smlouvy může vést k posouzení úvěrové smlouvy jako rozporné s dobrými mravy dle ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku, je soud povinen se otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti zabývat i bez námitky žalované strany, neboť zjevný rozpor s dobrými mravy zakládá dle ustanovení § 588 občanského zákoníku absolutní neplatnost takového právního jednání, ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. V tomto konkrétním případě žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného řádně a na základě dostatečných podkladů.

13. Právní hodnocení věci: Soud zhodnotil všechny provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná. Co do aktivní věcné legitimace žalobkyně, pak tuto soud v daném případě má za osvědčenou na základě oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 1. 2021 (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. 31 Cdo 1328/2007). Žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o půjčce ve smyslu ustanovení § 657 obč. zák., když právní předchůdce žalobkyně plnil svou povinnost ze zmíněné smlouvy poskytnutím peněžních prostředků v žalobkyní shora tvrzené výši, a žalovanému tak vznikla synallagmatická povinnost tyto peněžité prostředky právnímu předchůdci žalobkyně vrátit a zaplatit dohodnutý poplatek. Soud přezkoumal v návaznosti na tvrzení žalobkyně výši žalobního nároku, když dospěl k závěru, že žalobní nárok ve výši, jež byl žalobou uplatněn, je oprávněný. Výše žalobního nároku ostatně nebyla v průběhu řízení ze strany žalovaného nikterak rozporována. Současně s ohledem na skutečnost, že se žalovanému nepodařilo prokázat splnění povinnosti nad rámec tvrzeným žalobkyní, resp. toto žalovaný pro svou procesní pasivitu ani skutkově netvrdil, soud mu žalobní pohledávku specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku uložil splnit v rozsahu požadovaném žalobkyní v obecné třídenní pariční lhůtě dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., a to včetně úroku a zákonného úroku z prodlení v souladu s ust. § 517 obč. zák.

14. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, náhradu nákladů řízení ve výši 2 629 Kč ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř. právnímu zástupci žalobkyně dle § 149 odst. 1 o.s.ř. Náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek ve výši 1 177 Kč, sazbu mimosmluvní odměny za zastupování advokátem ve výši 900 Kč za 3 úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění před podáním žaloby, podání žaloby) dle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění (dále jen„ vyhl.“), 3x režijní paušál po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl., když v daném případě se jedná o opakované podání ve skutkově i právně obdobných věcech. Vzhledem k tomu, že právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, vzniklo mu dle § 137 odst. 3 o.s.ř. právo na zaplacení daně z přidané hodnoty. Žalobkyni byla tedy přiznána i daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny a náhrad, což činí 252 Kč.