Okresní soud v Olomouci · Rozsudek

18 C 300/2023

č. j. 18 C 300/2023-100

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2024-01-26 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSOL:2024:18.C.300.2023.3

Citované zákony (11)

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Grünwaldovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o úhradě nákladů spojených s těhotenstvím a porodem a o výživné neprovdané matky

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem částku ve výši 5 000 Kč, a to do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen přispívat žalobkyni na výživu částkou ve výši 3 500 Kč měsíčně od 13. 2. 2022 do 13. 2. 2024 vždy k 25. dni příslušného kalendářního měsíce předem k rukám žalobkyně.

III. Nedoplatek na výživném za období od 13. 2. 2022 do 26. 1. 2024, jakož i výživné, jež dospěje do konce měsíce, v němž tento rozsudek bude doručen žalovanému, celkem ve výši 84 000 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni ve splátkách po 5 000 Kč měsíčně vždy k 25. dni příslušného kalendářního měsíce počínaje měsícem, kdy bude rozsudek doručen žalovanému, pod ztrátou výhody splátek.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 14 880 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

V. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Olomouci na soudním poplatku z podané žaloby částku ve výši 8 900 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 9. 10. 2023 se žalobkyně domáhala po žalovaném stanovení příspěvku na výživu a úhradu některých nákladů neprovdané matky s odůvodněním, že dne [datum] se narodil mimo manželství nezletilý [jméno] [příjmení]. Otcem dítěte je žalovaný, otcovství bylo určeno souhlasným prohlášením rodičů před soudem. Nezletilý se narodil po krátké známosti se žalovaným, která byla ukončena krátce poté, co se žalobkyně dozvěděla, že je těhotná. S žalovaným nevedli v době těhotenství společnou domácnost, žalovaný nijak nepřispíval na její výživu, žalovaný s ní přerušil veškeré styky a nezajímal se ani o ni ani o dítě. Během těhotenství žalobkyně pracovala na dohodu mimo pracovní poměr v červnu a v červenci 2021 byl její měsíční příjem asi 10 000 Kč a od srpna 2021 činil její příjem asi 20 000 Kč měsíčně. Od narození syna jí byl vyplácen rodičovský příspěvek ve výši 10 000 Kč měsíčně, který byl navýšen na částku 13 000 Kč měsíčně. Od 7. 3. 2022 pobírá příspěvek na dítě ve výši 630 Kč, který byl navýšen na částku 830 Kč. Na nákladech spojených s těhotenstvím vynaložila 3 400 Kč za lékařské vyšetření, dále nezletilému koupila kočárek za částku 6 940,80 Kč a tašku na kočárek za částku 655 Kč. Žalovaný jí nijak nepřispěl ani na vybavení pro miminko. V současné době je na rodičovské dovolené a pobírá rodičovský příspěvek ve výši 13 000 Kč měsíčně. Od porodu do 15. 6. 2022 bydlela v nájemním bytě v [obec] na ulici Rašínova, výše nájemného činila 9 500 Kč měsíčně, od ledna 2022 částku 10 300 Kč měsíčně, od 15. 6. 2022 do 30. 9. 2022 bydlela u rodičů, dne 1. 10. 2022 uzavřela nájemní smlouvu na byt ve velkém [obec], kde hradila nájemné ve výši 11 000 Kč měsíčně. Od 1. 1. 2023 do 14. 7. 2023 bydlela na ulici [ulice] v [obec], kde hradila nájemné ve výši 16 500 Kč měsíčně. Od narození syna byla odkázána na pomoc rodiny, musela si na úhradu svých běžných potřeb a nájemného a potřeb nezletilého půjčovat od rodičů. Otcovství bylo určeno souhlasným prohlášením rodičů před soudem v době, kdy nezletilému byl jeden rok. Od narození nezletilého žila sama, od září 2023 bydlí u přítele. Měsíční náklady na stravu a ošacení činí částku 5 000 Kč, nezletilý syn od 1. 9. 2023 navštěvuje dětskou skupinu, kde hradí 3 280 Kč měsíčně.

2. Žalovaný uvedl, že v nejbližší době není schopen hradit požadovanou částku, když splácí exekuce, které jsou vedeny na jeho osobu. U jedné exekuce jsou měsíční splátky aktuálně 10 000 Kč u druhé 5 000 Kč měsíčně. Nyní žije a pracuje v zahraničí a jeho příjmy jsou € 800, hradí výživné na nezletilého [jméno] ve výši 4 500 Kč měsíčně. Jeho celkové náklady spojené s výživným a vedenými exekucemi přesahují jeho aktuální příjmy, je odkázán na pomoc rodiny a pomoc přítelkyně. Jeho vztah s žalobkyní byl ukončen opakovaně z její strany bez jeho přičinění, celá záležitost byla pro něj psychicky náročná a s žalobkyní se nestýká. Žalovaný dále uvedl, že se nyní nachází ve složité životní a finanční situaci, jeho příjmy dosahují maximální výše € 1 000 z toho 800 € výplata + maximálně € 200 spropitné od zákazníků, při aktuálním kurzu přibližně 24 597 Kč. Z tohoto příjmu se snaží každý měsíc podílet na chodu společné domácnosti s přítelkyní částkou 8 000 Kč, dále na placení výživného, dále hradí měsíční splátky exekuce.

3. Soud učinil následující skutková zjištění: - z oznámení o změně výše dávky státní sociální podpory ze dne 14. 12. 2022, že rodičovský příspěvek na dítě [jméno] [příjmení] se zvyšuje z 10 000 Kč na 13 000 Kč od 1. 12. 2022; - z oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory z 8. 3. 2022, že žalobkyni bylo přiznáno porodné ve výši 13 000 Kč, jednorázový příspěvek byl poukázán nejpozději v měsíci dubnu 2022; - z oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory z 29. 7. 2023, že žalobkyni byl přiznán příspěvek na bydlení v měsíční výši 4 270 Kč od 1. 7. 2023 do 14. 7. 2023; - z oznámení o obnovení výplaty dávky z 14. 8. 2023, že byla obnovena výplata přídavku na dítě ve výši 830 Kč od 1. 4. 2023; - z nájemní smlouvy uzavřené dne 22. 12. 2022, že žalobkyně uzavřela nájemní smlouvu na byt o velikosti 2+ kk v katastrálním území Černovír na dobu určitou od 1. 1. 2023 do 31. 12. 2023, měsíční nájemné se sjednává ve výši 14 000 Kč a inkaso ve výši 2 500 Kč; - z faktury – daňového dokladu č. 2021, že byla žalobkyni vyúčtována částka za tašku na kočárek ve výši 655 Kč; - z objednávky a potvrzení o platbě za kočárek, že žalobkyně dne 6. 9. 2021 uhradila částku 6 940,80 Kč; - ze smlouvy o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině ze dne 1. 9. 2023, že nezletilý [jméno] navštěvuje dětskou skupinu Ječmínek. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou od 1. 9. 2023 do 31. 2024, výše úhrady příspěvku na provoz činí 2 500 Kč měsíčně, výše příspěvku na stravu je 60 Kč za každý den poskytování péče; - z příjmového dokladu z 18. 10. 2021, že žalobkyni bylo vyúčtováno podrobné hodnocení morfologie plodu ve II. trimestru těhotenství v částce 1 500 Kč; - z oznámení o zastavení výplaty dávky ze dne 21. 6. 2023, že žalobkyni byla zastavena výplata rodičovského příspěvku od května 2023 a výplata přídavku na dítě od dubna 2023; - z oznámení o opětném poskytování dávky ze dne 14. 8. 2023, že žalobkyni byla opětně poskytnuta dávka - rodičovský příspěvek ve výši 13 000 Kč od 1. 5. 2023; - ze sdělení Úřadu práce ČR ze dne 18. 10. 2023, že žalobkyně nepobírá dávky pomoci hmotné nouze, z dávek státní sociální podpory pobírá od 13. 2. 2022 rodičovský příspěvek v měsíční výši 13 000 Kč; - ze sdělení Exekutorského úřadu Olomouc, soudní exekutor Mgr. [jméno] [příjmení] ze dne 9. 1. 2024, že v rámci exekuce vedené ve prospěch oprávněného nezl. [jméno] [příjmení] proti povinnému [jméno] [celé jméno žalovaného] činí zůstatek pohledávky 22 182 Kč s tím, že s povinným jsou domluveni na měsíčních splátkách ve výši 10 000 Kč; - ze sdělení exekutorského úřadu [obec], soudní exekutor Mgr. [jméno] [příjmení] z dne 10. 1. 2024, že v exekuční věci oprávněného [právnická osoba], proti povinnému [celé jméno žalovaného] činí vymáhaná pohledávka 172 994,99 Kč; - ze spisu Okresního soudu v Olomouci sp. zn. [spisová značka], že dle rodného listu se dne 13. 2. 2022 narodil žalobkyni syn, [jméno] [příjmení], žalovaný je otcem nezletilého, dle sdělení Úřadu práce ČR ze dne 3. 2. 2023 pobírá žalobkyně dávku státní sociální podpory rodičovský příspěvek od [číslo] do [číslo] v měsíční výši 10 000 Kč a od 12/ 2022 do 2/ 2023 v měsíční výši 13 000 Kč, dále byla žalobkyně příjemkyní dávky státní sociální podpory přídavek na dítě od 8/ 2022 do 12/ 2022 v měsíční výši 630 Kč a od 1/ 2023 do 2/ 2023 v měsíční výši 830 Kč. Žalovaný nepobírá od 8/ 2022 žádné sociální dávky. Ze sdělení Finančního úřadu pro Olomoucký kraj ze dne 2. 2. 2023, že žalovaný za zdaňovací období 2021 nepodával daňové přiznání. Ze zprávy Okresní správy sociálního zabezpečení Olomouc ze 7. 2. 2023, že žalovaný není veden v registru pojištěnců jako zaměstnanec zaměstnavatele ani jako OSVČ od 1/ 2022. Ze zprávy Statutárního města Olomouce, Magistrátu města Olomouce, odbor sociálních věcí ze dne 22. 2. 2023, že žalobkyně je svobodná, je na rodičovské dovolené. Pobírá rodičovský příspěvek ve výši 13 000 Kč měsíčně, přídavky na dítě ve výši 830 Kč měsíčně a vyřizuje příspěvek na bydlení. Jiný příjem nemá, majetek větší hodnoty nevlastní. Finančně jí nadále vypomáhají její rodiče. Kromě nezletilého [jméno] nemá jinou vyživovací povinnost, v souvislosti se svým zdravotním stavem nemá zvýšené výdaje. Dne 22. 12. 2022 žalobkyně uzavřela nájemní smlouvu na byt o velikosti 2+ kk v katastrálním území Černovír na dobu určitou od 1. 1. 2023 do 31. 12. 2023, měsíční nájemné bylo sjednáno ve výši 14 000 Kč a inkaso ve výši 2 500 Kč. Žalobkyně v době těhotenství uhradila za tašku na kočárek částku ve výši 655 Kč, za kočárek částku 6 940,80 Kč, podrobné hodnocení morfologie plodu ve II. trimestru těhotenství v částce 1 500 Kč. Žalovaný je svobodný, není evidovaný na úřadu práce, aktuálně pracuje jako opravář kol v Německu s příjmem asi 32 000 Kč měsíčně, řeší dluhy a exekuce, má mimo jiné dluhy na zdravotním pojištění, které dosud nehradil. Žalovaný žije střídavě v České republice a Německu. Když je v České republice, pobývá v bydlišti své matky na adrese [adresa žalovaného]. Pokud žije v Německu, bydlí u své přítelkyně. Vede s ní společnou domácnost, kdy za bydlení hradí částku ve výši asi 18 000 Kč měsíčně. Otec přispívá na domácnost částkou ve výši asi 13 000 k č měsíčně. [příjmení] vyživovací povinnost kromě nezletilého [jméno] žalovaný nemá. Zvýšené výdaje se svým zdravotním stavem žalovaný nemá. Partnerka žalovaného pracuje jako manažerka, její příjem je kolem 30 000 Kč měsíčně, nemá žádnou vyživovací povinnost. Ze zpráv Úřadu práce ČR, že pro obor mechanik - mechanička je nabízeno mzdové rozpětí od 30 000 Kč měsíčně, pro obor mechanici jízdních kol - asistenti prodeje kol je nabízeno mzdové rozpětí od 30 000 do 35 000 Kč měsíčně. Z protokolu o jednání ze dne 7. 3. 2023, že žalobkyně uvedla, že své poměry popsala při jednání na OSPOD. Žalovaný uvedl, že od 3/ 2022 dojíždí za přítelkyní do Německa, předtím tady měl nějaké brigády, kdy rozvážel jídlo a vydělával asi 17 000 Kč měsíčně, někdy i více. Je OSVČ, provozování živnosti nepřerušil, ale v roce 2022 a 2023 fakticky žádnou podnikatelskou činnost nevykonával. Neplatil ani zálohy na sociální a zdravotní pojištění, takže teď řeší způsob hrazení dluhu. V Německu pobývá vždy po část měsíce, bydlí ve společné domácnosti s přítelkyní [jméno] [příjmení], na bydlení hradí 18 000 Kč měsíčně, to platí každý půlkou, dále jí přispívá na chod domácnosti. Celkově je to asi 13 000 Kč. V Německu začínal v servisu s koly, žil z úspor, od 6/ 2022 vydělává okolo 32 000 Kč až 35000 Kč měsíčně, je to bez dokladů, v podstatě brigádám načerno. Nežije po celou dobu v Německu, jeho pobyt je zde stále považován za návštěvu, bez nutnosti navýšit nájemné. Od června by se chtěl v Německu přihlásit a oficiálně tam začít žít. Měl by tím pádem možnost pracovního poměru a snad i vyššího příjmu. Když je v ČR, tak tady nepracuje. V minulém roce chtěl rozjet podnikání, nakoupil 6 aut [příjmení] [jméno] go, vzal si úvěr 1 150 000 Kč, auta jsou psaná na něho jako fyzickou osobu. Úvěr měl splácet, ale chce se s věřitelem domluvit. Jako OSVČ žádný majetek nemá, kromě aut nemá žádný majetek vyšší hodnoty, nemá zvýšené výdaje se svým zdravotním stavem. Celkem měl úspory okolo 150 000 Kč až 160 000 Kč, z těchto žil v Německu. Má středoškolské vzdělání v oboru obchodník. V Německu má směnu od 10 do 18 hodin odměna je rozdílná podle toho, zda pracuje v sobotu nebo běžný den. Dostává i dýška od lidí, ty už započetl do uváděného příjmu ve výši 30 000 Kč až 35 000 Kč čistého měsíčně. Má exekuce. Jednak za nehrazené zdravotní pojištění a za pokuty dopravního podniku. Jeho partnerka je Němka, vydělává okolo 30 000 Kč až 35 000 Kč měsíčně; - z rozsudku Okresního soudu v Olomouci č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], který nabyl právní moci dne 12. 4. 2023, bylo zjištěno, že nezletilý [jméno] byl svěřen do péče žalobkyně a žalovaný se zavázal přispívat na jeho výživu částkou 4 500 Kč měsíčně. - z výpovědi žalobkyně, že její příjem je v současné době rodičovský příspěvek v částce 13 000 Kč měsíčně, dále dostává částku 4 500 Kč měsíčné pro syna – výživné od otce – žalovaného, do listopadu jí byl vyplácen na syna přídavek na dítě v částce 830 Kč. Co se týče výdajů, pravidelně měsíčně přispívá částkou 8 500 K č svému příteli na domácnost, dále pak částkou 4 000 Kč na jídlo a částku 550 Kč na telefon. Od září bydlí ve společné domácnosti s přítelem.

4. Žalovaný předložil soudu část pracovní smlouvy a výplatní pásky, ve kterých figuruje částka 800 €, avšak tyto listiny byly předloženy v německém jazyce.

5. Soud po provedeném dokazování učinil tento závěr o skutkovém stavu: Ze shodných skutkových tvrzení účastníků bylo prokázáno, že dne 13. 2. 2022 se narodil mimo manželství nezletilý [jméno] [příjmení]. Otcem dítěte je žalovaný, otcovství bylo určeno souhlasným prohlášením rodičů před soudem. Nezletilý se narodil po krátké známosti se žalovaným. Účastníci nevedli v době těhotenství společnou domácnost, žalovaný nijak nepřispíval na žalobkyni výživu. Během těhotenství žalobkyně pracovala na dohodu mimo pracovní poměr, v červnu a v červenci 2021 byl její měsíční příjem asi 10 000 Kč a od srpna 2021 činil její příjem asi 20 000 Kč měsíčně. Žalobkyně je svobodná, je na rodičovské dovolené. Žalobkyně pobírá dávku státní sociální podpory rodičovský příspěvek od [číslo] do [číslo] v měsíční výši 10 000 Kč a od 12/ 2022 do 2/ 2023 v měsíční výši 13 000 Kč, dále byla žalobkyně příjemkyní dávky státní sociální podpory přídavek na dítě od 8/ 2022 do 12/ 2022 v měsíční výši 630 Kč a od 1/ 2023 do 2/ 2023 v měsíční výši 830 Kč. Jiný příjem nemá, majetek větší hodnoty nevlastní. Finančně jí vypomáhají její rodiče. Kromě nezletilého [jméno] nemá jinou vyživovací povinnost, v souvislosti se svým zdravotním stavem nemá zvýšené výdaje. Od porodu do 15. 6. 2022 bydlela v nájemním bytě v [obec] na ulici Rašínova, výše nájemného činila 9 500 Kč měsíčně, od ledna 2022 částku 10 300 Kč měsíčně, od 15. 6. 2022 do 30. 9. 2022 bydlela u rodičů, dne 1. 10. 2022 uzavřela nájemní smlouvu na byt ve velkém [obec], kde hradila nájemné ve výši 11 000 Kč měsíčně. Od 1. 1. 2023 do 14. 7. 2023 bydlela na ulici [ulice] v [obec], kde hradila nájemné ve výši 16 500 Kč měsíčně. Od narození syna byla odkázána na pomoc rodiny, musela si na úhradu svých běžných potřeb a nájemného a potřeb nezletilého půjčovat od rodičů. Otcovství bylo určeno souhlasným prohlášením rodičů před soudem v době, kdy nezletilému byl jeden rok. Od narození nezletilého žila sama, od září 2023 bydlí u přítele. Měsíční náklady na stravu a ošacení činí částku 5 000 Kč, nezletilý syn od 1. 9. 2023 navštěvuje dětskou skupinu, kde hradí 3 280 Kč měsíčně.

6. Při zjišťování životní situace a majetkových a výdělkových schopností soud vycházel ze skutečností zjištěných v řízení u opatrovnického soudu, když v této věci soudu nedoložil žádné listinné důkazy (kromě dvou listin v německém jazyce) a k jednání soudu v této věci se nedostavil, zbavil se tak možnosti být poučen o tom, co je potřeba tvrdit a prokázat. Soud tedy z opatrovnického spisu zjistil, že žalovaný je svobodný, není evidovaný na úřadu práce, aktuálně pracuje jako opravář kol v Německu s příjmem až 35 000 Kč měsíčně, řeší dluhy a exekuce, má mimo jiné dluhy na zdravotním pojištění, které dosud nehradil. Žalovaný žije střídavě v České republice a Německu. Když je v České republice, pobývá v bydlišti své matky na adrese [adresa žalovaného]. Pokud žije v Německu, bydlí u své přítelkyně. Vede s ní společnou domácnost, kdy za bydlení hradí částku ve výši asi 18 000 Kč měsíčně. Otec přispívá na domácnost částkou ve výši asi 13 000 k č měsíčně. [příjmení] vyživovací povinnost kromě nezletilého [jméno] žalovaný nemá. Zvýšené výdaje se svým zdravotním stavem žalovaný nemá. Partnerka žalovaného pracuje jako manažerka, její příjem je kolem 30 000 Kč měsíčně, nemá žádnou vyživovací povinnost. U jednání soudu dne 7. 3. 2023 žalovaný uvedl, že od 3/ 2022 dojíždí za přítelkyní do Německa, předtím tady měl nějaké brigády, kdy rozvážel jídlo a vydělával asi 17 000 Kč měsíčně, někdy i více. Je OSVČ, provozování živnosti nepřerušil, ale v roce 2022 a 2023 fakticky žádnou podnikatelskou činnost nevykonával. Neplatil ani zálohy na sociální a zdravotní pojištění, takže teď řeší způsob hrazení dluhu. V Německu pobývá vždy po část měsíce, bydlí ve společné domácnosti s přítelkyní [jméno] [příjmení], na bydlení hradí 18 000 Kč měsíčně, to platí každý půlkou, dále jí přispívá na chod domácnosti. Celkově je to asi 13 000 Kč. V Německu začínal v servisu s koly, žil z úspor, od 6/ 2022 vydělává okolo 32 000 Kč až 35000 Kč měsíčně, je to bez dokladů, v podstatě brigádám načerno. Nežije po celou dobu v Německu, jeho pobyt je zde stále považován za návštěvu, bez nutnosti navýšit nájemné. Od června by se chtěl v Německu přihlásit a oficiálně tam začít žít. Měl by tím pádem možnost pracovního poměru a snad i vyššího příjmu. Když je v ČR, tak tady nepracuje. V minulém roce chtěl rozjet podnikání, nakoupil 6 aut [příjmení] [jméno] go, vzal si úvěr 1 150 000 Kč, auta jsou psaná na něho jako fyzickou osobu. Úvěr měl splácet, ale chce se s věřitelem domluvit. Jako OSVČ žádný majetek nemá, kromě aut nemá žádný majetek vyšší hodnoty, nemá zvýšené výdaje se svým zdravotním stavem. Celkem měl úspory okolo 150 000 Kč až 160 000 Kč, z těchto žil v Německu. Má středoškolské vzdělání v oboru obchodník. V Německu má směnu od 10 do 18 hodin odměna je rozdílná podle toho, zda pracuje v sobotu nebo běžný den. Dostává i dýška od lidí, ty už započetl do uváděného příjmu ve výši 30 000 Kč až 35 000 Kč čistého měsíčně. Má exekuce. Jednak za nehrazené zdravotní pojištění a za pokuty dopravního podniku. Jeho partnerka je Němka, vydělává okolo 30 000 Kč až 35 000 Kč měsíčně. V rámci exekuce vedené ve prospěch oprávněného nezl. [jméno] [příjmení] proti žalovanému činí zůstatek pohledávky 22 182 Kč, v exekuční věci oprávněného [právnická osoba], proti žalovanému činí vymáhaná pohledávka 172 994,99 Kč.

7. Podle ustanovení § 920 odst. 1 občanského zákoníku, není-li matka dítěte provdána za otce dítěte, poskytne jí otec dítěte výživu po dobu dvou let od narození dítěte a přispěje jí v přiměřeném rozsahu na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem. Povinnost k úhradě nákladů spojených s těhotenstvím a porodem vznikne muži, jehož otcovství je pravděpodobné, i v případě, že se dítě nenarodí živé. Soud může na návrh těhotné ženy uložit muži, jehož otcovství je pravděpodobné, aby částku potřebnou na výživu a příspěvek na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem poskytl předem. Soud může rovněž na návrh těhotné ženy uložit muži, jehož otcovství je pravděpodobné, aby předem poskytl částku potřebnou k zajištění výživy dítěte po dobu, po kterou by ženě náležela jako zaměstnankyni podle jiného právního předpisu mateřská dovolená.

8. Po právním zhodnocení skutkového stavu věci soud dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná.

9. Pokud jde o náklady spojené s těhotenstvím a porodem, pak je třeba uvést, že se jedná fakticky o některé náklady, nikoliv náklady veškeré. Žalobkyně, byť v souvislosti s těhotenstvím a porodem vynaložila náklady zcela jistě vyšší (v průběhu dvou těhotenství náklady na lepší stravu, vitamíny, těhotenské oblečení, platby v porodnici apod.), požadovala po žalovaném zaplatit toliko 5 000 Kč, přičemž tato částka se soudu jeví v souvislosti s těhotenstvím jako přiměřená. Žalovaný ostatně ani netvrdil, že by žalobkyni nějak v této souvislosti přispěl a tyto náklady si hradila žalobkyně ze svých prostředků, přestože očekávala narození společného dítěte účastníků. Soud tedy žalovaného výrokem I. tohoto rozsudku zavázal k zaplacení částky 5 000 Kč žalobkyni, a to do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku, když o lhůtě k plnění ve výroku I. bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1, věta první o. s. ř., a to s ohledem na aktuální poměry žalovaného, když nebylo prokázáno, že by kromě svého příjmu ze zaměstnání disponoval dalšími úsporami, a takto soudem stanovená lhůta mu tak umožní zajistit finanční prostředky ke splnění uložené povinnosti.

10. Pokud jde o výživné neprovdané matky, pak jeho délka a výše se odvíjí jednak od poklesu příjmů žalobkyně v souvislosti nástupem na rodičovskou dovolenou a s narozením dítěte, a jednak od poměrů účastníků, zejména žalovaného. Z provedeného dokazování vyplynulo, že u žalobkyně došlo k poklesu jejích příjmů, když účastníci v době těhotenství žalobkyně nevedli společnou domácnost. Žalobkyně tak má právo na výživu po dobu dvou let od narození dítěte, tj. od 13. 2. 2022 do 13. 2. 2024. S ohledem na výše uvedené skutečnosti má soud za to, že poměry žalovaného umožňují tomuto stanovit výši na výživného neprovdané matky za období od 13. 2. 2022 do 13. 2. 2024 ve prospěch žalobkyně v částce 3 500 Kč měsíčně. Žalovaný tak byl výrokem II. rozsudku zavázán k povinnosti přispívat žalobkyni na její výživu jako neprovdané matce částkou 3 500 Kč měsíčně s účinností od 13. 2. 2022 do 13. 2. 2024, a to vždy do každého 25. dne v měsíci předem v souladu s ust. § 921 odst. 1 občanského zákoníku.

11. V souvislosti s takto přiznaným příspěvkem vznikl žalovanému dluh ve výši 84 000 Kč, když žalovaný doposud žalobkyni na její výživu ničeho neuhradil. Výrokem III. byl žalovaný zavázán k povinnosti dlužnou částku 84 000 Kč splatit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5 000 Kč, až do úplného zaplacení, a to s ohledem na současné poměry žalovaného.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 14 880 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 89 000 Kč sestávající z částky 4 660 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. Celkem tedy uložil soud žalovanému zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 14 880 Kč, a to v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám právního zástupce žalobkyně, v obecné třídenní pariční lhůtě dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.

13. S ohledem na skutečnost, že žalobkyně je ze zákona od soudních poplatků dle ust. § 11 odst. 2 písm. c) zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, osvobozena, přešla poplatková povinnost v souladu s ustanovením § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, na žalovaného a žalovaný je tak povinen zaplatit státu soudní poplatek ve výši 8 900 Kč; výše soudního poplatku byla stanovena v souladu s ust. § 6 odst. 3 zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích ve spojení s položkou 7 písm. b) sazebníku soudních poplatků (základem poplatku byl součet opětujících se plnění). Lhůtu k plnění uložil soud jako třídenní, počínaje dnem právní moci tohoto rozsudku, a to v souladu s ustanovením § 7 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.