18 C 312/2025

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Grünwaldovou ve věci žalobkyně: Vojenská nemocnice Olomouc, IČO 60800691 sídlem Sušilovo nám. 5, 771 11 Olomouc - Klášterní Hradisko zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 27 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 27 000 Kč s úrokem z prodlení z částky 3 000 Kč ve výši 14,75 % ročně od datum do zaplacení, z částky 3 000 Kč ve výši 12,75 % ročně od datum do zaplacení, z částky 3 000 Kč ve výši 12,75 % ročně od datum do zaplacení, z částky 3 000 Kč ve výši 12,75 % ročně od datum do zaplacení, z částky 3 000 Kč ve výši 12,75 % ročně od datum do zaplacení, z částky 3 000 Kč ve výši 12 % ročně od datum do zaplacení, z částky 3 000 Kč ve výši 12 % ročně od datum do zaplacení, z částky 3 000 Kč ve výši 12 % ročně od datum do zaplacení a z částky 3 000 Kč ve výši 12 % ročně od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 3 178 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne datum domáhala po žalovaném zaplacení částky 27 000 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně svůj žalobní nárok odůvodnila tím, že žalovaný byl dne datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum převezen do záchytné stanice Vojenské nemocnice adresa, kde mu byla poskytnuta potřebná lékařská péče a ošetření s následnou nutnou hospitalizací. Za pobyt a ošetření u žalobkyně byly vždy žalovanému vyúčtovány náklady ve výši 3 000 Kč, přičemž žalovaný svůj dluh ve výši 3 000 Kč vždy uznal s tím, že se zavázal dluh zaplatit žalobkyni do 8 dnů. Vzhledem k tomu, že žalovaný ani přes písemnou výzvu k zaplacení dosud žalobkyni nic neuhradil, domáhá se žalobkyně svého nároku soudní cestou, přičemž požaduje rovněž i zákonný úrok z prodlení z dlužné částky.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval. Na výzvu soudu dle § 115a) o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a) o. s. ř. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a) o. s. ř. bez jednání.

3. Po provedeném dokazování učinil soud jednotlivá skutková zjištění a z nich následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaný byl dne datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum převezen do záchytné stanice Vojenské nemocnice adresa, kde mu byla vždy poskytnuta potřebná lékařská péče a ošetření s následnou nutnou hospitalizací. Za pobyt a ošetření u žalobkyně byly žalovanému vyúčtovány vždy náklady ve výši 3 000 Kč, přičemž žalovaný svůj dluh ve výši 3 000 Kč vždy uznal s tím, že se zavázal dluh zaplatit žalobkyni do 8 dnů, tj. do datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum. Žalovaný ani přes písemnou výzvu k zaplacení ze dne datum, datum, datum, datum dosud žalobkyni nic neuhradil.

4. Podle ustanovení § 17 odst. 1 a 4 zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů (dále také jen „zákon č. 379/2005“), protialkoholní a protitoxikomanická záchytná stanice je zdravotnické zařízení, které zřizuje územně samosprávný celek, který může v samostatné působnosti zajišťovat péči poskytovanou v tomto zařízení též smluvně, a to tak, aby na celém jeho území byla zajištěna záchytná služba. Dopravu, vyšetření, ošetření a následný pobyt na záchytné stanici hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, ošetřená osoba. V případě, že se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky neprokáže, náklady nese osoba, která podle § 16 odst. 4 k vyšetření vyzvala, s výjimkou případů diferenciální diagnózy hrazené z veřejného zdravotního pojištění podle zvláštního právního předpisu.

5. Podle ustanovení § 2053 občanského zákoníku, uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

6. Podle ust. § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

7. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

8. S ohledem na výše citované právní normy a na zjištěný skutkový stav soud posoudil věc po právní stránce takto: Soud zhodnotil všechny provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná a je nutno jí v celém rozsahu vyhovět. Z provedeného dokazování má soud za prokázané, že žalovaný byl 9 x hospitalizován pod vlivem alkoholu v záchytné stanici žalobkyně, kdy žalobkyně následně vyúčtovala žalovanému za pobyt a lékařskou péči částku ve výši 3 000 Kč, když dle ustanovení § 17 odst. 4 zákona č. 379/2005 Sb. svědčí ošetřované osobě (žalovanému) povinnost hradit vyšetření, ošetření a následný pobyt na záchytné stanici. Žalovaný ve smyslu ustanovení § 2053 občanského zákoníku žalobní pohledávku žalobkyně co do důvodu a výše uznal, žalobkyně tedy vznik dluhu ani jeho výši v daném řízení prokazovat nemusela, a proto bylo pouze a jen na žalovaném, aby soudu v probíhajícím řízení prokázal, že dluh nevznikl, tento byl splněn či zanikl jinak. Vzhledem k tomu, že žalovaný pro svou procesní pasivitu v průběhu řízení žalobní nárok žalobkyně ani částečně nerozporoval a ani netvrdil jeho (byť částečný) zánik, soud shledává tento žalobní nárok žalobkyně důvodným. Za situace, kdy v řízení nebylo žalovaným tvrzeno a ani prokázáno, že by žalovaný žalobkyni dlužnou částku v celkové výši 27 000 Kč uhradil, byla mu tato povinnost uložena ve výroku I. tohoto rozsudku, a to včetně příslušenství - zákonného úroku z prodlení, jehož výši a stanovení splatnosti žalobkyní soud po přezkoumání shledává zákonu neodporující, odpovídající skutkovým zjištěním soudu. Lhůtu k plnění soud stanovil jakožto obecnou třídenní, a to v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.

9. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně byla procesně plně úspěšným účastníkem a žalovaný tak má povinnost nahradit jí účelně vynaložené náklady řízení. Náklady žalobkyně pak tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, odměna advokáta ve výši 1 200 Kč dle § 14b, § 11 odst. 1 písm. a/, d/ vyhl. č. 177/1996 Sb. za 6 úkonů právní služby po 200 Kč, paušální náhrada účelně vynaložených hotových výdajů právního zástupce žalobce ve výši 6 x 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, 4 x sepis výzvy k plnění) a 21 % DPH ve výši 378 Kč. Žalovaný je tedy povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení celkovou částku 3 178 Kč, a to v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám právního zástupce žalobkyně v obecné třídenní pariční lhůtě dle ust. § 160 odst. 1, věta před středníkem o.s.ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočce v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Olomouci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.