18 C 314/2021

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Grünwaldovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 13 057,57 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 13 057,57 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 040,61 Kč, s úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 12 764,69 Kč od 30. 7. 2021 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 226,58 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 13 057,57 Kč od 30. 7. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 2. 8. 2021 po žalované zaplacení částky 13 057,57 Kč s příslušenstvím žalobou s odůvodněním, že žalovaná uzavřela se žalobkyní dne 30. 7. 2009 smlouvu o úvěru číslo v rámci které jí byl poskytnut revolvingový úvěr číslo. Sjednaný úvěrový rámec činil 30 000 Kč. Na základě úvěrové smlouvy byla žalované celkem poskytnuta částka ve výši 54 000 Kč. Žalovaná na poskytnutý úvěr uhradila částku 121 243 Kč. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou dlužné částky, načež byla žalobkyní informována o výši dluhu a vyzývána k jeho doplacení. Na tuto výzvu žalovaná nereagovala, proto žalobkyně ke dni 29. 4. 2021 úvěr zesplatnila a vyzvala žalovanou k zaplacení celého dluhu. Žalované byla zaslána předžalobní výzva k plnění, ve které byla vyzvána k úhradě celého dluhu a upozorněna na skutečnost, že pokud dluh neuhradí, bude přistoupeno k soudnímu vymáhání, a to bez jakékoliv další výzvy.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporovala. Na výzvu soudu dle § 115a) o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaná nevyjádřila, přičemž byla rovněž poučena o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že žalovaná s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a) o. s. ř. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a) o. s. ř. bez jednání.

3. Z provedených důkazů učinil soud následující skutková zjištění: - z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně, že tato byla do obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v obec, oddílu anonymizováno, vložky číslo zapsána dne datum jako akciová společnost a jejím předmětem podnikání je mimo jiné poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. - z úvěrové smlouvy číslo že byla uzavřená mezi žalobkyní a žalovanou dne 30. 7. 2009 a předložena byla včetně úvěrových podmínek. Sjednaný úvěrový rámec činil 35 00 Kč a na základě úvěrové smlouvy se žalovaná ve smlouvě zavázala úvěr splácet poskytnutý úvěr ve splátkách ve výši 1 385 Kč měsíčně; - z výpisu čerpání, splátek a úhrad k úvěru číslo že představuje přehled pohybů na úvěrovém účtu žalované za dobu od 4. 10. 2010 do 29. 7. 2021 a dále rekapitulaci úvěrového případu; - z výzvy ke splacení celého dluhu, že byla adresovaná žalobkyní žalované a datovaná dne 29. 4. 2021, předložena byla včetně kopie poštovního podacího archu ze dne 30. 4. 2021, a dle obsahu byla žalovaná vyzvána, aby nejpozději do 14 dnů uhradila žalobkyni částku ve výši 14 286,35 Kč na účet zde uvedený. Výzva byla adresována na doručovací adresu žalované; - z předžalobní výzvy právního zástupce žalobkyně, že je adresovaná žalované a datovaná dne 20. 5. 2021, předložená byla včetně kopie poštovního podacího archu ze dne 21. 5. 2021, přičemž žalovaná byla naposledy vyzvána k úhradě dlužné částky vyčíslené ve výši 14 500,02 Kč, a to do 7 dnů na uvedený účet. Výzva byla adresována na doručovací adresu žalované.

4. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaná uzavřela se žalobkyní dne 30. 7. 2009 Úvěrovou smlouvu číslo v rámci které jí byl následně poskytnut revolvingový úvěr číslo. Podpisem ÚS se staly její nedílnou součástí úvěrové podmínky. Žalovaná podmínky pro včasnou a řádnou aktivaci splnila, když na základě Smlouvy o RÚ čerpala prostřednictvím úvěrové karty revolvingový úvěr, který jí byl poskytnut. Žalovaná byla oprávněna čerpat RÚ opakovaně, a to prostřednictvím kreditní karty (dále jen„ KK“), vždy maximálně ve výši nevyčerpaného zůstatku sjednaného úvěrového rámce. Sjednaný úvěrový rámec činil 30 000 Kč, žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr řádně a včas splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši určené v ÚP či v Sazebníku poplatků a odměn. Výše pravidelné měsíční splátky byla stanovena jako procentuální část nesplacené dlužné částky (tj. výše vyčerpaného nesplaceného RÚ spolu s dlužnými poplatky a dlužnými úroky), a to konkrétně na 4 % z aktuální dlužné částky. Splatnost pravidelné měsíční splátky byla dle ÚP dohodnuta vždy na 20. den v kalendářním měsíci. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaná celkem načerpala částku ve výši 54 000 Kč. Žalovaná celkem na poskytnutý úvěr uhradila částku 121 243 Kč. Jelikož žalovaná porušila svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, využila žalobkyně svého oprávnění a úvěr zesplatnila ke dni 29. 4. 2021. Žalovaná byla vyzvána ke splacení celého úvěru dopisem ze dne 29. 4. 2021. Jelikož žalovaná na výzvy žalobkyně nereagovala a po zesplatnění úvěru neuhradila žádnou splátku, je povinna uhradit pohledávku ve výši 13 057,57 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 12 764,69 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 200 Kč a smluvních pokut účtovaných ve výši 92,88 Kč. Žalované byla zaslána 20. 5. 2021 předžalobní výzva k plnění, ve které byla vyzvána k úhradě celého dluhu a upozorněna na skutečnost, že pokud dluh neuhradí, bude přistoupeno k soudnímu vymáhání, ale bez úspěchu.

5. Dle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí účinnosti.

6. Podle § 497 obchodního zákoníku, smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle § 365 obchodního zákoníku, dlužník je v prodlení, jestliže nesplní řádně a včas svůj závazek až do doby poskytnutí řádného plnění nebo do doby, kdy závazek zanikne jiným způsobem. Dlužník však není v prodlení, pokud nemůže splnit svůj závazek v důsledku prodlení věřitelů.

8. Podle § 369 odst. 1 obchodního zákoníku, je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroku z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského.

9. Podle § 544 odst. 1, 2 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., sjednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu, je účastník, který tuto povinnost poruší, zavázán pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníku porušením povinnosti nevznikne škoda. Smluvní pokutu lze sjednat jen písemně a v ujednání musí být určena výše pokuty nebo stanoven způsob jejího určení.

10. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

11. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav aplikoval citované právní normy a dospěl k následujícímu právnímu závěru: Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav aplikoval citované právní normy, když s ohledem na s ustanovení § 261 odst. 3 písm. d) obchodního zákoníku soud dovozuje obchodněprávní charakter smluvního vztahu účastníků, když se dle právní teorie jedná o tzv.„ absolutní obchod“. Soud dovozuje, že jednáním účastníků došlo k uzavření platné smlouvy o úvěru ve smyslu výše cit. ust. § 497 obchodního zákoníku, když žalobkyně plnila svou povinnost ze zmíněné smlouvy poskytnutím peněžních prostředků a žalované tak vznikla synallagmatická povinnost tyto finanční prostředky žalobkyni vrátit a zaplatit sjednaný obchodní úrok. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení závazku žalované z úvěru, měla žalobkyně jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení pouze o tom, že se žalovanou jako dlužníkem byla uzavřena konkrétní smlouva o úvěru, že na základě této smlouvy byly dlužníku finanční prostředky poskytnuty a že dlužník (žalovaná) dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobkyni břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalované jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky (srov. rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, ze dne 4. 6. 2010, č. j. 75 Co 75/2010-83, popř. komentář Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2006, str. 569). Tuto povinnost žalobkyně splnila, když prokázala, že uzavřela se žalovanou platnou úvěrovou smlouvu a poskytla žalované úvěrové prostředky ve sjednané výši způsobem sjednaným v úvěrové smlouvě. Bylo tedy pouze na žalované, aby tvrdila a prokázala, že poskytnuté úvěrové prostředky žalobkyni splatila (nad rámec úhrad tvrzených žalobkyní), resp. že dluh zanikl jinak. To však žalovaná neučinila. Soud proto shledal žalobu důvodnou jak co do jistiny, tak i co do požadovaného sjednaného úroku a úroku z prodlení, jež soud po propočtu shledává odpovídajícími skutkovým zjištěním soudu a neodporujícími zákonu. Lhůtu k plnění určil soud jako třídenní v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když nebyly shledány důvody pro poskytnutí lhůty delší či plnění ve splátkách.

12. O náhradě nákladů řízení ve výroku II. pak soud rozhodoval dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když účastníku, který měl ve věci plný úspěch, soud přizná právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V dané věci byla žalobkyně plně procesně úspěšná, a proto žalobkyni svědčí vůči žalované právo na náhradu nákladů řízení, představující zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměnu advokáta ve výši 900 Kč dle ustanovení § 7 a 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. – příprava a převzetí zastoupení – 300 Kč, sepis žaloby – 300 Kč, předžalobní výzva - 300 Kč, a paušální náhradu účelně vynaložených hotových výdajů právního zástupce žalobkyně ve výši 3 x 100 Kč, když v daném případě se jedná o opakované podání ve skutkově i právně obdobných věcech. Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z výše uvedených náhrad (vyjma soudního poplatku) v celkové výši 252 Kč, neboť právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH. Žalovaná je pak povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení celkovou částku 2 252 Kč, a to v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám právního zástupce žalobkyně, lhůtu k plnění dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř. Podmínka § 142a o.s.ř. pro přiznání náhrady nákladů řízení byla splněna. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočce v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Olomouci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.