18 C 330/2021

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Grünwaldovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 18 009,97 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši částku ve výši 18 009,97 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 909,53 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 18 009,97 Kč od 21. 5. 2021 do zaplacení a s úrokem ve výši 19,9 % ročně z částky 17 547,02 Kč od 18. 8. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky uvedené ve výroku I. rozsudku žalobou ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu podanou soudu dne 13. 8. 2021 s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně právnická osoba a žalovaným byla dne 20. 4. 2001 uzavřena Smlouva o anonymizováno, v jejímž rámci si smluvní strany sjednaly vedení běžného účtu pro žalovaného a následně také poskytování kontokorentního úvěru anonymizováno k tomuto běžnému účtu. Žalovanému byl poskytnut úvěrový limit ve výši 15 000 Kč. Žalovaný porušil závazky ze Smlouvy zejména tím, že překročil povolený úvěrový limit, čímž vznikl nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu. Banka debetní zůstatek z běžného účtu ve výši 17 547,02 Kč převedla dne 13. 8. 2018 na nově otevřený úvěrový účet č. bankovní účet O převedení debetního zůstatku Banka žalovaného písemně informovala a žádala jeho okamžité splacení do 17. 8. 2018. Pohledávka však nebyla ze strany žalovaného řádně a včas uhrazena. Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené Smlouvy vč. příslušenství a všech práv a povinností s pohledávkou spojenými byla ze strany Banky postoupena žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 17. 5. 2021, a to s účinností ke dni 20. 5. 2021. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní písemně vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Tato výzva byla žalovanému odeslána doporučeně dne 30. 7. 2021 Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval. Na výzvu soudu dle § 115a) o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a) o. s. ř. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a) o. s. ř. bez jednání.

3. Soud učinil ve věci jednotlivá skutková zjištění, ze kterých pak učinil následující závěr o skutkovém stavu: Mezi právním předchůdcem žalobkyně právnická osoba (dříve pod názvem právnická osoba anebo právnická osoba), a žalovaným byla dne 20. 4. 2001 uzavřena Smlouva o anonymizováno, v jejímž rámci si smluvní strany sjednaly vedení běžného účtu pro žalovaného a následně také poskytování kontokorentního úvěru anonymizováno k tomuto běžnému účtu. Nedílnou součástí této Smlouvy jsou Dispozice ke kontokorentnímu úvěru, Všeobecné obchodní podmínky Banky, Úrokový lístek Banky a Sazebník Banky, se kterými se žalovaný dle prohlášení ve Smlouvě seznámil. V souladu se Smlouvou a Dispozicemi byl žalovanému poskytnut úvěrový limit ve výši 15 0000 Kč. Ve Smlouvě a v Dispozicích ke Smlouvě se žalovaný zavázal, že jeho běžný účet bude vykazovat kreditní zůstatek, a to alespoň jedenkrát v průběhu každých 180 dnů čerpání anonymizováno a že bude mít na běžném účtu minimální měsíční kreditní příjem ve výši odpovídající 50 % poskytnutého úvěrového limitu a že nepřekročí výši poskytnutého úvěrového limitu. Dále se žalovaný zavázal neocitnout se v prodlení se splněním jakéhokoliv svého závazku vzniklého ze Smlouvy (Smlouva o anonymizováno, Dispozice, Všeobecné obchodní podmínky Banky). Žalovaný porušil závazky ze Smlouvy zejména tím, že překročil povolený úvěrový limit, čímž vznikl nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu. Banka proto využila svého práva ze Smlouvy a Podmínek a zrušila žalovanému poskytování kontokorentního úvěru anonymizováno a debetní zůstatek z běžného účtu ve výši 17 547,02 Kč převedla dne 13. 8. 2018 na nově otevřený úvěrový účet č. bankovní účet O převedení debetního zůstatku na zvláštní úvěrový účet Banka žalovaného písemně informovala a žádala jeho okamžité splacení do 17. 8. 2018. Pohledávka však nebyla ze strany žalovaného řádně a včas uhrazena. Dlužná částka se proto dále úročila úrokem s úrokovou sazbou pro nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu 19,90 % ročně dle úrokového lístku Banky platného ke dni zesplatnění (Smlouva o anonymizováno, Dispozice, Všeobecné obchodní podmínky Banky, Oznámení o převodu dluhu na úvěrový účet, Úrokový lístek Banky, Sazebník banky, Výpis z úvěrového účtu). Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené Smlouvy vč. příslušenství a všech práv a povinností s pohledávkou spojenými byla ze strany Banky postoupena žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 17. 5. 2021, a to s účinností ke dni 20. 5. 2021. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem zaslaným doporučeně dne 15. 6. 2021. Žalovaný byl současně vyzván k její úhradě žalobci jako novému věřiteli. Dlužná částka na úvěrovém účtu byla ke dni postoupení vyčíslena na 19 919,50 Kč (Smlouva o postoupení pohledávek, Příloha číslo Smlouvy o postoupení pohledávek – Seznam pohledávek, Potvrzení o zaplacení úplaty, Oznámení o postoupení pohledávky žalovanému vč. dokladu o odeslání). Za období od postoupení pohledávky nebylo na pohledávku žalobkyně uhrazeno ničeho. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení: dlužné jistiny úvěru ve výši 17 547,02 Kč, poplatků a smluvní pokuty ve výši 462,95 Kč, kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 1 909,53 Kč, úroků z úvěru ve výši 19,9 % p.a. z dlužné jistiny úvěru ve výši 17 547,02 Kč od 18. 8. 2018 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 9 % p.a. z dlužné částky ve výši 18 009,97 Kč, sestávající se z dlužné jistiny úvěru ve výši 17 547,02 Kč, poplatků a smluvní pokuty ve výši 462,95 Kč, od 21. 5. 2021 do zaplacení. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní písemně vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Tato výzva byla žalovanému odeslána doporučeně dne 30. 7. 2021 Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena (Předžalobní výzva se základním skutkovým a právním rozborem vč. dokladu o odeslání).

4. Soud v projednávaném případě postupoval v souladu s ustanovením § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, jehož účinnost nastala ke dni 1. 1. 2014, dle kterého, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

5. Podle ustanovení § 261 odst. 3 písm. d) zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, účinného do 31. 12. 2013 (dále také jen„ obchodní zákoník“), se třetí částí tohoto zákona řídí bez ohledu na povahu účastníků závazkové vztahy ze smlouvy o prodeji podniku nebo jeho částí (§ 476), smlouvy o nájmu podniku (§ 488b), zástavní právo k obchodnímu podílu (§ 117a), smlouvy o úvěru (§ 497), smlouvy o kontrolní činnosti (§ 591), smlouvy zasílatelské (§ 601), smlouvy o provozu dopravního prostředku (§ 638), smlouvy o tichém společenství (§ 673), smlouvy o otevření akreditivu (§ 682), smlouvy o inkasu (§ 692), smlouvy o bankovním uložení věci (§ 700), smlouvy o běžném účtu (§ 708) a smlouvy o vkladovém účtu (§ 716).

6. Podle ustanovení § 497 obchodního zákoníku, se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle ustanovení § 365 obchodního zákoníku, dlužník je v prodlení, jestliže nesplní řádně a včas svůj závazek až do doby poskytnutí řádného plnění nebo do doby, kdy závazek zanikne jiným způsobem. Dlužník však není v prodlení, pokud nemůže splnit svůj závazek v důsledku prodlení věřitelů.

8. Podle ustanovení § 369 odst. 1 obchodního zákoníku, je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského.

9. Podle ustanovení § 524 odst. 1 a 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená.

10. Právní hodnocení věci: Soud zhodnotil všechny provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná. Co do aktivní věcné legitimace žalobkyně, pak tuto soud v daném případě má za osvědčenou na základě oznámení o postoupení pohledávky ze dne 15. 6. 2021 (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. 31 Cdo 1328/2007). S ohledem na ustanovení § 261 odst. 3 písm. d) obchodního zákoníku soud dovozuje obchodněprávní charakter smluvního vztahu účastníků, když se dle právní teorie jedná o tzv.„ absolutní obchod“. Soud dovozuje, že jednáním právního předchůdce žalobkyně a žalovaného došlo ve smyslu ustanovení § 497 obchodního zákoníku k platnému uzavření úvěrové smlouvy, na základě které se právní předchůdce žalobkyně zavázal žalovanému poskytnut úvěr, a žalovaný se zavázal čerpaný úvěr splácet v pravidelných měsících splátkách. Soud přezkoumal v návaznosti na tvrzení žalobkyně co do průběhu splácení úvěru výši žalobního nároku, a to s ohledem na již provedené úhrady a smluvní ujednání, když dospěl po propočtu k závěru, že žalobní nárok ve výši, jež byl žalobou uplatněn, je oprávněný. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení závazku žalovaného (pohledávky žalobkyně) z úvěru, měla žalobkyně jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení pouze o tom, že se žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru a že na základě této smlouvy dlužníku byly poskytnuty finanční prostředky a že dlužník (žalovaný) dluh řádně nehradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobkyni břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalované jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky (srov. rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, ze dne 4. 6. 2010, č.j. 75 Co 75/2010-83, popř. komentář Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. 7. vydání. Praha: C.H.Beck, 2006, str. 569). Žalobkyně v tomto směru svá tvrzení ohledně poskytnutí úvěru v jí tvrzené výši prokázala, ostatně žalovaný v tomto směru skutková tvrzení žalobkyně nerozporoval. Bylo proto dále na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že svůj závazek vůči právnímu předchůdci žalobkyně splnil nebo tento zanikl jinak. Žalovaný však zůstal během soudního řízení procesně zcela pasivní, k žalobě se nevyjádřil, ani tvrzení žalobkyně nijak nerozporoval. Proto soud uložil žalovanému žalobní pohledávku specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku splnit, a to včetně sjednaného úroku z úvěru a zákonného úroku z prodlení z neuhrazené dlužné částky, jehož výši a počátek splatnosti s ohledem na skutkové okolnosti sporu shledává souladné se zákonem a tomuto neodporující. Lhůta plnění byla určena jakožto obecná třídenní, a to v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.

11. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř. právnímu zástupci žalobkyně dle § 149 odst. 1 o.s.ř. Náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, sazbu mimosmluvní odměny za zastupování advokátem ve výši 900 Kč za 3 úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění před podáním žaloby, podání žaloby) dle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění (dále jen„ vyhl.“), 3x režijní paušál po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl., když v daném případě se jedná o opakované podání ve skutkově i právně obdobných věcech. Vzhledem k tomu, že právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, vzniklo mu dle § 137 odst. 3 o.s.ř. právo na zaplacení daně z přidané hodnoty. Žalobkyni byla tedy přiznána i daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny a náhrad, což činí 252 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočce v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Olomouci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.