Okresní soud v Olomouci · Rozsudek

18 C 356/2020

č. j. 18 C 356/2020-70

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2020-12-16 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSOL:2020:18.C.356.2020.1

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Olomouci rozhodl ve prospěch žalobkyně o zaplacení částky 10 990,71 Kč s úroky a náklady řízení. Soud uznal platnost smlouvy o kontokorentním úvěru a výslednou pohledávku jako oprávněnou. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a nerozporovala skutková tvrzení žalobkyně. Rozsudek byl vydán bez jednání na základě § 115a) o. s. ř. a soudních důkazů.

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Grünwaldovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 10 990,71 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 10 990,71 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 78,75 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 253,61 Kč, s úrokem ve výši 18,9 % ročně z částky 10 990,71 Kč od datum do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 10 990,71 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne datum se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 10 990,71 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně žalobní návrh odůvodnila tím, že dne datum žalobkyně se žalovanou uzavřela smlouvu o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu číslo účtu přičemž účelem smlouvy bylo poskytnutí kontokorentního úvěru k účtu žalované. Žalované byl poskytnut kontokorentní úvěr až do výše 5 000 Kč. Mezi žalobkyní a žalovanou bylo dohodnuto placení ročního úroku z kontokorentního úvěru žalovanou ve výši stanovené sazebníkem žalobkyně platným ke dni započetí čerpání kontokorentního úvěru. Úrokové sazby byla žalobkyně oprávněna v souladu se smlouvou o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu měnit. Žalovaná byla oprávněna čerpat kontokorentní úvěr průběžně a zavázala se nepřekročit jeho stanovenou výši a dluh z kontokorentního úvěru splatit nejpozději do jednoho roku od jeho prvního čerpání. V případě porušení smluvních podmínek byla žalobkyně oprávněna účtovat sankční úrok platný ke dni porušení smluvních podmínek stanovený žalobkyní. Ke dni uzavření smlouvy o kontokorentním úvěru byla úroková sazba ve výši 18,9 % p.a. Ke dni žaloby je úrok ve výši 18,9 % p.a. Žalovaná se zavázala nepřekročit povolenou výši kontokorentu. Žalovaná nezaplatila poskytnutý úvěr ve lhůtě a překročila jeho povolenou výši. K částkám výběrů byly připsány ceny za služby v souladu se smlouvou o poskytnutí kontokorentního úvěru. Dne datum prohlásila žalobkyně v souladu se smluvním ujednáním kontokorentní úvěr za splatný a dlužnou částku žalobkyně převedla na evidenční účet číslo účtu. Pohledávka ke dni splatnosti ve výši 11 328,72 Kč činila: vyčerpaná jistina ve výši 10 990,71 Kč, smluvní úroky ve výši 78,75 Kč. Žalobkyně zaslala žalované dne datum předžalobní výzvu, na kterou žalovaná nereagovala.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval. Na výzvu soudu dle § 115a) o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a) o. s. ř. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a) o. s. ř. bez jednání.

3. K jednání nařízenému na den datum se nedostavil žalovaný ani žalobkyně, soud tedy ve smyslu ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

4. Soud učinil následující skutková zjištění: - ze smlouvy o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu, vč. všeobecných obchodních podmínek žalobkyně, a sazebníku, soud zjistil, že žalobkyně jako věřitel a žalovaná jako dlužník uzavřely dne datum smlouvu o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované kontokorentní úvěr až do výše 5 000 Kč. Žalovaná se zavázala splatit poskytnutý úvěr s úrokem z úvěru a dalšími cenami. Ke dni uzavření smlouvy činil úrok 18,9 % p. a., v případě změny úrokové sazby se žalovaná zavázala platit žalobkyni úrok v nově stanovené výši ode dne účinnosti této změny. Žalovaná se dále zavázala platit žalobkyni vyúčtované poplatky, tj. ceny spojené s vedením kontokorentu stanovené v Sazebníku žalobkyně Žalovaná se zavázala nepřekročit povolenou výši kontokorentu; - z podkladů pro soudní jednání, že k datu datum činil dluh žalované částku 12 531,98 Kč, z toho 10 990,71 Kč činila jistina; - z poslední výzvy před podáním žaloby ze dne datum, že žalobkyně vyzvala žalovanou k uhrazení částky 11 328,72 Kč; - z předžalobní výzvy a z poštovního podacího archu, že právní zástupce žalobkyně zaslal žalované předžalobní výzvu ze dne datum, předžalobní výzva byla žalované odeslána dne datum.

5. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Předmětem podnikání žalobkyně je mimo jiné poskytování úvěrů. dne datum žalobkyně se žalovanou uzavřela smlouvu o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu číslo účtu přičemž účelem smlouvy bylo poskytnutí kontokorentního úvěru k účtu žalované. Žalované byl poskytnut kontokorentní úvěr až do výše 5 000 Kč. Mezi žalobkyní a žalovanou bylo dohodnuto placení ročního úroku z kontokorentního úvěru žalovanou ve výši stanovené sazebníkem žalobkyně platným ke dni započetí čerpání kontokorentního úvěru. Úrokové sazby byla žalobkyně oprávněna v souladu se smlouvou o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu měnit. Žalovaná byla oprávněna čerpat kontokorentní úvěr průběžně a zavázala se nepřekročit jeho stanovenou výši a dluh z kontokorentního úvěru splatit nejpozději do jednoho roku od jeho prvního čerpání. V případě porušení smluvních podmínek byla žalobkyně oprávněna účtovat sankční úrok platný ke dni porušení smluvních podmínek stanovený žalobkyní. Ke dni uzavření smlouvy o kontokorentním úvěru byla úroková sazba ve výši 18,9 % p.a. Ke dni žaloby je úrok ve výši 18,9 % p.a. Žalovaná se zavázala nepřekročit povolenou výši kontokorentu. Žalovaná nezaplatila poskytnutý úvěr ve lhůtě a překročila jeho povolenou výši. K částkám výběrů byly připsány ceny za služby v souladu se smlouvou o poskytnutí kontokorentního úvěru. Dne datum prohlásila žalobkyně v souladu se smluvním ujednáním kontokorentní úvěr za splatný a dlužnou částku žalobkyně převedla na evidenční účet číslo účtu. Pohledávka ke dni splatnosti ve výši 11 328,72 Kč činila: vyčerpaná jistina ve výši 10 990,71 Kč, smluvní úroky ve výši 78,75 Kč. Žalobkyně zaslala žalované dne datum předžalobní výzvu, na kterou žalovaná nereagovala.

6. Soud v projednávaném případě postupoval v souladu s ustanovením § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, jehož účinnost nastala ke dni 1. 1. 2014, dle kterého, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

7. Podle ustanovení § 261 odst. 3 písm. d) zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, účinného do 31. 12. 2013 (dále také jen„ obchodní zákoník“), se třetí částí tohoto zákona řídí bez ohledu na povahu účastníků závazkové vztahy ze smlouvy o prodeji podniku nebo jeho částí (§ 476), smlouvy o nájmu podniku (§ 488b), zástavní právo k obchodnímu podílu (§ 117a), smlouvy o úvěru (§ 497), smlouvy o kontrolní činnosti (§ 591), smlouvy zasílatelské (§ 601), smlouvy o provozu dopravního prostředku (§ 638), smlouvy o tichém společenství (§ 673), smlouvy o otevření akreditivu (§ 682), smlouvy o inkasu (§ 692), smlouvy o bankovním uložení věci (§ 700), smlouvy o běžném účtu (§ 708) a smlouvy o vkladovém účtu (§ 716).

8. Podle ustanovení § 497 obchodního zákoníku, se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle ustanovení § 365 obchodního zákoníku, dlužník je v prodlení, jestliže nesplní řádně a včas svůj závazek až do doby poskytnutí řádného plnění nebo do doby, kdy závazek zanikne jiným způsobem. Dlužník však není v prodlení, pokud nemůže splnit svůj závazek v důsledku prodlení věřitelů.

10. Podle ustanovení § 369 odst. 1 obchodního zákoníku, je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského.

11. Podle ustanovení § 524 odst. 1 a 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená.

12. Právní hodnocení věci: Soud zhodnotil všechny provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná. S ohledem na ustanovení § 261 odst. 3 písm. d) obchodního zákoníku soud dovozuje obchodněprávní charakter smluvního vztahu účastníků, když se dle právní teorie jedná o tzv.„ absolutní obchod“. Soud dovozuje, že jednáním žalobkyně a žalované došlo ve smyslu ustanovení § 497 obchodního zákoníku k platnému uzavření úvěrové smlouvy, na základě které se právní předchůdce žalobkyně zavázal žalované poskytnut úvěr do výše 5 000 Kč, a žalovaná se zavázala čerpaný úvěr splácet v pravidelných měsících splátkách. Soud přezkoumal v návaznosti na tvrzení žalobkyně co do průběhu splácení úvěru výši žalobního nároku, a to s ohledem na již provedené úhrady a smluvní ujednání, když dospěl po propočtu k závěru, že žalobní nárok ve výši, jež byl žalobou uplatněn, je oprávněný. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení závazku žalované (pohledávky žalobkyně) z úvěru, měla žalobkyně jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení pouze o tom, že se žalovanou jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru a že na základě této smlouvy dlužníku byly poskytnuty finanční prostředky a že dlužník (žalovaná) dluh řádně nehradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobkyni břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalované jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky (srov. rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, ze dne 4. 6. 2010, č.j. 75 Co 75/2010-83, popř. komentář Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. 7. vydání. Praha: C.H.Beck, 2006, str. 569). Žalobkyně v tomto směru svá tvrzení ohledně poskytnutí úvěru v jí tvrzené výši prokázala, ostatně žalovaná v tomto směru skutková tvrzení žalobkyně nerozporovala. Bylo proto dále na žalované, aby tvrdila a prokázala, že svůj závazek vůči žalobkyni splnila nebo tento zanikl jinak. Žalovaná však zůstala během soudního řízení procesně zcela pasivní, k žalobě se nevyjádřila, ani tvrzení žalobkyně nijak nerozporovala. Proto soud uložil žalované žalobní pohledávku specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku splnit, a to včetně sjednaného úroku z úvěru a zákonného úroku z prodlení z neuhrazené dlužné částky, jehož výši a počátek splatnosti s ohledem na skutkové okolnosti sporu shledává souladné se zákonem a tomuto neodporující. Lhůta plnění byla určena jakožto obecná třídenní, a to v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.

13. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř. právnímu zástupci žalobkyně dle § 149 odst. 1 o.s.ř. Náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, sazbu mimosmluvní odměny za zastupování advokátem ve výši 900 Kč za 3 úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění před podáním žaloby, podání žaloby) dle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění (dále jen„ vyhl.“), 3x režijní paušál po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl., když v daném případě se jedná o opakované podání ve skutkově i právně obdobných věcech. Vzhledem k tomu, že právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, vzniklo mu dle § 137 odst. 3 o.s.ř. právo na zaplacení daně z přidané hodnoty. Žalobkyni byla tedy přiznána i daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny a náhrad, což činí 252 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočce v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Olomouci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.