Okresní soud v Olomouci · Rozsudek

18 C 357/2022

č. j. 18 C 357/2022-43

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2023-01-06 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSOL:2023:18.C.357.2022.1

Citované zákony (18)

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Grünwaldovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 32 591,48 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 26 971,48 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 174,05 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 6 717,31 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 15 674,31 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 15 674,31 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení, částku ve výši 5 620 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 757,99 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 491,38 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 743,18 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení a s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 3 743,18 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 3 482 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 23. 8. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení částky 32 591,48 Kč s příslušenstvím z titulu Smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 21. 6. 2019, na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO], žalovanému peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba], [IČO], postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 28. 1. 2022. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem odeslaným doporučeně. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval. Na výzvu soudu dle § 115a) o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a) o. s. ř. již v podané žalobě. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a) o. s. ř. bez jednání.

3. Soud učinil ve věci jednotlivá skutková zjištění, ze kterých učinil následující závěr o skutkovém stavu: Mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], a žalovaným došlo dne 21. 6. 2019 k uzavření Smlouvy o zápůjčce [číslo]. Právní předchůdce žalobkyně, jako poskytovatel zápůjčky, posoudil před jejím poskytnutím s odbornou péčí schopnost žalovaného požadovanou zápůjčku splácet. Zejména provedl vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné Smlouvy o zápůjčce [číslo]. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného a byly ověřeny doklady uvedenými v části zákaznické karty nazvané„ Ověřené dokumenty“, mezi které patří zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední 3 měsíce předcházející žádosti o poskytnutí zápůjčky a nájemní/podnájemní smlouva. Tato skutečnost je potvrzena i v samotné předmětné Smlouvě, ve které je přímo nad podpisem žalovaného mj. uvedeno, že zákazník potvrzuje, že mu bylo poskytnuto náležité vysvětlení, tak aby byl schopen posoudit, zda navrhovaná smlouva odpovídá jeho potřebám a finanční situaci, přičemž náležitým vysvětlením se rozumí především vysvětlení předsmluvních informací včetně důsledků prodlení a základních informací o jednotlivých nabízených produktech a jejich dopadech na zákazníka. Dále je zde uvedeno, že zákazník rovněž potvrzuje, že [právnická osoba] před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácet zápůjčku, a to na základě dostatečných informací získaných také od zákazníka a tyto jsou obsahem zákaznické karty. Žalovaný při posouzení úvěruschopnosti uvedl v zákaznické kartě, že je svobodný, žije v nájmu, má střední odborné vzdělání, nemá vyživovací povinnost k dětem, má pravidelný měsíční příjem ve výši 24 247 Kč a odhadované měsíční výdaje ve výši 10 500 Kč. Právní předchůdce žalobkyně prověřil schopnost žalovaného úvěr splácet na základě předložených výplatních pásek. V důsledku takto učiněného posouzení schopnosti žalovaného splácet zápůjčku, byla teprve s žalovaným uzavřena Smlouva (Smlouva o zápůjčce, Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce - otištěné na zadní straně Smlouvy o zápůjčce, [anonymizována dvě slova] ze dne 21. 6. 2019). Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši 21 542 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 4 472 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně sjednanou na straně 1 Smlouvy o zápůjčce, odměny za zpracování a doručení ve výši 9 700 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 7 370 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaný ve Smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 776 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 14. 8. 2020 (Smlouva o zápůjčce, Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce - otištěné na zadní straně Smlouvy o zápůjčce). Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne 23. 1. 2020. Ke dni 29. 7. 2020 provedl právní předchůdce žalobkyně vyčíslení a dlužná jistina činila částku 15 674,31 Kč a dlužný poplatek částku 11 297,17 Kč. Po tomto datu do data podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku ničeho uhrazeno. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 15 674,31 Kč dále úrokem ve výši 29 % ročně, a to od 15. 8. 2020, tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky zápůjčky, do zaplacení. Žalovaný od uzavření Smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částku 19 300 Kč (Smlouva o zápůjčce, Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce - otištěné na zadní straně Smlouvy o zápůjčce, Tabulka umoření).

4. Mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], a žalovaným došlo dne 8. 3. 2019 k uzavření Smlouvy o zápůjčce [číslo]. Právní předchůdce žalobkyně, jako poskytovatel zápůjčky, posoudil před jejím poskytnutím s odbornou péčí schopnost žalovaného požadovanou zápůjčku splácet. Zejména provedl vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné Smlouvy o zápůjčce [číslo]. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného a byly ověřeny doklady uvedenými v části zákaznické karty nazvané„ Ověřené dokumenty“, mezi které patří zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední 3 měsíce předcházející žádosti o poskytnutí zápůjčky a nájemní/podnájemní smlouva. Tato skutečnost je potvrzena i v samotné předmětné Smlouvě, ve které je přímo nad podpisem žalovaného mj. uvedeno, že zákazník potvrzuje, že mu bylo poskytnuto náležité vysvětlení, tak aby byl schopen posoudit, zda navrhovaná smlouva odpovídá jeho potřebám a finanční situaci, přičemž náležitým vysvětlením se rozumí především vysvětlení předsmluvních informací včetně důsledků prodlení a základních informací o jednotlivých nabízených produktech a jejich dopadech na zákazníka. Dále je zde uvedeno, že zákazník rovněž potvrzuje, že [právnická osoba] před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácet zápůjčku, a to na základě dostatečných informací získaných také od zákazníka a tyto jsou obsahem zákaznické karty. Žalovaný při posouzení úvěruschopnosti uvedl v zákaznické kartě, že je svobodný, žije v nájmu, má střední odborné vzdělání, nemá vyživovací povinnost k dětem, má pravidelný měsíční příjem ve výši 24 247 Kč a odhadované měsíční výdaje ve výši 10 500 Kč. Právní předchůdce žalobkyně prověřil schopnost žalovaného úvěr splácet na základě předložených výplatních pásek. V důsledku takto učiněného posouzení schopnosti žalovaného splácet zápůjčku, byla teprve s žalovaným uzavřena Smlouva (Smlouva o zápůjčce, Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce - otištěné na zadní straně Smlouvy o zápůjčce, [anonymizována dvě slova] ze dne 8. 3. 2019). Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši 14 220 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 2 662 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně sjednanou na straně 1 Smlouvy o zápůjčce, odměny za zpracování a doručení ve výši 6 866 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 4 692 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaný ve Smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 45 týdenních splátkách po 761 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 17. 1. 2020 (Smlouva o zápůjčce, Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce - otištěné na zadní straně Smlouvy o zápůjčce). Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne 23. 1. 2020. Ke dni 29. 7. 2020 provedl právní předchůdce žalobkyně vyčíslení a dlužná jistina činila částku 3 743,18 Kč a dlužný poplatek částku 1 876,82 Kč. Po tomto datu do data podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku ničeho uhrazeno. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 3 743,18 Kč dále úrokem ve výši 29 % ročně, a to od 18. 1. 2020, tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky zápůjčky, do zaplacení. Žalovaný od uzavření Smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částku 28 600 Kč (Smlouva o zápůjčce, Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce - otištěné na zadní straně Smlouvy o zápůjčce, Tabulka umoření).

5. Pohledávky vyplývající z výše uvedených Smluv, včetně příslušenství, se všemi právy s nimi spojenými, byly ze strany společnosti [právnická osoba] postoupeny na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 28. 1. 2022. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně (Smlouva o postoupení pohledávek, Příloha [číslo] Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 – strana [číslo] ze Seznamu postoupených pohledávek, Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 28. 1. 2022 vč. dokladu o odeslání). Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní písemně vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou k plnění odeslanou doporučeně dne 3. 8. 2022. Žalovaný však ani přes tuto skutečnost neuhradil ničeho (Předžalobní výzva se základním skutkovým a právním rozborem ze dne 3. 8. 2022 + doklad o odeslání ze dne 3. 8. 2022).

6. Podle ust. § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

7. Podle ust. § 2391 občanského zákoníku, má-li se peněžitá zápůjčka vrátit v jiné měně, než v jaké byla dána, splatí vydlužitel zápůjčku tak, aby se to, co se vrací, hodnotou rovnalo tomu, co bylo dáno. Zápůjčka se splácí v měně místa splnění. Při nepeněžité zápůjčce se vrací věc stejného druhu, jaká byla zápůjčkou dána. Nezáleží na tom, zda její cena mezi tím stoupla nebo klesla.

8. Podle ust. § 2392 občanského zákoníku, při peněžité zápůjčce lze sjednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. Při nepeněžité zápůjčce lze ujednat místo úroků plnění přiměřeného většího množství nebo věci lepší jakosti, ale téhož druhu.

9. Podle ust. § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

10. Podle ust. § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

11. Podle ust. § 1879 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi)

12. Podle ust. § 1880 odst. 1, 2 občanského zákoníku, postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

13. Podle ust. § 1881 odst. 1 občanského zákoníku, postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka nevylučuje.

14. Podle ust. § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně nesplní je v prodlení.

15. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

16. Podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

17. Žalobkyni se v řízení podařilo prokázat, že před uzavřením smlouvy o zápůjčce provedla řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Dle aktuální judikatury Ústavního soudu ČR by měly obecné soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven či nikoliv. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy dle Ústavního soudu ČR třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, dostupný na www.usoud.cz). Z výše uvedených závěrů Ústavního soudu ČR tedy vyplývá, že pokud řádné nezkoumání úvěruschopnosti dlužníka při uzavření úvěrové smlouvy může vést k posouzení úvěrové smlouvy jako rozporné s dobrými mravy dle ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku, je soud povinen se otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti zabývat i bez námitky žalované strany, neboť zjevný rozpor s dobrými mravy zakládá dle ustanovení § 588 občanského zákoníku absolutní neplatnost takového právního jednání, ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. V tomto konkrétním případě žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného řádně a na základě dostatečných podkladů. V tomto ohledu je na místě dále odkázat i na rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. 7. 2020 pod č. j. 5 Co 231/2020-97, kde odvolací soud ve věci posouzení úvěruschopnosti uzavřel, že:„ …Stačilo přitom, že listiny, z nichž poskytovatel zápůjčky vycházel, měl tyto jakožto věřitel k dispozici ke dni sepsání smlouvy o zápůjčce, přičemž jejich poskytnutí potvrdil i sám žalovaný svým podpisem na zákaznické kartě. Takže ani odvolací soud nemá důvodu o doložení těchto listin tehdejšímu věřiteli pochybovat, přičemž toto z hlediska § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. postačuje.“ 18. Soud zhodnotil všechny provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná. Co do aktivní věcné legitimace žalobkyně, pak tuto soud v daném případě má za osvědčenou na základě oznámení o postoupení pohledávky ze dne 28. 1. 2022 (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. 31 Cdo 1328/2007). Soud dospěl k závěru, že jednáním právního předchůdce žalobkyně a žalovaného došlo k platnému uzavření smlouvy o zápůjčce dle ust. § 2390 občanského zákoníku, neboť právní předchůdce žalobkyně převzal závazek poskytnout žalovanému finanční prostředky v určité výši (věc), což poté splnil, a žalovaný se zavázal tyto peněžní prostředky vrátit. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení závazku žalovaného z peněžité zápůjčky, měla žalobkyně jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že s žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o zápůjčce, že na základě této smlouvy byly dlužníku finanční prostředky poskytnuty a že dlužník (žalovaný) peněžní prostředky řádně nevrátil. Tuto povinnost žalobkyně splnila, když prokázala, že poskytla žalovanému částku 20 000 Kč a 25 000 Kč, kterou žalovaný řádně nesplácel. Bylo tedy pouze na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že žalobkyni na pohledávku z předmětné smlouvy o zápůjčce, byť částečně, plnil, resp. že tento jeho dluh zanikl jinak. Žalovaný však zůstal v tomto směru nečinný. Nárok žalobkyně na zaplacení žalobou požadované částky včetně příslušenství tak soud shledal důvodným. Lhůtu k plnění stanovil soud 3 dny od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

19. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, náhradu nákladů řízení ve výši 3 482 Kč ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř. právnímu zástupci žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek ve výši 1 304 Kč, sazbu mimosmluvní odměny za zastupování advokátem ve výši 1 500 Kč za 3 úkony právní služby po 500 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění před podáním žaloby, podání žaloby) dle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění (dále jen„ vyhl.“), 3x režijní paušál po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl., když v daném případě se jedná o opakované podání ve skutkově i právně obdobných věcech. Vzhledem k tomu, že právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, vzniklo mu dle § 137 odst. 3 o. s. ř. právo na zaplacení daně z přidané hodnoty. Žalobkyni byla tedy přiznána i daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny a náhrad.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.