18 C 65/2022

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Grünwaldovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 8 970 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 8 970 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 000 Kč od 13. 1. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 10. 10. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 8 970 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru ze dne 29. 12. 2020 [číslo] uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou elektronickými prostředky komunikace na dálku. Žalobkyně uvedla, že na základě uvedené smlouvy poskytla žalovanému částku 6 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit nejpozději do 12. 1. 2021 spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 344 Kč. Žalovaný dlužnou částku ve lhůtě splatnosti žalobkyni neuhradil, proto se žalobkyně domáhá svého nároku soudní cestou spolu se zákonným úrokem z prodlení.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval. Na výzvu soudu dle § 115a) o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a) o. s. ř. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a) o. s. ř. bez jednání.

3. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o.s.ř.), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř.

4. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Dne 29. 12. 2020 uzavřeli žalobkyně a žalovaný smlouvu nazvanou„ smlouva o úvěru [číslo]“ elektronickými prostředky komunikace na dálku tak, že žalovaný se dne 29. 12. 2020 zaregistroval na internetových stránkách žalobkyně, kde uvedla relevantní údaje včetně čísla účtu pro poukázání úvěru. Registrace byla žalobkyní potvrzena e-mailovou zprávou a SMS zprávou ze dne 29. 12. 2021. Na základě registrace byl žalovanému vytvořen zákaznický účet, prostřednictvím kterého požádal žalovaný žalobkyni o úvěr ve výši 6 000 Kč s poplatkem ve výši 1 344 Kč. Částka ve výši 6 000 Kč byla dne 29. 12. 2020 poukázána na účet žalovaného č. [bankovní účet]. Žalovaný dlužnou částku ve lhůtě splatnosti neuhradil. Přípisem ze dne 24. 9. 2021 vyzvala žalobkyně prostřednictvím svého zástupce žalovaného k úhradě dluhu z titulu předmětné smlouvy o úvěru s tím, že v opačném případě uplatní nárok u soudu.

5. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle ustanovení § 2396 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.

7. Podle ustanovení § 2397 o. z., úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá.

8. Podle ustanovení § 2398 odst. 1, 2 o. z., úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.

9. Podle ustanovení § 2399 odst. 1, 2 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

10. Dle ust. § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

11. Dle ust. § 1970 o. z., který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

13. Právní hodnocení věci: Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav aplikoval citované právní normy a dovodil, že jednáním účastníků došlo k uzavření platné smlouvy o úvěru ve smyslu výše citovaného ustanovení § 2395 občanského zákoníku, když žalobkyně plnila svou povinnost ze zmíněné smlouvy poskytnutím peněžních prostředků a žalovanému tak vznikla synallagmatická povinnost tyto finanční prostředky žalobkyni vrátit a zaplatit sjednaný poplatek za poskytnutí úvěru. Vzhledem k prodlení žalovaného úvěrový věřitel přistoupil ke kapitalizaci (zesplatnění) úvěru a žalovaný byl povinen uhradit jednorázově úvěrovému věřiteli celý poskytnutý úvěr spolu s dohodnutým poplatkem. Soud přezkoumal v návaznosti na tvrzení žalobkyně učiněná v průběhu řízení co do průběhu splácení úvěru a s ohledem na nastavení povinnosti plnění žalovanou výši žalobního nároku, když dospěl po matematickém propočtu k závěru, že žalobní nárok ve výši, jež byl žalobou uplatněn, je oprávněný. V daném řízení bylo na žalovaném, aby soudu tvrdil a případně označil důkazy k prokázání skutečnosti, že úvěrovému věřiteli na čerpaný úvěr další (vyšší) částky, než bylo skutkově tvrzeno žalobkyní, uhradil. Žalovaný takto nepostupoval. Nárok žalobkyně na úhradu úvěrové jistiny soud shledává důvodným, proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a zavázal žalovaného k úhradě žalobní pohledávky v rozsahu požadovaném žalobkyní, a to včetně úroku z prodlení, jehož výši a počátek splatnosti s ohledem na skutkové okolnosti sporu shledává souladné se zákonem a tomuto neodporující. Lhůta plnění byla určena jakožto obecná třídenní, a to v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve smyslu ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalobkyně byla ve věci zcela procesně úspěšná a přísluší jí tak právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 489 Kč. Náhrada nákladů řízení představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a dále odměnu za právní zastoupení ve výši 600 Kč dle § 14b odst. 1 písm. c) bod. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění (dále jen„ vyhl.“), a to za 3 úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a návrh na zahájení řízení a), jakož i za tři režijní paušály po 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhl., tedy v celkové výši 300 Kč, když v daném případě se jedná o opakované podání ve skutkově i právně obdobných věcech a dále 21% DPH z odměny za právní zastoupení a režijních paušálů ve výši 189 Kč, a to vše v obecné třídenní pariční lhůtě dle § 160 odst. 1 o.s.ř. k rukám právního zástupce žalobkyně v souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.