18 C 66/2025

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Grünwaldovou ve věci žalobkyní: a) Jméno žalobkyně A , narozená Datum narození žalobkyně A bytem Adresa žalobkyně A b) Jméno žalobkyně B , narozená Datum narození žalobkyně A bytem Adresa žalobkyně B obě zastoupeny advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o 25 250 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba žalobkyň a) a b), aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyním a) a b) k rukám společným a nerozdílným částku 25 250 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 25 250 Kč od , datum, do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně a) a b) jsou povinny zaplatit žalované společně a nerozdílně na náhradě nákladů řízení částku 20 467,17 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované.

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne , datum, , doplněnou podáním ze dne , datum, se žalobkyně domáhaly proti žalované zaplacení částky 25 250 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že se domáhají vůči žalované zaplacení pokuty za období od , datum, do , datum, z důvodu pozdního předložení vyúčtování služeb za rok 2021. Dne , datum, byla mezi panem , tituly před jménem, , jméno FO, , nar. , datum, , zemřelém dne , datum, , a paní , jméno FO, , nar. , datum, , zemřelou , datum, , jako nájemci na straně jedné, a žalovanou jako pronajímatelkou na straně druhé, uzavřena smlouva o nájmu bytu, na jejímž základě nájemci užívali byt ve vlastnictví žalované o velikosti 2+1, který se nachází v prvním podlaží budovy , adresa, , č.p. 799, byt. dům, stojící na pozemku parc. č. 1950/1 – zastavěná plocha a nádvoří (dále jen „byt“) v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , jak je zapsáno u , právnická osoba, pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , na listu vlastnictví č. , hodnota, . Dodatkem ke smlouvě o nájmu ze dne , datum, se smluvní strany dohodly, že se prodlužuje doba nájmu na dobu neurčitou. Smluvní strany se ve čl. III. smlouvy o nájmu dohodly, že nájemné za byt činí 6 000 Kč měsíčně a zálohy na úhrady za elektrickou energii, dodávky plynu a další služby spojené s užíváním bytu činí 2 360 Kč měsíčně s tím, že skutečnou výši celkových záloh za jednotlivá plnění účtuje pronajímatel vždy jednou ročně zpětně za celý kalendářní rok. Žalobkyně na základě usnesení Okresního soudu v Olomouci ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , a usnesení Okresního soudu v Olomouci ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , vstoupily do práv a povinností nájemců jakožto zákonní dědicové. Na základě výše uvedeného tak na žalobkyně přešly práva a povinnosti i ze smlouvy o nájmu. Dle zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, v platném znění (dále jen „zákon“), má pronajímatel povinnost vyúčtovat řádně služby poskytované spolu s nájmem a toto vyúčtování předat nájemcům. Zákonná úprava vyúčtování je uvedena v ust. § 7 odst. 1 zákona, dle kterého: „Není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období.” Vyúčtování za rok 2021 tak byla žalovaná byla povinna doručit manželům , jméno FO, jako příjemcům služeb nejpozději do , datum, (data 30. 4. až 1. 5. připadala na víkend). Tuto svou zákonnou povinnost však žalovaná nesplnila. Ode dne , datum, tedy byla žalovaná v prodlení s její povinností doručit manželům , jméno FO, jako příjemcům služeb vyúčtování za rok 2021. Vyúčtování za dané období bylo žalobkyním poprvé předloženo až dne , datum, prostřednictvím právního zástupce žalované na základě e-mailové komunikace. Žalovaná je povinna žalobkyním uhradit zákonnou pokutu, jelikož žalovaná byla v prodlení s doručením předmětného vyúčtování za rok 2021. Jelikož mezi smluvními stranami nebyla ve smlouvě o nájmu ujednána výše pokuty za prodlení pronajímatele s doručením vyúčtování, je nutné na daný případ aplikovat výši pokuty v zákonné výši, tj. ve výši 50 Kč za každý započatý den, kdy je pronajímatel v prodlení s dodáním vyúčtování. Žalobkyně se na základě této žaloby domáhají po žalované zaplacení zákonné pokuty pouze za období od , datum, (tj. od smrti paní , jméno FO, ) do , datum, , kdy bylo vyúčtování za rok 2021 poprvé řádně žalobkyním doručeno, tj. 505 dní. Výše zákonné pokuty za toto období tak činí 25 250 Kč (505 x 50). Žalovaná byla dle předžalobní výzvy ze dne , datum, povinna uhradit zákonnou pokutu z důvodu nepředložení vyúčtování za rok 2021 do , datum, . Vzhledem k prodlení žalované s úhradou dluhu vznikl žalobkyním nárok na úhradu běžícího zákonného úroku z prodlení ve výši, která odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů, tedy ve výši 12,75 % ročně, a to ode, kdy se žalovaná dostala do prodlení, tj. ode dne , datum, . Předžalobní výzva byla zasílána prostřednictvím právní zástupkyně žalované, když s touto bylo v dané věci jednáno.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že je nesporné, že mezi ní, jako pronajímatelkou na straně jedné, a panem , tituly před jménem, , jméno FO, a paní , jméno FO, , jako nájemci na straně druhé, byla dne , datum, uzavřena smlouva o nájmu předmětného bytu a dne , datum, byl uzavřen dodatek k této smlouvě o nájmu prodlužující dobu nájmu na dobu neurčitou. Co se týče předmětného vyúčtování, tak žalovaná každoročně ve stanovených termínech předkládala kompletní vyúčtování nákladů na služby a jednotlivých záloh bývalým nájemcům, manželům , jméno FO, . K předávání vyúčtování a následnému finančnímu vyrovnání docházelo vždy osobně v místě jejich bydliště čili na adrese , adresa, . K předání vyúčtování za rok 2021 došlo rovněž v období jara 2022, když přesný termín předání není žalovaná schopna konkrétně určit s ohledem na četnost jejich společných návštěv. Vztahy mezi žalovanou a manželi , jméno FO, byly velmi dobré, když žalovaná manžele , jméno FO, často v jejich domácnosti navštěvovala a považovala je za své dobré přátele. Za celou dobu jejich vzájemného nájemního vztahu nebyl mezi pronajímatelkou a nájemci jediný problém. Žalovaná nikdy v minulosti od manželů , jméno FO, či jejich dcery, žalobkyně , Jméno žalobkyně A, , se kterou byla žalovaná ve své době rovněž v úzkém kontaktu, neobdržela jakoukoli zprávu či námitku, že by s provedeným vyúčtováním nesouhlasili či si stěžovali na jeho nedoložení. , jméno FO, zemřela v listopadu 2022, tedy zhruba půl roku po termínu, kdy mělo být nájemcům vyúčtování za kalendářní rok 2021 předáno. Po celou tuto dobu pronajímatelka jakoukoliv zprávu či urgenci týkající se vyúčtování za rok 2021 od bývalých nájemců ani žádné z jejich dcer neobdržela. Jelikož bylo vyúčtování za rok 2021 bývalým nájemcům, manželům , jméno FO, , řádně předáno, není zde žádný důvod pro to, aby bylo předmětné žalobě vyhověno. Jednání žalobkyň je činěno pouze se záměrem získat po smrti svých rodičů finanční obnos plynoucí z jejich bývalého nájemního vztahu, a to ve formě smluvních pokut za údajně nedodané vyúčtování služeb za rok 2021. Máme za to, že jednání žalobkyň je za těchto okolností výkonem práva v rozporu s dobrými mravy, když tento spor se táhne přibližně dva roky s cílem žalovanou poškodit (věc vedená u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. , spisová značka, ).

3. K tomu žalobkyně uvedly, že žalobkyním bylo prostřednictvím právního zástupce žalované poprvé doručeno vyúčtování služeb za rok 2021 až dne , datum, . Zaslání tohoto vyúčtování předcházela rozsáhlá komunikace mezi právními zástupci obou stran řízení. Ačkoli tato komunikace mezi účastníky (resp. jejich právními zástupci) probíhala po delší dobu, k řádnému zaslání vyúčtování služeb za rok 2021 poprvé došlo až po podání žalobního návrhu ze strany žalobkyň (tj. řízení sp. zn. , spisová značka, ), a to jen pár dnů před konáním nařízeného jednání v dané věci. Je tedy zjevné, že ke splnění povinnosti žalované došlo pouze a jenom v důsledku důvodně podané žaloby, ve které žalobkyně požadovaly vystavení a doručení vyúčtování. Skutečnost, že v minulosti manželé , jméno FO, nedostatky vyúčtování neřešili, na aktuálním nároku žalobkyň ničeho nemění. Tvrdí-li žalovaná, že vyúčtování bylo manželům , jméno FO, předloženo již v období jara 2022, žalobkyně mají za to, že se jedná o zcela účelové tvrzení. Žalobkyně mají pochybnosti také o tvrzení žalované, že tato v minulosti předkládala vyúčtování manželům , jméno FO, každoročně ve stanovených termínech. První z dodaných vyúčtování vykazovalo tak značné nedostatky, že žalobkyně považují za vysoce nepravděpodobné, že v minulosti vyúčtování byla prováděna řádně. Dle názoru žalobkyň na jaře 2022 žádné vyúčtování ve skutečnosti neexistovalo, ale bylo vytvořeno teprve až v návaznosti na žalobu podanou žalobkyněmi. Daný spor vznikl zcela v důsledku chování žalované. Žalobkyně měly zájem po smrti svých rodičů nájemní vztah ukončit a s žalovanou vypořádat případné vzájemné nároky. Měly za to, že se bude jednat o jednoduchou záležitost, která bude rychle uzavřena. Byla to však žalovaná, kdo jim nebyl schopen dodat řádné vyúčtování, a to i přes opakované výzvy žalobkyň. Nadto zcela evidentně lživě uváděla, že vyúčtování bylo již dříve dodáno rodičům žalobkyň., právnická osoba, jednání dne , datum, žalobkyně uvedly, že mají za to, že žalovaná tvořila vyúčtování za rok 2021 až v dubnu 2024, kdy žalobkyním zasílala vyúčtování za rok 2022, a toto použila také pro rok 2021, kdy je to zřejmé zejména u vyúčtovaných plateb za vodu (zálohové platby SVJ), kde zapomněla změnit datum, kdy toto by mělo být za celý rok 2021, ale bylo použito období od ledna do listopadu 2021 tak, jak to bylo v roce 2022, takže nesedí ani rok, ale ani měsíce, když vyúčtování za rok 2022 bylo pouze do listopadu, ale za rok 2021 mělo být celé, je tedy zřejmé, že vyúčtování za rok 2021 bylo děláno ex post právě z vyúčtování za rok 2022., právnická osoba, tomu žalovaná uvedla, že co se týče vyúčtování za rok 2021, tak žalovaná od počátku tvrdí, že toto bylo rodičům žalobkyň řádně předáno v termínu v roce 2022. Vyúčtování zaslané v dubnu 2024 vzniklo tak, že u zdejšího soudu probíhalo soudní řízení o jiném předmětu řízení a v rámci mimosoudního smíru žalovaná na žádost žalobkyň udělala vyúčtování za rok 2021, aby vyhověla návrhu mimosoudního smíru, a to přesto, že vyúčtování za rok 2021 už bylo jednou vyhotoveno jako řádné a také rodičům žalobkyň předáno. Vyúčtování za rok 2021 vyhotovené v roce 2024 tedy nebylo prvním vyúčtováním, ale druhým tak, aby vyhovělo mimosoudnímu smíru. Žalovaná od počátku řízení konstantně tvrdí, že předmětné vyúčtování za rok 2021 manželům , jméno FO, v řádném termínu v roce 2022 předala, a tudíž žalobkyně nemají nárok na zaplacení požadované zákonné pokuty. Od počátku nájmu žalovaná s manželi , jméno FO, nikdy neřešila žádnou stížnost nebo nějaký problém ohledně vyúčtování záloh, které manželé , jméno FO, platili za služby spojené s nájem, nebo ohledně čehokoliv jiného v souvislosti s nájmem. Vyúčtování těchto služeb pak žalovaná vždy manželům , jméno FO, přinesla i s podklady na některou z návštěv, kde jej s nimi následně prošla a vysvětlila jednotlivé položky. Stejným způsobem bylo provedeno a doručeno také vyúčtování záloh za rok 2021, což je v souladu se zákonem č. 67/2013 Sb. ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o vyúčtování“) řádný způsob vyúčtování dle ust. § 7 odst. 1 tohoto zákona. Jak plyne z vyúčtování záloh za rok 2021, které žalovaná v rámci smírného řešení předložila žalobkyním v roce 2024, na zálohách vznikl manželům , jméno FO, nedoplatek ve výši 4 408 Kč. Tento nedoplatek však žalovaná po žalobkyních nepožadovala uhradit, jelikož byl již právě vypořádán s manželi , jméno FO, . Pokud tedy žalobkyně požadují pokutu za nedodání vyúčtování jejich rodičům, ačkoliv samy neví, zda vyúčtování vůbec bylo či nebylo dodáno (jak plyne také z jejich žaloby v rámci řízení sp. zn. , spisová značka, ), lze označit takový požadavek za účelový. Dle žalované jde ze strany žalobkyň také o zneužití právní situace, pokud požadují nárok na plnění v souvislosti s nájemním vztahem, který existoval mezi jejich dnes již zemřelými rodiči a žalovanou.

6. K tomu žalobkyně uvedly, že po uzavření dohody o ukončení nájmu ze dne , datum, bylo v souladu s touto dohodou ze strany žalobkyň požadováno, aby jim žalovaná předala mimořádné vyúčtování služeb za měsíce leden až listopad roku 2022. Ze strany žalované ovšem žalobkyně kompletní vyúčtování služeb neobdržely, kdy v rámci SMS komunikace žalovaná zaslání vyúčtování stále oddalovala. Žalovaná již dříve žalobkyním pouze přeposlala ofocené části vyúčtování elektřiny a plynu vystavených dodavateli těchto energií, na základě kterých měla být nárokována ze strany žalované úhrada nedoplatku za rok 2022. Přeposlání vyúčtování elektřiny a plynu od dodavatelů zcela jistě nemůže nahrazovat vyúčtování dle zákona č. 67/2013 Sb. Následně po SMS urgencích zaslala žalovaná vyúčtování za vodné a stočné, ovšem kompletního vyúčtování služeb se žalobkyně od žalované nedočkaly. I z tohoto jednání žalované žalobkyně dovozují, že řádným vyúčtováním žalovaná nedisponovala, když dodání vyúčtování a podkladů, na základě kterých mělo být vyúčtování sestaveno, neustále protahovala. Až po zaslání předžalobní výzvy k předání vyúčtování za rok 2022 bylo společně s reakcí právního zástupce žalované doručeno žalobkyním vyúčtování za rok 2022. Toto vyúčtování za rok 2022 bylo ovšem ze strany žalobkyň rozporováno, když v rámci vyúčtování byly požadovány duplicitní úhrady služeb, které již byly uhrazeny a dále byly v rámci vyúčtování požadovány platby za dodávky vody i za období, kdy již žalobkyně byt neužívaly. Dále žalobkyně rozporovaly i výši uhrazených záloh. Ze všech těchto skutečností a nesrovnalostí nabyly žalobkyně dojmu, že žalovaná vyúčtování učinila poprvé a vznikla tak pochybnost o tom, zda vůbec bylo ze strany žalované někdy vyhotoveno vyúčtování služeb za rok 2021. S ohledem na následné nedostatky a vady vyúčtování za rok 2022 pojaly žalobkyně podezření, že žalovaná nikdy předtím vyúčtování nezhotovovala a své povinnosti plynoucí ze zákona č. 67/2013 Sb. neplnila.

7. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:- ze smlouvy o nájmu bytu ze dne , datum, a z dodatku ke stávající smlouvě o nájmu bytu ze dne , datum, , že dne , datum, byla mezi panem , tituly před jménem, , jméno FO, a paní , jméno FO, , jako nájemci na straně jedné, a žalovanou jako pronajímatelkou na straně druhé, uzavřena smlouva o nájmu bytu, na jejímž základě nájemci užívali byt ve vlastnictví žalované o velikosti 2+1, který se nachází v prvním podlaží budovy , adresa, , č.p. 799, byt. dům, stojící na pozemku parc. č. 1950/1 – zastavěná plocha a nádvoří (dále jen „byt“) v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , jak je zapsáno u , právnická osoba, pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , na listu vlastnictví č. , hodnota, . Dodatkem ke smlouvě o nájmu ze dne , datum, se smluvní strany dohodly, že se prodlužuje doba nájmu na dobu neurčitou. Smluvní strany se ve čl. III. smlouvy o nájmu dohodly, že nájemné za byt činí 6 000 Kč měsíčně a zálohy na úhrady za elektrickou energii, dodávky plynu a další služby spojené s užíváním bytu činí 2 360 Kč měsíčně s tím, že skutečnou výši celkových záloh za jednotlivá plnění účtuje pronajímatel vždy jednou ročně zpětně za celý kalendářní rok;- z usnesení Okresního soudu v Olomouci ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , že v řízení o pozůstalosti po , jméno FO, , zemř. dne , datum, , vstoupily žalobkyně do práv a povinností nájemců jakožto zákonní dědicové po zemř. , jméno FO, ;- z usnesení Okresního soudu v Olomouci ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , že v řízení o pozůstalosti po , jméno FO, , zemř. dne , datum, , vstoupily žalobkyně do práv a povinností nájemců jakožto zákonní dědicové po zemř. , jméno FO, ;- z emailové komunikace ze dne , datum, , že právní zástupkyně žalované zaslala právnímu zástupci žalobkyň vyúčtování služeb za rok 2021, kdy uvedla, že opakovaně sděluje, že vyúčtování služeb za rok 2021 již bylo v minulosti pronajímatelkou bývalým nájemcům předáno. Ze strany nájemců nebyly k tomuto vyúčtování vzneseny žádné námitky ani nebylo nikterak rozporováno. V rámci smírného vyřízení věci tedy opětovně vyúčtování služeb za rok 2021 zasílá včetně příslušných podkladů;- z předžalobní výzvy ze dne , datum, a doručenky, že byla žalovaná prostřednictvím své právní zástupkyně vyzvána právním zástupcem žalobkyň k zaplacení smluvní pokuty v částce 35 100 Kč ve lhůtě 7 dnů. Předžalobní výzva byla právní zástupkyni žalované doručena dne , datum, ;- z emailové komunikace právních zástupců účastníků v období , datum, – 4 4. 2024 a z vyúčtování za rok 2021, že v tomto období probíhala mezi právními zástupci účastníků emailová komunikace ohledně vyúčtování za rok 2022 a také za rok 2021, kdy následně dne , datum, zaslala právní zástupkyně žalované právnímu zástupci žalobkyně vyúčtování služeb za rok 2021;- z vyúčtování za elektřinu za období , datum, – , datum, , z vyúčtování dodávky plynu za období , datum, – , datum, a z vyúčtování zálohových plateb společenství vlastníků za období 1/2021 – 12/2021, že žalovaná měla k dispozici podklady pro provedení vyúčtování za rok 2021;- ze žaloby ve věci vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp.zn. , spisová značka, , že žalobkyně podaly proti žalované žalobu na předložení vyúčtování za rok 2021 vyplývající z nájmu předmětného bytu;- z SMS komunikace žalobkyně a) a žalované v období 3-6/2023, že účastníci řešili předání vyúčtování za rok 2022;- z SMS komunikace z 27. 4 2022, že žalovaná zaslala žalobkyni a) ofocenou část vyúčtování plynu s nedoplatkem 1 618,39 Kč s tím, aby byl tento zaslán na účet;- z SMS komunikace z 29. 4 2022, že žalovaná zaslala žalobkyni a) ofocenou část vyúčtování elektřiny s nedoplatkem 448,17 Kč;- z výpovědi svědka , jméno FO, , manžela žalované, že všechny faktury, elektrika, voda, chodily přímo na adresu Poděbradovu a manželce přišla esemeska, že tam má dopis. Nebyl tam s ní úplně pokaždé, ale vždycky, ale když tam byl, tak se dopis otevřel, aby zjistili, jestli tam je doplatek nebo nedoplatek. Po celou dobu, co tam bydleli, žádný problém nikdy nezaznamenal. Pak se to vyřizovalo s jednou ze žalobkyň, s paní , jméno FO, , spojily se většinou po telefonu, že je tam nedoplatek nebo přeplatek a vyřídily si to mezi sebou;- z výpovědi žalované, že v roce 2021, vzhledem k tomu, že byl covid, bylo to složitější, vždycky se po telefonu nějak domluvili, většinou to řešila paní , jméno FO, . Vždycky bylo vyúčtování dáno tak, že předložila originál faktury na své jméno, vyúčtování je jednou za rok samozřejmě, vodné, stočné vždycky bývalo v červenci, to bylo pod SVJ, protože tam byly i komíny, společná elektrika v domě a vyúčtování probíhalo tak, že donesla originál faktury, a ještě měla soupis. Ten manželé , jméno FO, vždycky podepsali, že s tím souhlasí. Prošli faktury, jednotlivé položky. Zálohy vždycky nechávala stejné, platila je formou inkasa, vždycky měli i stejnou částku nájemného. To jsem jim nikdy nezvyšovala po celou dobu, kdy žili, zvyšovalo se to vlastně až díky fondu oprav. Nebyl jediný problém, až manželé , jméno FO, zemřeli, paní , jméno FO, na ni začala tlačit, že potřebuje pro dědické řízení faktury a mimořádné vyúčtování. To záviselo na SVJ, vodné a stočné, proto se to prodlužovalo. Co se týče vyúčtování, tak tabulky nedělala, ale měla to připravené, aby viděli, co je která položka, hlavně ty faktury, konečný stav, počáteční stav na fakturách. Listinu si podepsali vzájemně. , jméno FO, si to zakládal, měl zelenou složku. Žalovaná uvedla, že nemá k dispozici znění vyúčtování, když zemřeli, neměla potřebu to skladovat, má jen originály faktur. Když manželé , jméno FO, žili, vždycky to řešila s nimi, s paní , jméno FO, neměla potřebu to řešit, to, že jí přeposílala faktury, to je pravda, ale to bylo jen, aby paní , jméno FO, dopředu věděla, jestli rodiče budou mít nedoplatek nebo přeplatek. Nemusela jí to vůbec poslat, byla to jen její dobrá vůle, aby měla přehled, ale vždycky všechno platili manželé , jméno FO, . Měli účet a všecko přeposílali, buď se to poslalo nebo se to vyrovnalo v hotovosti. Ve vyúčtování bylo rozepsáno vše za rok, aby měli přehled, vodné, stočné, komíny, elektrika společných prostor, pojištění, plyn, elektrika, bylo to na počítači. To dělala každý rok, ze začátku to psala rukou, jednalo se o rok vyúčtování, to znamená od dubna do dubna V roce 2021 byl covid, to už bylo teplo, už byla v tričku a byl to asi květen, to si volali a byli jenom mezi dveřmi na chodbě, stáli na chodbě a byli tam u botníku a tam to dělali, protože nechtěla dovnitř. Tam si vyúčtování předali, paní , jméno FO, viděla faktury, podepsala to, pan , jméno FO, na tom nebyl úplně dobře, stála tam asi 10 minut a šla domů. Podepsané vyúčtování si jedno převzali a jedno si ponechala, měla ho doma nějakou dobu, a pak, když zemřeli, tak dělala pořádek v papírech, myslela si, že už to nebude potřebovat;- z výpovědi žalobkyně a), že vyúčtování žádné nikdy neviděla, vždycky jí přišla SMS, ať zaplatí, platila ze svého účtu, rodiče neměli účet, vyúčtování neviděla. Žalovaná poslala SMS, ofotila část vyúčtování a napsala, zaplať na účet, tak zaplatila. Maminka se vždycky jenom zeptala, jestli to je zaplacené. Rodiče o tom věděli. Nájem platila také ona, a když přišla SMS, tak zaplatila na účet majitelky. Nejprve řešili rok 2022, trvalo to rok, rok si psali právní zástupci, než se dostala k vyúčtování. A protože paní majitelka urputně odmítala jí to dát, tak chtěla i aspoň za rok 2021, abych měla vůbec přehled, jak to vlastně bylo. Když hradila náklady za byt, tak přeplatky za plyn, elektriku určitě také byly, to se řešilo tak, že paní majitelka to donesla rodičům. Kdyby rodiče dostali vyúčtování, tak jí dají vyúčtování a řeknou jí, zaplať, ale maminka vždycky řekla, už jsi to zaplatila? To znamená, že nemohli nic vidět.

8. Na základě provedených důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu: Dne , datum, byla mezi panem , tituly před jménem, , jméno FO, , nar. , datum, , zemřelém dne , datum, , a paní , jméno FO, , nar. , datum, , zemřelou dne , datum, , jako nájemci na straně jedné, a žalovanou jako pronajímatelkou na straně druhé, uzavřena smlouva o nájmu bytu, na jejímž základě nájemci užívali byt ve vlastnictví žalované o velikosti 2+1, který se nachází v prvním podlaží budovy , adresa, , č.p. 799, byt. dům, stojící na pozemku parc. č. 1950/1 – zastavěná plocha a nádvoří v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , jak je zapsáno u , právnická osoba, pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , na listu vlastnictví č. , hodnota, . Dodatkem ke smlouvě o nájmu ze dne , datum, se smluvní strany dohodly, že se prodlužuje doba nájmu na dobu neurčitou. Smluvní strany se ve čl. III. smlouvy o nájmu dohodly, že nájemné za byt činí 6 000 Kč měsíčně a zálohy na úhrady za elektrickou energii, dodávky plynu a další služby spojené s užíváním bytu činí 2 360 Kč měsíčně s tím, že skutečnou výši celkových záloh za jednotlivá plnění účtuje pronajímatel vždy jednou ročně zpětně za celý kalendářní rok. Žalobkyně na základě usnesení Okresního soudu v Olomouci ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , a usnesení Okresního soudu v Olomouci ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , vstoupily do práv a povinností nájemců jakožto zákonní dědicové. Na základě výše uvedeného tak na žalobkyně přešly práva a povinnosti i ze smlouvy o nájmu. Ve věci vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp.zn. , spisová značka, byla projednávána žaloba žalobkyň proti žalované na předložení vyúčtování za rok 2021 vyplývající z nájmu předmětného bytu. Žalovaná v tomto řízení uvedla, že zálohy za služby za rok 2021 již dříve nájemcům vyúčtovala. Spor byl ukončen smírně, žalovaná vyúčtování provedla znovu a v rámci smírného řešení ho žalobkyním předala. Co se týče vyúčtování za rok 2021, toto bylo předchozím nájemcům v roce 2022 předloženo na osobní schůzce žalované a předchozí nájemkyně , jméno FO, , toto vyúčtování předložila žalovaná v písemné podobě, kdy součástí byly i jednotlivé faktury za úhradu služeb. Vyúčtování převzala , jméno FO, oproti podpisu, kdy jedno vyhotovení si ponechala žalovaná, toto již nemá k dispozici. Žalovaná řešila vyúčtování záloh za služby s nájemci osobně, a to každoročně.

9. Dle ust. § 1479 občanského zákoníku, dědické právo vzniká smrtí zůstavitele. Kdo zemře před zůstavitelem, nebo současně s ním, nedědí.

10. Dle ust. § 1695 občanského zákoníku, nepořídil-li zůstavitel pro případ smrti, mohou se dědici před soudem dohodnout o rozdělení pozůstalosti jakkoli. Nepořídil-li zůstavitel o některé části pozůstalosti nebo nepřikázal-li, jak má být pozůstalost nebo její část rozdělena, nebo není-li rozdělení pozůstalosti podle zůstavitelovy vůle vůbec možné, použije se ustanovení odstavce 1 obdobně.

11. Dle ust. § 1696 občanského zákoníku, soud dohodu dědiců o rozdělení schválí, neodporuje-li vůli zůstavitele a v jejích mezích ani zájmům osoby pod zvláštní ochranou. Neschválí-li soud dohodu, potvrdí dědicům nabytí dědictví podle výše jejich dědických podílů. K platnosti dohody o rozdělení pozůstalosti se vyžaduje, aby v důsledku jejího uzavření byla rozdělena celá známá pozůstalost. Dohodou lze zřídit i věcné břemeno nebo zástavní či jiné věcné právo, i když o něm zůstavitel nepořídil.

12. Dle ust. § 7 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon č. 67/2013 Sb.“), není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. Poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování. Finanční vyrovnání provedou poskytovatel a příjemce služeb v dohodnuté lhůtě, nejpozději však ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb. Vady vyúčtování neovlivňují splatnost přeplatku. Splatnost nedoplatku neovlivňují takové vady vyúčtování, které nemají vliv na vypočtenou výši nedoplatku. Náklady na vyhotovení a doručení vyúčtování podle odstavce 1 nelze zahrnout do nákladů na služby.

13. Dle ust. § 8 zákona č. 67/2013 Sb., do 30 dnů od doručení vyúčtování může příjemce služeb písemně požádat poskytovatele služeb, aby příjemci služeb doložil náklady na jednotlivé služby, způsob jejich rozúčtování, způsob stanovení výše záloh za služby a provedení vyúčtování podle tohoto zákona a aby umožnil příjemci služeb pořízení kopie podkladů. Této žádosti poskytovatel služeb vyhoví do 30 dnů od jejího doručení. Případné námitky ke způsobu a obsahu vyúčtování předloží příjemce služeb poskytovateli služeb do 30 dnů od doručení vyúčtování, popřípadě doložení podkladů podle odstavce 1. Nepředloží-li příjemce služeb námitky v této lhůtě, platí, že se způsobem a obsahem vyúčtování souhlasí. Včas uplatněné námitky musí poskytovatel služeb vyřídit do 30 dnů od jejich předložení.

14. Dle ust. § 9 zákona č. 67/2013 Sb., částku nájemného a částku za služby lze sloučit do samostatné paušální částky, pokud si to strany ujednají. Jako samostatnou paušální platbu lze rovněž ujednat pouze platbu za poskytované služby. V obou případech platí, že platby za poskytované služby se nevyúčtovávají. Písemná dohoda o paušální platbě nemusí být uzavřena se všemi nájemci. Na žádost příjemce služeb má poskytovatel služeb povinnost vystavit pro účely sociálních dávek poskytovaných v oblasti bydlení podrobný rozpis paušální platby s vyčíslením jednotlivých položek za zúčtovatelné služby. U nájmů uzavřených na dobu delší než 24 měsíců nebo na dobu neurčitou nelze do paušální platby zahrnout platbu za dodávku tepla a centralizované poskytování teplé vody a dodávku vody a odvádění odpadních vod; platby za tyto služby se musí vždy vyúčtovat.

15. Dle ust. § 13 zákona č. 67/2013 Sb., jestliže poskytovatel služeb nebo příjemce služeb nesplní svoji povinnost stanovenou tímto zákonem, zejména nesplní-li příjemce služeb povinnost oznámit změnu počtu osob, nebo nedoručí-li poskytovatel služeb včas vyúčtování nebo nesplní povinnosti spojené s právem příjemce služeb nahlížet do podkladů k vyúčtování a povinnosti spojené s vypořádáním námitek, je povinen zaplatit druhé straně pokutu, ledaže by splnění povinností ve stanovené lhůtě nebylo spravedlivé požadovat nebo k nesplnění lhůty došlo zaviněním druhé strany. Výši pokuty poskytovatel služeb ujedná alespoň s dvoutřetinovou většinou nájemců v domě, nebo o ní rozhodne družstvo, anebo společenství. Ujednaná výše pokuty nesmí přesáhnout 50 Kč za každý započatý den prodlení. Nedojde-li k ujednání s nájemci nebo rozhodnutí družstva anebo společenství, činí výše pokuty 50 Kč za každý započatý den prodlení.

16. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

17. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve znění účinném od , datum, , výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

18. Soud zhodnotil všechny provedené důkazy ve spojení se shora uvedeným zákonným ustanovením a dospěl k závěru, že žaloba žalobkyň není důvodná.

19. Žalobkyně na základě usnesení Okresního soudu v Olomouci ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , a usnesení Okresního soudu v Olomouci ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , vstoupily do práv a povinností nájemců jakožto zákonní dědicové. Na základě výše uvedeného tak na žalobkyně přešly práva a povinnosti i ze smlouvy o nájmu.

20. V tomto soudním řízení je řešena žaloba žalobkyň na zaplacení zákonné pokuty pro nesplnění povinnosti žalované doručit již zemřelým rodičům žalobkyň, manželům , jméno FO, , jako nájemcům, vyúčtování záloh za služby spojené s nájmem. Dle žalobkyň žalovaná nedoručila vyúčtování záloh za rok 2021. Žalovaná tvrdila, že předmětné vyúčtování za rok 2021 manželům , jméno FO, v řádném termínu v roce 2022 předala, a tudíž žalobkyně nemají nárok na zaplacení požadované zákonné pokuty. Nájemní vztah mezi žalovanou a manželi , jméno FO, trval již od , datum, , kdy byla uzavřena nájemní smlouva. Od počátku nájmu žalovaná s manželi , jméno FO, nikdy neřešila žádnou stížnost nebo nějaký problém ohledně vyúčtování záloh, které manželé , jméno FO, platili za služby spojené s nájem, nebo ohledně čehokoliv jiného v souvislosti s nájmem. Vyúčtování těchto služeb žalovaná manželům , jméno FO, přinesla i s podklady na některou z návštěv, kde jej s nimi následně prošla a vysvětlila jednotlivé položky. Stejným způsobem bylo provedeno a doručeno také vyúčtování záloh za rok 2021, což je v souladu se zákonem č. 67/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, řádný způsob vyúčtování dle ust. § 7 odst. 1 tohoto zákona. Těmto předáním vyúčtování nebyla přítomna žádná jiná osoba, jelikož předání proběhlo vždy na návštěvě u manželů , jméno FO, , kterému byli přítomni jen žalovaná a manželé , jméno FO, . Žalovaná byla v kontaktu v posledních letech nájemního vztahu také s žalobkyní , Jméno žalobkyně A, , a to ještě za života manželů , jméno FO, . I s ní řešila některé záležitosti (přeposílala formou SMS vyúčtování energií), i když vyúčtování předávala přímo manželům , jméno FO, . Ani žalobkyně a) před smrtí manželů , jméno FO, nikdy nenamítala, že by nemělo být na jaře roku 2022 dodáno vyúčtování za služby za rok 2021. Jak plyne z vyúčtování záloh za rok 2021, které žalovaná v rámci smírného řešení předložila žalobkyním v roce 2024, na zálohách vznikl manželům , jméno FO, nedoplatek ve výši 4 408 Kč. Tento nedoplatek žalovaná po žalobkyních nepožadovala uhradit, jelikož byl již právě vypořádán s manželi , jméno FO, .

21. Soud posuzoval celý řetězec skutečností tvrzených a prokazovaných v souvislosti s povinností žalované jako pronajímatelky vyúčtovat zálohy za služby, které tvoří uzavřený logický celek. Soud dospěl k závěru, že žalovaná manželům , jméno FO, předložila vyúčtování za rok 2021, když obdržela vyúčtování za toto období od dodavatelů služeb, toto vyúčtování pro manžele , jméno FO, sepsala v písemné podobě a následně po žalobkyních nikdy nepožadovala úhradu nedoplatku, když tento nedoplatek již měla vyřešený s manželi , jméno FO, . Za situace, kdy měla žalovaná nárok na zaplacení nedoplatku v řádu několika tisíců korun, by bylo nelogické, aby takové vyúčtování manželům , jméno FO, nepředložila a úhradu nedoplatku nepožadovala. Soud uzavírá, že tvrzený nárok žalobkyň vyplývá toliko z jejich domněnky o nepředání vyúčtování, kdy tyto samy neměly povědomost o tom, zda vyúčtování bylo, či spíše nebylo předáno, naopak žalovaná svou účastnickou výpovědí potvrdila, že se tomu tak stalo. Sama žalobkyně a) v rámci své výpovědi uvedla, že její maminka byla velmi důsledná a vyúčtování požadovala, tudíž by bylo nelogické, že by si nestěžovala na nedodání vyúčtování za rok 2021, pokud by k tomu skutečně nedošlo.

22. O náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi žalobkyněmi a žalovanou rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

23. Soud přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 20 467,17 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 25 250 Kč sestávající z částky 2 140 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne , datum, , z částky 2 140 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne , datum, , z částky 2 140 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne , datum, , z částky 2 140 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne , datum, , z částky 2 140 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne , datum, a z částky 2 140 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne , datum, včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t., cestovní náhrada v celkové výši 1 525,02 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, náhrada 762,51 Kč za 60 ujetých km v částce 462,51 Kč (34,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,5 l/100 km a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 300 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, náhrada 762,51 Kč za 60 ujetých km v částce 462,51 Kč (34,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,5 l/100 km a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 300 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 16 915,02 Kč ve výši 3 552,15 Kč.

24. Žalobkyně a) a b) jsou pak povinny zaplatit žalované společně a nerozdílně na náhradě nákladů řízení celkovou částku 20 467,17 Kč, a to v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám právního zástupce žalované, lhůtu k plnění dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.