18 C 68/2026

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Grünwaldovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 59 365,56 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 59 188 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 67 651,24 Kč od , datum, do zaplacení, kapitalizovaný úrok ve výši 8 463,24 Kč od , datum, do , datum, , náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 000 Kč a částku 177,56 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 17 307,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne , datum, domáhala po žalovaném zaplacení částky 59 365,56 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, .

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval. Na výzvu soudu dle § 115a) o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a) o. s. ř. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a) o. s. ř. bez jednání.

3. Soud učinil ve věci jednotlivá skutková zjištění, ze kterých pak učinil následující závěr o skutkovém stavu: Dne , datum, byla uzavřena mezi žalobkyní jako věřitelem na straně jedné a žalovaným jako dlužníkem na straně druhé Smlouva o poskytnutí revolvingového úvěru č. , hodnota, , kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému na jeho žádost a v jeho prospěch finanční prostředky, a to vždy až do výše úvěrového rámce, který byl stanoven na částku 60 000 Kč. Žalovaný v jednotlivých tranších dle smlouvy o úvěru fakticky načerpal celkem částku ve výši 60 000 Kč (Smluvní dokumentace, Předsmluvní informace, Potvrzení o vyplacení jednotlivých tranší úvěru). Smlouva o úvěru byla uzavřena dle čl. 10 elektronicky, prostřednictvím klientské zóny, uzavření smlouvy dále plyne z navazujících úkonů žalovaného (Potvrzení o zaplacení verifikační platby, Auditní doložka elektronického podpisu). Žalovaný se zavázal revolvingový úvěr splácet alespoň v minimálních měsíčních splátkách splatných vždy nejpozději do 15. dne každého kalendářního měsíce, až do úplného splacení úvěru. Minimální splátka byla ke dni posledního čerpání vypočtena na částku ve výši 3 000 Kč. Žalovaný porušil smlouvu o úvěru, když neuhradil minimální měsíční splátku splatnou dne , datum, Žalobkyně zaslala žalovanému první upomínku ze dne , datum, , ve které vyzvala žalovaného k úhradě dlužné splátky (1. upomínka, Odeslaný email s 1. upomínkou). Jelikož žalovaný svou povinnost v dodatečné lhůtě nesplnil, zaslala žalobkyně žalovanému druhou upomínku ze dne , datum, , kde opětovně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné splátky (2. upomínka, Odeslaný email s 2. upomínkou). I přes zaslání několika upomínek tak nebyla ze strany žalovaného řádně uhrazena minimální měsíční splátka úvěru splatná dne , datum, . Na jednotlivé upomínky nebylo reagováno zaplacením, proto došlo k zesplatnění jistiny úvěru v souladu s čl. 5.5. smlouvy o úvěru, jak je patrné z připojeného zesplatnění ze dne , datum, . Před uzavřením smlouvy o úvěru došlo k řádnému posouzení úvěruschopnosti. Žalobkyně v souladu s čl. 5.8. smlouvy o úvěru požaduje také uhrazení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, vypočtené na základě následujícího vzorce: dlužná jistina * 0,001 * 3 (tj. ode dne následujícího po dni k plnění uvedeném v předžalobní výzvě do dne sepsání této žaloby). Celková hodnota pohledávky bez příslušenství 177,56 Kč. Dne , datum, byla žalovanému odeslána „Předžalobní výzva, zesplatnění úvěru, oznámení o převzetí pr. zastoupení“, ve které byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky s příslušenstvím a seznámen s dalšími možnostmi řešení svého závazku. Žalovaný byl předchozími upomínkami upozorněn na skutečnost, že při neuhrazení dluhu může žalobkyně zesplatnit jistinu úvěru a tuto soudně vymáhat. Žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu ve lhůtě nejpozději do , datum, (Předžalobní výzva, zesplatnění úvěru, oznámení o převzetí pr. Zastoupení, Podací lístek předžalobní výzvy).

4. Podle ust. § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Podle ust. § 2398 odst. 1 občanského zákoníku, úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.

6. Podle ust. § 2399 odst. 1 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl požádán.

7. Podle ust. § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně nesplní je v prodlení.

8. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

9. Podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

10. Žalobkyni se v řízení podařilo prokázat, že před uzavřením úvěrové smlouvy provedla řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Dle aktuální judikatury Ústavního soudu ČR by měly obecné soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven či nikoliv. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy dle Ústavního soudu ČR třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. III. ÚS 4129/18, dostupný na www.usoud.cz). Z výše uvedených závěrů Ústavního soudu ČR tedy vyplývá, že pokud řádné nezkoumání úvěruschopnosti dlužníka při uzavření úvěrové smlouvy může vést k posouzení úvěrové smlouvy jako rozporné s dobrými mravy dle ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku, je soud povinen se otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti zabývat i bez námitky žalované strany, neboť zjevný rozpor s dobrými mravy zakládá dle ustanovení § 588 občanského zákoníku absolutní neplatnost takového právního jednání, ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. V tomto konkrétním případě žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného řádně a na základě dostatečných podkladů.

11. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav aplikoval citované právní normy a dospěl k následujícímu právnímu závěru: Soud dospěl k závěru, že jednáním žalobkyně a žalovaného došlo k platnému uzavření úvěrové smlouvy dle ust. § 2395 občanského zákoníku, neboť žalobkyně převzala závazek poskytnout žalovanému finanční prostředky v určité výši, což poté splnila, a žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení závazku žalovanému z úvěru, měla žalobkyně jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že s žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru, že na základě této smlouvy byly dlužníku finanční prostředky poskytnuty a že dlužník (žalovaný) dluh řádně neuhradil. Tuto povinnost žalobkyně splnila, když prokázala, že poskytla žalovanému částku ve výši 60 000 Kč, kterou žalovaný řádně nesplácel. Bylo tedy pouze na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že žalobkyni na pohledávku z předmětné smlouvy o úvěru, byť částečně, plnil, resp. že tento jeho dluh zanikl jinak. Nárok žalobkyně na zaplacení žalobou požadované částky ve výši 59 365,56 Kč a zákonného úroku z prodlení tak soud shledal důvodným.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 17 307,50 Kč, a to k rukám právního zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 969 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 59 365,56 Kč sestávající z částky 3 500 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. realizovaných po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 11 850 Kč ve výši 2 488,50 Kč.

13. Lhůta plnění byla stanovena obecná třídenní, a to v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.