18 C 71/2024

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Grünwaldovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1, Ph.D. sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o 20 916,91 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši částka s kapitalizovaným úrokem ve výši částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a s úrokem ve výši 23,76 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky uvedené ve výroku I. rozsudku žalobou ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu podanou soudu dne datum z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru č. hodnota ze dne datum uzavřené s právním předchůdcem žalobkyně BNP Paribas právnická osoba.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval. Na výzvu soudu dle § 115a) o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a) o. s. ř. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a) o. s. ř. bez jednání.

3. Soud učinil ve věci jednotlivá skutková zjištění, ze kterých učinil následující závěr o skutkovém stavu: Na základě žádosti ze dne datum poskytl právní předchůdce žalobkyně, BNP PARIBAS právnická osoba, a to pod obchodní značkou Hello bank! (dále jen „Banka“), žalovanému revolvingový úvěr 42401011151100 s úvěrovým rámcem do výše částka. Žalovaný výslovně prohlásil, že se řádně seznámil s příslušnými podmínkami, aktuálními produktovými podmínkami a Sazebníkem, které tvoří součást Smlouvy, a že s nimi bez výhrad souhlasí. Na základě Smlouvy poskytla Banka žalovanému revolvingový úvěr formou umožnění úvěrového rámce, naposledy ve výši částka, který čerpal prostřednictvím kreditní karty dle doloženého přehledu transakcí, když ke dni datum došlo k poslednímu čerpání úvěru. Žalovaný se zavázal splácet poskytnutý úvěr a sjednané úroky společně se sjednaným pojištěním formou pravidelných měsíčních splátek ve výši min. 5 % z dlužné částky, nejméně pak vždy částka, a to aktuálně vždy k 17. kalendářnímu dni v měsíci. Na základě Smlouvy byly dohodnuty v Přehledu podmínek specifické podmínky splácení poskytnutého úvěru, žalovaný aktuálně čerpal a zavázal se hradit Bance úroky z poskytnutého úvěru se sjednanou úrokovou sazbou 23,76 % ročně. Dále žalovaný ve Smlouvě prohlásil srozumění s přehledem finančních důsledků nesplácení úvěru a s poplatky dle Sazebníku, které si s bankou sjednal. V případě nesplácení úvěru se žalovaný přímo ve Smlouvě a dle příslušného Sazebníku zavázal k úhradě smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky splátky v prodlení, náhradě nákladů spojených s vymáháním splatného závazku ve výši částka, poplatku za odeslání upomínky k úhradě ve výši částka a k placení úroku z prodlení ze splatného závazku v zákonné výši. Žalovaný byl dle Smlouvy a dle čl. 2.12 Produktových podmínek povinen splácet úvěr řádně a včas (Výpis žalobkyně z obchodního rejstříku, Žádost o poskytnutí úvěru, Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, Úvodní dopis Banky, VOP, Produktové podmínky, Sazebník Banky, výpis z účtu – poskytnutí úvěru). Žalovaný porušil své závazky ze Smlouvy zejména tím, že se dostal do prodlení s více než 2 po sobě následujících splátek nebo 1 splátky po dobu delší než 3 měsíce. Banka proto využila svého práva sjednaného v čl. 3.2 Produktových podmínek a od Smlouvy odstoupila a dlužnou částku zesplatnila. Žalovaný se dle čl. VII odst. 8) Smlouvy zavázal k hrazení poplatků a sankcí v případě nesplácení. Poplatky v žalované výši částka se skládají z poplatku za odeslání upomínky k úhradě splatné (dospělé) splátky v měsíci následujícím po měsíci prodlení ve výši částka. Tento poplatek je účtován maximálně dvakrát za měsíc při odeslání k 1. a/nebo 17. dni v měsíci následujícím po prodlení s úhradou splátky. V této věci účtováno dne datum, jak vyplývá z doloženého výpisu z účtu; z náhrady nákladů spojených s vymáháním splatného (dospělého) závazku ve výši částka. Tato smluvní náhrada je účtována maximálně jednou u jednoho splatného (dospělého) závazku prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po měsíci prodlení s úhradou závazku. V této věci účtováno dne datum, jak vyplývá z doloženého výpisu z účtu. Odstoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne datum, když odstoupení nabylo účinnosti dne datum. Dlužnou částku splatnou v celém rozsahu včetně úroků, poplatků, smluvní pokuty a případně sjednaného pojistného v celkové výši částka byl žalovaný povinen ve stanovené lhůtě uhradit. Ode dne následujícího po dni zesplatnění, požaduje žalobkyně z dlužného zůstatku poskytnutého úvěru, tedy jistiny ve výši částka zaplacení smluvního úroku 23,76 % ročně a dále zaplacení úroků z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny částka, kterou tvoří navíc i částka dlužných poplatků, pojistného a smluvní pokuty v souladu s čl. 2.16 VOP. Smluvní pokuta v žalované výši částka dle ustanovení Smlouvy (čl. VII. odst. 8) je sjednána za prodlení s úhradou splatné (dospělé) splátky ve výši 0,1 % denně z částky splátky v prodlení. Smluvní pokuta a její účtování vyplývá z doloženého výpisu z účtu. Smluvní pokuta naúčtovaná datum: Ke dni datum činil součet dlužných měsíčních splátek výše částka. Z této částky se počítala smluvní pokuta po dobu 32 dní, což činí částka. Dne datum byly předepsány splátky ve výši částka, tedy po 1 den se smluvní pokuta počítala z dlužných splátek ve výši částka, což činí částka. Celková výše pokuty tedy činí částka. Smluvní pokuta naúčtovaná datum: Ke dni datum činil součet dlužných měsíčních splátek výše částka. Z této částky se počítala smluvní pokuta po dobu 30 dní, což činí částka. Dne datum byly předepsány splátky ve výši částka, tedy po 1 den se smluvní pokuta počítala z dlužných splátek ve výši částka, což činí částka. Celková výše pokuty tedy činí částka. Smluvní pokuta naúčtovaná datum: Ke dni datum činil součet dlužných měsíčních splátek výše částka. Z této částky se počítala smluvní pokuta po dobu 29 dní, což činí částka. Smluvní pokuta naúčtovaná datum: Ke dni datum činil součet dlužných měsíčních splátek výše částka. Z této částky se počítala smluvní pokuta po dobu 31 dní, což činí částka. Celkem smluvní pokuty jako důsledek nesplácení úvěru z titulu uvedeného ustanovení Smlouvy v celkové výši částka. Žalovaný dle Smlouvy přistoupil jako pojištěný k pojištění podle smlouvy uzavřené mezi Bankou a pojistitelem právnická osoba., IČO IČO. Měsíční úhrady za pojištění byly zahrnuty do celkové výše měsíčních splátek úvěru a dle doloženého výpisu jsou specifikovány v Předpisu splátky jako pojistné. Výše pojistného za každé pojistné období dle Smlouvy činí 4,99 % ze sjednané výše pravidelné měsíční úvěrové splátky a v případě minimální splátky klasického revolvingové úvěru pak 5,99 % z minimální splátky částka. S ohledem na uvedené činilo měsíční pojistné, jak vyplývá i z doloženého výpisu z účtu částka. Žalované pojistné se pak skládá ze součtu neuhrazených měsíčních splátek. Celkem částka. Dlužná částka nebyla ze strany žalovaného v plné výši uhrazena (Žádost o poskytnutí úvěru, Úvodní dopis Banky, VOP, Produktové podmínky, Odstoupení, Výpis z účtu – poskytnutí úvěru). Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené Smlouvy byla ze strany Banky postoupena žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, a to s účinností ke dni právnická osoba. 2021. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem odeslaným doporučeně dne datum (Smlouva o postoupení pohledávek, Příloha č. hodnota Smlouvy o postoupení pohledávek – Seznam pohledávek, Potvrzení o zaplacení úplaty, Oznámení o postoupení pohledávky žalovanému vč. dokladu o odeslání). Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu této žaloby nebylo na předmětnou pohledávku žalobkyně uhrazeno ničeho. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení: - jistiny ve výši částka, - pojistného ve výši částka, - poplatků ve výši částka, - smluvní pokuty ve výši částka, - kapitalizovaného neuhrazeného smluvního úroku ve výši 2 238,87 splatného ke dni datum. Dále žalobkyně požaduje zaplacení: - smluvních úroků ve výši 23,76 % ročně z jistiny ve výši částka od datum do zaplacení, - zákonných úroků z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně z celkové částky ve výši částka, sestávající se z jistiny ve výši částka, pojistného ve výši částka, poplatků ve výši částka, smluvní pokuty ve výši částka, od datum do zaplacení. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní písemně vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Tato výzva byla žalovanému odeslána doporučeně dne datum (Předžalobní výzva se základním skutkovým a právním rozborem vč. dokladu o odeslání).

4. Podle ust. § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Podle ust. § 2398 odst. 1 občanského zákoníku, úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.

6. Podle ust. § 2399 odst. 1 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl požádán.

7. Podle ust. § 1879 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi)

8. Podle ust. § 1880 odst. 1, 2 občanského zákoníku, postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

9. Podle ust. § 1881 odst. 1 občanského zákoníku, postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka nevylučuje.

10. Podle ust. § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně nesplní je v prodlení.

11. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

13. Žalobkyni se v řízení podařilo prokázat, že před uzavřením úvěrové smlouvy provedla řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Dle aktuální judikatury Ústavního soudu ČR by měly obecné soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven či nikoliv. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy dle Ústavního soudu ČR třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 4129/18, dostupný na www.usoud.cz). Z výše uvedených závěrů Ústavního soudu ČR tedy vyplývá, že pokud řádné nezkoumání úvěruschopnosti dlužníka při uzavření úvěrové smlouvy může vést k posouzení úvěrové smlouvy jako rozporné s dobrými mravy dle ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku, je soud povinen se otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti zabývat i bez námitky žalované strany, neboť zjevný rozpor s dobrými mravy zakládá dle ustanovení § 588 občanského zákoníku absolutní neplatnost takového právního jednání, ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. V tomto konkrétním případě žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného řádně a na základě dostatečných podkladů.

14. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav aplikoval citované právní normy a dospěl k následujícímu právnímu závěru: Soud dospěl k závěru, že jednáním právního předchůdce žalobkyně a žalovaného došlo k platnému uzavření úvěrové smlouvy dle ust. § 2395 občanského zákoníku, neboť právní předchůdce žalobkyně převzal závazek poskytnout žalovanému finanční prostředky v určité výši, což poté splnil, a žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení závazku žalovaného z úvěru, měla žalobkyně jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že s žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru, že na základě této smlouvy byly dlužníku finanční prostředky poskytnuty a že dlužník (žalovaný) dluh řádně neuhradil. Tuto povinnost žalobkyně splnila, když prokázala, že poskytla žalovanému částku ve výši částka, kterou žalovaný řádně nesplácel. Bylo tedy pouze na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že žalobkyni na pohledávku z předmětné smlouvy o úvěru, byť částečně, plnil, resp. že tento jeho dluh zanikl jinak. Nárok žalobkyně na zaplacení žalobou požadované částky ve výši částka a zákonného úroku z prodlení tak soud shledal důvodným.

15. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, náhradu nákladů řízení ve výši částka ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř., a to k rukám právního zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek ve výši částka, sazbu mimosmluvní odměny za zastupování advokátem ve výši částka za 3 úkony právní služby po částka (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění před podáním žaloby, podání žaloby) dle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění (dále jen „vyhl.), a dále náhradu hotových výdajů ve výši částka za tři úkony právní služby po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl., (když se jedná o návrh na ustáleném vzoru uplatňovaný opakovaně toutéž žalobkyní ve skutkové a právně obdobných věcech viz rozhodnutí Ústavního soudu I. ÚS 3923/11). Vzhledem k tomu, že právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, vzniklo mu dle § 137 odst. 3 o. s. ř. právo na zaplacení daně z přidané hodnoty. Žalobkyni byla tedy přiznána i daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny a náhrad, což činí částka. Lhůta plnění byla opět stanovena obecná třídenní, a to v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. adresa plnění nákladů řízení je právní zástupce žalobkyně dle § 149 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočce v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Olomouci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.