18 C 76/2022

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Grünwaldovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 15 786 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 15 786 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu v Olomouci dne 15. 3. 2022 se žalobkyně domáhala proti žalovanému zaplacení částky 15 786 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný byl na základě smlouvy o ubytování ze dne 17. 7. 2014 ubytován v buňce [číslo], která se nachází ve [anonymizováno] patře [anonymizováno] domu v [obec], [ulice a číslo]. Dodatky [číslo] – [anonymizováno] byla platnost smlouvy prodloužena do 31. 12. 2021. Žalovaný dluží žalobkyni za ubytování částku 15 786 Kč, žalovaný uzavřel dne 30. 11. 2021 dohodu o uznání dluhu a jeho splátkách, ve které uznal svůj dluh co do důvodu i výše. Tuto dohodu žalovaný neplnil, žalobkyně zaslala žalovanému výzvu ze dne 31. 1. 2022.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval. Na výzvu soudu dle § 115a) o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a) o. s. ř. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a) o. s. ř. bez jednání.

3. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění: - ze smlouvy o ubytování, ve znění dodatků [číslo] – [anonymizováno], že účastníci uzavřeli dne 17. 7. 2014 smlouvu o ubytování pro obytnou buňku [číslo] ve [anonymizováno] patře [anonymizováno] domu v [obec], [ulice a číslo], za užívání buňky byla sjednána cena 3 500 Kč měsíčně, smlouva byla uzavřena na dobu určitou od 16. 7. 2014 do 30. 9. 2014. Jednotlivými dodatky byla prodloužena doba platnosti smlouvy do 31. 12. 2021; - z výpisu z katastru nemovitostí, že žalobkyně je vlastníkem pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], k.ú. [část obce], obec a okres [okres], zapsáno na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Olomouc; - z dohody o uznání dluhu a jeho splátkách, že účastníci uzavřeli dne 30. 11. 2021, ve které žalovaný uznal svůj dluh vůči žalobkyni ve výši 15 786 Kč co do důvodu (dlužné platby za ubytování) i výše, a zavázal se jej uhradit v 6 splátkách počínaje měsícem prosinec 2021 pod ztrátou výhody splátek; - z výzvy k úhradě dluhu a dodejky, že žalobkyně zaslala žalovanému výzvu ze dne 31. 1. 2022 na částku 15 786 Kč, tato se vrátila jako nedoručená.

4. Na základě provedených důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu: žalobkyně je vlastníkem pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], k.ú. [část obce], obec a okres [okres], zapsáno na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Olomouc. Účastníci uzavřeli dne 17. 7. 2014 smlouvu o ubytování pro obytnou buňku [číslo] ve [anonymizováno] patře [anonymizováno] domu v [obec], [ulice a číslo], za užívání buňky byla sjednána cena 3 500 Kč měsíčně, smlouva byla uzavřena na dobu určitou od 16. 7. 2014 do 30. 9. 2014. Jednotlivými dodatky byla prodloužena doba platnosti smlouvy do 31. 12. 2021. Účastníci uzavřeli dne 30. 11. 2021, ve které žalovaný uznal svůj dluh vůči žalobkyni ve výši 15 786 Kč co do důvodu (dlužné platby za ubytování) i výše, a zavázal se jej uhradit v 6 splátkách počínaje měsícem prosinec 2021 pod ztrátou výhody splátek. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu ze dne 31. 1. 2022 na částku 15 786 Kč, tato se vrátila jako nedoručená.

5. Podle ust. § 2326 občanského zákoníku, smlouvou o ubytování (o přechodném nájmu) se ubytovatel zavazuje poskytnout ubytovanému přechodně ubytování na ujednanou dobu nebo na dobu vyplývající z účelu ubytování v zařízení k tomu určeném a objednatel se zavazuje zaplatit ubytovateli za ubytování a za služby spojené s ubytováním ve lhůtě stanovené ubytovacím řádem, popřípadě ve lhůtě obvyklé.

6. Podle ust. 2053 občanského zákoníku, uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

7. Podle ust. § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně nesplní, je v prodlení.

8. Soud v rámci právního hodnocení zhodnotil všechny provedené důkazy ve spojení se shora uvedenými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná. V řízení provedenými důkazy bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o ubytování dle ust. § 2326 občanského zákoníku, ve znění dodatků. Žalobkyně v souladu se smlouvou poskytla přechodné ubytování a žalovanému vznikla povinnost za toto zaplatit sjednanou částku. To žalovaný neučinil, proto účastníci uzavřeli v souladu s ust. § 2053 občanského zákoníku dohodu o uznání dluhu, ve které žalovaný svůj dluh vůči žalobkyni uznal co do důvodu i výše, má se tedy za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trval. Uznáním dluhu se zakládá vyvratitelná právní domněnka o existenci uznaného dluhu v době uznání a důsledkem je pak přesun důkazního břemene z věřitele na dlužníka, na kterém pak je, aby prokázal, že dluh nevznikl, zanikl nebo byl převeden na jiného. A dokud není prokázán opak, platí za prokázanou skutečnost, pro kterou je stanovena tato domněnka. Žalovaný žádné skutečnosti pro vyvrácení této domněnky netvrdil, nebyla-li tedy domněnka existence uznaného dluhu vyvrácena, soud má tuto skutečnost za prokázanou. Žalovaný tedy neunesl důkazní břemeno ohledně neexistence uznaného dluhu. Soud tedy rozhodl tak, že žalovaného zavázal k zaplacení dlužné částky za ubytování ve výši 15 786 Kč. Vzhledem ke všem těmto skutečnostem soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a žalobě v plném rozsahu vyhověl.

9. O náhradě nákladů řízení ve výroku II. pak soud rozhodoval dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojením s ust. § 151 odst. 3 o. s. ř., kdy účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně měla ve věci plný procesní úspěch, když její žalobě bylo vyhověno a žalovaný byli procesně neúspěšným účastníkem řízení. Žalobkyni pak, která nebyla v řízení zastoupena právním zástupcem a nedoložila výši svých hotových výdajů, náleží dle ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. náhrada v paušální výši určené zvláštním právním předpisem, kterým je vyhláška č. 254/2015 Sb. Náklady řízení žalobkyně tedy v daném případě tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 1 00 Kč a náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč za 2 úkony a to sepis žaloby a předžalobní upomínku dle ust. § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb., když dle cit. ust. činí výše paušální náhrady do podání návrhu na zahájení řízení včetně 300 Kč za každý úkon. Žalobkyně má tak právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 600 Kč Lhůtu k plnění i zde soud uložil jako třídenní, počínaje dnem právní moci tohoto rozsudku v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř.