18 C 77/2022

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Grünwaldovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 64 120,52 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se co do částky 28 578,52 Kč zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 46 263 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 46 263 Kč od 15. 6. 2021 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 4 892,47 Kč as náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 690 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 9 391,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobou podanou dne 23. 12. 2021 u Okresního soudu v Olomouci se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 64 120,52 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], uzavřela se žalovanou dne 8. 7. 2019 smlouvu o úvěru [číslo] Smlouva byla uzavřena v elektronické podobě prostřednictvím internetové stránky [webová adresa]. Právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla částku 50 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala právní předchůdkyni žalobkyně splatit v 36 měsíčních splátkách po 2 916,41 Kč. Žalovaná se zavázala splatit i smluvní kapitalizovaný úrok ve výši 54 990,76 Kč, a to vše do 8. 7. 2022. Žalovaná neplatila sjednané splátky řádně a včas, proto právní předchůdce žalobkyně od smlouvy odstoupil ke dni 10. 5. 2020 a úvěr zesplatnil. Dne 11. 6. 2021 došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni s účinností k 14. 6. 2021. Žalobkyně dále požaduje smluvní pokutu v částce 17 857,52 Kč. Výzvou ze dne 9. 11. 2021 byla žalobkyně vyzvána k uhrazení dlužné částky, tato ničeho neuhradila.

2. Podáním ze dne 31. 3. 2022 vzala žalobkyně žalobu co do částky 28 578,52 Kč (příslušenství) zpět, nadále požadovala jen uhrazení jistiny ve výši 46 263 Kč.

3. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporovala. Na výzvu soudu dle § 115a) o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaná nevyjádřila, přičemž byla rovněž poučena o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že žalovaná s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a) o. s. ř. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a) o. s. ř. bez jednání.

4. Soud ve věci prováděl dokazování listinnými důkazy a učinil z nich jednotlivá skutková zjištění, ze kterých pak učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně je právnickou osobou se sídlem na území České republiky (výpis z obchodního rejstříku). Dne 8. 7. 2019 uzavřela žalovaná s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], Smlouvu o úvěru [číslo], jejíž nedílnou součástí byly Obchodní podmínky Smlouvy o úvěru. Na základě Smlouvy poskytla [právnická osoba] žalované úvěr ve výši 50 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala žalobkyni vrátit částku 104 990,76 Kč spolu s příslušenstvím v pravidelných měsíčních splátkách po 2 916,41 Kč do 8. 7. 2022. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva byla v souladu s odstavcem [číslo] Obchodních podmínek Smlouvy o úvěru uzavřena v elektronické podobě, žalovaná svoji vůli Smlouvu uzavřít projevila tzv. verifikační platbou, kdy převedla částku v rozmezí 0,01 - 1 Kč představující tzv. verifikační platbu ve smyslu úvodních ustanovení VOP ze svého účtu na účet [anonymizováno]. Žalovaná čerpala úvěr bezhotovostně, převodem na svůj účet. Žalovaná o půjčku zažádala online na internetových stránkách [webová adresa], kde vyplnila požadované registrační údaje ve formuláři. V rámci dokončení žádosti o půjčku provedla žalovaná tzv. verifikační platbu, kterou odeslala z osobního bankovního účtu vedeného na její jméno. Žádost o půjčku byla žalované následně schválena a byla jí poskytnuta částka jistiny ve výši 50 000 Kč na účet, ze kterého dříve odeslal verifikační platbu. Tímto žalovaná čerpala úvěr (smlouva o úvěru ze dne 8. 7. 2019, Obchodní podmínky smlouvy o úvěru, Relevantní část výpisu z účtu [anonymizováno] potvrzující převedení verifikační platby žalovanou, Relevantní část výpisu z účtu [anonymizováno] potvrzující čerpání úvěru převedením na účet žalované). Žalovaná však sjednanou částku neuhradila řádně a včas. Tímto mu vznikla povinnost zaplatit [právnická osoba] smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení (smlouva o úvěru ze dne 8. 7. 2019, Obchodní podmínky smlouvy o úvěru). Pohledávka za žalovanou byla následně na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 6. 2021 s účinností ke dni 14. 6. 2021 převedena na žalobkyni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem ze dne 25. 6. 2021 (smlouva o postoupení pohledávek, příloha Smlouvy o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky, poštovní podací archu dokládající odeslání oznámení o postoupení pohledávek, potvrzení o úplatě za postoupené pohledávky). Ode dne postoupení pohledávky neuhradila žalovaná na svůj dluh ničeho. Poslední upomínkou před podáním žaloby ze dne 9. 11. 2021 byla žalovaná vyzvána k úhradě svého dluhu (předžalobní upomínka, poštovní podací archu k předžalobní upomínce).

5. Podle ust. § 96 o.s.ř., žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až po té, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí. Jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení. Ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání. Byl-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až po té, co rozhodnutí o věci již nabylo právní moci, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné.

6. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále také jen o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 2396 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle ustanovení § 2397 o. z., úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. Podle ustanovení § 2398 odst. 1, 2 o. z., úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem. Podle ustanovení § 2399 odst. 1, 2 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. Podle ustanovení § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády číslo 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Dle ust. § 1880 odst. 1, 2 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle ustanovení § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle ustanovení § 2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. Dle § 2050 o. z., je-li ujednána smluvní pokuta, nemá věřitel právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje. Dle ust. § 1880 odst. 1, 2 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

7. Žalobkyně dříve, než soud začal jednat ve věci samé, vzala podanou žalobu co do kapitalizovaného úroku ve výši 10 721 Kč a smluvní pokuty ve výši 17 857,52 Kč zpět, soud proto rozhodl v rozsahu tohoto zpětvzetí a řízení dle ust. § 96 odst. 2 o.s.ř. tohoto usnesení částečně zastavil, když nebylo zapotřebí zjišťovat stanovisko žalované dle ust. § 96 odst. 3 o.s.ř., neboť ve věci dosud nebylo jednáno.

8. Soud po právní stránce uzavřel, že jednáním právní předchůdkyně žalobkyně a žalované došlo k platnému uzavření úvěrové smlouvy dle ust. § 2395 občanského zákoníku, neboť právní předchůdkyně žalobkyně převzal závazek poskytnout žalované finanční prostředky do určité výše, což splnil, a žalovaná se zavázala tyto prostředky s poplatky splatit. Vzhledem k tomu, že žalovaná svou povinnost vyplývající ze smlouvy nesplnila a strany si dohodly, že v takovém případě je žalovaná povinna zaplatit smluvní pokutu, byla právní předchůdkyně žalobkyně oprávněna požadovat po žalované zaplacení smluvní pokuty. Jelikož došlo k postoupení pohledávky a novým věřitelem se stala žalobkyně, nabyla tato taktéž příslušenství pohledávky a práva s pohledávkou spojená. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení závazku žalované z úvěru, měla žalobkyně jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení pouze o tom, že s žalovanou jako dlužníkem byla uzavřena konkrétní smlouva o úvěru, že na základě této smlouvy byly dlužníku finanční prostředky poskytnuty a že dlužník - žalovaná dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobkyni břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena, a že na jejím základě byly žalované jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky. Tuto povinnost žalobkyně splnila, když prokázala, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovanou platnou úvěrovou smlouvu, a že poskytla žalované úvěrové prostředky ve sjednané výši způsobem sjednaným v úvěrové smlouvě. Žalobkyně prokázala, že došlo k řádnému postoupení pohledávky, když dne 25. 6. 2021 bylo žalované postoupení pohledávky oznámeno. Bylo pouze na žalované, aby tvrdila a prokázala, že poskytnuté úvěrové prostředky žalobkyni splatila, resp. že dluh zanikl jinak. To však žalovaná neučinila. Soud proto shledal žalobu důvodnou a vyhověl jí v celém rozsahu.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 9 391,60 Kč, přičemž tato částka představuje 44,3 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 72,15 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 27,85 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 566 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 64 120,52 Kč sestávající z částky 3 700 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky 3 700 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 15 400 Kč ve výši 3 234 Kč.

10. O lhůtě k plnění ve výroku I. i II. bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1, věta první o. s. ř. jako o obecné třídenní. Místo plnění nákladů řízení je k rukám právního zástupce žalobkyně v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř.