Okresní soud v Olomouci · Rozsudek

18 C 80/2024

č. j. 18 C 80/2024-61

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2024-05-10 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSOL:2024:18.C.80.2024.1

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Olomouci rozhodl ve prospěch žalobkyně o náhradě pohledávky ve výši 60 826,89 Kč s příslušenstvím, včetně úroků z prodlení a nákladů mimosoudního vymáhání. Soud uznal, že smlouva o zápůjčce byla uzavřena řádně a že poskytovatel úvěru provedl přiměřené posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Postoupení pohledávky bylo platné a žalovaný nevyjádřil námitky proti jejímu uplatnění. Rozsudek byl vydán bez jednání podle § 115a) o. s. ř., protože žalovaný neodpověděl na výzvu soudu.

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Grünwaldovou ve věci žalobkyně: KRUK Česká a Slovenská republika s.r.o., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o 60 826,89 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 35 826,89 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 35 826,89 Kč od datum do zaplacení, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 699 Kč, částku 25 000 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 25 000 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 16 373 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne datum domáhala po žalovaném zaplacení částky 60 826,89 Kč s příslušenstvím z titulu Smlouvy o zápůjčce č. tel. číslo ze dne 17. 12. 202O, na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně, společnost právnická osoba, IČ: IČO, žalovanému peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti právnická osoba, IČ: IČO, postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni datum. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem odeslaným doporučeně. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval. Na výzvu soudu dle § 115a) o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a) o. s. ř. již v podané žalobě. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a) o. s. ř. bez jednání.

3. Soud učinil ve věci jednotlivá skutková zjištění, ze kterých učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaný dne datum uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, IČ: IČO Smlouvu o zápůjčce č. tel. číslo (dále jen "Smlouva"). Na základě této Smlouvy poskytl Právní předchůdce žalobkyně žalovanému finanční prostředky ve výši 50 000 Kč, a to bezhotovostním převodem na bankovní účet žalovaného. adresa s jistinou se žalovaný zavázal Právnímu předchůdci žalobkyně splatit i poplatek ve výši 36 650 Kč. Žalovaný se tak zavázal Právnímu předchůdci žalobkyně splatit celkovou částku ve výši 86 650 Kč, a to v 15 pravidelných měsíčních splátkách. Při řádném splácení závazku by pak splatnost poslední splátky, jakož i celková splatnost závazku připadla na den datum. Smluvní úroková sazba byla sjednána ve výši 86 % ročně. Právní předchůdce žalobkyně s odbornou péčí prověřoval pravdivost tvrzení žalovaného ohledně příjmů a výdajů za účelem ověření úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím finančních prostředků, resp. spotřebitelského úvěru. Pravdivost údajů v označeném dokumentu uvedených žalovaný stvrdil svým vlastnoručním podpisem (Smlouva č. tel. číslo, smluvní podmínky Smlouvy o půjčce, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, zákaznická karta, výpis potvrzující poskytnutí finančních prostředků žalovanému). Žalovaný však závazek včetně sjednaného příslušenství nesplatil řádně a včas, a to tím, že ani ke dni splatnosti poslední splátky, tj. ke dni datum svůj závazek nesplnil. Žalovaný Právnímu předchůdci žalobkyně uhradil částku ve výši 37 064 Kč. V důsledku prodlení žalovaného vzniknul Právnímu předchůdci žalobkyně nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky a dále na sjednané sankční poplatky (smlouva o zápůjčce č. tel. číslo, smluvní podmínky Smlouvy o zápůjčce). Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 19. 12 .2022 mezi Právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní došlo s účinností ke dni datum k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Žalovaný byl o změně věřitele informován přípisem Právního předchůdce žalobkyně (smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum, anonymizovaná kopie relevantní částí přílohy smlouvy o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky, podací arch k Oznámení o postoupení pohledávky, potvrzení o provedení úplaty za postoupení pohledávek). Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 80 646,25 Kč a skládala se z nesplacené jistiny ve výši 35 826,89 Kč, nesplaceného poplatku ve výši 15 117,11 Kč, když poplatek představuje příslušenství pohledávky vypočítané do dne splatnosti poslední splátky závazku, tj. do datum (žalobkyně se rozhodla tento poplatek neuplatňovat), z nesplacených poplatků za upomínání žalovaného a za předání pohledávky k vymáhání ve výši 4 000 Kč (žalobkyně se rozhodla tento poplatek neuplatňovat), z nesplacené smluvní pokuty ve výši 25 702,25 Kč, žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení v sazbě určené dnem následujícím po dni splatnosti poslední splátky závazku, a to za období od prvního dne následujícího po dni splatnosti poslední splátky závazku, tj. od datum do zaplacení, a to z postoupené jistiny ve výši 35 826,89 Kč, žalobkyně rovněž požaduje úhradu účelně vynaložených nákladů mimosoudního vymáhání spojených s uplatněním pohledávky, a to ve výši 699 Kč (smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum, anonymizovaná kopie relevantní části přílohy smlouvy o postoupení pohledávek, smlouva o půjčce č. tel. číslo, smluvní podmínky Smlouvy o půjčce, dopis s návrhem mimosoudního řešení ze dne datum, výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky). Ode dne postoupení pohledávky na žalobkyni žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho. Poslední upomínku před podáním žaloby ze dne datum žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení žalované pohledávky (předžalobní upomínka, poštovní podací arch k předžalobní upomínce). Smluvní pokuta byla na žalobkyni postoupena ve výši 25 702,25 Kč. Žalobkyně nicméně požaduje smluvní pokutu z nesplacené jistiny pohledávky ve výši 35 826,89 Kč v sazbě 0,1 % denně, a to za období od datum do datum, výše žalobním návrhem uplatněné smluvní pokuty tak činí 25 000 Kč (smlouva o spotřebitelském úvěru č. tel. číslo, smluvní podmínky Smlouvy o spotřebitelském úvěru, předžalobní upomínka, poštovní podací arch k předžalobní upomínce).

4. Podle ust. § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

5. Podle ust. § 2391 občanského zákoníku, má-li se peněžitá zápůjčka vrátit v jiné měně, než v jaké byla dána, splatí vydlužitel zápůjčku tak, aby se to, co se vrací, hodnotou rovnalo tomu, co bylo dáno. Zápůjčka se splácí v měně místa splnění. Při nepeněžité zápůjčce se vrací věc stejného druhu, jaká byla zápůjčkou dána. Nezáleží na tom, zda její cena mezi tím stoupla nebo klesla.

6. Podle ust. § 2392 občanského zákoníku, při peněžité zápůjčce lze sjednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. Při nepeněžité zápůjčce lze ujednat místo úroků plnění přiměřeného většího množství nebo věci lepší jakosti, ale téhož druhu.

7. Podle ust. § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

8. Podle ust. § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

9. Podle ust. § 1879 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi)

10. Podle ust. § 1880 odst. 1, 2 občanského zákoníku, postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

11. Podle ust. § 1881 odst. 1 občanského zákoníku, postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka nevylučuje.

12. Podle ust. § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně nesplní je v prodlení.

13. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

15. Žalobkyni se v řízení podařilo prokázat, že před uzavřením smlouvy o zápůjčce provedla řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Dle aktuální judikatury Ústavního soudu ČR by měly obecné soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven či nikoliv. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy dle Ústavního soudu ČR třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 4129/18, dostupný na www.usoud.cz). Z výše uvedených závěrů Ústavního soudu ČR tedy vyplývá, že pokud řádné nezkoumání úvěruschopnosti dlužníka při uzavření úvěrové smlouvy může vést k posouzení úvěrové smlouvy jako rozporné s dobrými mravy dle ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku, je soud povinen se otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti zabývat i bez námitky žalované strany, neboť zjevný rozpor s dobrými mravy zakládá dle ustanovení § 588 občanského zákoníku absolutní neplatnost takového právního jednání, ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. V tomto konkrétním případě žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného řádně a na základě dostatečných podkladů. V tomto ohledu je na místě dále odkázat i na rozsudek Krajského soudu v právnická osoba ze dne datum pod č. j. spisová značka, kde odvolací soud ve věci posouzení úvěruschopnosti uzavřel, že: „…Stačilo přitom, že listiny, z nichž poskytovatel zápůjčky vycházel, měl tyto jakožto věřitel k dispozici ke dni sepsání smlouvy o zápůjčce, přičemž jejich poskytnutí potvrdil i sám žalovaný svým podpisem na zákaznické kartě. Takže ani odvolací soud nemá důvodu o doložení těchto listin tehdejšímu věřiteli pochybovat, přičemž toto z hlediska § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. postačuje.“ 16. Soud zhodnotil všechny provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná. Co do aktivní věcné legitimace žalobkyně, pak tuto soud v daném případě má za osvědčenou na základě oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Soud dospěl k závěru, že jednáním právního předchůdce žalobkyně a žalovaného došlo k platnému uzavření smlouvy o zápůjčce dle ust. § 2390 občanského zákoníku, neboť právní předchůdce žalobkyně převzal závazek poskytnout žalovanému finanční prostředky v určité výši (věc), což poté splnil, a žalovaný se zavázal tyto peněžní prostředky vrátit. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení závazku žalovaného z peněžité zápůjčky, měla žalobkyně jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že s žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o zápůjčce, že na základě této smlouvy byly dlužníku finanční prostředky poskytnuty a že dlužník (žalovaný) peněžní prostředky řádně nevrátil. Tuto povinnost žalobkyně splnila, když prokázala, že poskytla žalovanému částku 50 000 Kč, kterou žalovaný řádně nesplácel. Bylo tedy pouze na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že žalobkyni na pohledávku z předmětné smlouvy o zápůjčce, byť částečně, plnil, resp. že tento jeho dluh zanikl jinak. Žalovaný však zůstal v tomto směru nečinný. Nárok žalobkyně na zaplacení žalobou požadované částky ve výši 60 826,89 Kč včetně příslušenství tak soud shledal důvodným. Lhůtu k plnění stanovil soud 3 dny od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

17. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, náhradu nákladů řízení ve výši 16 373 Kč ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř. právnímu zástupci žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek ve výši 2 433 Kč, sazbu mimosmluvní odměny za zastupování advokátem ve výši 10 620 Kč dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby po 3 540 Kč, paušální náhrada účelně vynaložených hotových výdajů právního zástupce žalobkyně ve výši 3 x 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 3 vyhl.č. 177/1996 Sb. (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, výzva k plnění) a 21 % DPH. Žalovaný je tedy povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení celkovou částku 16 373 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočce v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Olomouci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.