18 C 81/2021
č. j. 18 C 81/2021-111
V PLATNOSTICitované zákony (12)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 101 § 137 § 142 § 149 § 160
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1931 § 1968 § 1970 § 2395 § 2398 § 2399
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
Plný text
Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr Kateřinou Grünwaldovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 11 628,70 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 11 628,70 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 005,56 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 316,96 Kč, s úrokem ve výši 21,99 % ročně z částky 10 608,70 Kč od 3. 11. 2020 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 608,70 Kč od 3. 11. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 17. 12. 2020 domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 11 628,70 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný uzavřel dne 25. 4. 2016 se žalobkyní Smlouvu o osobní kreditní kartě reg. [číslo]. Součástí této Smlouvy jsou též Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba] a Podmínky osobních kreditních karet. Na základě Smlouvy mohl žalovaný čerpat prostřednictvím kreditní karty úvěr až do výše 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal splatit Úvěr s úrokem ve výši 21,99 % p. a. Žalovaný se na základě čl. Čerpání a splácení úvěru Smlouvy zavázal splácet Úvěr měsíční celkovou minimální úhradou. Vyčerpanou jistinu Úvěru se žalovaný zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3 % vyčerpané jistiny Úvěru, a to podle stavu ke dni vyhotovení výpisu z účtu ke kreditní kartě. Minimální výše měsíční splátky spolu se splatnými úroky je 100 Kč, pokud vyčerpaná jistina Úvěru spolu se splatnými úroky není nižší než tato částka. Přestože žalovaný čerpal prostřednictvím své kreditní karty Úvěr od žalobkyně, porušil podmínky Smlouvy a nedodržel své povinnosti v souladu s čl. 5 odstavci a) Podmínek. Žalobkyně proto od Smlouvy dopisem ze dne 19. 8. 2020 odstoupila. Odstoupení od smlouvy bylo žalovanému odesláno 20. 8. 2020 Smlouva zanikla dnem doručení oznámení o odstoupení od Smlouvy – tj. dne 2. 9. 2020. Žalovaný po dni zesplatnění Úvěru ničeho neuhradil. Celková dlužná částka ke dni 2. 11. 2020 činí 14 951,22 Kč, přičemž se skládá z jistiny ve výši 10 608,70 Kč; poplatků úvěru ve výši 1 020 Kč; kapitalizovaného obchodního úroku z úvěru ve výši 3 005,56 Kč; kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 316,96 Kč. Žalovaný byl k úhradě žalované částky vyzván předžalobní výzvou ze dne 17. 9. 2020, která byla žalované odeslána dne 17. 9. 2020.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval. Na výzvu soudu dle § 115a) o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a) o. s. ř. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a) o. s. ř. bez jednání.
3. Z provedených listinných důkazů učinil soud jednotlivá skutková zjištění, ze kterých pak učinil následující závěr o skutkovém stavu: žalovaný uzavřel dne 25. 4. 2016 se žalobkyní Smlouvu o osobní kreditní kartě reg. [číslo]. Součástí této Smlouvy jsou též Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba] a Podmínky osobních kreditních karet. Na základě Smlouvy mohl žalovaný čerpat prostřednictvím kreditní karty úvěr až do výše 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal splatit Úvěr s úrokem ve výši 21,99 % p. a. Žalovaný se na základě čl. Čerpání a splácení úvěru Smlouvy zavázal splácet Úvěr měsíční celkovou minimální úhradou. Vyčerpanou jistinu Úvěru se žalovaný zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3 % vyčerpané jistiny Úvěru, a to podle stavu ke dni vyhotovení výpisu z účtu ke kreditní kartě. Minimální výše měsíční splátky spolu se splatnými úroky je 100 Kč, pokud vyčerpaná jistina Úvěru spolu se splatnými úroky není nižší než tato částka (Smlouva o osobní kreditní kartě, Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba], Podmínky osobních kreditních karet, Sazebník poplatků účinný ke dni uzavření Smlouvy, Oznámení o úrokových sazbách, Standardní informace o spotřebitelském úvěru). Přestože žalovaný čerpal prostřednictvím své kreditní karty Úvěr od žalobkyně, porušil podmínky Smlouvy a nedodržel své povinnosti v souladu s čl. 5 odstavci a) Podmínek. Žalobkyně proto od Smlouvy dopisem ze dne 19. 8. 2020 odstoupila. Odstoupení od smlouvy bylo žalovanému odesláno 20. 8. 2020 Smlouva zanikla dnem doručení oznámení o odstoupení od Smlouvy – tj. dne 2. 9. 2020 (Odstoupení od Smlouvy o osobní kreditní kartě, Historický výpis, Periodické výpisy, Legenda k historickému výpisu, Tabulka poplatků). Žalovaný po dni zesplatnění Úvěru ničeho neuhradil. Celková dlužná částka ke dni 2. 11. 2020 činí 14 951,22 Kč, přičemž se skládá z jistiny ve výši 10 608,70 Kč; poplatků úvěru ve výši 1 020 Kč; kapitalizovaného obchodního úroku z úvěru ve výši 3 005,56 Kč; kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 316,96 Kč. Žalovaný byl k úhradě žalované částky vyzván předžalobní výzvou ze dne 17. 9. 2020, která byla žalované odeslána dne 17. 9. 2020 (předžalobní výzva).
4. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
5. Podle ustanovení § 2398 odst. 1 občanského zákoníku, úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.
6. Podle ustanovení § 2399 odst. 1 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl požádán.
7. Podle ustanovení § 1931 občanského zákoníku, bylo-li ujednáno plnění ve splátkách a nesplnil-li dlužník některou splátku, má věřitel právo na vyrovnání celé pohledávky, pokud si to strany ujednaly. Toto právo může věřitel uplatnit nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky.
8. Podle ustanovení § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
9. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
10. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
11. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav aplikoval citované právní normy a dospěl k následujícímu právnímu závěru: Jednáním žalobkyně a žalovaného došlo k platnému uzavření o smlouvy o osobní kreditní kartě a související smlouvy o úvěru ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení, neboť žalobkyně převzala závazek poskytnout žalovanému prostřednictvím osobní kreditní karty finanční prostředky do určité výše (10 000 Kč), což splnila, a žalovaný se zavázal tyto prostředky s úrokem a poplatky splatit. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení závazku žalovaného ze smlouvy o úvěru, měla žalobkyně jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení pouze o tom, že s žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena konkrétní smlouva o osobní kreditní kartě a o úvěru, že na základě této smlouvy byly dlužníku finanční prostředky poskytnuty a že dlužník (žalovaný) dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobkyni břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalovanému jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky. Tuto povinnost žalobkyně splnila, když prokázala, že uzavřela se žalovaným platnou smlouvu o osobní kreditní kartě a smlouvu o úvěru a poskytla žalovanému finanční prostředky ve sjednané výši. Bylo tedy pouze na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že poskytnuté finanční prostředky žalobkyni řádně splatil, resp. že dluh zanikl jinak. To však žalovaná neučinila. Soud proto shledal žalobu důvodnou.
12. Lhůtu k plnění stanovil soud jakožto obecnou třídenní pariční lhůtu, a to v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.
13. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř. právnímu zástupci žalobkyně dle § 149 odst. 1 o.s.ř. Náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, sazbu mimosmluvní odměny za zastupování advokátem ve výši 900 Kč za 3 úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění před podáním žaloby, podání žaloby) dle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění (dále jen„ vyhl.“), 3x režijní paušál po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl., když v daném případě se jedná o opakované podání ve skutkově i právně obdobných věcech. Vzhledem k tomu, že právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, vzniklo mu dle § 137 odst. 3 o.s.ř. právo na zaplacení daně z přidané hodnoty. Žalobkyni byla tedy přiznána i daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny a náhrad, což činí 252 Kč.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.