18 C 9/2026

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Grünwaldovou ve věci žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce proti žalovaným:

1. Jméno žalované A, narozená Datum narození žalované A, 779 00 Olomouc 2. Jméno žalované B, narozený Datum narození žalované B, 779 00 Olomouc o 20 000 Kč s příslušenstvím I. Řízení se co do částky 20 000 Kč zastavuje. II. Žalovaní 1) a 2) jsou povinni zaplatit žalobci společně a nerozdílně úrok ve výši 12,75 % z částky 20 000 Kč od datum do datum a zákonný úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 20 000 Kč od datum do datum, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobci společně a nerozdílně na náhradě nákladů řízení částku 1 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku 1. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne datum, včetně změny, která byla připuštěna dne datum, domáhal po žalovaných zaplacení částky ve výši 20 000 Kč s příslušenstvím, a to z titulu nevrácené jistoty (kauce) složené při uzavření nájemní smlouvy. Smlouva o nájmu bytu uzavřena dne datum na dobu určitou, nájem skončil dne datum, žalobce složil kauci ve výši 20 000 Kč, žalovaní kauci nevrátili ani po výzvách. Předžalobní výzva dle § 142a o. s. ř. byla odeslána datum.

2. Podáním ze dne datum vzal žalobce žalobu co do částky 20 000 Kč zpět, když dne datum žalovaní žalobci tuto částku uhradili.

3. Žalovaní se k žalobě nevyjádřili.

4. Soud ve věci vycházel z obsahu listin založených ve spise, na základě nichž dospěl k závěru o skutkovém stavu věci: Ze smlouvy o nájmu bytu ze dne datum, že žalovaní jako pronajímatelé a žalobce jako nájemce uzavřeli smlouvu o nájmu bytu na adrese adresa. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou do datum. Nájemce složil při podpisu smlouvy hotovost (kauci) do rukou pronajímatele ve výši 20 000 Kč. Předžalobní výzvou ze dne datum, odeslanou dne datum, vyzval žalobce žalované k vrácení složené kauce, z výpisu z účtu žalobce, že dne datum žalovaná vrátili žalobci uhrazenou kauci.

5. Podle ust. § 96 o.s.ř., žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až poté, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí. Jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení. Ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání. Byl-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až poté, co rozhodnutí o věci již nabylo právní moci, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné.

6. Podle ust. § 2201 občanského zákoníku, nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

7. Podle ust. § 2254 občanského zákoníku, ujednají-li strany, že nájemce dá pronajímateli peněžitou jistotu, že zaplatí nájemné a splní jiné povinnosti vyplývající z nájmu, nebo ujednají-li si pro případ porušení těchto povinností smluvní pokutu, nesmí jistota a právo na zaplacení smluvní pokuty v souhrnu přesáhnout trojnásobek měsíčního nájemného. Při skončení nájmu pronajímatel vrátí jistotu nájemci; započte si přitom, co mu nájemce případně z nájmu dluží. Nájemce má právo na úroky z jistoty od jejího poskytnutí alespoň ve výši zákonné sazby.

8. Podle ust. § 1968 věta prvá občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

9. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.

10. Žalobce dříve, než soud začal jednat ve věci samé, vzal podanou žalobu co částky 20 000 Kč zpět, soud proto rozhodl v rozsahu tohoto zpětvzetí a řízení dle ust. § 96 odst. 2 o.s.ř. tohoto usnesení částečně zastavil, když nebylo zapotřebí zjišťovat stanovisko žalovaných dle ust. § 96 odst. 3 o.s.ř., neboť ve věci dosud nebylo jednáno.

11. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná v celém rozsahu.

12. Mezi žalobcem jako nájemcem a žalovanými jako pronajímateli byla dne datum uzavřena smlouva o nájmu bytu na dobu určitou do datum. Podle čl. 4 bodu 4.1 smlouvy složil žalobce žalovaným peněžitou jistotu (kauci) ve výši 20 000 Kč. Tato skutečnost mezi účastníky nebyla zpochybněna a vyplývá z předložené nájemní smlouvy. Ze žalobních tvrzení a z provedených listin soud dále zjistil, že nájemní poměr skončil uplynutím sjednané doby ke dni datum. Tím nastala povinnost žalovaných vypořádat složenou jistotu. Podle § 2254 odst. 2 občanského zákoníku pronajímatel při skončení nájmu vrátí jistotu nájemci; započte si přitom, co mu nájemce případně z nájmu dluží. Žalovaní netvrdili ani neprokázali, že by vůči žalobci měli jakoukoli splatnou pohledávku z nájmu, kterou by byli oprávněni proti jistotě započíst, ani že by existoval jiný právní důvod, pro který by si mohli jistotu ponechat. Za tohoto stavu soud uzavírá, že žalobci vzniklo právo na vrácení peněžité jistoty v plné výši 20 000 Kč. Jestliže žalovaní tuto částku po skončení nájmu žalobci nevrátili, ač k tomu byli povinni, dostali se do prodlení ve smyslu § 1968 občanského zákoníku. Za tohoto stavu soud uzavírá, že žalobci vzniklo právo na vrácení peněžité jistoty ve výši 20 000 Kč a současně i právo na úroky z této jistoty od jejího složení, neboť tento nárok plyne přímo z § 2254 odst. 2 občanského zákoníku. Žaloba je proto důvodná i v části, v níž se žalobce domáhá úroku z poskytnuté kauce. Pokud jde o úrok z prodlení, soud vyšel z toho, že žalobce předžalobní výzvou ze dne datum vyzval žalované k úhradě dlužné částky v dodatečné lhůtě. Žalovaní v této lhůtě neplnili, a dostali se tak do prodlení se splněním peněžitého dluhu ve smyslu § 1968 občanského zákoníku. Podle § 1970 občanského zákoníku může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat úrok z prodlení, přičemž jeho výše se určí podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto shledal důvodným i požadavek žalobce na zaplacení zákonného úroku z prodlení, a to ode dne následujícího po marném uplynutí lhůty poskytnuté žalovaným v předžalobní výzvě.

13. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a žalobci, který byl ve věci zcela úspěšný, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v plné výši. adresa 000 Kč je představována zaplaceným soudním poplatkem.

14. Lhůtu k plnění určil soud v souladu s ust. § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočce v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Olomouci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaní povinnosti uložené jim tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.