19 C 109/2023

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudcem Mgr. et Mgr. Bc. Jiřím Zatloukalem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 12 473 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 473 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 637,40 Kč z částky 12 000 Kč od 24. 3. 2022 do 5. 9. 2022, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 12 000 Kč od 8. 9. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 122,85 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně JUDr. [jméno] [příjmení].

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala zaplacení částky celkem 12 471 Kč s příslušenstvím (po částečném zpětvzetí žaloby). V žalobě tvrdila, že dne 20. 2. 2022 uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě obdržel finanční prostředky ve výši 12 000 Kč, a to převodem na bankovní účet, ze kterého žalovaný odeslal tzv. verifikační platbu. Žalovaný se zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku v celkové výši 14 760 Kč spolu s příslušenstvím do 23. 3. 2022. Žalovaný však svůj závazek ze smlouvy o úvěru nesplatil řádně a včas ve sjednaném termínu splatnosti. Tímto mu vznikla povinnost zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení a povinnost zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním, především za odeslání písemných upomínek žalovanému ze strany žalobkyně. Pohledávka za žalovaným byla následně na základě Rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8. 12. 2021 s účinností ke dni 5. 9. 2022 převedena na žalobkyni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena. Žalovanou částku tak představuje nesplacená jistina ve výši 12 000 Kč, smluvní pokuta ve výši 1 980 Kč, paušální náhrada nákladů na upomínání v částce 473 Kč, kapitalizovaný úrok (pevná částka za poskytnutí úvěru) v částce 2 760 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 637,40 Kč. Žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení od 8. 9. 2022 do zaplacení z nesplacené jistiny ve výši 12 000 Kč. Před podáním žaloby žalobkyně žalovaného výzvou ze dne 5. 1. 2023 vyzvala k zaplacení, žalovaný ničeho neuhradil.

2. Podáním ze dne 2. 5. 2023 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do smluvní pokuty ve výši 1 980 Kč a příslušenství žalované částky ve výši 2 860 Kč s tím, nedisponuje důkazy o posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr. Soud proto podle § 96 odst. 2 o. s. ř. řízení v této části zastavil usnesením ze dne 3. 5. 2023, č. j. 19 C 109/2023-50.

3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporovala. Na výzvu soudu dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučena o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. Soud má proto za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a o. s. ř. již v žalobě. Soud proto rozhodl v souladu s § 115a o. s. ř. bez jednání. <b>4. Soud ve věci učinil následující skutková zjištění:</b> 5. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 20. 2. 2022 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru, kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 12 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni částku v celkové výši 14 760 Kč, a to nejpozději do 23. 3. 2022.

6. Z výpisu z bankovního účtu společnosti [právnická osoba] ze dne 6. 9. 2021 bylo zjištěno, že žalovaný uhradil dne 2. 8. 2021 společnosti [právnická osoba] částku ve výši 0,01 Kč, a to ze svého bankovního účtu uvedeného ve smlouvě o úvěru.

7. Z výpisu z bankovního účtu společnosti [právnická osoba] ze dne 8. 3. 2022 bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] uhradila dne 21. 2. 2022 na bankovní účet žalovaného uvedený ve smlouvě o úvěru částku ve výši 12 000 Kč.

8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8. 12. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně uzavřela rámcovou smlouvu o postoupení pohledávek se společností [právnická osoba]

9. Ze společného prohlášení společnosti [právnická osoba] a žalobkyně bylo zjištěno, že na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8. 12. 2021 byla dne 5. 9. 2022 uzavřena dílčí smlouva o postoupení pohledávek, kterou byla žalobkyni postoupena pohledávka za žalovaným, která je předmětem tohoto řízení.

10. Z oznámení o postoupení pohledávky sepsaného dne 12. 9. 2022 a podacího archu bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] sepsala oznámení o postoupení předmětné pohledávky žalobkyni, které bylo adresované žalovanému.

11. Z dopisu žalobkyně ze dne 12. 9. 2022 adresovaného žalovanému a podacího archu bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného informovala o postoupení předmětné pohledávky, vyzvala ho k úhradě dlužné částky a upozornila ho na možnost vzniku nákladů mimosoudního vymáhání mj. ve výši 39 Kč za odeslání dopisu a 217 Kč za osobní návštěvu pověřené osoby. Dopis byl odeslán žalovanému dne 14. 6. 2022 na adresu uvedenou ve smlouvě o úvěru.

12. Z dopisu právního zástupce žalobkyně ze dne 17. 10. 2022 bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně sepsal dopis adresovaný žalovanému, kterým ji informoval o převzetí právního zastoupení žalobkyně a vyzval ji k úhradě dlužné pohledávky.

13. Z výpisů úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky ze dne 19. 1. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně v rámci mimosoudního vymáhání žalované pohledávky eviduje náklady na odeslání obyčejného dopisu dne 17. 10. 2022 a cestu pověřeného pracovníka na kontaktní adresu žalovaného dne 7. 11. 2022 a dne 21. 11. 2022.

14. Z předžalobní výzvy právního zástupce žalobkyně ze dne 5. 1. 2023 a podacího archu bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě předmětné pohledávky nejpozději do 16. 1. 2023. Dopis byl odeslán žalovanému dne 9. 1. 2023 na adresu uvedenou ve smlouvě o úvěru. <b>15. Z provedených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:</b> 16. Žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně uzavřeli dne 20. 2. 2022 prostřednictvím internetových stránek [webová adresa] úvěrovou smlouvu. Dne 21. 2. 2022 právní předchůdce žalobkyně zaslal na bankovní účet žalovaného částku 12 000 Kč. Takto vzniklá pohledávka právního předchůdce žalobkyně byla postoupena žalobkyni smlouvou ze dne 5. 9. 2022 s účinností ke dni 5. 9. 2022, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 12. 9. 2022, kdy byl žalovaný rovněž upozorněn na možnost vzniku nákladů mimosoudního vymáhání. Dne 9. 1. 2023 zaslal zástupce žalobkyně žalovanému výzvu k úhradě dlužné částky. Žalovaný dlužnou částku právnímu předchůdci žalobkyně ani žalobkyni přes opakované výzvy neuhradil.

17. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

18. Podle § 2398 odst. 1 o. z., úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.

19. Podle § 2399 odst. 1 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl požádán.

20. Podle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

21. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

22. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

23. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně nesplní je v prodlení.

24. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

25. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

26. Podle § 573 věta první o. z., se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání.

27. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

28. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

29. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen..

30. Soud zhodnotil provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k tomuto právnímu závěru:

31. V řízení byla prokázána aktivní věcná legitimace žalobkyně, když pohledávka za žalovaným na ni přešla smlouvou o postoupení pohledávek a o této skutečnosti byl žalovaný informován.

32. Žalobkyni se v řízení nepodařilo prokázat, že před uzavřením úvěrové smlouvy provedl její právní předchůdce řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Žalobkyně v průběhu řízení soudu nepředložila žádné důkazy prokazující, že její právní předchůdce jakkoli posuzoval úvěruschopnost žalovaného, na výzvu soudu žalobkyně sdělila, že nedisponuje důkazy k prokázání tvrzení o prověření úvěruschopnosti žalovaného, soudu proto uzavírá, že žalobkyně, respektive její právní předchůdce, porušil svou povinnost stanovenou v § 86 zákona č. 257/2016 Sb., v důsledku čehož je nutné posoudit předmětnou smlouvu o spotřebitelském úvěru jako absolutně neplatnou.

33. V důsledku závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru žalobkyni nevznikl nárok na úhradu úroků z úvěru a smluvní pokuty. Žalobkyně však v tomto rozsahu vzala žalobu zpět svým podáním ze dne 2. 5. 2023 a soud v tomto rozsahu řízení zastavil.

34. Plnění poskytnuté žalovanému je pak třeba vypořádat podle § 2993 o. z., z titulu bezdůvodného obohacení jako plnění poskytnutá na základě neplatné smlouvy. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 12 000 Kč. Soud dále přiznal žalobkyni nárok na náhradu nákladů na upomínání v částce 473 Kč. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný žalobkyni dluh uhradil. Soud tedy zavázal žalovaného k úhradě žalobou požadované jistiny ve výši 12 473 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši stanovené podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. od data, kdy se dostal žalovaný do prodlení Lhůtu k plnění soud určil jako obecnou třídenní podle ustanovení § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., když neshledal důvody pro povolení delší lhůty splatnosti či splátek.

35. O náhradě nákladů řízení pak soud rozhodoval podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., § 142a odst. 1 o. s. ř. a § 146 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně svým částečným zpětvzetím žaloby procesně zavinila, že řízení muselo být v této části zastaveno, měla tak v řízení pouze částečný úspěch, a soud proto náhradu nákladů poměrně rozdělil. Soud se při posouzení míry úspěchu a neúspěchu účastníků řídil nálezem Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I. ÚS 2717/08, podle jehož závěrů je při posouzení náhrady nákladů řízení podle § 142 o. s. ř. třeba vzít v úvahu úspěch ohledně celého předmětu sporu, tedy i též stran příslušenství pohledávky, a nikoliv jen žalobou uplatněné částky jistiny, s tím, že v případě úroků z prodlení, jsou-li požadovány od určitého data až do zaplacení, se vezme v úvahu jejich výše ke dni vyhlášení rozhodnutí. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované částky ve výši 12 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z této částky od 8. 9. 2022 do zaplacení, který ke dni vyhlášení rozsudku 9. 6. 2023 činil částku ve výši 1 356,16 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 637,40 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 860 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 473 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 980 Kč. Předmětem sporu tak celkem byla částka ve výši 19 306,56 Kč. Žalobkyně byla úspěšná co do částky ve výši 14 466,56 Kč, neboť v tomto rozsahu soud žalobě vyhověl (výrok I.) a neúspěšná co do částky ve výši 4 840 Kč (smluvní pokuta v částce 1 980 Kč a kapitalizovaný úrok ve výši 2 860 Kč), neboť v této části bylo řízení zastaveno a toto zavinila žalobkyně. Úspěch žalobkyně tak činí 74,93 %, úspěch žalovaného pak činí zbylých 25,07 %. Rozdíl mezi úspěchem žalobkyně a žalované pak činí 49,86 %.

36. V daném případě náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, z odměny za zastoupení advokátem ve výši 900 Kč za 3 úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby), 3 režijních paušálů po 100 Kč dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. a 21 % DPH ve výši 252 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkem tedy náklady řízení žalobkyně činí částku 2 252 Kč. Žalobkyni přiznaná náhrada nákladů řízení ve výši 49,86 % tak činí 1 122,85 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. Lhůtu k plnění soud určil jako obecnou třídenní podle ustanovení § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., když neshledal důvody pro povolení delší lhůty splatnosti či splátek.