19 C 172/2020

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Miroslavou Dvořákovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného anonymizováno 6 slov adresa o 63 067 Kč s příslušenstvím

I. Soud řízení co do částky 39 900 Kč zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 23 167 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % p. a. z částky 63 067 Kč od 24. 6. 2020 do 3. 9. 2020 s 10% úrokem z prodlení p. a. z částky 23 167 Kč od 4. 9. 2020 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci na nákladech řízení částku ve výši 28 188 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce podal proti žalované žalobu na náhradu škody ve výši 63 067 Kč dle zákona číslo 82/1998 Sb. se zdůvodněním, že usnesením Policie České republiky, stát. instituce, odbor anonymizována tři slova, číslo jednací KRPM číslo rok číslo ze dne datum bylo proti němu zahájeno trestní stíhání, a to pro přečin anonymizována dvě slova ve smyslu ustanovení § 212 odst. 2, odst. 4 trestního zákoníku a dále pro přečin role v řízení anonymizována tři slova anonymizováno ve smyslu ust. § 260 odst. 1, odst. 3 trestního zákoníku. Přestože žádný z výše uvedených skutků nespáchal a aktivně se již od počátku trestního stíhání proti nepravdivým obviněním jeho osoby bránil, orgán činný v trestním řízení jeho vyjádření prakticky vůbec nebral v potaz. Proti shora uvedenému usnesení, jímž bylo proti němu zahájeno trestní stíhání, podal prostřednictvím svého obhájce stížnost, a to dne datum, kterou doplnil dne datum. V doplnění stížnosti poukazoval na to, že vedení trestního stíhání proti jeho osobě je nezákonné, když dané trestní stíhání bylo založeno zejména na podkladu výpovědi svědka příjmení jméno příjmení, která již v době vedení trestního stíhání před policejním orgánem vykazovala značné nesrovnalosti, například tvrzení anonymizováno příjmení o tom, že si po roce a půl od skončení pracovního poměru vzpomněl, že mu neměla být údajně uhrazena celá mzda, rozpory v jeho tvrzeních, za které měsíce měl mzdu obdržet a za které nikoliv apod. Policejní orgán stížnosti nevyhověl, a proto tuto předložil k rozhodnutí Státního zastupitelství v obec, které stížnost jako nedůvodnou zamítlo. Po provedení výslechu mnoha svědků před Policií České republiky dne datum podal žalobce prostřednictvím svého obhájce návrh na zastavení trestního stíhání, když dle jeho názoru po provedeném vyšetřování opětovně vyplynulo, že trestní stíhání vůči jeho osobě je nedůvodné a že skutky nespáchal. Ani v tomto případě mu nebylo policejním orgánem vyhověno, když tento místo aby rozhodl o zastavení trestního stíhání, resp. podal podnět k jeho zastavení na státní zastupitelství, postoupil spis státnímu zastupitelství s návrhem na podání obžaloby jeho osoby. Krajské státní zastupitelství, pobočka obec, pak podalo dne datum obžalobu na žalobce s tím, že měl údajně spáchat přečin role v řízení anonymizována tři slova anonymizováno ve smyslu ustanovení § 260 odst. 1, 3 trestního zákoníku. Dne datum byl Krajským soudem obec, pobočka obec, č. j. číslo jednací ve smyslu ustanovení § 226 písm. b) trestního řádu obžaloby zproštěn, neboť v žalobním návrhu označený skutek nebyl soudem shledán trestným činem. K odvolání státní zástupkyně pak Vrchní soud v Olomouci rozsudkem č. j. číslo jednací, ze dne datum rozhodnutí, zrušil v celém rozsahu rozsudek soudu prvého stupně a nově rozhodl tak, že ho opětovně ve smyslu ustanovení § 226 písm. c) trestního řádu zprostil obžaloby, neboť nebylo prokázáno, že by se daného trestně právního jednání dopustil. Za účelem ochrany svých práv byl nucen vyhledat pomoc právního zástupce, který ho po celou dobu trestního řízení zastupoval a žalobce tak musel vynaložit za účelem své obhajoby finanční prostředky, které mu nebyly do dne podání žaloby reparovány, přestože je s ohledem na výše uvedené zřejmé, že byl stíhán nezákonně. V trestním řízení ho zastupovala advokátka JUDr. jméno příjmení. Za provedené úkony právních služeb obhájkyni uhradil celkem částku ve výši 46 000 Kč, kdy jeden úkon právní služby byl dle smlouvy o právní pomoci ze dne 19. 2. 2018 sjednán na částku 1 700 Kč a 300 Kč režijní paušál, celkem jeden úkon 2 000 Kč. Obhájkyně vystavila tyto faktury: 1) Faktura číslo vystavená dne 20. 2. 2018 na částku 6 000 Kč uhrazena dne 2. 3. 2018 za tři úkony právní pomoci, a to převzetí a příprava právního zastoupení na základě smlouvy o právní pomoci ze dne 19. 2. 2018, účast u výslechu obviněného dne datum, účast u výslechu svědka příjmení jméno příjmení dne datum. 2) Faktura číslo vystavená dne 18. 4. 2018 na částku 6 000 Kč uhrazena dne 25. 4. 2018 za tři úkony právní pomoci, a to účast u výslechu svědka jméno příjmení datum, účast u výslechu svědka jméno příjmení dne datum, sepis vyjádření obviněného dne datum. 3) Faktura číslo vystavená dne 2. 8. 2018 na částku 8 000 Kč uhrazena dne 4. 9. 2018 za čtyři úkony právní pomoci, a to účast u výslechu svědka příjmení jméno příjmení dne datum, účast u výslechu obviněné právnické osoby dne datum, účast u výslechu svědka jméno příjmení dne datum, účast u výslechu svědka jméno příjmení dne datum. 4) Faktura číslo vystavená dne 24. 9. 2018 na částku 6 000 Kč uhrazena dne 8. 10. 2018 za tři úkony právní pomoci, a to účast u výslechu svědka jméno příjmení dne datum, účast u výslechu svědka jméno jméno dne datum, sepis návrhu na zastavení trestního stíhání ze dne datum. 5) Faktura číslo vystavená dne 24. 10. 2018 na částku 4 000 Kč uhrazena dne 5. 11. 2018 za dva úkony právní pomoci, a to účast u výslechu svědka jméno příjmení dne datum, prostudování spisu po skončení vyšetřování dne datum. 6) Faktura číslo číslo vystavená dne 1. 2. 2019 na částku 10 000 Kč uhrazena dne 4. 2. 2019 za pět úkonů právní služby, a to porada s klientem před hlavním líčením dne datum v trvání 13:00 hodin až 14:08 hodin, účast na hlavním líčení konaném u KS obec, pobočka obec, dne datum v trvání 8:00 hodin až 13:05 hodin, ve smyslu ustanovení § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu se jedná o tři úkony právní pomoci, účast na hlavním líčení konaném u KS obec, pobočka obec, dne datum v trvání 8:00 hodin až 10:20 hodin, ve smyslu ustanovení § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu se jedná o dva úkony právní pomoci. 7) Faktura číslo číslo vystavená dne 22. 3. 2019 na částku 2 000 Kč uhrazena dne 19. 4. 2019, doúčtován jeden úkon právní pomoci z titulu účasti na hlavním líčení konaném dne datum, kdy fakturou číslo číslo bylo fakturováno pouze pět úkonů, celkem jich však bylo provedeno šest. 8) Faktura číslo číslo vystavená dne 16. 6. 2019 na částku 4 000 Kč uhrazena dne 25. 6. 2019 za dva úkony právní služby, a to sepis vyjádření obviněného k odvolání státního zástupce ze dne datum, účast u veřejného zasedání o projednání odvolání u Vrchního soudu v Olomouci dne datum.

2. Dále v žalobě uvádí, že je evidentní, že řízení proti jeho osobě bylo vedeno nezákonně. Se svým nárokem na náhradu škody se v souladu s ustanovením § 14 odst. 1 ve spojení s ustanovením § 6 odst. 2 písm. a) zákona o odpovědnosti za škodu obrátil na Ministerstvo spravedlnosti České republiky a to svým podáním – žádostí o přiznání náhrady škody ze dne datum, doručené ministerstvu dne datum. Ke dni podání žaloby, tj. ani po uplynutí lhůty šesti měsíců ode dne uplatnění nároku, žalovaný o tomto nerozhodl a vyjma podání ze dne datum, kterým žalobce informoval o doručení jeho žádosti o náhradu škody, se ve věci nikterak nevyjádřil. Po žalovaném tak žalobce požaduje úhradu nákladů, které byl v souvislosti s nezákonným trestním stíháním své osoby za účelem obhajoby nucen vynaložit, a to za úkony právní pomoci. Jedná se celkem o částku 41 400 Kč, a to 23 x 1 500 Kč + 23 x 300 Kč Vedle škody, která mu vznikla vynaložením nákladů na obhajobu, žádá dále o přiznání náhrady za újmu z titulu nepřiměřené délky vedení trestního řízení. Trestní stíhání bylo zahájeno dne datum, přičemž pravomocně byla věc skončena teprve až rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci, číslo jednací, ze dne datum rozhodnutí, který nabyl právní moci dne datum Trestní řízení tak bylo vůči jeho osobě vedeno po dobu 25 měsíců. Pro poměry České republiky je adekvátní výše náhrady za uvedenou délku trestního řízení částka v rozmezí 1 250 Kč až 1 667 Kč za jeden měsíc řízení, přičemž první dva roky řízení, tj. 24 měsíců, jsou dle judikatury ohodnoceny částkou o polovinu nižší, tj. 15 000 Kč až 20 000 Kč za první dva roky řízení dohromady. Vzhledem k tomu, že trestní řízení bylo vedeno po dobu 25 měsíců, žádá o přiznání náhrady za pevných 24 měsíců nezákonného vedení trestního řízení částkou 20 000 Kč a za poslední měsíc částkou 1 667 Kč, tj. celkem 21 667 Kč. Plnou sazbu náhrady za první dva roky vedení trestního řízení požaduje nejen z důvodu, že trestní řízení bylo vedeno zcela nezákonně nýbrž i proto, že jemu a jeho rodině toto způsobilo nespočet útrap a starostí, které si nikdo nedovede ani představit. Není osobou sociálně vykořeněnou, bez manželky, dětí a blízkých, kterých by se v případě jeho uvěznění toto nedotýkalo. Zároveň není recidivistou, který by byl opakovaně vězněn a na kterého má trestní řízení a výkon nepodmíněného trestu odnětí svobody z pohledů výchovných a restorativních funkcí jen omezený vliv. Ve výkonu trestu byl jednou, byl z něho podmíněně propuštěn. Od té doby vede řádný život, přičemž předmětné trestní řízení, které proti němu bylo následně zahájeno, bylo zcela nedůvodné a obžaloby byl soudy obou instancí zproštěn. Význam předmětného trestního stíhání pro něho byl naopak zcela zásadní, neboť mu reálně hrozil opětovný návrat do vězení, což by mělo zcela zdrcující následky pro něho, pro jeho rodinu a efektivně by to vyloučilo jeho návrat do normálního života. Případné předchozí odsouzení nedává státu„ bianko šek“ k budoucímu porušování zákonných pravidel stanovených v trestním řádu pro vedení trestního řízení vůči dotčené osobě. Žalobce tvrdí, že pouhé konstatování porušení práva proto ke kompenzaci vzniklé újmy v žádném případě nepostačuje.

3. Soud ve věci vydal dne 17. 7. 2020 platební rozkaz, proti kterému žalovaná podala odpor. V rámci podaného odporu se pak žalovaná vyjádřila k žalobě tak, že žalobou uplatněné nároky neuznává. Žalovaná má za nesporný průběh a výsledek trestního řízení vedeného proti žalobci pod sp. zn. spisová značka. Je nesporné, že řízení vůči žalobci bylo zahájeno dne datum usnesením o zahájení trestního stíhání pro trestný čin anonymizována dvě slova podle § 212 odst. 2, 4 trestního zákona a pro trestný čin role v řízení anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova dle § 260 odst. 1, 2, 3 trestního zákona. Dále je nepochybné, že dne datum proběhlo u odvolacího soudu veřejné zasedání, na kterém došlo ke zrušení rozsudku Krajského soudu obec, pobočka obec, ze dne datum a nově bylo rozhodnuto tak, že se žalobce zprošťuje žaloby dle § 226 písm. c) trestního řádu, neboť nebylo prokázáno, že v žalobním návrhu označený skutek spáchal žalobce. Právní moci rozhodnutí nabylo dne datum. Žalovaná dále činí nespornou skutečnost, že u ní žalobce uplatnil nárok na poskytnutí náhrady škody a na poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu dle zákona číslo 82/98 Sb. v celkové částce 63 067 Kč, a to podáním se shodným skutkovým a právním obsahem, které bylo žalované doručeno dne datum. Po podání žaloby žalovaná toto předběžné projednání nároku již ukončila a to tak, že na náhradě nákladů obhajoby žalobci přiznala částku ve výši 39 900 Kč, tedy tomuto nároku vyhověla zčásti. Nároku žalobce na poskytnutí zadostiučinění z titulu nesprávného úředního postupu, který spočíval v nepřiměřené délce řízení, žalovaná nevyhověla, neboť shledala délku řízení přiměřenou. Přiznaná částka ve výši 39 900 Kč zahrnuje odměnu za 21 úkonů právní služby po 1 500 Kč, dva půl úkony právní služby po 750 Kč, 23 režijních paušálů po 300 Kč a DPH ve výši 21 %. Po nahlédnutí do trestního spisu bylo ověřeno, že účtované úkony jsou co do druhu, délky a použité sazby v souladu s jeho obsahem s následujícími výjimkami, a to datum – sepis vyjádření obviněného, jedná se o úkon, který je svou povahou bližší k úkonům uvedeným v § 11 odst. 2 advokátního tarifu a přiznána náhrada pouze ve výši jedné poloviny odměny. Dále datum sepis návrhu na zastavení trestního stíhání, jedná se o úkon, který je svou povahou bližší úkonům uvedeným v § 11 odst. 2 advokátního tarifu, přiznána náhrada pouze ve výši jedné poloviny odměny. Nárok na náhradu nákladů obhajoby je tedy v této části sporný a žalovaná náhradu za uvedené úkony nemohla v požadované výši přiznat. Co se týká zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení, uvádí žalovaná, že otázku přiměřenosti délky řízení v předmětné věci je třeba posoudit v souladu zejména s článkem 6 odst. 1 úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, který mimo jiné zakotvuje právo každého na projednání věci v přiměřené lhůtě slušnou judikaturou evropského soudu pro lidská práva. Z ní kromě jiného plyne, že přiměřenost délky řízení se posuzuje podle okolnosti případu a s ohledem zejména na složitost věci, chování stěžovatele a jednání příslušných orgánů, jakož i význam sporu pro stěžovatele. Průběh v určité fázi řízení lze tolerovat za předpokladu, že celková délka řízení nebude nepřiměřená. Jen průtahy přičitatelné státu mohou vést k závěru, že délka řízení byla nepřiměřená. Chování stěžovatele představuje objektivní faktor, který není přičitatelný žalovanému státu a je třeba ho vzít v úvahu při rozhodování o překročení přiměřené lhůty. Jak již bylo řečeno, trestní stíhání proti žalobci bylo zahájeno dne datum a právní moc zprošťujícího rozhodnutí nastala dne datum. Řízení probíhalo na dvou stupních soudní soustavy. Trestní věc byla po právní a skutkové stránce do určité míry složitá a vyžadovala tak větší prostor pro provedení důkazních prostředků. Vzhledem k tomu tak věc potřebovala určitou dobu, jak v řízení přípravném tak v řízení před soudem. Pokud jde o podíl žalobce či ostatních účastníků řízení na délce řízení, nelze jim přičítat k tíži použití zákonných prostředků procesní obrany. Jestliže účastníkovi řízení nelze na jedné straně vyčítat, že na ochranu svých práv využívá procesní prostředky, které mu dává zákon k dispozici, na druhou stranu je zřejmé, že prodloužení řízení, ke kterému dojde v důsledku nutnosti se s těmito procesními prostředky vypořádat, nemůže jít na vrub státních orgánů. Žalobce se nicméně na délce řízení významně nepodílel. Význam řízení pro žalobce žalovaná shledala jako zvýšený. Podle ustálené judikatury je věnována zvýšená pozornost zejména věcem trestním, opatrovnickým, pracovněprávním, věcem osobního stavu, či věcem týkajících se života nebo zdraví. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem a okolnostem případu shledala žalovaná celkovou délku řízení jako přiměřenou, a proto stran tohoto nároku požadované zadostiučinění neposkytla. Soud zjistil tento skutkový stav:

4. Z usnesení Policie České republiky, číslo jednací KRPM číslo rok číslo, ze dne datum, že podle § 160 odst. 1 trestního řádu se zahajuje trestní stíhání osoby celé jméno žalobce, bytem adresa, v současné době ve výkonu trestu stát. instituce, jako obviněného ze spáchání přečinu anonymizována dvě slova dle ustanovení § 212 odst. 2, 4 trestního zákona a role v řízení anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova dle § 260 odst. 1, 2 trestního zákona.

5. Ze stížnosti žalobce zaslané Policii České republiky dne datum prostřednictvím právní zástupkyně žalobce, že do usnesení o zahájení trestního stíhání podává stížnost a tato stížnost je pak doplněna podáním ze dne datum. V rámci podané stížnosti žalobce navrhl, aby trestní stíhání proti jeho osobě bylo v plném rozsahu zastaveno.

6. Z rozsudku Krajského soudu obec, pobočka obec, ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, že celé jméno žalobce byl podle § 226 písm. b) trestního řádu zproštěn obžaloby Krajského státního zastupitelství obec, pobočka obec, č. j. číslo jednací ze dne 27. 11. 2018, pro skutek role v řízení anonymizována čtyři slova, neboť v žalobním návrhu označený skutek není trestným činem.

7. Z rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, že podle § 258 odst. 1 písm. b) trestního řádu se z podnětu odvolání státního zástupce napadený rozsudek Krajského soudu v Ostravě, pobočka obec, ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, zrušuje v celém rozsahu a za splnění podmínek § 259 odst. 3 trestního řádu se nově rozhoduje tak, že celé jméno žalobce se podle § 226 písm. c) trestního řádu zprošťuje obžaloby pro přečin role v řízení anonymizována čtyři slova podle § 260 odst. 1, 3 trestního zákona, neboť nebylo prokázáno, že tento skutek spáchal obžalovaný.

8. Ze smlouvy o právní pomoci ze dne datum, že tato byla uzavřena mezi advokátkou JUDr. jméno příjmení a klientem celé jméno žalobce, předmětem této smlouvy je zastupování ve věci trestního řízení vedeného proti obviněnému celé jméno žalobce na základě usnesení o zahájení trestního stíhání vydaného Policií České republiky ze dne datum.

9. Z žádosti Policie České republiky Okresnímu soudu v Olomouci ze dne datum, že podává žádost o ustanovení obhájce celé jméno žalobce, toho času ve výkonu trestu stát. instituce, když tento musí mít obhájce již v přípravném řízení.

10. Z usnesení Okresního soudu v Olomouci ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, že obviněnému celé jméno žalobce, toho času stát. instituce, byl ustanoven obhájce JUDr. jméno příjmení, advokát se sídlem adresa.

11. Ze žádosti Policie České republiky ze dne datum Okresnímu soudu v Olomouci, že žádá o zrušení ustanoveného obhájce celé jméno žalobce vzhledem k tomu, že pominuly dnem datum důvody nutné obhajoby.

12. Z rozhodnutí Okresního soudu v Olomouci ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, že v trestní věci obviněného celé jméno žalobce zrušuje ustanovení obhájce JUDr. jméno příjmení pro pominutí důvodů nutné obhajoby.

13. Z plné moci založené v trestním spise, že žalobce dne 19. 2. 2018 uděluje plnou moc JUDr. jméno příjmení.

14. Z výpisu z evidence rejstříku trestů, že Okresním soudem obec bylo dne datum rozhodnutí, spisová značka upuštěno od potrestání. Rozsudkem Krajského soudu obec, pobočka obec, ze dne datum rozhodnutí, spisová značka, byl uložen trest odnětí svobody 10 měsíců podmíněně odložen, osvědčeno datum. Rozsudkem Krajského soudu obec, pobočka obec, ze dne datum rozhodnutí, spisová značka, byl uložen trest odnětí svobody nepodmíněně v délce 30 měsíců. Následně byl žalobce podmíněně propuštěn datum, zkušební doba do datum.

15. Z usnesení Okresního soudu Znojmo ze dne datum, že podle § 88 odst. 1b trestního zákoníku za použití § 331 odst. 1 trestního řádu se odsouzený celé jméno žalobce podmíněně propouští z výkonu trestu odnětí svobody v trvání dva roky a šest měsíců.

16. Z rozhodnutí Okresního soudu v Olomouci ze dne datum, kdy soud přijímá záruku za dovršení nápravy odsouzeného ze strany právnická osoba, ulice a číslo, obec. Odsouzenému se stanoví zkušební doba podmíněného propuštění v trvání čtyř let.

17. Z návrhu na podání obžaloby založeného v trestním spise, že Krajské státní zastupitelství Ostrava, že Policie České republiky podává dne datum Krajskému státnímu zastupitelství obec, pobočka obec, návrh na podání obžaloby proti obviněným celé jméno žalobce a právnická osoba & právnická osoba za spáchání přečinu anonymizována dvě slova podle ustanovení § 212 odst. 2, odst. 4 trestního zákona.

18. Z vyjádření žalobce jakožto obviněného ze dne datum, že prostřednictvím právní zástupkyně činí vyjádření k výpovědi svědků jméno příjmení, jméno příjmení a jméno příjmení a vyjadřuje se k věci samé, zejména též ke sdělení Ing. jméno příjmení.

19. Z návrhu žalobce na zastavení trestního stíhání ze dne datum, že prostřednictvím své obhájkyně JUDr. jméno příjmení podává Policii České republiky ke sp. zn. KRPM číslo rok číslo návrh na zastavení trestního stíhání zahájeného usnesením ze dne datum. Zdůvodnění návrhu je v podstatě na šesti stranách.

20. Ze záznamu o prostudování ze dne 8. 11. 2018 založeného ve spise Policie České republiky, že dne 8. 11. 2018 v 8:10 hodin bylo umožněno obhájkyni JUDr. jméno příjmení prostudovat spis.

21. Z vyjádření obviněného ze dne datum, že toto činí prostřednictvím svého obhájce JUDr. jméno příjmení Vrchnímu soudu v Olomouci k odvolání krajské státní zástupkyně do rozsudku Krajského soudu Ostrava, pobočka Olomouc, ze dne datum.

22. Z žádosti žalobce ze dne datum prostřednictvím právní zástupkyně JUDr. jméno příjmení, adresované Ministerstvu spravedlnosti České republiky, že žalobce tímto dle zákona číslo Sbírky o odpovědnosti státu za škodu žádá o přiznání částky celkem ve výši 63 067 Kč, a to náklady obhajoby 41 400 Kč, když po celou dobu trestního řízení byl zastoupen advokátkou JUDr. jméno příjmení a dále přiměřené zadostiučinění za vedenou délku trestního řízení celkem v částce 21 667 Kč.

23. Ze sdělení Ministerstva spravedlnosti České republiky tehdejší právní zástupkyni žalobce ze dne datum, že toto potvrzuje, že bylo dne datum doručeno podání týkající se právní věci projednávané před Krajským soudem Ostrava a Vrchním soudem Olomouc, pod sp. zn. spisová značka, spisová značka.

24. Ze stanoviska žalované ze dne 1. 9. 2020 adresované právní zástupkyni žalobce příjmení jméno příjmení, že žalovaná uzavírá vzhledem k okolnostem případu po prostudování trestního spisu lze celkovou délku řízení hodnotit jako přiměřenou, takže musí konstatovat, že zde žalovaná nepřistoupila k poskytnutí požadovaného zadostiučinění. Dále však činí nesporným náhradu nákladů právního zastoupení ve výši 39 900 Kč, když tato částka bude žadateli poukázána na bankovní účet, 2 úkony, a to sepis vyjádření obviněného ze dne 29. 3. 2018 a sepis návrhu na zastavení trestního stíhání ze dne 24. 9. 2018 posuzuje žalovaná jako úkony, které jsou svou povahou bližší úkonům uvedeným v § 11 odst. 2 advokátního tarifu, a je tedy přiznána náhrada pouze ve výši jedné poloviny odměny. Ostatní právní úkony advokáta jsou nesporné.

25. V reakci na žalovanou provedenou úhradu částkou 39 900 Kč, jakožto nákladů obhajoby uhrazených žalobcem v trestním řízení vzal žalobce do této částky žalobu v plném rozsahu zpět. Setrval na zbytku žalobního žádání.

26. Z výroční zprávy Ministerstva spravedlnosti, že průměrná délka řízení v trestních věcech vedených v prvním stupni u krajských soudů byla v roce 2016 – 396 dnů, v roce 2017 – 480 dnů, v roce 2018 – 526 dnů, v roce 2019 – 571 dnů. Průměrná délka dvojinstančního trestního řízení vedeného v prvním stupni u krajského soudu se v letech 2016 až 2019 pohybovala v rozmezích od 452 do 627 dnů. Závěr o skutkovém stavu:

27. Proti žalobci bylo dne datum zahájeno trestní stíhání jako obviněného ze spáchání přečinu dotační podvod. V té době byl ve výkonu trestu ve stát. instituce, ze kterého byl podmíněně propuštěn dne datum. V trestním řízení zastupovala žalobce příjmení jméno příjmení na základě plné moci udělené žalobcem dne 19. 2. 2018. V době, kdy byl žalobce ve výkonu trestu, mu byla ustanovena soudem dne datum advokátka JUDr. jméno příjmení a po jeho propuštění bylo ustanovení obhájce datum zrušeno. Rozsudkem Krajského soudu Ostrava, pobočka Olomouc, ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, byl žalobce zproštěn obžaloby Krajského státního zastupitelství obec, pobočka obec, č. j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí pro skutek role v řízení anonymizována čtyři slova, neboť v žalobním návrhu označený skutek není trestním činem. Rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací byl rozsudek Krajského soudu Ostrava zrušen a nově bylo rozhodnuto tak, že žalobce byl zproštěn obžaloby pro přečin role v řízení anonymizována čtyři slova, neboť nebylo prokázáno, že tento skutek spáchal obžalovaný. Na základě faktur vystavených obhájkyní JUDr. příjmení žalobce za obhajobu v trestním řízení uhradil částku 41 400 Kč. Dne 20. 12. 2019 zasílá žalobce žalované žádost o odškodnění dle zákona 82/1998 Sb., když požaduje náhradu nákladů, které za zastupování v trestním řízení uhradil obhájkyni a dále přiměřené zadostiučinění za vedenou délku trestního řízení v částce 21 667 Kč. Žalovaná 30. 12. 2019 potvrzuje přijetí žádosti.

28. Dle § 1 zákona č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem odstavec 1) stát odpovídá za podmínek stanoveným tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

29. Dle § 3 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. stát odpovídá za škodu, kterou způsobily a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, c) orgány územních samosprávních celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona.

30. Dle § 5 zákona stát odpovídá za podmínek stanoveným tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

31. Dle § 6 odst. 1 ve věcech náhrady škody způsobené rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o regresních úhradách jednají jménem státu ministerstva a jiné ústředně správní úřady.

32. Dle § 7 odst. 1 zákona právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

33. Dle § 8 odst. 1 nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutí lze, není-li dále stanoveno jinak uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

34. Dle odst. 3 § 8 zákona, nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škodu způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje. Takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek vyjma návrhu na obnovu řízení a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního správního nebo jiného právního řízení nebo návrh na zastavení exekuce.

35. Dle § 13 zákona stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

36. Dle § 14 odst. 1,3 zákona nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škodu u soudu.

37. Dle § 31 zákona náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Náhradu nákladů řízení může poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů nebo jestliže mu náhrada nákladů řízení mu nebyla přiznána. Náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení, zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně. Poškozený nemá právo na náhradu nákladů zastoupení, které vznikly v souvislosti s projednáním uplatněného nároku u příslušeného úřadu.

38. Dle § 31a) bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samostatné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačují. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem za nichž v nemajetkové újmě došlo. V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, který přispěl k průtahům v řízení a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, b) postupu orgánu veřejné moci během řízení, e) významu předmětu řízení pro poškozeného. Právní hodnocení věci:

39. Soud po vyhodnocení všech provedených důkazů jednotlivě i ve vzájemných souvislostech uzavírá, že žaloba je důvodná. Řízení, ve kterém měla být žalobci způsobena škoda, bylo zahájeno datum usnesením o zahájení trestního stíhání a skončeno bylo datum, kdy Vrchní soud v Olomouci žalobce zprostil obžaloby s tím, že se trestného činu nedopustil. Řízení tak trvalo 746 dní. Z výroční zprávy Ministerstva spravedlnosti vyplývá, že průměrná délka řízení v trestních věcech vedených v prvním stupni u krajských soudů byla v roce 2016 - 396 dnů, v roce 2017 - 480 dnů, v roce 2018 - 526 dnů a v roce 2019 - 571 dnů. Průměrná délka dvojinstančního trestního řízení vedeného v prvním stupni u krajského soudu se v letech 2016 až 2019 pohybovala v rozmezí od 452 do 627 dnů. Od zahájení prověřování až do pravomocného skončení trestního řízení v posuzované věci uplynula doba 1 243 dnů. Trestní řád v § 159 odst. 1 písm. c) a § 170 odst. 1 stanoví lhůty pro skončení prověřování a vyšetřování a tyto dodrženy nebyly. K prověřování došlo v době od datum do datum, tedy 497 dní a vyšetřování od datum do datum, tedy 517 dní. Dle článku VI. odst. 1 úmluvy o ochraně lidských práv a svobod je rozhodující celková délka řízení. Poskytuje se náhrada za nepřiměřenou celkovou délku řízení, ne za jednotlivé průtahy. Přiměřenost délky řízení je třeba hodnotit s ohledem na složitost věci, chování stěžovatele, postup orgánů a význam věci pro stěžovatele. V daném případě bylo porušeno právo žalobce na projednání v přiměřené lhůtě. Zadostiučinění se poskytuje v penězích, a to bez ohledu na to, zda nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem vznikla žalobci škoda. Soud má za to, že v daném případě byla překročena doba přiměřená. Navíc v době od datum, kdy byl žalobci, který byl v té době ve výkonu trestu stát. instituce, ustanoven obhájce až do datum, kdy podal policejní orgán návrh na zrušení ustanoveného obhájce, neboť žalobce byl dne datum z výkonu trestu podmíněně propuštěn, nebyl učiněn žádný úkon, to tedy po dobu pěti a půl měsíců a rovněž v červenci a srpnu rok nebylo konáno. Žalobce se na délce řízení svým chováním nikterak nepodílel, toliko využil svého práva a podal stížnost proti zahájení trestního řízení a dvakrát se vyjádřil ve věci samé spolu s návrhem na zastavení trestního stíhání. Nebylo povinností žalobce, aby využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, naopak bylo povinností policejního orgánu postupovat bez průtahů. Nejednalo se o nikterak složitou věc, nebylo prováděno dokazování v cizině, nebylo aplikováno cizí právo, věc nebyla složitá z hlediska důkazního, nebylo nutno pátrat po pobytu svědků, nebylo nutno shromažďovat historické či technické dokumenty. Předmět řízení měl pro žalobce velký význam. Náhrada nemajetkové újmy má kompenzovat míru nejistoty, v níž po celou dobu řízení byl udržován. Nejde o žádného recidivistu, ve výkonu trestu byl jednou a byl z něj podmíněně propuštěn. Hrozila mu kumulace trestu odnětí svobody, neboť v případě nového odsouzení k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, které hrozilo délkou jedna až pět let, bylo možné očekávat i rozhodnutí o tom, že zbytek trestu, od jehož vykonání bylo upuštěno usnesením Okresního soudu obec se zkušební dobou čtyř let, tedy do 15. 1. 2022, vykoná. Až do doby, kdy byl pravomocně zproštěn obžaloby, byl v nejistotě, psychickém napětí, neboť mu reálně hrozil návrat do věznice, když v případě nepodmíněného odsouzení by musel vykonat i trest, ze kterého byl podmíněně propuštěn. V nejistotě byl po dobu déle než dva roky, přesně 746 dní. Délka trestního řízení neblaze zasáhla do jeho osobního života, obával se návratu do vězení, po celou dobu byl v psychickém napětí a nejistotě. Soud mu tak přiznává nemajetkové zadostiučinění po celou dobu, kdy trvalo trestní řízení, a to za první dva roky částkou 20 000 Kč a za další měsíc 1 667 Kč, celkem tedy 21 667 Kč, když výše tohoto nemajetkového zadostiučinění je zcela přiměřená a ošetřena i judikaturou. Co se týká nákladů právního zastoupení advokátem v trestním řízení, tak není důvodu posuzovat vyjádření ze dne datum a návrh na zastavení řízení ze dne datum dle § 11 odst. 2a), odst. b) advokátního tarifu, neboť tyto úkony se týkají věci samé a jednoznačně podléhají pod ustanovení § 11 odst. 1 písm. a), takže soud i za tyto dva úkony přiznává plnou tarifní hodnotu.

40. Žalobci, který byl ve věci plně úspěšný, přiznal soud dle ustanovení § 142 a § 142a o. s. ř. náhradu nákladů řízení, které představují uhrazený soudní poplatek 2 000 Kč a náklady právního zastoupení dle vyhlášky číslo 177/1996 Sb., a to příprava a převzetí zastoupení 3 660 Kč, výzva k plnění se základním, právním a skutkovým rozborem věci 3 660 Kč, písemné podání ve věci samé – žaloba 3 660 Kč, vyjádření ze dne 30. 10. 2020 – 3660 Kč, vyjádření ze dne 4. 2. 2021 – 2 060 Kč, účast u jednání 9. 2. 2021 – 2 060 Kč, vyjádření ze dne 17. 3. 2021 – 2 060 Kč, vyjádření ze dne 11. 6. 2021 – 2 060 Kč, celkem 22 880 Kč, k tomu 8 x 300 Kč režijní paušál, tj. 2 400 Kč a cestovní náhrady a promeškaný čas, a to cestovné obec – obec, obec – obec dne 9. 2. 2021, účast u jednání motorovým vozidlem právního zástupce žalobce příjmení jméno, registrační značka, částka 454 Kč, dále cestovné obec – obec, obec – obec dne 17. 6. 2021, účast u soudního jednání vozidlem právního zástupce žalobce příjmení jméno, registrační značka, částka 454 Kč a 4 x 100 Kč náhrada za ztrátu času, takže 908 Kč Náklady řízení celkem 28 188 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu Ostrava, pobočka v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Olomouci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.