19 C 202/2020

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Miroslavou Dvořákovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného za účasti vedlejšího účastníka právnická osoba , IČO sídlem adresa vedlejší účastnice o zaplacení částky 80 008 Kč

I. Žaloba žalobkyně, aby žalovaný byl povinen nahradit jí nemajetkovou újmu na zdraví ve výši 80 008 Kč, se zamítá.

II. Ve vztahu mezi žalobkyní a žalovaným nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobkyně je povinna nahradit vedlejšímu účastníku na nákladech řízení částku ve výši 1 800 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně podala proti žalovanému žalobu na zaplacení částky 80 008 Kč se zdůvodněním, že dne [datum], kvůli přítomnosti písku na pozemní komunikaci v důsledku oprav chodníku, jež zavdaly závadu ve schůdnosti na [ulice] ulici v [obec], upadla a způsobila si zranění, a to [anonymizována dvě slova] zlomeninu hlezna. Předmětnému incidentu bylo přítomno několik svědků, které žalobkyně navrhuje k výslechu. Uvedené zranění způsobené závadou ve schůdnosti chodníku zavdává žalobkyni nárok k náhradě nemajetkové újmy za bolest, jež vznikla v důsledku zlomeniny hlezna. V průběhu následné léčby se ukázalo, že její zdravotní stav vyžaduje několik operačních zákrok, kdy k poslednímu zákroku došlo v listopadu [rok]. Ohodnocení nároku na náhradu nemajetkové újmy bylo provedeno dne [datum] MUDr. [jméno] [příjmení] znalcem z oboru zdravotnictví odvětví chirurgie, specializace traumatologie, úrazová chirurgie, který bolestné ohodnotil celkem na 290 bodů. Žalobkyni tak náleží náhrada nemajetkové újmy při ublížení na zdraví, resp. náhrada za bolest ve výši 80 008 Kč. Tento nárok vychází z ustanovení § 2958 obč. zák., kde je uvedeno, že při ublížení na zdraví odčiní škůdce poškozeného peněžitou náhradou vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy. Výše uvedenou událost žalobkyně řádně nahlásila, kdy věc byla šetřena pojišťovnou žalovaného, tj. [právnická osoba] Přípisem ze dne [datum] bylo žalobkyni sděleno, že pojišťovna posoudila případ tak, že povinnost nahradit škodu žalovanému nevznikla, neboť jednak neexistovala závada ve schůdnosti ve smyslu ustanovení § 26 odst. 7 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, a jednak své zranění si klientka zavinila sama, neboť nepřizpůsobila svoji chůzi stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu komunikace. S tímto posouzením a související argumentací žalobkyně nesouhlasí, je přesvědčena, že je nutné spatřovat odpovědnost k náhradě újmy související s jejím zraněním na straně žalovaného. Žalobkyně není oprávněna hodnotit, zda byla oprava standardním postupem tedy, že spáry kostek byly skovány, ovšem je toho názoru, že v případě, že oproti standardní situaci, když se na komunikaci nachází písek, měla být tato skutečnost žalovaným řádně vyznačena. Běžný chodec po této komunikaci totiž nemůže předpokládat, že na místě, kde normálně se písek nevyskytuje, se písek najednou nachází a nemůže být dáno k tíži žalobkyně, že si této okolnosti nevšimla a způsobila si tak zranění vlivem existující překážky na komunikaci, kterou nezavinila. Jde o nestandardní závadu, se kterou se žalovaný mohl jednoduše vypořádat a dostát tak své prevenční povinnosti tím, že by místa, kde proběhla oprava, byla označena a chodec by o existenci závady byl informován. V daném případě se tak nestalo a žalobkyně nevědoma si závady, uklouzla a poškodila si zdraví.

2. Žalobkyně tvrdí, že odpovědnost žalovaného k náhradě škody a nemajetkové újmy na zdraví nevyplývá jen z ustanovení občanského zákoníku, ale též ze zákona o pozemních komunikacích § 27. Dále tvrdí, že odpovědnost žalovaného jakožto vlastníka a správce komunikace chodníku je objektivní, tj. jako odpovědná osoba odpovídá žalobkyni za náhradu nemajetkové újmy na zdraví a náhradu škody způsobené závadou ve schůdnosti bez ohledu na své zavinění tím, že komunikace vyžadovala závadu ve schůdnosti a tato závada nebyla nikterak označena, byla ze strany žalovaného porušená právní povinnost daná zákonem o pozemních komunikacích, jelikož funkcí veřejné správy je mimo jiné péče o pozemní komunikace. I kdyby se o závadu ve schůdnosti nejednalo, lze náhradu přiznat, když pouze na základě občanského zákoníku v souvislosti s nedodržením prevenční povinnosti, jelikož rizikové místo nebylo označeno. Žalovaný, jakožto vlastník a správce komunikace, má za povinnost udržovat komunikace schůdné, tedy odstraňovat na komunikaci překážky ve schůdnosti, pokud tuto svoji povinnost nesplní, musí nést odpovědnost za škody a újmy, které porušením této základní prevenční povinnosti vznikly. Před podáním žaloby se snažila žalobkyně vyřešit se žalovaným záležitost odškodnění mimosoudní cestou. Poté, co pojišťovna žalovaného nárok odmítla odškodnit, tak rovněž odškodnění odmítl žalovaný.

3. Soud ve věci vydal platební rozkaz, proti kterému podal žalovaný odpor. V rámci svého vyjádření k odporu pak uvedl, že je vlastníkem předmětné komunikace. Technické služby [územní celek] na základě připomínky obyvatelky města ze dne [datum] a po vlastním posouzení provedli drobnou opravu nerovností v části ulice [ulice] u rodinného domu [adresa] spočívající v předlažbě kostek v rozsahu zhruba do 1 m2. Po skončení opravy došlo k tzv. zapískování spár dlažebních kostek, což je finální zasypání spár dlažby zdrsňujícím interním materiálem. Jedná se o standardní technologický postup při pokládání a opravě dlažby, který ostatně ani žalobkyně nerozporuje. Dle názoru žalovaného takováto oprava nemůže mít opravu závady ve schůdnosti. Závadou ve schůdnosti by byla taková změna ve schůdnosti pozemní komunikace, kterou nemůže chodec předvídat při pohybu přizpůsobeném stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu a povětrnostním situacím a jejím důsledkům. Dopravně technickým stavem místní komunikace se rozumí mimo jiné i příčný a podélný sklon, přičemž ulice [ulice], kde došlo k úrazu žalobkyně, je svažitá. Žalovaný má za to, že úraz byl primárně způsoben sklonem místní komunikace a nikoliv opravou dlažby. Těžko si lze představit situaci, kdyby k obdobnému úrazu došlo při chůzi na rovné komunikaci, jelikož sklon komunikace je součástí jejího dopravně – technického stavu, chodec má povinnost se při svém pohybu tomuto stavu přizpůsobit, pokud by žalobkyně svůj pohyb sklonu komunikace přizpůsobila, mohla by předvídat i změnu ve schůdnosti komunikace způsobenou standardní drobnou opravou dlažby.

4. Žalovaný tvrdí, že v případě opravy dlažby se nejedná o závadu ve schůdnosti komunikace, že tato oprava být ani příčinou vzniku škody, resp. nemajetkové újmy na straně žalobkyně. Žalovaný tvrdí, že není odpovědný za újmu žalobkyně ani v rovině zákona o pozemních komunikacích, ani v rovině občanského zákoníku, navrhuje zamítnutí žaloby.

5. K návrhu žalovaného pak vstoupila do řízení [právnická osoba] jakožto vedlejší účastník na straně žalovaného, rovněž vedlejší účastník navrhl zamítnutí žaloby se stejnou argumentací, jak uvádí žalovaný, když se ke stanovisku žalovaného plně připojuje. Tvrdí, že sama žalobkyně nedodržela obecně prevenční povinnost předcházet škodám a nepřizpůsobila svou chůzi stavu dané komunikace. <b>Soud zjistil tento skutkový stav:</b> 6. Z faktury [číslo] vystavené dne [datum], že tuto vystavil žalobkyni [příjmení] [jméno] [příjmení] za posudek, a to hodnocení bolesti a vyúčtoval k úhradě částku 1 000 Kč, z lékařské propouštěcí zprávy [anonymizováno] nemocnice [obec], že žalobkyně byla hospitalizovaná v době od [datum] do [datum], diagnóza [anonymizováno 6 slov]. Jednalo se o pád na rovině po uklouznutí nebo zakopnutí. Datum operace [datum] ve [údaj o čase] hodin. Pacientka zajištěna antibiotiky, po operační RTG příznivý, celkově v dobrém stavu, propuštěna do domácího ošetření, další vyšetření následuje [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], když ve všech ambulantních nálezech je jako diagnóza uvedena mnohočetné zlomeniny bérce. Dále byla žalobkyně hospitalizovaná v době od [datum] [anonymizováno] [datum], když [datum] se podrobila další operaci, a to extrakce materiálu, pooperační průběh bez komplikací, při propuštění pacientka bez potíží.

7. Z oznámení škodné události učiněné žalovaným [právnická osoba] [anonymizováno], že žalovaný oznamuje dne [datum] škodnou událost, a to pád žalobkyně v [obec] na ulici [ulice].

8. Ze sdělení [právnická osoba] [anonymizováno] žalobkyni ze dne [datum], že pojišťovna ukončila šetření výše uvedené škodné události se závěrem, že nevznikla povinnost nahradit vzniklou újmu na zdraví, jednoznačně odmítá odpovědnost za vzniklou újmu, když po skončení oprav je standardním technologickým postupem, že se spáry kostek zapískují. Pro úplnost uvádí, že je povinností chodce svoji chůzi přizpůsobit stavebnímu stavu dopravně – technickému stavu komunikace. O závadu ve schůdnosti se tedy nejednalo.

9. Z výzvy žalobkyně žalovanému ze dne [datum] a z opětovné předžalobní výzvy ze dne [datum], že před podáním žaloby žalobkyně vyzývá žalovaného k úhradě nemajetkové újmy na zdraví ve výši 80 008 Kč s podrobným odůvodněním, jak ke škodě došlo.

10. Ze sdělení žalovaného právnímu zástupci žalobkyně ze dne [datum], že dle vyjádření Technických služeb [územní celek] se v ulici [ulice] několik dní před úrazem prováděla předlažba kostek. Po skončení oprav je standardním technologickým postupem, že se spáry kostek zapískují. Své šetření také provedla [právnická osoba] jakožto pojistitel žalovaného, která ve svém vyjádření ze dne [datum] konstatovala, že pojištěnému nevznikla povinnost nahradit újmu. Žalovaný tedy žádost o náhradu újmy na zdraví a náhradu škody zamítá.

11. Ze sdělení [právnická osoba] právnímu zástupci žalobkyně ze dne [datum], aby vznikla odpovědnost pojištěného za způsobenou škodu, musí být splněny podmínky, a to porušení právní povinnosti, vznik škody, příčinná souvislosti mezi porušením právní povinnosti a vznikem škody a zaviněním. Pojištěný žádnou právní povinnost neporušil, proto mu povinnost nahradit újmu na zdraví ani nevznikla.

12. Z výpovědi žalobkyně, jako účastnice řízení, že to byl čtvrtek [datum], bylo nádherné počasí, ona měla nějaké vyřizování, a protože bylo tak hezky, tak si říkala, že nepůjde kolem [anonymizováno], že to vezme ulicí [ulice]. Do té [ulice] vstupovala z ulice [ulice] nahoře, jsou tam kabelky na rohu, bylo to kolem [údaj o čase] hodin večer. Viděla, že se v tom obchodě ještě uklízí, tak tam šla nakouknout a oni jí říkali, že to dají do pořádku přes pátek, sobotu, neděli a že v pondělí může přijít. Byla v tom obchůdku s kamarádkou, ale pak se od ní odloučila a do té [ulice] už šla sama. Udělala pár kroků, ten rožák je ten dům, kde se připravoval ten obchod s kabelkami a pokračovala dále kolem obytného domu, kde jsou nějaké schůdky a najednou prostě upadla. Vůbec neví, jak se to mohlo stát, křičela, nohu měla úplně vyvrácenou. Z toho domu vyšla paní, donesla jí deku a volala sanitku. Sanitka ji odvezla, byla nepohyblivá, na vozíku, pak chodila s francouzskými holemi, až když byla trochu schopná, tak šla té paní poděkovat, že se o ni postarala a ona jí řekla, že uklouzla na písku, že tam spravovali cestu a ještě těm pánům říkala, ať ten písek zametou a že ona sama si to před svým domem zametla a že toho písku bylo přes tři čtvrtě kýblu. Botasky na sobě neměla, měla nízké boty, otevřené sandály, pata na pevno, otevřená špička. Poslední operace byla v listopadu [rok]. Svědci z toho obchodu přiběhli, slyšeli ten její křik. Vrátila se i její kamarádka.

13. Z vyjádření Technickým služeb [územní celek] ze dne [datum], že při opravě žulových kostek ulice [ulice] bylo použito kamenivo a písek, a to frakce 4/8 mm a 0/4 nezbytné množství na přesypání spár, v tomto případě asi 10 kg. Přesný rozsah opravy byl do 1 m2. Technologický postup byl následující: Označení závady přechodným dopravním značením, vyjmutí žulových kostek 10 na 10 cm, příprava lože pro kostky, odebrání nevhodného podkladu, dosypání štěrkového lože, frakce 4/8 mm, osazení kostek do požadované nivelety, zasypání spár, místo se zasype vrstvou písku frakce 0/1 mm, který se hrubým kartáčem několikrát vmete do spár. Přebytečný písek se odstraní, zbytky na povrchu se většinou vlivem počasí a chůze dostanou do okolních spár, aby i kostky v okolí závady byly více fixovány, místo opravy je po dokončení na komunikaci vždy zřetelně vidět, jelikož spáry jsou zaplněny až k povrchu. Zbytky písku se mohou nacházet na povrchu dlažby, což odpovídá použitím hrubých kartáčů, většinou se deštěm nebo mechanicky dostanou do okolních spár. Podobných oprav je každoročně prováděno na území města v historickém jádru velké množství, zbytky písku na opravované dlažbě, nikdy nebyly důvodem pádu. Více pravděpodobný důvod je zaklínění obuvi do spáry v nerovnosti dlažby v kombinaci s větším podélným spádem ulice. V této lokalitě jsou navíc dešťové svody vyvedeny historicky na dlážděnou komunikaci, je to i tomu tak před domem [číslo]. Vlivem vody jsou zde spáry mezi kostkami běžně vyplavovány. Vyřešit jej může až vybudování kanalizačního sběrače a přepojením dešťových svodů. V případě rekonstrukce však zde bude vrácena tato historická dlažba, jelikož se nachází ve městské památkové rezervaci, vždy se zde budou nacházet nerovnosti, které se u původní žulové dlažby musí akceptovat. Povrch této historické žulové dlažby je vlivem působení klimatických podmínek díky užívání v řádu 10tek - 100 let hladký.

14. Z výpovědi svědkyně [příjmení] [jméno] [celé jméno svědkyně], že bydlí v [ulice] ulici [číslo] do [ulice] se vchází z [příjmení] ulice a její dům je po levé straně [ulice]. Do domu se vstupuje po třech schodcích, už dlouhodobě je v ulici [ulice] katastrofální stav kanalizace a opakuje se situace, že přímo před jejím domem se dlažba proboří, stalo se to už mnohokráte, naposledy v loni v listopadu. Potom volá všechny složky za účelem opravy. Prý je plánovaná rekonstrukce inženýrských sítí, ale zatím k tomu nedošlo. Dlažba je z dlažebních kostek a ty kostky se propadnou přímo před jejich domem tak do jednoho metru hluboko a šířka a délka taky tak do metru, že se to propadne, už pozná, protože ty kostky se začnou hýbat, resp. bortit. Ta kanalizace je zjevně poškozená. Teď v tom listopadu, když to opravovali, tak tam dali jakési betonové, jak kdyby betonové obrubníky, takto možná vydrží. V době, kdy paní spadla, svědkyně ohlašovala závadu, bylo to zase propadené. Bylo to asi týden, než přijeli pracovníci technických služeb. O jejím ohlášení tu díru zabezpečili tak, že tam dali takové stojany, takže označeno to bylo, pak přijeli pracovníci technických služeb, ona je pozorovala z okna, prováděli opravu. Přivezli káru se štěrkem, neřekla by, že to byl písek, bylo to drobné kamenivo, díru zasypali a nasypali tam spoustu toho drobného kameniva. Oni to rozházeli po půlce té ulice, tedy po půlce ne, ale kolem dokola té díry. Ten úraz se stal právě ten den, kdy oni to opravovali, opravovali to během dopoledne. Ta opravovaná část byla samozřejmě vidět, nedalo se to přehlédnout, bylo to, jak když jdete po staveništi. Viděl to zeť, který šel zrovna domů, volala sanitku. Viděla, že paní leží na zemi, bylo vidět, že má něco s nohama, říkala, že se nemůže hýbat, nikam se přemístit nemohla. Ona s dcerou počkala, až přijela sanitka a paní odvezli, když ji odvezli, tak vzala smeták, a to kamenivo smetla. Bylo toho tak kýbl a půl. Samozřejmě smetla všechno. Zůstalo tam kamenivo za účelem toho, aby se to vsáklo do těch spár. To místo, kde se to propadává, je vidět do dneška. Ta ulice je tak 4 m na šířku, ona to kamenivo zametla tak z plochy 6 m na délku. Tak drť byla tak do centimetru v průměru, světle a tmavě šedá, tak jak to vidíte na stavbách.

15. Z výpovědi svědkyně [celé jméno svědkyně], že je kamarádka žalobkyně. Chodily spolu po městě po obchodech a u ulice [příjmení] se rozešly. Žalobkyně šla do ulice [ulice] a svědkyně pokračovala dále [příjmení], najednou uslyšela křik, tak se vrátila a viděla, jak žalobkyně leží na zemi. Neví, co se stalo, pravděpodobně uklouzla, ten den nebylo určitě hezky, bylo navlhlo. Svědkyně nečekala, až sanitka přijede, pokračovala do práce. Nevšimla si toho místa, kde upadla, neví, jestli tam byla nějaká díra nebo nerovnost, ta ulice je z kočičích hlav.

16. Ze sdělení Českého hydrometeorologického ústavu, že stanice [obec] – [část obce] zaznamenala dne [datum] zataženo, dešťovou přeháňku v době od 00:00 do 03:50 hodin, průměrnou denní teplotu vzduchu 6,5 stupňů, maximální rychlost větru 10,1 m/s severozápadního směru, foukal slabý až mírný vítr. Denní úhrn srážek byl 3,5 mm.

17. Z protokolu o místním šetření, kterého se účastnil soud a účastníci řízení dne [datum], že žalobkyně vysvětlila, jak došlo k úrazu, a sice že vcházela ze shora do [ulice] uličky, prohlížela si ty horní oblouky, a když došla do úrovně dvou zamřížovaných oken, patřící k bytu paní [celé jméno svědkyně], tak asi metr od schodů vedoucích do bytu zřejmě uklouzla na písku, který tam byl poházený, a upadla. Neměla boty na podpatku, šla středem uličky, vůbec netušila, jak se to stalo, nevšimla si, že se tam něco opravovalo, ani že je tam poházený písek. To jí řekla, až paní [celé jméno svědkyně], když jí šla v lednu poděkovat, že se o ni postarala.

18. Z posudku o bolestném vyhotovené MUDr. [jméno] [příjmení], že zranění žalobkyně ohodnocuje 290 body, jeden bod a 275,89 Kč, tj. 80 008 Kč. <b>Závěr o skutkovém stavu:</b> 19. Žalobkyně ve čtvrtek [datum] za slunného počasí kolem [údaj o čase] hodin upadla v ulici [ulice], [obec] před domem [číslo]. Neví, jak se to mohlo stát. Do [ulice] ulice vstupovala z ulice [ulice], prohlížela si horní oblouky mezi domy. Žádného opravovaného místa si nevšimla. Nevšimla si poházené pískové suti, pádem si způsobila zranění, a to [anonymizována dvě slova] zlomeninu hlezna. Odvezla ji sanitka, kterou zavolala obyvatelka domu [číslo] paní [celé jméno svědkyně]. Byla operována ve [anonymizováno] nemocnici, léčila se až do listopadu [rok], kdy byl poslední zákrok. Ze začátku byla upoutaná na vozík, následně používala hole, když šla poděkovat obyvatelce domu, která jí zavolala sanitku, tak ta jí řekla, že určitě uklouzla na písku, který se v ulici nacházel po opravě dlažby. Před jejím domem se propadla dlažba už opakovaně, byla tam díra tak 1 m x 1 m x 1 m. Ten den ráno opravu provedli pracovníci technických služeb, opravenou dlažbu, která je z kostek zasypali kamenivem, jak bývá na stavbách. Bylo ho tam hodně, svědkyně [celé jméno svědkyně] ho následně smetla do kýblu, bylo ho víc než celý kýbl. Něco tam nechala, aby se to udusalo. Tvrdila, že opravované místo bylo dobře viditelné, nešlo ho přehlédnout a také nešlo přehlédnout, že dlažba je posypaná kamenivem, písek to nebyl, bylo to kamenivo. Znalec z oboru zdravotnictví, odvětví chirurgie, specializace traumatologie vyčíslil nárok žalobkyně na nemajetkovou újmu 200 body, tj. 80 008 Kč. Žalobkyně uplatnila nárok u žalovaného, který škodnou událost oznámil své pojišťovně. Pojišťovna po prošetření plnění odmítla s tím, že se nejednalo o závadu ve schůdnosti, ale že žalobkyně nepřizpůsobila chůzi stavebnímu stavu a dopravně – technickému stavu komunikace a sklonu komunikace a že žalovaný žádnou svoji povinnost neporušil.

20. Dle § 2910 obč. zák. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného, zaviněním porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

21. Dle § 2918 obč. zák. vznikla – li škoda, nebo zvětšila – li se také následkem okolností, které se přičítají poškozenému, povinnost škůdce nahradit škodu se poměrně sníží. Podílejí – li se však okolnosti, které jdou k tíži jedné či druhé strany na škodě jen zanedbatelným způsobem, škoda se nedělí.

22. Dle § 2911 obč. zák. způsobí – li škůdce poškozenému škodu porušením zákonné povinnosti, má se za to, že škodu zavinil z nedbalosti.

23. Dle § 2895 obč. zák. škůdce je povinen nahradit škodu bez ohledu na své zavinění v případech stanovených zvlášť zákonem.

24. Dle § 19 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích v mezích zvláštních předpisů upravujících provoz na pozemních komunikacích a za podmínek stanovených tímto zákonem smí každý užívat pozemní komunikace bezplatně obvyklým způsobem a k účelům, ke kterým jsou určeny (dále jen„ obecné užívání“), pokud pro zvláštní případy nestanoví tento zákon nebo zvláštní předpis jinak. Uživatel se musí přizpůsobit stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu dotčené pozemní komunikace.

25. Dle ustanovení § 26 silničního zákona dálnice, silnice a místní komunikace jsou sjízdné, jestliže umožňují bezpečný pohyb silničních a jiných vozidel přizpůsobených stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu těchto pozemních komunikací a povětrnostním situacím a jejich důsledkům. V zastavěném území obce jsou místní komunikace a průjezdní úsek silnice schůdné, jestliže umožňují bezpečný pohyb chodců, kterým je pohyb přizpůsobený stavebnímu stavu a dopravně – technickému stavu těchto komunikací a povětrnostním situacím a jejím důsledkům. Stavebním stavem dálnice nebo místní komunikace se rozumí jejich kvalita, stupeň opotřebení povrchu, podélné nebo příčné vlny, výtluky, které nelze odstranit běžnou údržbou. Únosnost vozovky, krajnic, mostů a mostních objektů a vybavení komunikace součástmi a příslušenstvím, dopravně – technickým stavem dálnice, silnice nebo místní komunikace se rozumí jejich technické znaky (příčné uspořádání, příčný a podélný sklon, šířka a druh vozovky, směrové a výškové oblouky) a začlenění pozemní komunikace do terénu (rozhled, nadmořská výška) povětrnostními situacemi a jejich důsledky, které mohou podstatně zhoršit nebo přerušit sjízdnost jsou vánice a intenzivní dlouhodobé sněžení, vznik souvislé námrazy, mlhy, oblevy, mrznoucí déšť, vichřice, povodně, přívalové vody a jiné obdobné povětrností situace a jejich důsledky. Závadou ve schůdnosti pro účely tohoto zákona se rozumí taková změna ve schůdnosti pozemní komunikace, kterou nemůže chodec předvídat při pohybu přizpůsobeném stavebnímu stavu a dopravně – technickému stavu a povětrnostním situacím a jejich důsledkům.

26. Dle ustanovení § 27 silničního zákona, uživatelné dálnice, místní komunikace nebo chodníku nemají nárok na náhradu škody, která jim vznikla ze stavebního stavu nebo dopravně – technického stavu těchto pozemních komunikací. Vlastník místní komunikace nebo chodníku odpovídá za škody, jejichž příčinou byla závada ve schůdnosti chodníku, místní komunikace nebo průjezdního úseku silnice. Pokud neprokáže, že nebylo v mezích jeho schopností tuto závadu odstranit, u závady způsobené povětrnostními situacemi a jejich důsledky takovou závadu zmírnit ani na ni předepsaným způsobem upozornit, obec stanoví nařízením rozsah, způsob a lhůty odstraňování závad ve schůdnosti chodníku, místních komunikací a průjezdních úseků silnic. <b>Právní hodnocení věci:</b> 27. Soud po vyhodnocení všech provedených důkazů jednotlivě i ve vzájemných souvislostech uzavírá, že žalobě nelze vyhovět. Žalobkyně tvrdí závadu ve schůdnosti kvůli přítomnosti písku na pozemní komunikaci v důsledku oprav chodníku dne [datum] v ulici [ulice] v [obec], kvůli čemuž upadla a způsobila si zranění, a že toto zranění – [anonymizováno] zlomenina hlezna jí zakládá nárok k náhradě nemajetkové újmě za bolest ve výši 80 008 Kč. Tvrdí, že se jednalo o závadu ve schůdnosti dle § 26 odst. 7 zákona o pozemních komunikacích, neboť výskyt písku na dlaždicích po jejich opravě představoval změnu ve schůdnosti, kterou jako chodec nemohla předvídat při pohybu přizpůsobenému stavebnímu stavu a dopravně-technickému stavu komunikace. Tvrdí, že výskyt písku měl být žalovaným oznámen – vyznačen. Tvrdí odpovědnost žalovaného, který na zapískování neupozornil a zhoršené schůdnosti nezamezil, čímž nedodržel prevenční povinnost. Soud je však toho názoru, že žalovaný zapískováním dlažby z kostek po provedené opravě žádnou svou povinnost neporušila, nebyl povinen místo po provedené opravě označit. Tato povinnost nevyplývá z žádného zákonného ustanovení. Že je ulice po provedené opravě zapískovaná, bylo zřetelně viditelné při vstupu z ulice [ulice] do ulice [ulice]. Žalobkyně však nevěnovala pozornost chůzi a stavu komunikace, nebyla při chůzi obezřetná, prohlížela si horní oblouky spojující domy, kterých je tam šest a poslední je umístěn nedaleko místa, kde ke zranění došlo. Neviděla písek, nevšimla si, že se tam něco opravovalo, ani že je tam poházený písek, to jí řekla až v lednu [rok] paní [celé jméno svědkyně], která jí přivolala sanitku, která bydlí v domě [ulice a číslo]. Řekla jí, že se tam opravovalo před schody jejího domu a že určitě uklouzla na písku. Dlažba z kostek se propadla přímo před domem [ulice a číslo] při vstupu do ulice po levé straně a závadu ohlásila svědkyně [celé jméno svědkyně]. Díra před opravou byla zabezpečena stojany a dopoledne dne [datum] technické služby provedly opravu a opravenou dlažbu zasypaly štěrkem – drobným kamenivem. Opravená část dlažby byla zřetelně viditelná, nešlo to přehlédnout, kamenivo bylo takové, jaké bývá na staveništi. Ulice je svažitá a chůze po ní vyžaduje zvýšenou opatrnost, kterou však žalobkyně nevyvinula, neboť jak sama řekla, sledovala historické oblouky shora ulice a opraveného místa si vůbec nevšimla. Svědkyně [celé jméno svědkyně] uvedla, že provedené opravy a místo zasypané kamenivem nešlo přehlédnout, nebyl použit jemný písek, na kterém by se možná dalo uklouznout, ale hrubé kamenivo, které naopak povrch zdrsní. Byl dodržen technologický postup, dlažba po opravě musela být zapískována, aby se usadila. Není porušením povinnosti, že kolem provedeného opraveného místa bylo zasypáno více kameniva. Logicky za půl dne po opravě nestačilo do spár zapadat, naopak díra, výtluka, vystouplá dlažba by byly závadou ve schůdnosti, ne však zapískování po provedené opravě, zřetelně viditelné a nepřehlédnutelné. Ústavní soud ve svém nálezu I. ÚS 2315/2015 mimo jiné uzavřel, že spravedlivé rovnováze mezi právy a povinnostmi dotčených osob neodpovídá závěr dosavadní rozhodovací praxe, že odpovědnost za závady ve schůdnosti má objektivní charakter, když je vždy zapotřebí zohledňovat otázku možného spoluzavinění chodce. Ústavně komforní interpretace rozhodné právní úpravy spočívá podle Ústavního soudu především v důsledném zkoumání, do jaké míry dostály obě strany svým povinnostem uloženým zákonem o pozemních komunikacích, tedy chodec povinnosti přizpůsobit svou chůzi stavebnímu a dopravně-technickému stavu chodníku (§ 19 odst. 1) a povětrnostní situaci a jejím důsledkům (§ 26 odst. 7), potažmo povinnosti předcházet vzniku újmy a vlastník komunikace povinnosti zajistit, aby chodníky umožňovaly bezpečný pohyb chodců. Soud musí zjistit, jak ta která z dotčených osob přispěla ke vzniku újmy. Vzhledem k tomu, že posouzení podle nastíněných principů lze provést již na základě úpravy odpovědnosti obsažené v zákoně o pozemních komunikacích, jeví se nadbytečným uvažovat o aplikaci obecných ustanovení o odpovědnosti podle občanského zákoníku, uzavřel Ústavní soud. Těmito principy se soud v daném případě podrobně zabýval a tak jak shora uvedeno uzavírá, že žalovaný nenese za zranění žalobkyně odpovědnost, naopak je to žalobkyně, která si nepočínala obezřetně, opravovaného místa a posypaného kameniva, což bylo zřetelně viditelné a nepřehlédnutelné, si nevšimla v důsledku toho, že sledovala při vstupu do ulice historické oblouky spojující domy. Soud tak žalobě nevyhověl a tuto zamítl.

28. Žalovaný, který byl ve věci plně úspěšný, má právo na náhradu nákladů řízení dle ustanovení § 142 o. s. ř., náhradu nákladů řízení však nepožadoval, neboť mu žádné nevznikly, když za žalovaného jednal pověřený pracovník žalovaného. Naopak vedlejší účastník uplatnil náhradu nákladů řízení dle ustanovení § 151 odst. 3 o. s. ř., jakožto účastník, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, takže požaduje paušální náhradu za jeden úkon á 300 Kč, v daném případě šest úkonů á 300 Kč, a to účast u celkem tří jednání, účast u místního šetření, vyjádření k žalobě a vyjádření k doplněné žalobě.