19 C 229/2020

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Miroslavou Dvořákovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro určení

I. Určuje se, že spoluvlastnický podíl o velikosti ½ z celku: - bytové jednotky [číslo] vymezené v budově [adresa], [adresa] postavené na pozemcích parc. č. st. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří a parc. č. st. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, -) spoluvlastnického podílu o velikosti [číslo] na společných částech budovy [adresa], č. o. 644 -) spoluvlastnického podílu o velikosti [číslo] na pozemcích parc. č. st. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří a parc. č. st. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří tak je zapsáno na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí] u [obec], [územní celek], u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Olomouc je ve společném jmění manželů – žalobce [celé jméno žalobce] a žalované [celé jméno žalované].

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci na nákladech řízení částku ve výši 25 716 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce podal proti žalované žalobu, kterou se domáhal, aby bylo určeno, že spoluvlastnický podíl o velikosti ½ z celku bytové jednotky a spoluvlastnických podílů na společných částech budovy a na pozemcích tak jak je blíže popsáno ve výroku tohoto rozsudku je ve společném jmění manželů [celé jméno žalobce] a [celé jméno žalované]. V žalobě uvedl, že manželství s žalovanou uzavřeli dne [datum] před [stát. instituce] a toto manželství doposud trvá. V průběhu manželství uzavřela žalovaná kupní smlouvu s prodávající [celé jméno svědkyně], [anonymizováno], na jejím základě koupila spoluvlastnický podíl o velikosti ½ na předmětných nemovitostech jak jsou popsány ve výroku tohoto rozsudku. V této kupní smlouvě je žalovaná uvedena jako výlučný kupující a nabyvatel spoluvlastnického podílu o velikosti ½. Na příslušných listech vlastnictví je taktéž jako výlučný vlastník výše specifikovaných nemovitých věcí zapsána žalovaná. Uvedené nemovité věci však byly zakoupeny za trvání manželství z prostředků tvořících společné jmění manželů a proto jsou součástí tohoto jmění. Zapsaný stav katastru nemovitostí tak neodpovídá stavu skutečnému. Skutečnost, že předmětné nemovité věci byly nabyty za trvání manželství je prokázána oddacím listem a kupní smlouvou. Naléhavý právní zájem ve smyslu ust. § 80 občanského soudního řádu je dán, neboť prostřednictvím vydaného rozhodnutí bude usilovat o to, aby stav evidovaný v katastru nemovitostí byl uveden do souladu se stavem skutečným, čehož nemůže dosáhnout jinak. Má zájem na tom, aby byly specifikované nemovité věci nadále součástí společného jmění manželů, které stále trvá. Soudní rozhodnutí o tom, že předmětné nemovité věci jsou ve společném jmění manželů, vyřeší tuto otázku a založí pevný právní vztah ohledně předmětných nemovitých věcí.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tvrzením, že spoluvlastnický podíl je pouze v jejím výlučném vlastnictví. Navíc se domnívá, že žalobu nelze vůbec projednat s ohledem na nedostatek naléhavého právního zájmu, když otázku, zda je žalovaný spoluvlastnický podíl na bytové jednotce součástí společného jmění manželů či ne, by si soud jako předběžnou otázku měl posoudit v rámci žaloby o vypořádání společného jmění manželů. Navíc evidovaný stav v katastru nemovitostí jak bude rozvedeno blíže je souladný se skutečným stavem. Nárok uvedený v žalobě tedy neuznává a to ani z části, když tvrdí, že veškeré prostředky na koupi spoluvlastnického podílu vynaložila její matka a navíc tyto prostředky pocházejí z doby před uzavřením manželství. Manželství bylo uzavřeno [datum] [datum] se narodila první ze tří společných dětí dcera [jméno]. Manželství účastníků trvá, nicméně žalovaná se u zdejšího soudu domáhá v opatrovnickém řízení pod sp. zn. [spisová značka] svěření nezletilých dětí [jméno], [jméno] a [jméno] do své péče a v civilní věci pod sp. zn. [spisová značka] rozvodu manželství. Po uzavření manželství bydleli účastníci nejdříve v [obec] u rodičů žalobce a následně od počátku r. [rok] u matky žalované na kopečku, [ulice] [číslo]. Žalovaná byla do [datum] zaměstnaná na [zaměstnavatel] [anonymizována tři slova] [obec] s příjmem 12 000 Kč měsíčně čistého. Bydlela nejdříve společně s rodiči, později pobývala v zaměstnanecké bytové jednotce. O d [datum] byla v pracovní neschopnosti pro rizikové těhotenství. V době uzavření manželství v květnu [rok] byla v pracovní neschopnosti, která se v srpnu [rok] změnila na mateřskou dovolenou. V té době neměla žádné příjmy, byla plně dotovaná ze strany své matky, která hradila i veškeré náklady bydlení žalované a žalobce v jejím rodinném domě. Žalobce žalované na její účet od uzavření manželství až do uzavření kupní smlouvy na předmětné nemovitosti [datum] nepřispěl žádnou částkou. Na účtu se tak nacházely výlučně prostředky žalované nikoliv prostředky společného jmění. Zájem koupit bytovou jednotku 3+1 kde dosud účastníci bydlí, neboť žalobce se odmítá odstěhovat, zakoupila ze svých výlučných prostředků [celé jméno svědkyně], matka žalované. Od své kamarádky a spolupracovnice [celé jméno svědkyně]. Dlouhodobě se znaly, matka žalované byla se stavem bytové jednotky obeznámena, neboť zde svou kamarádku navštívila. Matka žalované se s Ing. [celé jméno svědkyně] dohodla na prodeji bytové jednotky, když Ing. [celé jméno svědkyně] v té době již stavěla rodinný dům. Dohodly se na kupní ceně 1 000 000 Kč a na úhradě kupní ceny ještě před uzavřením kupní smlouvy. Platby poskytla matka žalované ze svého účtu na účet Ing. [celé jméno svědkyně] a to 19. 9. 2005 100 000 Kč, 29. 6. 2006 450000 Kč, 2. 8. 2006 130 000 Kč, 26. 10. 2006 100 000 Kč, 250 000 Kč dne [datum] bylo poukázáno z účtu žalované. Souhrnně se jednalo o částku 1 030 000 Kč. Platba žalované 250 000 Kč byla uhrazena z prostředků stavebního spoření vedeného na jméno žalované, neboť veškeré platby na účet tohoto stavebního spoření poukázala matka žalované. Stavební spoření jí založila ještě před uzavřením manželství. Žalobce v bytě platí náklady na bydlení, zaplatil také výměnu oken, zasklení balkónu.

3. Žalobce se vyjádřil tak, že na účet žalované začal od měsíce prosince 20 (nevím rok) zasílat částku 2005 Kč měsíčně a to 19. 12. 2005, 23. 1. 2006, 20. 2. 2006, 20. 3. 2006, 20. 4. 2006, 26. 5. 2006, 23. 6. 2006, 25. 7. 2006, 25. 8. 2006, 25. 9. 2006 a 26. 10. 2006. Na stavebním spoření žalované, které bylo ukončeno [datum] byl zůstatek 181 533,20 Kč. Dále na účet žalované konkrétně dne 31. 12.2004 byl připsán úrok z vkladu ve výši 5 540,92 Kč. Přírůstek v podobě úroků patří do společného jmění manželů. <b>Soud zjistil tento skutkový stav:</b> 4. Z výpisu z [list vlastnictví] vedeného Katastrálním úřadem pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Olomouc, že [celé jméno žalované] a [celé jméno svědkyně] jsou zapsány jako podílové spoluvlastnice s podílem každá ½ bytové jednotky [číslo] v budově [adresa] [část obce] u [obec].

5. Z kupní smlouvy uzavřené dne [datum] mezi prodávající [celé jméno svědkyně], [anonymizováno] a kupujícími [celé jméno žalované] a [celé jméno svědkyně], že předmětem této je bytová jednotka [číslo] v domě [adresa] na pozemcích p. č. st. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří a p. č. st. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří spolu s podílem o velikosti [číslo] na společných částech domu [adresa], [adresa], na pozemcích p. č. st. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří a p. č. st. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří a s podílem o téže velikosti na pozemcích p. č. st. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, p. č. st. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jak je toto zapsáno na [list vlastnictví] pro k. ú. [část obce] u [obec]. Prodávající prodává a obě kupující kupují shora popsané nemovitosti za ujednanou kupní cenu 1 000 000 Kč. Kupní cena bude uhrazena na účet prodávající. Každá z kupujících kupuje ideální ½ těchto nemovitostí. Kupující [celé jméno žalované] prohlašuje, že kupuje uvedený podíl na nemovitostech do svého výlučného vlastnictví a uhradí kupní cenu z prostředků nabytých před uzavřením manželství mezi ní a [celé jméno žalobce].

6. Z potvrzení vystaveného [právnická osoba], stavební spořitelna, že potvrzuje ukončení smlouvy o stavebním spoření č. smlouvy [anonymizováno] dne [datum] účastníka [celé jméno žalované] s tím, že ke dni [datum] činí úspory ze stavebního spoření 181 533 Kč a k témuž datu [datum] byly připsány úroky z vkladu ve výši 5 240 Kč.

7. Z příkazu k úhradě, z účtu vedeného [právnická osoba], že byl dán příkaz k úhradě 250 0200 Kč dne [datum]. Z výpisu z účtu matky žalované [jméno] [příjmení], že tato ze svého účtu poukázala dne 19. 9. 2005 částku 100 000 Kč 26. 10. 2006 100 000 Kč, 2. 8. 2006 130 000 Kč, 29. 6. 2006 450 000 Kč.

8. Z oddacího listu vystaveného [stát. instituce], že účastníci uzavřeli manželství [datum]. Z rodného listu vystaveného [stát. instituce], že účastníci jsou zapsáni jako rodiče nezletilé [jméno], [datum narození], z rodného listu vystaveného [stát. instituce], že účastníci jsou zapsáni jako rodiče nezletilého [jméno] narozeného [datum]. Z rodného listu vystaveného [stát. instituce], že účastníci jsou zapsáni jako rodiče nezletilého [jméno], narozeného [datum].

9. Z výpisu z účtu žalobce, že měsíčně počínaje prosincem [rok] zasílá na účet žalované částku 2 500 Kč.

10. Z výpovědi svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], matky žalované, že zakupovala byt na [příjmení] ulici od své velmi dobré kamarádky Ing. [celé jméno svědkyně], oni tam tehdy bydleli, ale stavěli si dům a byt chtěli prodat. Potřebovali na stavbu peníze a ta kupní cena byla zaplacena ještě před uzavřením kupní smlouvy. Kupní cena byla 1 000 000 Kč Kupní smlouva se uzavírala v r. [rok]. Tvrdí, že celou kupní cenu zaplatila ze svých prostředků. Ze svého účtu zaplatila 780 000 Kč a z účtu dcery pak byla zaplacena částka 250 000 Kč, ale to byly také peníze svědkyně. Asi 180 000 Kč bylo na stavebním spoření, které založila dceři ještě za svobodna a celé jí ho platila jednorázově ročně 18 000 Kč. Jak stavební spoření skončilo, tak peníze šly na účet dcery, dcera pracovala v [anonymizováno] a za tři roky si tam vydělala 750 000 Kč a to za rok [rok], [rok] a [rok]. Po svatbě pak mladí bydleli u ní, respektive dcera s dítětem a manžel přijížděl nepravidelně. Krátce po svatbě nějakou dobu bydleli ještě v [obec] u rodičů zetě. Tvrdí, že 250 000 Kč jako kupní cenu zaplatila dcera ze svého stavebního spoření, to je těch 181 000 Kč a zbytek dorovnala svýma penězma, které měla na účtu ještě před manželstvím. Ví, že zeť začal posílat asi od prosince [rok] na účet dcery na účet dcery 2500 Kč.

11. Z výpovědi svědkyně [celé jméno svědkyně], že spolu s manželem vlastnili byt na [příjmení] ulici, byl to byt družstevní, oni pak něco dopláceli a stal se jejich vlastnictvím. Začali s manželem stavět a tak byt prodávali. Projevila o něho zájem paní [celé jméno svědkyně] s tím, že ho chce pro dceru. Kupní smlouvu jim psala třetí osoba. Neví, proč je tam uvedeno, že kupní cena bude zaplacena při podpisu, protož ví, že byla zaplacena předem, potřebovali peníze na stavbu. Myslí si, že peníze hradila paní [celé jméno svědkyně], když to kupovala. Od paní [celé jméno žalované] svědkyně nic nedostala. O společném hospodaření manželů [příjmení] nic neví.

12. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka], že vlastnili byt na [příjmení] ulici, chtěli stavět, a proto se rozhodli, že byt prodají. Manželka se v té věci angažovala, byt kupovala paní [celé jméno svědkyně]. S manželi [příjmení] se setkal při nastěhování. Předpokládá, že celou cenu platila paní [celé jméno svědkyně], když ten byt chtěla koupit. Pochopil, že byt kupuje pro dceru. Jakým způsobem to platila, to neví. <b>Závěr o skutkovém stavu:</b> 13. Účastníci jsou manželé, manželství uzavřeli [datum]. Z manželství se narodily 3 děti. Manželství dosud trvá, ale je podán návrh na rozvod manželství. Dne [datum] žalovaná se svojí matkou uzavírali kupní smlouvu s Ing. [celé jméno svědkyně], jejímž předmětem byl byt v [obec], na [příjmení] ulici, tak jak je blíže vymezena tato bytová jednotka ve výroku tohoto rozsudku. Každá z kupujících vlastní podíl o velikosti ½ z celku. Kupní cena byla dojednaná částkou 1 000 000 Kč a 30 000 Kč daň z převodu nemovitosti. Kupní cena byla uhrazena před sepisem kupní smlouvy, když kupující potřebovala peníze na stavbu rodinného domu. Kupní smlouva byla uzavřena za trvání manželství účastníků. Částku 780 000 Kč uhradila matka žalované a částku 250 000 Kč uhradila žalovaná a to 181 533 Kč ze stavebního spoření, když tato částka byla uspořena ke dni [datum] a zbytek uhradila ze svého účtu, když tvrdí, že na tomto účtě měla své výlučné prostředky, které vydělala před uzavřením manželství. Na účet jí ke dni [datum] byly připsány úroky z vkladu ze stavebního spoření částkou 5 240 Kč. Od prosince [rok] zasílá žalobce na účet žalované měsíčně částku 2 500 Kč Částku 250 000 Kč poukázala žalovaná prodávající [datum] převodem z účtu.

14. Dle § 709 občanského zákoníku součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů, nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství s výjimkou toho co a) slouží osobní potřebě jednoho z manželů, b) nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel po řízení pro případ smrti projevil jiný úmysl, c) nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech, d) nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví, e) nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení, nebo ztrátu svého výhradního majetku. Součástí společného jmění je zisk z toho, co náleží výhradně jednomu z manželů. Součástí společného jmění je také podíl manžela v obchodní společnosti nebo družstvu, stal-li se manžel v době trvání manželství společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva. To neplatí, pokud jeden z manželů nabyl podíl způsobem zakládajícím podle odst. 1 jeho výlučné vlastnictví. Nabytí podílu nezakládá účast druhého manžela na této společnosti, nebo družstvu s výjimkou bytových družstev.

15. Dle § 80 o. s. ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. <b>Právní hodnocení věci:</b> 16. Soud po vyhodnocení všech provedených důkazů jednotlivě i ve vzájemných souvislostech uzavírá, že žaloba je důvodná. Manželství účastníků uzavřené dne [datum] trvá, takže trvá i společné jmění manželů. Za trvání společného jmění manželů lze připustit existenci naléhavého právního zájmu na určení, že určitá věc náleží do společného jmění manželů – účastníků zvláště jde-li o nemovitost, která je evidována v katastru nemovitostí (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky 22 Cdo 506/2008) není vyloučen naléhavý právní zájem ani v případě představovaném žalobou v této věci, kdy jeden z manželů koupí nemovitost ze zdrojů, jež podle tvrzení druhého manžela mají náležet do společného jmění manželů jen pro sebe. V případě, že by došlo k rozvodu manželství a tím k zániku společného jmění manželů, řešilo by se vlastnictví nemovitosti v rámci řízení o vypořádání společného jmění manželů otázkou předběžnou, to však není tento případ, neboť manželství účastníků trvá a k zániku společného jmění nedošlo. Na účastníkovi, který tvrdí, že určitá věc je ve společném jmění manželů leží důkazní břemeno, že věc byla nabyta za trvání manželství; pokud se toto nabytí prokáže a druhý z manželů tvrdí skutečnosti, které i v takovém případě věc ze společného jmění vylučují, bude na něm důkazní břemeno ohledně těchto skutečností (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky 22 Cdo 2615/2004). V řízení je jednoznačně prokázáno, že předmětný byt byl zakoupen kupní smlouvou za trvání manželství účastníků dne [datum], když manželství bylo uzavřeno [datum]. Kupní cena byla uhrazena ještě před uzavřením kupní smlouvy v několika splátkách matkou žalované a část kupní ceny zaplatila žalovaná a to ve výši 250 000 Kč, z této částky byla částka 181 533 Kč ze stavebního spoření, které jí platila matka od jeho založení až do ukončení dne [datum]. Právě k tomuto datu tedy za trvání manželství byly na účet žalované připsány úroky ze stavebního spoření částkou 5 240 Kč. To, že žalobce začal na účet žalované posílat od prosince [rok] částku 2 500 Kč, nehraje roli pro posouzení toho, zda je byt ve společném jmění, když kupní cena z účtu žalované 250 000 Kč byla uhrazena [datum] tedy dříve, než tam žalobce poslal první částku 2 500 Kč. Podstatné však je, že úroky ze stavebního spoření, které bylo ve výlučném vlastnictví žalované, byly připsány k [datum] tedy před zaplacením kupní ceny. I když se jednalo o výlučné prostředky žalované, úroky jsou přírůstky a jsou společným jměním. Tedy tyto přírůstky – úroky z výlučného jmění jednoho z manželů, které vznikly za trvání manželství, patří do společného jmění, neboť jsou ziskem i součástí společného jmění i když pochází z vkladu náležejícího jen jednomu z manželů. Tyto úroky k jistině přirostly po sňatku. Takže došlo k případu, že žalovaná měla našetřené peníze ze stavebního spoření ještě před sňatkem, část kupní ceny uhradila z těchto výlučných prostředků, ale peníze z účtu uhradila po uzavření manželství a i v případě, že k těmto výlučným prostředkům přirostla i sebemenší částka jako úrok, tak se jedná o nemovitost pořízenou ze společných prostředků a proto náleží do společného jmění manželů. Soud tak žalobě plně vyhověl.

17. Žalobci, který byl ve věci plně úspěšný, přiznal soud dle ust. § 142 a 142 a) o. s. ř. náhradu nákladů řízení, které představují uhrazený soudní poplatek 2 000 Kč a náklady právního zastoupení dle vyhlášky 177/96 Sb., jeden úkon právní služby á 2 500 Kč v daném případě 7 úkonů právní služby á 2 500 Kč, 7x 300 Kč režijní paušál a 21% DPH.