19 C 275/2024

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudcem Mgr. et Mgr. Bc. Jiřím Zatloukalem ve věci žalobkyně: Anonymizováno , IČO Anonymizováno se sídlem Anonymizováno - Jméno žalobkyně proti žalované: Anonymizováno nar. Anonymizováno Anonymizováno bytem Anonymizováno Anonymizováno - Anonymizováno o 46 793 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 46 793 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 734 Kč od , datum, do zaplacení, ve výši 10 % ročně z částky 44 059 Kč od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 472 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 46 793 Kč s příslušenstvím jako ceny poskytnutých zdravotních služeb za ošetření v zařízení žalobkyně ve dnech , datum, a , datum, – , datum, , jelikož žalovaná nebyla pojištěna na veřejném zdravotním pojištění. Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou dne , datum, a dne , datum, .

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Vzhledem ke skutečnosti, že ve věci je dána existence cizího prvku, spočívající ve státní příslušnosti žalované, která je dle výpisu z registru obyvatel občankou , Anonymizováno, , zabýval se soud otázkou své pravomoci a příslušnosti k projednání a rozhodnutí věcí, jakož i otázkou práva rozhodného. Vzhledem ke skutečnosti, že Česká republika i , Anonymizováno, jsou členské země Evropské unie, je nutné aplikovat na otázky pravomoci a příslušnosti Nařízení Rady (ES) č. 1215/2012. Podle ustanovení článku 4 odst. 1 Nařízení Rady (ES) č. 1215/2012 ze dne , datum, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále také jen „Nařízení“) nestanoví-li nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště na území některého členského státu, bez ohledu na svou státní příslušnost, žalovány u soudů tohoto členského státu. S ohledem na skutečnost, že žalovaná má evidovaný pobyt v působnosti Okresního soudu v Olomouci, soud dovozuje svou pravomoc a příslušnost předmětný spor projednat a rozhodnout.

4. Žalobkyně a žalovaná se k jednání soudu dne , datum, bez omluvy nedostavily, soud proto věc projednal a rozhodl v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků, vycházel přitom z obsahu spisu.

5. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:- z faktury č. , hodnota, ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalované byly vyfakturovány v ní položkově uvedené zdravotnické služby a výkony v ceně 2 734,02 Kč se splatností dne , datum, ;- z faktury č. , hodnota, ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalované byly vyfakturovány v ní položkově uvedené zdravotnické služby a výkony v ceně 44 059 Kč se splatností dne , datum, ;- z lékařské zprávy ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaná se dostavila do zařízení žalobkyně s neurčenou , Anonymizováno, , bylo jí poskytnuto ošetření a byla odeslána domů;- z příjmové zprávy ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaná byla přijata do zařízení žalobkyně s , Anonymizováno- z operačního protokolu ze dne , datum, bylo zjištěno, že v zařízení žalobkyně byla provedena operace žalované;- z propouštěcí zprávy ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaná byla předmětného dne propuštěna z hospitalizace v zařízení žalobkyně;- z předžalobní výzvy s podacím archem bylo zjištěno, že dne , datum, byla vyhotovena předžalobní výzva, která byla žalované odeslána dne , datum, ;Ostatní důkazní návrhy soud pro nadbytečnost zamítl, když skutkový stav pro rozhodnutí ve věci byl dostatečně zjištěn z provedených důkazů.

6. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:

7. Žalované byly žalobkyní dne , datum, a od , datum, do , datum, poskytnuty zdravotní služby a tyto služby jí byly vyúčtovány, jelikož nebyla pojištěna v systému veřejného zdravotního pojištění. Svou povinnost uhradit poskytnuté zdravotní služby vyúčtované fakturami č. , hodnota, a č. , hodnota, ze dne , datum, na částky 2 734,02 Kč a 44 059 Kč se splatností dne , datum, nesplnila, a to ani přes předžalobní výzvu, která jí byla zaslána dne , datum, .

8. Podle § 41 odst. 1, písm. c) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, pacient je při poskytování zdravotních služeb povinen uhradit poskytovateli cenu poskytnutých zdravotních služeb nehrazených nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění nebo jiných zdrojů, které mu byly poskytnuty s jeho souhlasem.

9. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně a včas splnil své smluvní povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výši takto stanovená.

10. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

11. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobkyně tvrdí, že má vůči žalované nárok na zaplacení částky 46 793 Kč z titulu neuhrazených zdravotních služeb, které jí byly poskytnuty s jejím souhlasem a svá tvrzení náležitě podepřela listinnými důkazy. Za dané situace leželo v řízení důkazní břemeno na žalované, bylo na ní, aby prokázala, že žalobkyni plnila, případně aby vyvrátila tvrzení žalobkyně o vzniku pohledávky. Žalovaná se však k podané žalobě nevyjádřila. Soud tedy uzavírá, že dluh trvá, když v řízení nebylo prokázáno jeho zaplacení. Z uvedených důvodů proto soud podané žalobě v plném rozsahu vyhověl, a to včetně zákonného úroku z prodlení, kdy splatnost dlužné částky byla vyhodnocena jako odpovídající skutkovým tvrzením žalobkyně a jí předloženým důkazům. Lhůtu k plnění stanovil soud jakožto obecnou třídenní pariční v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 142a o. s. ř., když žalobkyně byla ve sporu zcela úspěšná a soud jí proto přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 2 472 Kč, sestávající ze dvou úkonů po 300 Kč (předžalobní výzva, podání žaloby) dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 1 a 2 vyhlášky č. 254/2015 Sb. a zaplaceného soudního poplatku 1 872 Kč. Lhůtu k plnění soud určil jako obecnou třídenní podle ustanovení § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.