Okresní soud v Olomouci · Usnesení

19 C 280/2024

č. j. 19 C 280/2024-29

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2024-11-19 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSOL:2024:19.C.280.2024.1

Citované zákony (13)

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudcem Mgr. et Mgr. Bc. Jiřím Zatloukalem ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 , tituly za jménem sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 1/0 Datum narození zainteresované osoby 1/0 Adresa zainteresované osoby 1/0 o rušenou držbu

I. Žalovaná je povinna zdržet se rušení držby věcného břemene práva průchodu a průjezdu, které by žalobci bránilo v neomezeném průchodu , Anonymizováno, umístěnou na hranici pozemků parc. č. st. , Anonymizováno, nacházejícího se v k.ú. a obci , adresa, a parc. č. st. , Anonymizováno, nacházejícího se v k.ú. a obci , adresa, , zejména zdržet se takových činností či prací, které by bránily otevření této , Anonymizováno, v plném rozsahu o 90 stupňů.

II. Žalovaná je povinna obnovit původní stav, který zde existoval do 6. 10. 2024, tak, že z prostoru před brankou nacházející na pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, v k.ú. a obci , adresa, odstraní kovový plotový dílec o rozměrech cca 140 cm x 140 cm z prostoru pantů branky, která se nachází na hranici pozemků parc. č. st. , Anonymizováno, a parc. č. st. , Anonymizováno, , k.ú. , adresa, , a to do 15 dnů ode dne doručení tohoto usnesení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 9 356 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto usnesení k rukám zástupce žalobce , Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0, , , tituly za jménem, .

1. Žalobou podanou dne 11. 11. 2024 se žalobce domáhal ochrany držby spočívající v uložení povinnosti žalované jednak zdržet se rušení držby věcného břemene průchodu a průjezdu a jednak uvedení místa do původního a pokojného stavu. Žalobce tvrdil, že je vlastníkem pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, (dále jen „pozemek žalobce“). Žalovaná je vlastnicí pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, (dále jen „pozemek žalované“). Na hranici pozemků žalobce a žalované je nejméně 34 let umístěna volně otvíratelná branka, kterou žalobce na základě věcného břemene průchodu a průjezdu zřízeného dohodou o zrušení podílového spoluvlastnictví a dohodou o zřízení věcných břemen ze dne , datum, užíval k přístupu na svůj pozemek, stejně jako jeho právní předchůdce – otec a tento pokojný stav trval desítky let. Dne , datum, nechala žalovaná na branku připevnit kus kovové mřížky, která umožňuje její otevření jen na několik centimetrů a neumožňuje brankou projít, čímž narušila dosavadní pokojný stav. Pokojný stav spočíval v tom, že žalobce a jeho právní předchůdce užívali předmětnou branku zcela bez omezení po více jak 34 let za účelem průchodu k pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, a zpět (jako spojnice mezi pozemkem parc. č. st. , Anonymizováno, a pozemkem parc. č. st. , Anonymizováno, ). Žalobce vyzval e-mailem ze dne , datum, žalovanou, aby předmětnou překážku u branky odstranila, ta však reagovala negativně e-mailem ze dne , datum, .

2. S ohledem na specifičnost řízení dle § 176 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) soud žalobu žalované k vyjádření nezasílal, když „rozhoduje-li soud "od stolu" (srov. komentář k § 177), usnesení vyhotoví a doručí účastníkům - žalovanému spolu s žalobou do vlastních rukou.“ (viz JIRSA, J., BERAN, V., HAVLÍČEK, K., JANEK, K., KORBEL, F., MOTTL, T., PAĽKO, D., PETR, B., TREBATICKÝ, P., VACKOVÁ, M., VANČUROVÁ, K., VOJTEK, P., DOLEŽAL, M., LICHOVNÍK, T., SEDLÁK, V. Občanský soudní řád, 2. část: Soudcovský komentář. [Systém ASPI]. Wolters Kluwer [cit. 2024-11-18]. ASPI_ID KO99_p2b1963CZ. Dostupné z: www.aspi.cz. ISSN 2336-517X.).

3. Soud vyšel, s ohledem na § 177 odst. 1 o. s. ř., z předložených listinných důkazů, když dospěl k závěru, že jednání není třeba nařizovat.

4. Pokud jde o dílčí skutková zjištění relevantní pro posouzení věci:- Z Dohody o zrušení podílového spoluvlastnictví a dohody o zřízení věcných břemen včetně výkazu výměr podle evidence nemovitostí a geometrického plánu soud zjistil, že byla uzavřena dne , datum, mezi žalovanou a panem , Jméno zainteresované osoby 0/0, , nar. , datum, (dále též jen ", Jméno zainteresované osoby 0/0, starší"), když se žalovaná a pan , Jméno zainteresované osoby 0/0, starší dohodli na zrušení a vypořádání svého podílového spoluvlastnictví k nemovitým věcem reálným rozdělením těchto nemovitých věcí tak, že pan , Jméno zainteresované osoby 0/0, starší nabyl do svého výlučného vlastnictví rodinný dům č. p. , Anonymizováno, na p. č. , Anonymizováno, , zahradu p. č. , Anonymizováno, a jinou stavbu p. č. , Anonymizováno, , a to se vším příslušenstvím, součástmi a stavbami. Žalovaná nabyla do svého výlučného vlastnictví jinou stavbu, postavenou na parcele č. , Anonymizováno, , zahradu p. č. , Anonymizováno, , a to se vším právním příslušenstvím, součástmi a stavbami. Současně byla uzavřena dohoda o vzniku vzájemných věcných břemen, váznoucích na nemovitostech, kdy vlastník domu č. p. , Anonymizováno, na parcele č. , Anonymizováno, touto dohodou zřizuje a vlastník parcely č. , Anonymizováno, si vyhrazuje právo průchodu a průjezdu přes pozemek p. č. , Anonymizováno, . Vlastník nemovitosti p. č. , Anonymizováno, pak zřídil a vlastník parcel č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, si vyhradil právo průchodu a průjezdu přes parcelu č. , Anonymizováno, ve prospěch vlastníka nemovitostí p. č. , Anonymizováno, a p. č. , Anonymizováno, . Vlastník parcely č. , Anonymizováno, zřídil rovněž ve prospěch vlastníka nemovitosti p. č. , Anonymizováno, a p. č. , Anonymizováno, a vlastník těchto nemovitostí si vyhradil právo odebírání vody ze studny, umístěné na pozemku parcela č. , Anonymizováno, /, právnická osoba, právem odběru vody je spojeno právo přístupu ke studni na parcelu č. , Anonymizováno, , a to za účelem údržby a oprav studny a vodovodního potrubí.- Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že žalovaná je výlučným vlastníkem pozemku parcela č. st. , Anonymizováno, , zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, , rod. dům, vše zapsáno na LV , Anonymizováno, pro k. ú. , adresa, u , Anonymizováno, kraj, Katastrálního pracoviště , adresa, . V omezení vlastnického práva je uvedeno věcné břemeno podle listiny – věcné břemeno chůze a věcné břemeno jízdy.- Z výpisů z katastru nemovitostí soud zjistil, že žalobce je výlučným vlastníkem pozemku parcela č. , Anonymizováno, , zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, , rod. dům (tento výpis byl do spisu pořízen v souladu s § 120 odst. 2 o. s. ř.), pozemku parcela č. st. , Anonymizováno, , zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez č. p. /č. e., jiná stavba, vše zapsáno na LV , Anonymizováno, pro k. ú. , adresa, u , Anonymizováno, kraj, Katastrálního pracoviště , adresa, .- Z e-mailové komunikace mezi žalobcem a žalovanou ze dnů , datum, a , datum, soud zjistil, že žalobce vyzval žalovanou k odstranění překážky v podobě kovového plotového dílce o rozměrech cca 140 cm x 140 cm z prostoru pantů jeho branky, mezi stavbami umístěnými na parc. č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, tak, aby mohl opět otevřít branku a volně procházet, dle věcného břemene chůze a jízdy vyplývající ze smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne , datum, . Na to žalobci žalovaná sdělila, že plotový dílec je umístěn celý na jejím pozemku p. č. , Anonymizováno, .- Z tří tzv. screenshotů fotografií soud zjistil, že na fotografii ze dne , datum, , , Anonymizováno, hodin je vyfocen prostor před brankou na kterém se na zemi nachází barevně vyznačené čáry a motorové vozidlo. Na fotografii ze dne , datum, , , Anonymizováno, hodin je vyfocen prostor před brankou z jiného úhlu, opět jsou na fotografii patrné barvené čáry vyznačené na zemi a na motorovém vozidle je patrný nápis , Anonymizováno, . Na fotografii ze dne , datum, , , Anonymizováno, hodin je vyfocen prostor před brankou s instalovaným plotovým dílcem – mřížkou který prakticky navazuje kolmo na branku kousek před částí s panty a je instalován na žluté čáře vyznačené na zemi.

5. Z ostatních předložených důkazů soud neučinil žádná skutková zjištění, když jich pro rozhodnutí ve věci nebylo třeba.

6. Soud po provedeném dokazování dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobce je vlastníkem pozemků p. č. , Anonymizováno, a p. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, . Žalovaná je vlastnicí pozemku p. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, . Dohodou o zrušení podílového spoluvlastnictví a dohodou o zřízení věcných břemen uzavřenou dne , datum, mezi žalovanou a panem , Jméno zainteresované osoby 0/0, , nar. , datum, , právním předchůdcem žalobce, bylo, mimo jiné, zřízeno věcné břemeno průchodu a průjezdu přes parcelu p. č. , Anonymizováno, ve prospěch vlastníka nemovitostí p. č. , Anonymizováno, a p. č. , Anonymizováno, a je zapsáno v katastru nemovitostí jako omezení vlastnického práva ve vztahu k parcele p. č. , Anonymizováno, . Dne , datum, byla u branky umožňující průchod z pozemku p. č. , Anonymizováno, na pozemek p. č. , Anonymizováno, ve vlastnictvím žalobce přes pozemek p. č. , Anonymizováno, ve vlastnictvím žalované provedena žalovanou na pozemku p. č. , Anonymizováno, montáž drátěného plotového dílce tak, že není možné branku otevřít a užívat k průchodu. Žalobce žalovanou vyzval e-mailem ze dne , datum, k odstranění plotového dílce, ta toto e-mailem ze dne , datum, odmítla s tím, že tento je umístěn celý na jejím pozemku.

7. Podle § 987 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), držitelem je ten, kdo vykonává právo pro sebe.

8. Podle § 1003 o. z., držbu není nikdo oprávněn svémocně rušit. Kdo byl v držbě rušen, může se domáhat, aby se rušitel rušení zdržel a vše uvedl v předešlý stav.

9. Podle § 1008 odst. 1 o. z. soud zamítne žalobu na ochranu nebo na uchování držby, pokud bude žaloba podána po uplynutí šesti týdnů ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o svém právu i o osobě, která držbu ohrožuje nebo ruší, nejdéle však do jednoho roku ode dne, kdy žalobce mohl své právo uplatnit poprvé.

10. Podle § 176 ustanovení § 177 až 180 se použijí, je-li z žaloby zřejmé, že se žalobce domáhá ochrany rušené držby.

11. Podle § 177 odst. 1. o. s. ř. domáhá-li se žalobce ochrany rušené držby, soud o žalobě rozhodne do 15 dnů od zahájení řízení. Žalobce musí prokázat, že jde o svémocné rušení držby. Jednání není třeba nařizovat.

12. Podle § 178 o. s. ř. v řízení se soud omezí na zjištění poslední držby a jejího svémocného rušení.

13. Podle § 180 odst. 1 o. s. ř. o věci samé rozhoduje soud usnesením.

14. Po právním posouzení věci soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a výroky I. a II. jí vyhověl bez nařízení jednání v souladu s poslední větou § 177 odst. 1 o. s. ř.

15. Podle § 1003 o. z. je zásadně chráněna každá držba, tj. i držba neřádná, nepoctivá a nepravá. Smyslem držební ochrany je zatímně a rychle napravit zásah do pokojného stavu. S ohledem na provizorní a prozatímní charakter ochrany držby však nedochází v držebním řízení ani k posuzování právních otázek týkajících se pravosti, oprávněnosti či řádnosti držby či existence subjektivního práva držitele. Soud tak v rámci držební ochrany zkoumá existenci posledního faktického stavu držby, jejího svémocného rušení a včasného podání žaloby z rušené držby (§ 1008 o. z.). Pokud jsou uvedené skutečnosti naplněny, soud nesmí zamítnout žalobu z žádných jiných důvodů. Držební ochrana nestojí v rozporu s ochranou vlastnickou. V případě držební ochrany nejde o ochranu subjektivního práva, ale o ochranu pokojného stavu. Podání držební (posesorní) žaloby a rozhodnutí o ní nepředstavuje překážku pro následné podání petitorní žaloby, kde bude rozhodováno o ochraně subjektivního práva. Pokojný stav, kterému je v držebním řízení poskytována ochrana, nemusí být souladný se stavem právním. Je tak plně možné, že v petitorním řízení bude rozhodnuto zcela jinak, než bylo rozhodnuto v posesorním řízení. V soudním řízení se žalobce může domáhat, aby se žalovaný rušitel rušení zdržel. Jedná se o samostatný nárok vedle nároku na uvedení v předešlý stav. Uvedený nárok je možné uplatnit, pokud svémocné rušení trvá, resp. pokračuje, anebo tam, kde sice již přestalo, avšak existuje konkrétní nebezpečí jeho opakování v budoucnu. Rušený držitel má dále nárok na uvedení věci v předešlý stav, a to bez ohledu na zavinění žalovaného. Jde o hlavní cíl posesorní ochrany držitele. Cílem tohoto nároku držitele je to, aby opět mohl nerušeně vykonávat svou držbu. Uvedení v předchozí stav je možné žádat pouze tehdy, pokud je uvedení v předchozí stav možné nebo toto není spojeno s extrémně vysokými náklady nebo trvalým zničením hodnot. (viz Švestka J., Dvořák J., Fiala J. a kol..: Občanský zákoník. Komentář. Svazek III § 976–1474, absolutní majetková práva. Praha: Wolters Kluwer, 2022).

16. Podmínkou úspěchu žaloby na ochranu rušené držby, jak již bylo uvedeno výše, je držba žalobce a její svémocné rušení žalovaným. Žalobce, tvrdící rušení, musí být držitelem práva, ať vlastnického, či jiného. Je jím tak nejen držitel vlastnického práva ke hmotné věci (nejčastější případ), ale může jít i o detentora věci, je-li současně držitelem práva, ať obligačního (nájemce, pachtýř apod.), nebo věcného (oprávněný ze služebnosti). Žalobcem může být i držitel jakéhokoli jiného práva. Ochrana držby je tak poskytována všem právům, která mohou být předmětem držby (§ 988). Není významné, zda žalobce je také subjektem drženého práva, podstatné je, že je jeho držitelem. Rušením držby je každé omezování držitele ve výkonu drženého (nezáleží tedy, zda také existujícího) práva, ať již vlastnického, či jiného. Rušením je „každý čin, jenž použití cizí věci obsahuje, a každé zabránění držitelova volného nakládání s věcí. (viz Spáčil J., Králík M. a kol.: Občanský zákoník III. Věcná práva § 976–1474, 2. vydání. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2021).

17. Soud nejprve zjišťoval, zda byla žaloba podána včas, když s ohledem na hlavní účel řízení na ochranu držby, jímž je poskytnutí rychlé a neformální ochrany držby před svémocnými zásahy, stanovuje občanský zákoník v § 1008 prekluzivní lhůty, ve kterých je třeba žalobu podat. Soud konstatuje, že s ohledem na to, že k rušebnímu zásahu došlo dne , datum, a žaloba byla podána dne , datum, , byla dodržena jak subjektivní lhůta k podání žaloby (šest týdnů ode dne, kdy se dozvěděl žalobce o svém právu i osobě, která držbu ohrožuje nebo ruší), tak i lhůta objektivní (jeden rok ode dne, kdy žalobce mohl uplatnit svoje právo poprvé, tedy k rušebnímu činu došlo).

18. Dále se soud zabýval tím, zda existuje držba žalobce, v tomto konkrétním případě držba věcného práva – věcného břemene. V řízení bylo prokázáno, že zde taková držba žalobce je, když Dohodou o zrušení podílového spoluvlastnictví a dohodou o zřízení věcných břemen uzavřenou dne , datum, bylo zřízeno do katastru nemovitostí zapsáno věcné břemeno průchodu a průjezdu k pozemku p. č. , Anonymizováno, ve vlastnictví žalované ve prospěch pozemků p. č. , Anonymizováno, a p. č. , Anonymizováno, ve vlastnictvím žalobce, který byl realizován skrze branku umístěnou mezi pozemky p. č. , Anonymizováno, a p. č. , Anonymizováno, . Až do , datum, žalobce realizoval bez omezení své věcné právo průchodu brankou a tento pokojný stav zde existoval od uzavření předmětné dohody po dobu více než tří desítek let, kdy oprávnění z věcného břemene vykonával jak žalobce, tak jeho právní předchůdce.

19. Nakonec se soud zabýval tím, zda došlo ke svémocnému rušení držby ze strany žalované a dospěl k závěru, že tomu tak je. Z žalobcem předložených fotografií je zřejmé, že dne , datum, došlo k instalaci plotového dílce k brance tak, že tento reálně znemožňuje předmětnou branku otvírat a užívat ji. Došlo tak ze strany žalované k svémocnému rušení pokojného stavu existujícího zde více než tři desítky let, když znemožnila žalobci výkon jím drženého práva – věcného břemene průchodu. Argument žalované, obsažený v jejím e-mailovém vyjádření ze dne , datum, , že plotový dílec je celý umístěn na jejím pozemku, je zcela bez významu, když instalací plotového dílce fakticky brání výkonu věcného břemene zřízeného ve prospěch pozemků žalobce a narušila tak existující pokojný stav.

20. S ohledem na výše uvedené soud jednak uložil žalované, aby se zdržela rušení držby, které by bránilo neomezenému průchodu brankou a dále jí uložil, aby obnovila původní stav prostoru před brankou existující zde od 6. 10. 2024 tím, že odstraní jí instalovaný kovový plotový dílec, když toto je možné a není to spojeno s extrémně vysokými náklady nebo trvalým zničením hodnot. O lhůtě k plnění ve výroku II. rozhodoval soud v souladu s § 171 odst. 1 o. s. ř., dle kterého lhůta k plnění počíná běžet od doručení usnesení; jejím uplynutím je usnesení vykonatelné. „Je-li totiž žalobě vyhověno, navíc v krátké lhůtě a bez jednání, je usnesení ze zákona předběžně vykonatelné a žalovaný je jím vázán.“ (viz JIRSA, J., BERAN, V., HAVLÍČEK, K., JANEK, K., KORBEL, F., MOTTL, T., PAĽKO, D., PETR, B., TREBATICKÝ, P., VACKOVÁ, M., VANČUROVÁ, K., VOJTEK, P., DOLEŽAL, M., LICHOVNÍK, T., SEDLÁK, V. Občanský soudní řád, 2. část: Soudcovský komentář. [Systém ASPI]. Wolters Kluwer [cit. 2024-11-18]. ASPI_ID KO99_p2b1963CZ. Dostupné z: www.aspi.cz. ISSN 2336-517X.). Lhůtu 15 dnů pak soud považuje za adekvátní jak pro ochranu práv žalobce, tak pro splnění povinností uložených žalované.

20. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 1 a § 142a o. s. ř. tak, že uložil žalované povinnost zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 9 356 Kč, neboť žalobce byl v řízení plně procesně úspěšnou stranou, a proto mu přísluší náhrada účelně vynaložených nákladů řízení. V daném případě pak náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč, dále pak odměna za zastoupení advokátem za 2 úkony právní služby po 1 500 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby) dle § 7 bod 4, § 9 odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění (dále jen „a. t.“) , celkem tedy 3 000 Kč, náhrady hotových výdajů ve výši 600 Kč za 2 úkony právní služby po 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 4 a. t. a náhrady daně z přidané hodnoty počítané z odměn a náhrad ve výši 756 Kč, když zástupce žalobce je plátcem DPH. Částku 9 356 Kč je žalovaná povinna zaplatit žalobci, v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř., k rukám zástupce žalobce. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako obecnou třídenní.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.