19 C 290/2019

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Miroslava Dvořákovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci o určení vlastnického práva

I. Určuje se, že žalobce je vlastníkem parcely [číslo] ostatní plocha, o výměře [výměra], který byl oddělen geometrickým plánem pro rozdělení pozemku zpracovaným a ověřeným [titul]. [jméno] [příjmení] dne [datum], číslo plánu [číslo], který je nedílnou součástí tohoto rozsudku, a to z pozemku parcela [číslo] ostatní plocha, vše v obci [obec], [katastrální uzemí].

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na nákladech řízení částku ve výši 39 662 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce podal proti žalované žalobu na určení, že je vlastníkem parcela [číslo] ostatní plocha o výměře [výměra], který byl oddělen geometrickým plánem pro rozdělení pozemku zpracovaným a ověřeným [titul]. [jméno] [příjmení] ze dne [datum], a to z pozemku parcela [číslo] ostatní plocha, vše v obci [obec], [katastrální uzemí]. Žalobu odůvodnil tak, že žalovaná je zapsána v katastru nemovitostí jako mimo jiné výlučný vlastník nemovitosti, a to pozemku parcel [číslo] ostatní plocha, ostatní komunikace o výměře 5 225 m2, v obci [obec], [katastrální uzemí], zapsáno na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, katastrální pracoviště Olomouc. Žalobce je zapsán v katastru nemovitostí jako mimo jiné výlučný vlastník nemovitosti, a to pozemku parcela [číslo] zahrada o výměře 614 m2 a pozemku parcela [číslo] zastavěná plocha a nádvoří o výměře 154 m2, jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa], to vše v obci [obec], [katastrální uzemí], zapsáno na [list vlastnictví]. Žalobce užívá část pozemku parcela [číslo] v [katastrální uzemí], a to část o výměře [výměra], kdy tato část je součástí oplocení rodinného domu [adresa] [katastrální uzemí] a je dosud zapsána jako výlučné vlastnictví žalovaného. Tato část byla z pozemku parcela [číslo] ostatní plocha, ostatní komunikace odměřena geometrickým plánem pro rozdělení pozemku vyhotoveným a ověřeným [titul]. [jméno] [příjmení] dne [datum], číslo plánu [číslo] a byla označena jako parcela [číslo] ostatní plocha, o výměře [výměra], vše v obci [obec], [katastrální uzemí]. Žalobce se stal vlastníkem pozemku parcela [číslo] v [katastrální uzemí] na základě kupní smlouvy, uzavřené dne [datum] s manželi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], kteří jsou tedy právní předchůdci žalobce. Již právní předchůdci žalobce využívali část pozemku parcela [číslo] v k.ú. [část obce] o výměře [výměra], jakožto součást oplocení pozemku parcela [číslo] v [katastrální uzemí] stejně jako jejich právní předchůdci, a to dohromady po dob 77 let, přičemž toto oplocení tvořilo souvislou linii s oploceními ostatních pozemků i hlavní elektrický přívod na předmětný pozemek byl v rovině s tímto oplocením a tak je tomu i doposud. Žádný z bývalých vlastníků nebyl nikdy upozorněn na skutečnost, že by se oplocení nacházelo na pozemku parcela [číslo] ani vyzván k odstranění tohoto oplocení. Tento plot stále stojí na stejném místě, jako tomu bylo při převodu vlastnického práva k pozemku parcela [číslo] v k.ú. [část obce] z právních předchůdců žalobců na žalobce a jako tomu bylo po dobu 77 let. S ohledem na výše uvedené, tak žalobce ani jeho právní předchůdci neměli důvod se domnívat, že plot stojí jinde, než na hranici pozemku v jejich vlastnictví, a proto také v dobré víře, že jim věc patří svůj pozemek až k plotu již po dobu 77 let užívali a užívají. Pozemek parcela [číslo] vlastnil celý život pan [příjmení], který dne 25.10.1985 tento pozemek prodal právním předchůdcům žalobce, a to včetně původního oplocení. Samotný plot byl tedy postaven již pře rokem 1985, právní předchůdci žalobce tak byli v dobré víře, že jim patří pozemek až k plotu. Právní předchůdci žalobce byli vlastníci pozemku parcela [číslo] v k.ú. [část obce] po dobu 23 let. Geometrickým plánem pro rozdělení pozemku [číslo] [rok] ze dne [datum] byl pozemek parcela [číslo] zahrada o výměře 1535 m2, rozdělen na pozemek parcela [číslo] zahrada o výměře [výměra] a na pozemek parcela [číslo] zahrada o výměře 767 m2. Následně se stal vlastníkem pozemku parcela [číslo] v k.ú. [část obce] žalobce na základě kupní smlouvy dne [datum]. Žalobce po nabytí vlastnického práva k pozemku parcela [číslo] provedl v časové a věcné návaznosti na provedení novostavby rodinného domu s garáží, opravy vjezdů a vrat, také opravu předmětného plotu - tato oprava byla řádně ohlášena a následně zkolaudována (mlčky udělený souhlas s užíváním ke dni 18.5.2011). V současně době je oplocení tvořenou betońovými piliří zapuštěnými v zemi o rozměru 300 x 300 mm do kterých je přes železný U profil ukotven dřevěný sloup o rozměru 120 x 120 mm. Mezi jednotlivé pilíře je vložen betonový překlad. Plot samotný je tvořený latěmi o šíři 90 mm a mezerami mezi jednotlivými latěmi cca 28 mm. Plot je tedy sice z jiného materiálu, než byl plot původní, nicméně jeho funkce a velikost zůstávají prakticky totožné. Žalobce nebyl ani při provádění oprav upozorněn na skutečnost, že část oplocení se nachází na pozemku parcela [číslo] nýbrž plot řádně, ohlášen a zkolaudován. Žalobce nad rámec výše uvedeného poukazuje na skutečnost, že pozemek parcela [číslo] byl vždy vymezen nejen plotem, nýbrž i hraničním kamenem nacházejícím se na vnější straně plotu. Oznámením stavebního úřadu [stát. instituce] ze dne [datum] byl žalobce vyrozuměn o tom, že stavební úřad zahajuje řízení o odstranění stavby ve vztahu k části oplocení rodinného domu [adresa] ve [část obce] na pozemcích parcela [číslo] parcela [číslo]. Žalobce teprve z tohoto oznámení zjistil skutečnost, že se část oplocení nachází na pozemku parcela [číslo] v k.ú. [část obce]. Žalobce následně zažádal stavební úřad o dodatečné povolení stavby. Stavebním úřadem bylo řízení o odstranění stavby přerušeno kvůli zahájenému řízení o jejím dodatečném povolení. Stavební úřad však přesto oznámením ze dne [datum] zahájil znovu řízení o odstranění téže stavby s odůvodněním, že se jedná o stavbu na cizím pozemku a následně vydal stavební úřad dne [datum] rozhodnutí, jímž bylo žalobci nařízeno odstranění stavby oplocení na pozemku parcela [číslo] to s odkazem na ustanovení § 129 odst. 1 písm. d) stavebního zákona s odůvodněním, že se jedná o stavbu postavenou na cizím pozemku bez souhlasu vlastníka. Hranice pozemku parcela [číslo] byla v terénu již po dlouhá desetiletí vyznačena právě plotem, jehož poloha se po celou dobu jeho existence nijak neměnila, a tudíž žalobce resp. jeho právní předchůdci neměli důvod se domnívat, že hranice pozemku leží jinde. Dobrá víra žalobce a jeho právních předchůdců, že užívají pozemek svůj je tak rovněž bez pochyby dána a tito po dobu několika desítek let část pozemku parcela [číslo] to část označenou výše uvedeném geometrickém plánu jako parcela [číslo] ostatní plocha, o výměře [výměra] užívají a drží v dobré víře, že jim věc patří. Až po obdržení oznámení stavebního úřadu ze dne [datum], jímž stavební úřad oznámil zahájení řízení o odstranění stavby ve vztahu k části oplocení rodinného domu [adresa] na pozemcích parcela [číslo] parcela [číslo] tedy po několika desítkách let oprávněné držby žalobce a jeho právních předchůdců, by mohla dobrá víra žalobce zpochybněna. Je však nutno konstatovat, že v této době již žalobce, případně jeho právní předchůdci nabyli vlastnické právo k užívané části pozemku parcela [číslo] tedy k parcele [číslo], ostatní plocha o výměře [výměra] vydržením.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že je nedůvodná v celém rozsahu a navrhuje její zamítnutí. Údaje uvedené v článku I. žaloby o vlastnictví jak je uvede žalobce v žalobě, jsou pravdivé. Pokud však žalobce tvrdí, že je vlastníkem části pozemku parcela [číslo] která byla geometrickým plánem označena jako parcela [číslo] ostatní plocha o výměře [výměra] z titulu vydržení vlastnického práva, pak s tímto nelze souhlasit. Žalobce nemá ke sporné části parcela [číslo] žádný právní titul. Tento pozemek nekoupil kupní smlouvou ze dne [datum], neboť tento pozemek ve smlouvě uveden jako předmět koupě není. Nenabyl ho ani vydržením, neboť on sám tento pozemek nedržel v dobré víře po dobu 10 let. Pokud by u žalobce byla dána dobrá víra, což v dané chvíli žalovaná nehodnotí, pak byla ukončena nejpozději v březnu 2017 oznámením stavebního úřadu o zahájení řízení o odstranění stavby plotu. Pokud žalobce uvádí, že vlastnictví daného pozemku nabyli vydržením už jeho právní předchůdci, pak pokud by tomu tak skutečně bylo, což žalovaná rovněž zatím nehodnotí by byli tito právní předchůdci vlastníky sporného pozemku, s nímž ovšem dále nedisponovali. Je pak otázkou, pokud by byly splněny všechny podmínky vydržení, kdo a kdy z právních předchůdců žalobce by případně sporný pozemek do vlastnictví nabyl. Pro dané řízení je toto ovšem nerozhodné. Podstatné je, že žalobce sám žádným způsobem vlastnictví pozemku nenabyl a nemůže se tedy domáhat určení jeho vlastnictví ve svůj prospěch. Soud zjistil tento skutkový stav:

3. Z oznámení [stát. instituce] o zahájení řízení a pozvání k ústnímu jednání ze dne [datum], že úřad zahajuje řízení o odstranění stavby a to oplocení na parcela [číslo¨] v k.ú. [část obce] na pozemku parcela [číslo] v [katastrální uzemí], jejímž vlastníkem je [územní celek]. Na pozemek parcela [číslo] ve vlastnictví [územní celek] zasahuje část oplocení pozemku souseda [titul]. [příjmení], bytem [adresa]. Stavení úřad vypisuje nařizuje ústní jednání spojené s ohledáním na místě na den [datum].

4. Z oznámení [stát. instituce] o zahájení řízení ze dne [datum], že stavební úřad zahajuje řízení o odstranění stavby podle § 129 odst. 1 písm b) stavebního zákona oplocení rodinného domu [adresa] ve [část obce], část na pozemku parcela [číslo] pozemku [číslo] [katastrální uzemí], jejímž vlastníkem je [titul]. [jméno] [příjmení]. Jedná oplocení pozemku rodinného domu [adresa] na pozemcích parcela [číslo] v k.ú. [část obce]. Oplocení je tvořeno betonovými prefabrikáty, které tvoří podezdívku s dřevěnou výplní.

5. Z kupní smlouvy, uzavřené dne [datum] mezi prodávajícími manželi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] a kupujícím [titul]. [jméno] [příjmení], že prodávající manželé [příjmení] mají ve společném jmění manželů pozemek parcela [číslo] zahrada v k.ú. [část obce]. Geometrickým plánem pro rozdělení pozemku ze dne 16.5.2008, který zhotovil [jméno] [příjmení], potvrzený Katastrálním úřadem pro Olomoucký kraj byl pozemek parcela [číslo] zahrada o výměře 1 535 m2 rozdělen na pozemek parcela [číslo] zahrada, o výměře [výměra] a na pozemek parcela [číslo] zahrada, o výměře 767 m2, vše v [katastrální uzemí]. Manželé [příjmení] prodávají kupujícímu touto kupní smlouvou pozemek parcela [číslo] zahrada, včetně příslušenství tj. ploty a stromy o výměře [výměra] do vlastnictví [titul]. [jméno] [příjmení] a kupující shora uvedenou nemovitost do svého výlučného vlastnictví za dohodnutou kupní cenu kupuje. Vklad práva povolen rozhodnutím Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj [číslo jednací] právní účinky vkladu [datum rozhodnutí].

6. Z geometrického plánu pro rozdělení pozemku ze dne 16.5.2008, zpracovaného [titul]. [jméno] [příjmení], že parcela [číslo] o výměře 1535 m2 zahrada v k.ú. [část obce] byla rozdělena na parcelu [číslo] zahrada o výměře [výměra] a parcelu [číslo] zahrada o výměře 767 m2.

7. Z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] [katastrální uzemí], že žalobce je zapsán jako vlastník parcely [číslo] o výměře 614 m2 zahrada a parcely [číslo] o výměře 154 m2 zastavěná plocha a nádvoří.

8. Z výpisu z [list vlastnictví] [katastrální uzemí], že žalovaná je zapsána jako vlastník parcely [anonymizováno] o výměře 5225 m2 ostatní plocha k.ú. [část obce].

9. Z rozhodnutí [stát. instituce] o nařízení odstranění stavby ze dne [datum], že stavení úřad zjistil, že stavba oplocení na pozemku parcel [anonymizováno] k.ú. [část obce], jejímž vlastníkem je [územní celek] splňuje podmínky pro nařízení odstranění stavby a na základě tohoto zjištění nařizuje [titul] [jméno] [příjmení] vlastníkovi sousedního pozemku parcela [číslo] odstranění stavby oplocení, která nevyžaduje územní rozhodnutí, stavební povolení ani ohlášení stavby, ale je prováděna nebo byla provedena v rozporu s právními předpisy. Jedná se o stavbu na cizím pozemku bez souhlasu vlastníka pozemku, kterým je Obecní úřad Velký Týnec. Jedná o oplocení dřevěných latí a dřevěných sloupků o výšce 1,8 metrů na betonové podezdívce o výšce zhruba 400 mm.

10. Ze žádosti žalobce učiněné prostřednictvím jeho právního zástupce žalovanému, že žádá o dodatečné povolení stavby, a to přípisem ze dne 3.4.2017, když stavba je označena samotnou žalovanou jako oplocení rodinného domu [adresa] ve [část obce], část na pozemku parcela [číslo] v [katastrální uzemí]. Současně s touto žádostí, pak žádá žalobce o odprodeji části pozemku parcela [číslo] o výměře zhruba 20 m2 v k.ú. [část obce].

11. Z reakce žalovaného k žádosti žalobce o prodeji obecního pozemku ze dne [datum], že záměr prodeje části pozemků bude zveřejněný podle zákona o obcích na dobu minimálně 15 dnů na úřední desce obecního úřadu a následně projednaný zastupitelstvem [územní celek].

12. Z usnesení [stát. instituce] o přerušení řízení o odstranění stavby ze dne [datum], že se přerušuje řízení o nařízení odstranění stavby oplocení rodinného domu [adresa] ve [část obce], část na pozemku parcela [číslo] jejímž vlastníkem je žalobce z důvodu, že vlastník podle § 129 odst. 2 stavebního zákona podal žádost o dodatečné povolení stavby.

13. Ze sdělení [územní celek] ze dne [datum], že usnesením [číslo] 2017 se zamítá žádost žalobce o odprodeji části obecního pozemku parcela [číslo] ostatní plocha, ostatní komunikace o výměře zhruba 20 m2 v k.ú. [část obce] za účelem rozšíření zahrady parcela [číslo].

14. Z protokolů [stát. instituce] kontrolní prohlídky stavby ze dne [datum], že byla provedena kontrolní prohlídka stavby odstranění oplocení zčásti parcely [anonymizováno] v k.ú. [část obce] na pozemku parcela [číslo] v [katastrální uzemí] a byl učiněn závěr, že stavba obsahuje neoprávněné oplocení na parcele [anonymizováno] v k.ú. [část obce].

15. Z usnesení o zastavení řízení ze dne [datum], že [ulice] [obec] zastavuje řízení o dodatečném povolení stavby zahájené dne [datum] na základě žádosti [titul]. [jméno] [příjmení] na stavbu odstranění oplocení s parcely [anonymizováno] v k.ú. [část obce] na pozemku parcela [číslo] v k.ú. [část obce], a to z důvodu, že žadatel na a základě výzvy ze dne [datum] do [datum] nedoložil a nedoplnil podklady předložené žádosti.

16. Z ohlášení stavby zaslané žalobcem žalované dne 18.5.2011, že tímto stavebník ve smyslu § 104 odst. 2 písm. a) až d), jakožto fyzická osoba činí ohlášení k provedení nové stavby, a to novostavby rodinného domu s garáží v [katastrální uzemí], na pozemku parcela [číslo].

17. Ze stejnopisu notářského [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], že tímto byl uzavřena smlouva kupní mezi prodávajícími manžely [jméno] a [jméno] [příjmení] a kupujícími [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] s tím, že prodávající jsou dle kupní smlouvy ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] bezpodílovými spoluvlastníky zahrady parcela [číslo] zapsané na [list vlastnictví] pro [územní celek], [katastrální uzemí] a tuto se vším příslušenstvím a součástmi, včetně zahrádkářské chaty, oplocení venkovních úprav a trvalých porostů prodávají manželům [příjmení], kteří tyto nemovitosti do svého společného jmění manželů přijímají.

18. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení], že žalobce sousedí s jejich zahradou. [příjmení] si kupovali v roce 1971. Je tam malá zahradní chatka. Vedle jejich zahrady byla taky zahrada, žádný dům tam nestál. Pak to koupil žalobce, předním to měli [příjmení] a před nimi [příjmení]. Těch vlastníků tam bylo hodně. Ta zahrada byla celá oplocená. Bylo to oploceno pletivovým plotem, normálně sloupky a natažené pletivo. Jim přišel papír od Národního výboru, že budou před domem kopat, že tam budou natahovat káble a že prý jsou plotem za hranicí svého pozemku na pozemku obce, tak si to nechali vyměřit a podle katastru to bylo tak, že opravdu byli částí na pozemku obce, možná v délce tak jedem metr a půl a v šířce tak 4 metry. Oni se nesoudili takto, ale koupili, s tím plotem vůbec nehýbali, oni pak na to přišli, tak jim přišel ten dopis a tak s ním plotem uhnuli dozadu o ty výměry, co měli být na obecním pozemku. Určitě se nehýbalo s plotem té zahrady, kterou koupil [titul]. [příjmení]. [příjmení] tam postavil dům. Tak, jak to tam je ten plot, tak si to pamatuje, tak je to pořád. [příjmení] se jí nesvěřili s tím, že by měli snad užívat cizí pozemek. Neví o tom, že by je někdo vyzýval, aby s plotem couvli. K odstranění plotu je nevyzývala [územní celek], ale ČEZ, který tam kopal káble.

19. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], že koupili tu zahradu v roce 1971. Nebydlí tam, mají to jako zahradu. [příjmení] [příjmení] znám jako souseda, taky tam má zahradu asi tam bydlí, má tam děti. Když tu zahradu kupovali, tak byla celá oplocená pletivem, ale časem, to pletivo vyměnili, protože bylo shnilé. Nikam s plotem neuhýbali, dopředu ani dozadu. Shnilé pletivo jenom vyměnili za nové. Pak ten plot postavili tak, jak byl a pan [titul]. [příjmení] tam měl také plot. Elektrárny tam měly sloupy jako elektrické vedení. Pak je odstranili s tím, že budou kopat a dávat kabele do země a ty kabely měly vést přes jejich pozemek. Oni s tím nesouhlasili a ČEZ jim napsal, že pozemek je jejich, oni si to nechali vyměřit geodetem a zjistilo se, že část toho pozemku není jejich, tak si s tím plotem hýbli dozadu. Neví, v jaké to bylo šířce a délce. Hýbli s tím tak, aby byli na své hranici, bylo to podle vyměření geodeta. Neví, jak je na tom [titul]. [příjmení]. Před [titul]. [příjmení] to měl pan [příjmení] a před [příjmení] pan [příjmení]. Vždycky tam byla zahrada, teď je tam výstavba nových domů.

20. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], že s manželkou kupovali tu parcelu někdy v roce 1986, bylo to vedeno jako zahrada, parcela [číslo]. Mělo to 1535 m2. Chtěli to prodat, měli dva zájemce [titul]. [příjmení] a ještě jedny, tak se rozhodli, že udělají geometrák a tu parcelu rozdělí, takže z parcely [anonymizováno] se stala parcela [číslo] a [číslo]. Celá ta parcela [anonymizováno] byla oplocená kolem dokola a zepředu od rybníka byl vjezd. Byly to betonové sloupky, zhruba tak 20 na 20 a natažené pletivo celé dokola. Přišla k nám nějaká geodetická kancelář. Nikdo je neupozornil na to, že by měli s plotem nebýt na své pozemku, ale na cizím. Žádný dopis od plynařů, elektrikářů nebo obce nedostali. Prostě ta parcela se rozpůlila přesně napůl, pan [titul]. [příjmení] měl snad o metr víc. S plotem kolem zahrady se nedělalo vůbec nic. Jestli si vevnitř ty parcely něčím oplotili to neví, už tam nebyl, nebylo to jeho. S ničím se nehýbalo, vůbec neměl ponětí o tom, že by snad ten plotek ne měl stát na jejich pozemku, takže neměl žádný důvod v tomto směru hovořit s [titul]. [příjmení]. Zadali to realitce, která se o všechno postarala, včetně toho geometráku. Jednou [titul]. [příjmení] vyhledal s tím, že má nějaký problém s chodníkem a chtěl vědět jestli s tím plotem nějakým způsobem hýbali, oni řekli, že tak jak je to takto bylo, s plotem nijak nehýbali, takhle to koupili, a takto to zůstalo a takto také prodali. Zahradní chatka byla na té druhé polovině parcely. Pokud [titul]. [příjmení] na té parcele cokoliv postavil, tak je to nové, oni to prodávali jenom jako zahradu. Žádné pochybnosti ohledně plotu a zahrady neměl. Netušil, že by tam mohl být nějaký problém. S manželkou se tam projížděli tak před 5 lety řekli si, že se tam podívají, jak to tam vypadá. Naproti se začaly stavět nové domy.

21. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení], že s manželem vlastnili zahradu ve [část obce], kupovali ji asi v roce 1985, byla to zahrada a v jedné její části taková dřevěná boudička na nářadí. Ta zahrada byla celá oplocená normálním klasickým pletivem. Jak tu zahradu koupili, tak ji užívali, do plotu nijak nezasahovali, neměnili ho. Všechno pak vyřizoval manžel, ona o tom nic neví. Rozhodli se tu zahradu prodat asi v roce 2008 a prodej zadali realitní kanceláři. Neví nic o tom, že by měli být upozorněni na to, že plotem stojí na cizím pozemku. Všechno šlo mimo ní, všechno vyřizoval manžel. Do okamžiku prodeje se na tom plotě tak, jak byla zahrada oplocená, vůbec nic neměnilo. Jestli si něco měnili nový majitelé, to ona neví. <b>Závěr o skutkovém stavu:</b> 22. Žalobce je zapsán jako vlastník parcely [číslo] o výměře [výměra], zahrada a parcely [číslo] o výměře [výměra], zastavěná plocha a nádvoří. Zahradu parcela [číslo] zakoupil od manželů [příjmení] kupní smlouvou ze dne [datum], kterou mu byla prodána parcela [číslo], vzniklá pro sdělení geometrickým plánem z parcely [anonymizováno] a došlo k prodeji, včetně příslušenství tj. ploty a stromy. Žalovaný je vlastníkem parcely [anonymizováno], o výměře [výměra], ostatní plocha, [katastrální uzemí], rovněž parcely žalobce jsou v [katastrální uzemí]. Žalovaný dne [datum] zahajuje řízení o odstranění stavby plotu z pozemku parcela [číslo] který je v jeho vlastnictví a dne [datum] nařizuje odstranění stavby plotu z dřevěných latí a z dřevěných sloupků o výšce 1,8 metrů na betonové podezdívce. Žádost žalobce o odkoupení části pozemku [anonymizováno] byla zamítnuta. Mělo se jednat o výměru zhruba 20 m2. Manželé zakoupili pozemek parcela [anonymizováno] od manželů [příjmení] kupní smlouvu z 5.1.1972 se vším příslušenstvím a součástmi, včetně zahrádkářské chatky, oplocení, venkonvích úprav a trvalých porostů. Vyslechnutí svědci jednoznačně potvrdili, že zahrada [anonymizováno] byla vždy a je oplocená, s plotem se nehýbalo. Manželé [příjmení] sousedi odvedle byli ČEZEM upozorněni, že jejich plot je na pozemku žalovaného. ČEZ to zjistil, když do země vkládal káble. [příjmení] s oplocením nehýbali, prodali zahradu s oplocením tak, jak ji koupili v tom roce 1972, pouze ji geometrickým plánem ji nechali rozdělit. Byla veliká a měli dva zájemce. Parcela [číslo] se rozdělila na parcelu [číslo]. Nikdy nikým nebyli upozorněni, že by část plotu měla stát na pozemku žalovaného.

23. Dle § 80 o.s.ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není se lze žalobou domáhat jen tehdy je-li na tom naléhavý právní zájem.

24. Dle § 3028 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník účinný od 1.1.2014 tímto zákonem se řídi práva a povinnost vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Není-li dále stanoveno jinak, řídi se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných, jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních předpisů.

25. Dle § 119 odst. 2 občanského zákoníku účinného do 31.12.2013 nemovitostmi jsou pozemky a stavby spojené se zemí pevným základem.

26. Dle § 120 odst. 1 a 2 občanského účinného do 31.12.2013 (č. 40/1964 Sb.) součástí věci je vše, co k ní podle její povahy náleží a nemůže být odděleno, aniž by se tím věc znehodnotila. Stavba není součástí pozemku.

27. Dle § 121 odst. 1 občanského zákoníku účinného do 31.12.2013 příslušenstvím věci jsou věci, které náleží vlastníku věci hlavní a jsou jim určeny k tomu, aby byly z hlavní věci trvale užívány.

28. Dle § 129 občanského zákoníku účinného do 31.12.2013 držitelem je ten, kdo s věcí nakládá jako s vlastní nebo kdo vykonával právo pro sebe. Držet lze věci, jakož i práva, která připouštějí trvalý nebo opětovný výkon.

29. Dle § 130 odst. 1 občanského zákoníku účinného do 31.12.2013 je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná.

30. Dle § 134 odst.1,3 a 4 občanského zákoníku účinného do 31.12.2013 oprávněný držitel se stává vlastníkem věci má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost a po dobu deseti let jde-li o nemovitost. Do doby podle odst. 1 se započte i doba, pro kterou měl věc v oprávněné držbě právní předchůdce. Pro počátek a trvání doby podle odst. 1 se použijí přiměřeně ustanovení oběhu promlčecí doby. <b>Právní hodnocení věci:</b> 31. Aby žaloba na vydržení a tím určení vlastnického práva obstála, musí být splněno několik podmínek. Jedná se o žalobu určovací a předpokladem její úspěšnosti je, že žalobci k této mají aktivní věcnou legitimace a že na požadovaném určení je naléhavý právní zájem. Určovací žaloba má preventivní povahu a má za účel poskytnout ochranu právnímu postavení žalobce dříve, než dojde k porušení právního vztahu nebo práva. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení je současně dán jen tehdy, jestliže je způsobilé odstranit stav právní nejistoty žalobce nebo ohrožení práva. Jedná se mimo jiné o případ, kdy žalobce potřebuje požadované rozhodnutí k zápisu svého vlastnického práva do katastru nemovitosti či požaduje zesouladit stav faktický se stavem právním. Žalobce se domáhá vydání rozhodnutí, kterým by bylo určeno, že specifikovaná část pozemku náleží do jeho vlastnictví, přičemž své vlastnické práva odvozuje od skutečnosti vydržením s tím, že tato část byla oddělena geometrickým plánem, který si nechal zpracovat a schválit a chce tuto změnu vlastnického práva zapsat do katastru nemovitosti. Žalobce nabyl pozemek kupní smlouvou od manželů [příjmení] [datum]. Jednalo se o pozemek parcela [číslo] o rozloze [výměra]. Prodávající měli více zájemců a tak si nechali vyhotovit geometrický plán, kterým byla zahrada původně pozemek parcela [číslo] rozdělena na parcelu [číslo], o rozloze [výměra] a parcelu [číslo] o rozloze [výměra]. Z kupní smlouvy jednoznačně vyplývá, že pozemek byl žalobci prodán, včetně příslušenství, konkrétně oplocení a stromy. Pozemek byl tedy oplocen tak, jak je oplocen v současné době, s oplocením se nehýbalo, nebylo posunuto dopředu ani dozadu, plot se neměnil, zůstal v původních hranicích tak, jak zahradu léta užívali právní předchůdci žalobce manželé [příjmení] a předtím manželé [příjmení], což potvrdili i svědci sousedé [příjmení]. Právní předchůdce žalobce po celou dobu co zahradu vlastnili byli v dobré víře, že užívají svůj pozemek v hranicích, jak byl oplocen, a to celkem 77 let. Pravdou je, že žalobce sám pozemek nevydržel, neboť ho zakoupil v roce 2008 a již 1. 3. 2017 vyzývá žalovaný žalobce k odstranění plotu s tím, že tento zasahuje do pozemku žalovaného dle geometrického plánu, a to do pozemku parcela [číslo] o rozloze [výměra]. U žalobce tedy neuplynula vydržecí doba deseti let. Do vydržecí doby se však započítává i vydržecí doba právních předchůdců za podmínky, že sporná část pozemků byla na žalobce právními předchůdci převedena a v tomto případě byla, protože zahrada byla oplocena původním plotem tak, jak tuto užíval pan [příjmení] a následně manželé [příjmení]. Právními předchůdci žalobce ani žalobcem nebyl plot měněn a nikam posouván, i když právní předchůdci nevěděli o existenci parcely [číslo] o rozloze [výměra], přesto ho na žalobce převedli kupní smlouvou ze dne 6. 6. 2008, když mu prodali parcelu [číslo] včetně příslušenství, a to stromy a oplocení. Další podmínka, a to naléhavý právní zájem na určení vlastnictví žalobce na jeho straně byl rovněž prokázán. Zbývá tak vyhodnotit institut vydržení, kterým jako právní titul nabyl vlastnického či jiného věcného práva. Vydržení je výjimečným institutem, jehož účelem je zhojení vad nabývacího titulu po nabytí stanovené doby. Na jedné straně dochází k nabytí vlastnického práva oprávněným držitelem, na straně druhé původní vlastník své vlastnické právo, které rovněž řádně nabyl pozbývá z důvodu, že jej po stanovenou dobu ať již v omylu, či vědomě sám nevykonával (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu 22 Cdo 2941/2020, 22Cdo 1398/2000, 22Cdo 1417/2001, 22Cdo 184/2000, 22Cdo 2197/2010, 22 Cdo 1646/2018 a nález Ústního soudu I.ÚS 4365/2012). Podstata oprávněné držby směřující k vydržení je v tom, že držitel vykonává obsah určitého práva v mylném přesvědčení, že je subjektem tohoto práva. K tomu, aby jeho držba byla oprávněná, nestačí pouze subjektivní přesvědčení, že mu právo patří. Z výkladu části věty„ se zřetelem ke všem okolnostem vyplývá, že omyl držitele, ze kterého jeho přesvědčení o existenci drženého práva vychází, musí být omluvitelný„. Omyl je omluvitelný jestliže držitel při běžné normální opatrnosti, kterou lze s ohledem na okolnosti a povahu daného případu po každém požadovat neměl, resp. nemohl mít po celou vydržecí dobu důvodné pochybnosti o tom, že mu věc nebo právo patří. Nejvyšší soud vyslovil názor, že nabude-li někdo vlastnické právo k pozemku a přitom se v důsledku omluvitelného omylu vyvolaného např. tím, že mu převodce předá pozemek v hranicích, jak jej sám užíval, uchopí i držby sousedního pozemku bude držitelem oprávněným. Jestliže si pak ani vlastník drženého pozemku neuvědomil, že nabyvatel a jeho právní předchůdci drží i část jeho pozemku bude dána objektivní omluvitelnost omylu. Závěr o tom, že není nezbytným požadavkem seznámení se s obsahem katastrální mapy akceptoval Ústavní soud ČR v nálezu ze dne 16.7.2013 spisová značka I.ÚS 4365/2012, jímž rozhodl o ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího soudu sp.zn. 22 Cdo 2197/2010 Nejvyšší soud nepožaduje, aby osoba, která se ujala držby pozemku, přeměřovala jeho výměru nebo požadovala vytýčení hranice. Sám žalovaný neměl žádnou vědomost o tom, že část pozemku parcela [anonymizováno], o výměře [výměra] je zastavěná plotem ve vlastnictví žalobce. Tuto skutečnost vůbec nezjistil, zjistila to až [právnická osoba], která provedla zaměření za účelem pokládky kabelů. I když žalobce nevydržel pozemek po celou dobu deseti let, tak se do jeho vydržecí doby započítává vydržecí doba právních předchůdců, a to manželů [příjmení] Tito totiž předmětný pozemek na žalobce kupní smlouvou převedli, když je jasně uvedeno, že prodávají pozemek, včetně příslušenství a konktrétně je zmiňováno oplocení a stromy. Oplocení tvořilo hranici pozemku, jak bylo v řízení jednoznačně prokázáno. Soud tak žalobě plně vyhověl.

32. Žalobci, který byl ve věci plně úspěšný, přiznal soud dle ust. § 142 a § 142a o. s. ř. náhradu nákladů řízení, které představují uhrazený soudní poplatek 5 000 Kč a náklady právního zastoupení dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., a to jedenáct úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, třikrát replika k vyjádření žalovaného, pětkrát účast na soudním jednání á 100 Kč a 40 Kč za každých započatých 1 000 Kč, o které hodnota převyšuje 10 000 Kč, dle § 7 bod 5 advokátního tarifu, 11 x 2 500 Kč, tj. 27 500 Kč, 11 x 300 Kč režijní paušál tj. 3 300 Kč a cestovní náklady pětkrát [obec] – [obec] a zpět 160 km, jízda tam a zpět 5 x 160 km, je 800 km, tj. celkem 4 520 Kč a 21% DPH 7 312 Kč.