19 C 316/2020

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Miroslavou Dvořákovou ve věci žalobců: a) osobní údaje žalobce b) osobní údaje žalobkyně c) osobní údaje žalobkyně všichni zastoupeni advokátem titul . jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 8 544 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba žalobců, aby žalovaný byl povinen zaplatit jim částku 6 904 Kč s příslušenstvím, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobci podali proti žalovanému žalobu na zaplacení částky 8 544 Kč s příslušenstvím se zdůvodněním, že všichni účastníci jsou spoluvlastníky domu [adresa] [katastrální uzemí] jenž je součástí pozemku p. č. St. [číslo] k. ú. [část obce]. Žalobce [celé jméno žalobce] je spoluvlastníkem co do podílu [číslo] žalobkyně [celé jméno žalobkyně] co do podílu [číslo] žalobkyně [celé jméno žalobkyně] co do podílu [číslo] a žalovaný co do podílu [číslo], dům se nachází na adrese [adresa ]. V domě jsou tři bytové jednotky, a proto smlouva na dodávku vody je pouze pro celý dům nikoliv pouze pro jednotlivé byty. Všechny bytové jednotky platí měsíční zálohy na vodu na domovní účet č. [bankovní účet] a na konci zúčtovacího období udělená pověřená spoluvlastnice paní [celé jméno žalobkyně] vyúčtování. Každá bytová jednotka má svůj vodoměr, dodávka pouze studené vody. Vyúčtování je všem spoluvlastníkům posláno do emailu, které eviduje paní [celé jméno žalobkyně] a je navíc vždy vyvěšeno na domovní nástěnce. Žalovaný platí měsíční zálohy 500 Kč, které však nepokrývají jeho spotřebu. Nedoplatky dlouhodobě odmítá uhradit. Vyúčtování, které provádí paní [celé jméno žalobkyně], žalovaný nikdy nereklamoval, respektive když ho letos žalobci opakovaně vyzývali, aby nedoplatek uhradil, tak jen napsal, že s výpočty nesouhlasí, aniž by uvedl v čem, nebo kde on spatřuje chybu. K poslednímu vyúčtování dluh žalovaného činil 8 544 Kč, jedná se o vyúčtování ze dne 12. 3. 2020. Na žalobce 1), 2) tak připadá na každého částka 2 136 Kč a na žalobkyni 3) částka 4 272 Kč. Žalovaný odmítl dlužnou částku uhradit, proto se žalobci dohodli, že částku budou vymáhat soudní cestou. Žalovaný byl vyzván k zaplacení ve lhůtě do 20. 9. 2020, ničeho neuhradil. Vyúčtování mu bylo doručeno emailem 12. 2. 2020, splatnost nastala ke dni 12. 6. 2020. Poté co soud vyzval žalobce k doplnění skutkových tvrzení tak tito žalobu doplnili tak, že žalovaná částka je souhrnem přeplatku a nedoplatku žalovaného za časové období r. 2009 2019. V r. 2009 měl žalovaný tehdy ještě společně se svojí manželkou [jméno] při spotřebě 113,2 m² a ceně za 1 m³ spotřebované vody 62,79 Kč nedoplatek 1 095 Kč. V r. 2010 nedoplatek 1 449 Kč, v r. 2011 2 856 Kč, v r. 2012 4 500 Kč, v r. 2013 159 Kč, v r. 2014 1 705 Kč, v r. 2015 přeplatek 2489 Kč, v r. 2016 přeplatek 2 335 Kč, v r. 2017 přeplatek 1 785 Kč, v r. 2018 přeplatek 560 Kč, v r. 2019 nedoplatek 3 949 Kč. V bytě žalovaného do r. 2014 včetně žily 4 osoby tj. žalovaný, jeho manželka a dvě nezletilé děti. V r. 2014 se po rozvodu manželka s dětmi odstěhovala a v r. 2019 se k žalovanému nastěhovala dcera [jméno]. Odečet vodoměrů v bytě žalovaného za všechny roky prováděl vždy žalovaný. O výši zálohy na vodné v částce 500 Kč měsíčně za každou bytovou jednotku v domě rozhodli všichni spoluvlastníci. Vodoměr v bytě žalovaného byl vyroben nejpozději v r. 2004, kdy byly všechny byty osazeny novými vodoměry v rámci výměny vodovodního řádu. Od té doby nebyly vodoměry měněny. Spoluvlastníci domu tedy žalobci i žalovaný se dohodli, že budou za základ vyúčtování brát odečty na těchto vodoměrech bez ohledu na jejich stáří a soudem citovanou zákonnou úpravu. Vodoměr tedy není ve lhůtě ověření. Vyúčtování vodného pro jednotlivé byty v domě vždy prováděla [celé jméno žalobkyně]. Po podání žaloby žalovaný dne 22. 12. 2020 uhradil částku 1 604 Kč. Tuto částku určil tak, že je to rozdíl mezi nedoplatkem za rok 2019 a přeplatky za roky 2018 a 2017. Zbývající přeplatky za roky 2015 a 2016 v částce 4 824 Kč žalobci započetli na nejstarší nedoplatky za roky 2009, 2010 a vyjma částky 576 Kč také na rok 2011. Po tomto zápočtu a platbě žalovaného ze dne 22. 12. 2020 zbývá k úhradě nedoplatek ve výši 576 Kč za rok 2011 4 500 Kč, za rok 2012 159 Kč, za rok 2013 a 1 705 Kč za rok 2014, celkem 6 904 Kč. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že byl připraven se se žalobci domluvit. Chtěl, aby mu bylo předloženo vyúčtování za roky 2009 2016. Toto vyúčtování, ale postrádá. Žádnou dohodu se žalobci o tom, že rozúčtování vody se bude provádět podle stávajících necejchovaných vodoměrů, neuzavřel. Neodsouhlasil skutečnost, že když jsou vodoměry necejchované, že se podle nich bude rozúčtování provádět. Přesto se rozhodl uhradit nedoplatek za rok 2019 ve výši 3 949 Kč ponížený o přeplatky za roky 2017 ve výši 1 785 Kč a za rok 2018 ve výši 560 Kč, celkem tedy uhradil částku 1 604 Kč. Tím byly uhrazeny vyúčtování za roky 2017, 2018 a 2019. Má pochybnosti o správnosti vyúčtování. K dlužným částkám za roky 2009 2014 pak uplatnil námitku promlčení.

2. Vzhledem k tomu, že žalovaný uhradil částku 1 604 Kč, vzali žalobci do této výše žalobu zpět, takže předmětem žalobního žádání zůstala částka 6 904 Kč.

3. Z výpisu z [list vlastnictví], z vyúčtování vody za roky 2019, 2018, 2017, ze zápisu ze schůze vlastníků bytového domu ze dne 15. 7. 2020, z předžalobní výzvy ze dne 1. 9. 2020, z vyúčtování vody za roky 2020, za rok 2020, z emailové korespondence mezi účastníky, z potvrzení o provedení platby z 21. 12. 2020, 15. 2. 2021, 15. 1. 2021, 15. 12. 2020, 16. 12. 2020, 15. 10. 2020, z daňových dokladů [číslo] 2004, [číslo], [číslo], [číslo] 2010, [číslo] 2009, [číslo], [číslo], [číslo] [číslo], [číslo] a z čestného prohlášení [titul]. [příjmení] ze dne 25. 3. 2021 soud zjistil tento skutkový stav: <b>Závěr o skutkovém stavu:</b> 4. Účastníci jsou podílovými spoluvlastníky domu [adresa] k. ú. [část obce] na ulici [ulice a číslo], žalobci 1, 2 podílem [číslo], žalobkyně 3) podílem [číslo] a žalovaný podílem [číslo], v domě jsou tři bytové jednotky. Smlouva na dodávku studené vody je uzavřena mezi [právnická osoba] (dříve [název] ) a spoluvlastnicí [celé jméno žalobkyně], které dodavatel zasílá faktury. Tato provádí roční vyúčtování dalších spoluvlastníkům, které jim zasílá do emailu. Spoluvlastníci si sami provádí odečty na vodoměrech v bytě a stavy sdělují paní [celé jméno žalobkyně]. Vodoměry jsou z r. 2004, nebyly měněny, nejsou kalibrované. Žalobci tvrdí, že žalovaný má za uplynulé roky nejméně od r. 2009 nedoplatky a že se účastníci dohodli, že i když vodoměry nejsou ověřeny, bude se z nich odečet provádět. Tuto skutečnost potvrdila čestným prohlášením bývalá manželka žalovaného.

5. Dle § 3 zákona 505 z r. 1990 Sb. o metrologii měřidla slouží k určení hodnoty měřené veličiny. Spolu s nezbytnými pomocnými měřícími zařízeními se pro účely tohoto zákona člení na a) etalonii, b) pracovní měřidla stanovená, c) pracovní měřidla nestanovená, d) certifikované referenční materiály a ostatní referenční materiály pokud jsou určeny k funkci etalonu nebo stanoveného nebo pracovního měřidla. Stanovená měřidla jsou měřidla, která Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví vyhláškou k povinnému ověřování s ohledem na jejich význam.

6. Dle § 11 odst. 1 zákona stanovených měřidel může být používáno pro daný účel pro dobu platnosti provedeného ověření, novému ověření však tato měřidla již nepodléhají. Pokud prokazatelně přestala být užívána k účelům, pro které byla vyhlášena jako stanovená.

7. Dle § 7 zákona č. 67/2013 Sb. není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za účtovací období a vyúčtování doručit příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. Dle přílohy vyhlášky č. 345/2002 Sb. je vodoměr na studenou a teplou vodu, který je používán k rozúčtování nákladů konečným spotřebitelům ověřen na dobu 5 roků. <b>Právní hodnocení věci:</b> 8. Žaloba žalobců nemůže obstát z toho důvodu, že odečet spotřeby studené vody byl a je prováděn na měřidle – vodoměru, které má prošlou lhůtu ověření, když tato podle zákona je 5-ti letá, začíná běžet rokem následujícím po roku výroby. Měřidlo bylo instalováno v r. 2004 a od té doby nebylo vyměněno. Tímto se vodoměr pokládá za vadný bez jakéhokoliv přezkumu a nelze ho použít k rozúčtování, když má neplatné meteorologické ověření. Z toho plyne, že se spotřeba vody rozúčtovává v poměru směrných čísel a v poměru počtu osob v bytě. Všichni mají směrné číslo shodné. Pro byt je směrné číslo spotřeby studené vody 35 m³ na jednu osobu a na rok. Pokud tedy bylo provedeno rozúčtování studené vody a vyúčtování předloženo žalovanému s nedoplatky k úhradě, tak tato vyúčtování nejsou správná, tím pádem nejsou splatná. Z tohoto důvodu soud žalobu zamítl.

9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.