19 C 92/2020

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Miroslavou Dvořákovou ve věci žalobců: a) osobní údaje žalobkyně b) osobní údaje žalobce oba zastoupeni advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem údaje o zástupci o určení vlastnického práva k nemovitostem,

I. Určuje se, že nemovitá věc – pozemek parcela [číslo] ostatní plocha, o výměře [výměra], který byl oddělen z pozemku žalovaného parcela [číslo] ostatní plocha, o výměře [výměra], na základě geometrického plánu [číslo] ze dne [datum], který je nedílnou součástí tohoto rozsudku, který byl zpracován vyhotovitelem [jméno] [příjmení], [IČO], ke kterému [stát. instituce], udělil souhlas s očíslováním parcel dne [datum], [katastrální uzemí], [územní celek], náleží do rovnodílného podílového spoluvlastnictví žalobce a) a žalobkyně b).

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům a), b) k rukám společným a nerozdílným na nákladech řízení částku ve výši 72 276 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobců a), b).

1. Žalobci podali proti žalovanému žalobu o určení vlastnického práva k nemovité věci s tím, že jsou od [datum] podílovými spoluvlastníky nemovitých věcí v části [územní celek], a to pozemku parcela [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je objekt bydlení - dům [adresa], pozemku parcela [číslo] zahrada a pozemku parcela [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, když na tomto pozemku stojí stavba garáže bez čísla popisného a čísla evidenčního, vše zapsáno na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce], vše v k. ú. [část obce]. Výše uvedené nemovité věci zakoupili žalobci kupní smlouvou ze dne [datum], když předmětem této kupní smlouvy byl spoluvlastnický podíl o velikosti ideální [anonymizováno] vzhledem k celku pro každého ze žalobců, neboť žalobkyně b) nabyla zbývající spoluvlastnický podíl již dne [datum] na základě rozhodnutí o dědictví, protože žalobkyně b) byla spoluvlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti [anonymizováno] vzhledem k celku a žalobce a) spoluvlastníkem spoluvlastnického podílu pouze o velikosti [anonymizováno] vzhledem k celku, tak darovací smlouvu ze dne [datum] darovala žalobkyně b) svému manželovi – žalobci a) spoluvlastnický podíl o velikosti ideální [anonymizováno] vzhledem k celku, takže od [datum] jsou výše uvedené nemovité věci v rovnodílném podílovém spoluvlastnictví obou žalobců. Je nepochybné, že oba žalobci byli a jsou podílovými spoluvlastníky nemovitých věcí. Již od [datum] součástí domu [adresa] a pozemku parcela [číslo] byla v roce [rok] oplocena předzahrádka před domem obou žalobců, jednalo se o oplocení z betonové podezdívky do výše 50 cm, když na této betonové podezdívce byly pletivové rámy s plotem včetně vstupní branky a brány. V roce [rok] ničivá povodeň poničila nejen dům obou žalobců, nýbrž i předzahrádku s brankou, bránou a plotem. Žalobci po povodních koncem roku [rok] a v první polovině roku [rok] částečně oplocení předzahrádky zrušili a i nadále pečovali o tento pozemek včetně nového vysazení okrasných keřů. Část původní podezdívky předzahrádky zůstala po obou stranách ponechána do dnešního dne, a to zejména u sousedních pozemků. Protože žalobkyně byla již v roce [rok] při nabývání dědictví ujištěna o tom, že předzahrádka vždy byla a je součástí pozemku parcela [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, který byl dříve označen jako pozemek parcela [číslo] zastavěná plocha a protože oba žalobci byli při uzavírání kupní smlouvy ze dne [datum] opětovně ujištěni prodávající [jméno] [příjmení] o tom, že oplocená předzahrádka vždy byla a je součástí pozemku, tehdy označeného jako parcela [číslo] oba žalobci tak nikdy nepochybovali o tom, že jsou od [datum] podílovými spoluvlastníky i oplocené předzahrádky před jejich domem. Oba žalobci byli o spoluvlastnictví této předzahrádky opakovaně ujištěni písemným sdělením odpovědných pracovníků žalovaného tak, jak je to zřejmé z korespondence mezi žalobcem a odpovědnými pracovníky žalovaného, když zejména dopisem tehdejšího vedoucího odboru dopravy [jméno] [příjmení] byl žalobce ujištěn o tom, že vjezd před nemovitostí obou žalobců je ve spoluvlastnictví obou žalobců a proto veškerá poškození, která byla na majetku obou žalobců způsobena stavební firmou při stavebních pracech, kterých byl investorem žalovaný, si musí žalobci opravit na vlastní náklady. Žalovaný byl a je výlučným vlastníkem pozemku parcela [číslo] o výměře [výměra], ostatní plocha, ostatní komunikace, k. ú. [část obce], zapsáno na [list vlastnictví] v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce]. Žalovaný spoluvlastnické právo k předzahrádce před domem od roku [rok] až do roku [rok] žádný způsobem nezpochybnil, naopak dopisem ze dne 14. 3. 2006 ujistil oba žalobce o tom, že předzahrádka před domem není ve vlastnictví žalovaného. Teprve v roce [rok] bylo spoluvlastnické právo obou žalobců zpochybněno a z tohoto důvodu se oba žalobci obrátili se žádostí o prověření na [stát. instituce], ze kterého bylo zřejmé, že předzahrádka před domem tvoří součást pozemku parcela [číslo] která je ve vlastnictví žalovaného. Přestože žalovaný od roku [rok] musel vědět, že předzahrádka před domem je ve vlastnictví žalovaného jako součást výše uvedeného pozemku. Do dnešního dne žalovaný neuplatnil po žádném ze žalobců jakýkoliv nárok v souvislosti s evidencí v katastru nemovitostí, byť předmětnou část pozemku žalovaného od roku [rok] jako spoluvlastnictví žalobci nepřetržitě užívají, tuto část pozemku považují za vlastní. Považují se za oprávněné držitele části pozemku žalovaného, a to vzhledem k ustanovení § 134 obč. zák. č. 40/1964 Sb., neboť oprávněný držitel se stává vlastníkem věci má – li ji nepřetržitě v držbě po dobu 10 let, jedná – li se o nemovitou věc. Účelem vydržení je uvést do souladu dlouhodobý faktický stav se stavem právním a umožnit nabytí vlastnictví držiteli, který věc dlouhodobě užívá v dobré víře, že je jejím vlastníkem, protože mimosoudní dohoda se žalovaným nebyla možná, proto oba žalobci si na svůj náklad nechali vypracovat geometrický plán, který společně s předžalobní výzvou ze dne 6. 3. 2020 odeslali prostřednictvím svého právního zástupce žalovanému k vyjádření. Přestože žalovaný na předžalobní výzvu, která obsahovala i návrh žalobců na sepis souhlasného prohlášení, jehož přílohou by byl geometrický plán ze dne 20. 2. 2020 obdržel již 9. 3. 2020, do dnešního dne na tuto předžalobní výzvu nereagoval. Žalobci tvrdí, že bez jakýchkoliv pochybností vydrželi předmětnou část pozemku, který tímto patří do rovnodílného spoluvlastnictví.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že s touto nesouhlasí, žalobu považuje za nedůvodnou. Má za to, že je skutečným a pravým vlastníkem tak, jak je to zapsáno v katastru nemovitostí. Žalobci nemají žádný právní titul k nabytí vlastnictví předmětné části pozemku, nenabyli ho žádnou smlouvou ani děděním, aby u nich byla založena dobrá víra, že jim tento pozemek náleží pro účely vydržení vlastnického práva. Pokud tvrdí, že při nabytí podílu na sousedním pozemku parcela [číslo] děděním v roce [rok] a koupí podílu na tomto pozemku v roce [rok] byli ujištěni, že předzahrádka před domem [číslo] je součástí pozemku, pak toto nemůže být pravdou. Při dědění v roce [rok] nikdo žalobkyni o tom, co je a co není součástí pozemku ujišťovat nemohl a ani při nabytí podílu o velikosti [anonymizováno] v roce [rok], oba žalobce je prodávající nemohla ujišťovat o svém vlastnictví části parcely [anonymizováno], když toto nevlastnila, navíc při těchto majetkoprávních přechodech a převodech byly nepochybně zajištěny podklady z katastru nemovitostí včetně snímku katastrální mapy a byly vypracovány znalecké posudky o ocenění předmětu dědění a převodu, z nichž jednoznačně vyplývalo, co je předmětem dědění a prodeje. Žalobci tedy nemohli nevědět, co jim náleží a co už nikoliv. Jak je zřejmé ze snímku katastrální mapy na pozemku ve vlastnictví žalobců parcela [číslo] je umístěn jejich rodinný dům [adresa] tak, že tento dům stojí na samé hranici mezi parcelou [číslo] parcelou [číslo] která je ve vlastnictví žalovaného. Před rodinným domem žalobců se nenachází žádný jiný pozemek. Při běžné opatrnosti a znalostech, které lze po každém vlastníkovi požadovat, si museli být žalobci vědomi, kde končí jejich pozemek a začíná pozemek žalovaného, kromě uvedené, výměra sporného pozemku [výměra] dle geometrického plánu [číslo] – [číslo], není výměrou zanedbatelnou, nepatrnou, pozemek žalobců parcela [číslo] s domem číslo popisné [anonymizováno] má přitom výměru pouze [výměra]. Přírůstek výměry o velikosti cca 1/5 by museli žalobci zaznamenat. Dále žalovaný poukazuje na to, že sporný pozemek neudržují žalobci, ale žalovaný, jak to žalobce sám potvrdil v řízení vedeném u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. [spisová značka] při jednání konaném dne 18. 2. 2020, tam uvedl, že sečení trávy zajišťují technické služby, ale protože nadělá víc škody, tak ho vyžene a raději trávu na sporném pozemku poseče sám, rovněž potvrdil, že sousední domy předzahrádky nemají, což také vyplývá z katastrální mapy. Skutečností je, že sporný pozemek je u odboru městské zeleně a odpadového hospodářství [stát. instituce] zahrnut do plánu pravidelné údržby a sečením, kterou provádí technické služby [územní celek], tuto údržbu provádí právě i na sporném pozemku. Žalobci tak nemohou tvrdit, že nevědí o vlastnictví žalovaného. Pokud by si skutečně mysleli, že je pozemek jejich, rozhodně by sečení trávy technickými službami netolerovali. Pokud žalobci tvrdí, že se žalovaný nedožadoval svého vlastnického práva, že ve vztahu k evidenci nemovitosti neuplatnil vůči žalobcům žádný nárok, pak žalovaný této argumentaci nerozumí a považuje ji za bezpředmětou. Žalovaný vždy byl a je zapsán v katastru nemovitostí jako vlastník sporného pozemku, proto neměl žádný důvod k nějaké aktivitě, jeho vlastnictví začali žalobci zpochybňovat až v roce [rok], do té doby žádné své vlastnictví netvrdili. Protože pozemek není oplotněn, žalovanému přístupný pro provádění údržby zeleně, neměl žalovaný důvod domnívat se, že snad chce někdo tvrdit, že ho má v držbě, svoji výlučnou držbu nemohli příslušnou držbou žalobci vykonávat, když byl a je pozemek veřejně příslušný. Pokud žalobci argumentují tím, že byli pracovníky žalovaného v souvislosti s opravou vjezdu ujištěni, že jsou vlastníky předzahrádky, pak jde rovněž o argumentaci nedůvodnou. Vedoucí odboru dopravy [jméno] [příjmení] nejednal za žalovanou, ale za [stát. instituce], tedy za státní správu. Kromě toho nebyl jmenovaný oprávněn jakkoliv hodnotit či vyjadřovat se k otázce vlastnictví pozemku, což muselo být žalobcům nepochybně zcela zřejmé, navíc se vyjadřoval ke stavbě vjezdu a nikoliv k pozemku pod ním. Pokud žalobci namítají, že vyzvali žalovaného ke smírnému jednání, na což žalovaný nereagoval, jak je zřejmé z dopisu právního zástupce žalobcům ze dne 5. 3. 2020, ten žádal stanovisko k výzvě do 7 dnů, což je lhůta, v níž je naprosto nereálné, aby byla jeho žádost orgánem města projednána. To samozřejmě je právnímu zástupci známo, proto je jeho výzvu třeba vnímat jako čistě formalistickou bez skutečného zájmu smírně věc řešit. O tom svědčí i skutečnost, že žaloba byla sepsána již 3. 4. 2020. Žalovaný tak navrhuje zamítnutí žaloby. <b>3. Soud zjistil tento skutkový stav:</b> 4. Z výpisu z Katastru nemovitostí, vedeného [stát. instituce], [stát. instituce], že na [list vlastnictví] jsou žalobci zapsáni jako podílový spoluvlastníci nemovitostí, a to pozemků parcela [číslo] zahrada o výměře [výměra], parcela [číslo] o výměře [výměra], zastavěná plocha a nádvoří, součástí je stavba [adresa], bydlení, stavba stojí na pozemku parcela [číslo] pozemku [číslo] o výměře [výměra], zastavěná plocha a nádvoří, na pozemku stojí stavba bez čísla popisného a bez čísla evidenčního – garáž [list vlastnictví] vše v k. ú. [část obce].

5. Z kupní smlouvy, sepsané formou notářského zápisu Státního notářství [obec] dne [datum], že [jméno] [příjmení] jako prodávající a [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] jako kupující uzavřeli tuto kupní smlouvu s tím, že [jméno] [příjmení] je podle rozhodnutí o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] spoluvlastnictví ideální poloviny nemovitosti zapsané na [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [část obce], spoluvlastnictví druhé ideální poloviny téže nemovitosti je spolunabyvatelka [jméno] [příjmení], a to podle dědického rozhodnutí ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] Touto smlouvou prodává [jméno] [příjmení] svůj spoluvlastnický podíl na shora popsaných nemovitostech, konkrétně zapsaných na [list vlastnictví] pro k. ú. [část obce], tj. ideální poloviny domu, [adresa], parcela [číslo] – stavební plocha, parcela [číslo] – zahrada do rovnodílného podílového spoluvlastnictví [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] za vzájemně ujednanou kupní cenu [částka] a [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] za tuto cenu, tj. každý ideální [anonymizováno] shora uvedených nemovitostí, kupují.

6. Ze sdělení [územní celek] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka] [číslo] – LH podepsaného [jméno] [příjmení], vedoucí odboru dopravy, že odbor dopravy nechal v loňském roce opravit povrch komunikace ulice [ulice] penetračním krytem, následně došlo k opravě chodníku na levé straně. V letošním roce odbor dopravy zabezpečí v prvním pololetí položení hybice na výše uvedené komunikaci. Vjezd před nemovitostí žalobců odbor dopravy opravovat nemůže a nebude. Vjezd je ve vlastnictví žalobců a odbor dopravy nebo dodavatel prací pro odbor [stát.instituce] vjezd nezničil, žalobci musí požadavek uplatňovat u zhotovitelské firmy, která prováděla výstavbu komunikace.

7. Z geometrického plánu vyhotoveného [jméno] [příjmení] dne 20. 2. 2020 [číslo] – [číslo], ke kterému [stát. instituce], [obec] udělil souhlas s očíslováním parcel dne 2. 3. 2020, že z pozemku žalované parcela [číslo] – ostatní plocha o výměře [výměra] byl oddělen pozemek, parcela [číslo] o výměře [výměra].

8. Z rozsudku Okresního soudu v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], že ve věci žalobců [jméno] [jméno] a [jméno] [příjmení] proti žalovanému [územní celek] o určení vlastnického práva k nemovitostem bylo určeno, že nemovitá věc, parcela [číslo] ostatní plocha o výměře [výměra], který byl oddělen z pozemku žalovaného parcela [číslo] ostatní plocha o výměře [výměra], v k. ú. [část obce], [obec], na základě geometrického plánu [číslo] – [anonymizováno] [rok] ze dne [datum], který je nedílnou součástí tohoto rozsudku zpracovaného vyhotovitelem [jméno] [příjmení], ke kterému [stát. instituce], udělil souhlas očíslováním parcel dne [datum], náleží do společného jmění žalobce a) a žalobkyně b), dále bylo rozhodnuto o povinnosti žalovaného zaplatit žalobcům náklady řízení. Rozhodnutím nabylo právní moci [datum].

9. Ze spisu Státního notářství [obec] sp. zn. [spisová značka], že rozhodnutím ze dne [datum] bylo rozhodnuto o projednání dědictví po zemřelém [jméno] [příjmení], posledně bytem [adresa], tak že zůstavitelova manželka [jméno] [příjmení], nabyla pohledávku bezpodílového spoluvlastnictví manželů a osobní svršky zůstavitele a náramkové hodiny a dcera [jméno] [příjmení] nabyla spoluvlastnickou polovinu rodinného domu [adresa], stavební plocha [anonymizováno] a zahrada, parcela [číslo] vše zapsáno na [list vlastnictví] [obec] – [část obce].

10. Ze znaleckého posudku, založeného v řízení, znalce [jméno] [jméno] za účelem ocenění nemovitostí, a to nemovitosti zapsaných na [list vlastnictví] k. ú. [část obce], a to parcela [číslo] stavební plocha, dům [adresa] o výměře [výměra] a parcela [číslo] – zahrada o výměře [výměra]. Ve znaleckém posudku pod bodem 3 popisuje součástí nemovitostí, výčet staveb a pozemků, uvádí, že k nemovitosti náleží dům [adresa], dále vedlejší stavba – oplocení, a to a) a) uliční, b) b) zahradní, venkovní úpravy, studna, pozemek, trvalé porosty. Pod písmeno c) oplocení část uliční popisuje„ předzahrádka je od ulice oddělena rámovým pletivem upevněným na souvislé betonové podezdívce, délka plotu 18 běžných metrů stáří 7 let, stav odpovídá stáří, ve smyslu přílohy 4 vyhlášky 43/69 Sb. zařazuje se uvedený druh plotu do druhé třídy“.

11. Ze sdělení [územní celek] ze dne [datum], že [územní celek] uzavřelo se společností [právnická osoba] smlouvu o budoucí smlouvě o zřízení věcného břemene č. [číslo smlouvy] – [spisová značka] [rok] ze dne [datum rozhodnutí]. Předmětem smlouvy je mimo jiné pozemek parcela [číslo] ostatní plocha v k. ú. [část obce], součástí stavby podzemního kabelového vedení NN je i přípojková skříň tzn. Antoníček na pozemku [číslo] ostatní plocha v k. ú. [část obce] umístěná před domem [ulice a číslo], [obec].

12. Ze sdělení [územní celek] ze dne [datum], že za [právnická osoba] služby [územní celek] provádějící údržbu městské veřejné zeleně ve vlastnictví [územní celek] toto sděluje, že zatravněnou vegetační plochu se dvěma solitérními okrasnými smrky před domem [adresa], č. o. [anonymizováno] ulice [ulice], [část obce], má město dlouhodobě, nejméně od roku 2001 do péče formou pravidelných sečí prostřednictvím střediska veřejné zeleně Technických služeb [územní celek]. Pokud je městský pozemek zaplocen, pak od okamžiku zrušení oplocení dostávalo a dostává oddělení péče o zeleň, nyní oddělení městské zeleně, odboru městské zeleně a odpadového hospodářství [stát. instituce] tyto vegetační plochy k zařazení do správy a péče, které předávalo společnosti do péče, počet sečí veřejných vegetačních ploch je nastaven na celém území [územní celek] včetně přilehlých obcí stejný a odvíjí se podle schváleného rozpočtu města. Celkový počet sečí v [obec] a tím i ulice [ulice] byl v loňském a letošním roce stanoven na 4 seče za rok. V roce 2018 bylo provedeno 5 sečí a v předchozích letech 5 – 6 sečí travnatých ploch za vegetační období.

13. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], že je sousedem s manželi [příjmení], resp. mezi nimi je průjezd na auta a jsou sousedi z pravé strany od pohledu z ulice. Svědek tam bydlí od roku 2010 a plot před jeho domem tam nebyl, plotek není ani před domem [žalobců]. Myslí si, že ten zelený pás, který zasahuje až k silnici je města, jenom si to ale myslí, nikde si to neověřoval. Před jejich domem je tráva a je tam záhonek, jakési květiny tam byly, manželka se o to stará. Některé domy ten zelený pás mají zaplocený. Neví, jak je to ošetřeno po stránce vlastnictví, když se tam nastěhovali před 10 lety, tak plotek před domem žalobců nebyl. Jestli byl ten jejich zelený pás někdy zaplocen, neví, se sousedem se o tom nebavil, pro něho jsou to nepodstatné věci. [žalobce] seče před svým domem a seče i před domem svědka, když tam byla povodeň, tak tam svědek ještě nebydlel.

14. Z výpovědi [jméno] [příjmení], že je sousedka [žalobců], mezi domy je průjezd na auta a oni jsou sousedi z pravé strany, bydlí tam 10 let. Před jejich domem i před domem [žalobců] je tráva, ta sahá až k silnici, svědkyně to nemá oploceno ani [žalobci] to nemají oploceno, na druhou stranu od [žalobců] to sousedi oplocení mají a pak od svědků ob jeden dům to mají oploceno, nevím, jak je to vlastnicky ošetřeno. Sama si myslí, že ten zelený pás před jejich domem nebude jejich, alespoň z kupní smlouvy to nevyplývá. Dělali plynovou přípojku, najali si firmu, město k tomu dalo souhlas, ta tráva není úplně vysoká, takže to určitě někdo seče. Určit viděla několikrát pana [žalobce], že to seče, seče to u sebe i před domem svědka i ještě jedno vedla. Neviděla, že by to sekli s traktůrkem pracovníci technických služeb. Mezi domem svědkyně a [žalobci] směrem k silnici a průjezdu je zděná zídka vysoká tak 40 – 50 čísel vypadá to tak, že tam byly nějaké předzahrádky a že ta zídka z toho zůstala, ta zídka rozděluje průjezd mezi domy.

15. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], že bydlí v [část obce] v rodinném domě, který je ve vlastnictví maminky, před nima to měli [příjmení], bydlí tam teprve 8 let. Je student, studuje mimo bydliště a nezajímá se o to, komu co vlastnicky patří, ví, že před domem je zelený pás, ten zasahuje k silnici. [žalobci] jsou jejich sousedé. Mezi nimi je ještě jeden dům, tam bydlí [příjmení]. Zelený pás není oplocený, ale ti sousedi při pohledu zprava to oploceno mají. Neví, jestli plotem stojí na svém pozemku. Pan [žalobce] seká trávu i před jejich domem. Tak dvakrát do roka tam svědek vidí i technické služby.

16. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení], že domek kupovali ještě s manželem asi tak v roce 2010. Koupili starý dům s tím, že ho budou ještě opravovat, mezi tím manžel onemocněl a zemřel. Sama má docela jiné starosti než řešit vlastnické vztahy k zelenému pásu, pravdou je, že před domem je zelená plocha, je to od domu až k silnici. Blíž k té silnici tam vysadilo město nějaké keře a ona blíž k domu si vysadila svoje keře, o které se stará. Jinak se tam něco pořád kope - voda, plyn, elektřina. Oni to tam mají takové hrbolaté, nemá sílu, aby to srovnávala. To pan [žalobce] to má všechno krásně upravený, má také nejhezčí plochu, stará se o to, seče to a seče to i svědkyni, asi tak dvakrát do roka tam sečou i technické služby. Když kupovali dům, tak pozemek jakoby předzahrádka oplocen nebyl a nemají to oploceno ani nyní. Sousedé [příjmení] a [žalobci] to taky nemají oploceno, ale u těch [žalobců] jsou vidět základy, je tam vidět takovej betonovej pruh a myslí si, že to bylo oploceno.

17. Z vyjádření [stát. instituce] ze dne [datum], že dělení pozemků je změnou v území, jejichž posouzení náleží orgánu územního plánování.

18. Z ustanovení § 20 odst. 3, 4 vyhlášky 501/26 Sb. o obecných požadavcích na využívání území, je pak zřejmé, že rozhodnutím stavebního úřadu není možné navodit takovou situaci v území, aby vznikl stavební pozemek, který nebude napojen na kapacitně vyhovující veřejně přístupnou pozemní komunikaci. V daném případě by tak nově vzniklý pozemek parcela [číslo] k. ú. [část obce] před rodinným domem na pozemku parcela číslo stavební [číslo] musel i nadále zůstat veřejně přístupnou pozemní komunikací. Nemohlo by dojít ke změně druhu pozemku ani způsobu jeho využití, nebylo - li znemožnění přímé napojení stavebního pozemku rodinného domu a kapacitně vyhovující veřejně přístupnou komunikaci.

19. Ze sdělení [stát. instituce] ze dne [datum], že pozemek parcela [číslo] k. ú. [část obce] je z hlediska platného územního plánu součástí stabilizované plochy [anonymizováno] veřejných prostranství. Ve stabilizovaných plochách v zastavěném území vyjma ploch individuální rekreace se stávající zastavěnost a funkční využití v zásadě nemění. Hlavní využití ploch veřejných prostranství jsou pozemky veřejných prostranství zejména náměstí, ulice, chodníky, neoplocená hřiště, veřejná zeleň a další veřejně přístupné prostory bez omezení. Záměr dělení pozemku parcela [číslo] k. ú. [část obce] dle předloženého geometrického plánu je změnou v území, která vyžaduje posouzení z hlediska souladu s platnou územně plánovací dokumentací. Vzhledem k tomu, že účel využití odděleného pozemku parcela [číslo] není uveden, tzn. nelze soulad záměru s platným územím plánem posoudit, zejména splnění podmínek stabilizovaných ploch v zastaveném území a podmínek využití ploch s rozdílným využitím ve stabilizované ploše [anonymizováno] veřejných prostranství, například, že se v případě odděleného pozemku parcela [číslo] jedná o změnu funkce zachovávající nebo zlepšující kvalitu prostředí nebo o předzahrádku rodinného domu jako součást pozemku rodinného domu na parcele [číslo] k. ú. [část obce].

20. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], že bydlí v [část obce], na ulici [ulice] asi přes dva baráky od manželů [příjmení], bydlí tam od roku 1976. Pochází z [část obce], takže to tam ovládá a zná, vždycky na té ulici [ulice] před všemi těmi domy byly předzahrádky a dodneška jsou tam pozůstatky - nějaké tyčky, sloupky nebo nějaké základy. Koupil pozemky v roce [rok] a jako zemědělec, pozemky, které nebyly zastavěny, obdělával. Tehdy tam všechny domy nebyly, byly tam proluky, takže prodělával i ty proluky. Ten dům [žalobců] tam už stál, tehdy tam byli původní majitelé [příjmení], kteří už bohužel mezi námi nejsou. Před tím domem, kde bydlí [žalobci], byla předzahrádka a bylo to oploceno. Ta předzahrádka tam je, ale z toho oplocení jsou tam jenom nějaké zbytky, neví, co se stalo, možná zub času. Ta předzahrádka tam byla v době, když tam bydleli ti [příjmení], pak tam bydleli [příjmení]. On sám žádné problémy se svojí předzahrádkou nemá, jak si ji oplotil, takto má. Mezi předzahrádkou a silnicí je zelený pás, není tam chodník. Tu předzahrádku si seče každý sám, ten zelený pás taky sekli, ale pak přišla povodeň v roce [rok] a pak to tam seče nějaká firma, alespoň před jeho domem. Má takový dojem, že také u těch [žalobců] byla branka, do té předzahrádky a do vchodu domu byla předzahrádka, branka a teprve další brána do domu. Před těma domama to vypadalo velice hezky, většinou to byly okrasné předzahrádky, takže tam byly květiny, tu předzahrádku si udržoval každý sám.

21. Z výpovědi svědka [jméno] [jméno], že manželé [příjmení] jsou sousedé. Svědek měl také spor o předzahrádku a soud vyhrál, bydlí tak o dva baráky od [žalobců]. V [část obce] už bydlí tak 20 let. Ty dva domy, co jsou za jeho domem, předzahrádky viditelně nemají, ale myslí, že tam v minulosti taky byly. On sám má předzahrádku oplocenou, jsou tam vidět i základy oplocení. Říkal mi, že ten plot po povodních spadl, takže ho odstranil, ale do dneška jsou vidět základy toho oplocení. Po digitalizaci map si město začalo předzahrádky nárokovat, tou digitalizací se změnily výměry a udělal se v tom hrozný nepořádek. Ten dům s manželkou kupovali před 20 lety, vždycky k tomu baráku patřila předzahrádka, co ten dům stojí, a to už od roku 1938. Tu předzahrádku manželé [příjmení] používají, starají se o ni, sekají tak dvakrát třikrát do roka.

22. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení], že bydlí naproti manželů [příjmení], bydlela tam její babička, svědkyně tam od mládí jezdila na prázdniny k babičce a teď tam bydlí. Před domem mají předzahrádku oplocenou. Žádné problémy s předzahrádkou nemají, mají ji zaevidovanou v Katastru nemovitosti. Manželé [příjmení] měli a mají předzahrádku, ta předzahrádka byla oplocení, to oplocení bylo zároveň až s předzahrádkou, kterou mají sousedé. Bylo to pletivo, pak tam byly vrátka a tím se procházelo do domu. Když k nim chodila jako dítě, tak musela zazvonit. Byl tam nějaký podstavec, a to pletivo bylo na tom, v tom domě bydlela paní [příjmení] maminka a babička paní [příjmení], ti tu předzahrádku měli už oplocenou. To oplocení pan [žalobce] zrušil po povodních, takže tam zůstala jenom předzahrádka jako tráva, pan [žalobce] se o to pořád stará, má tam dva stromečky a trávu seká. Pak je tam ještě další zelený pruh směrem k silnici, a to sekají technické služby.

23. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení], sestry žalobkyně, že dům, ve kterém bydlí manželé [příjmení], je její rodný dům, bydlela tam babička, u které vyrostla od dvou do šesti let, pak se vracela k rodičům, ti pak nechali dům spravit a bydleli tam společně až do roku [rok], kdy se svědkyně odstěhovala s manželem do [obec]. Rodiče bydleli v tom domě až do smrti. Od roku [rok] už tam bydlí manželé [příjmení]. Před tím domem byla vždycky předzahrádka, bylo to oplocení, jako děcko si tam hrávaly, byly tam záhony, byla tam branka, ze které se vcházelo do dvora. Od počátku byl ten plot drátěný, čili pletivo na sloupkách. Když otec v roce [rok] zemřel, tak ona se vzdala dědictví ve prospěch sestry. Původně bydleli s rodiči na [ulice] v [obec], pak se spravily ty [část obce] a v roce [rok] se přestěhovali do těch [část obce], babička v tom roce zemřela. Co si jako děcko pamatuje, tak vždycky ta předzahrádka byla oplocená, oplocené to není až po povodních. <b>Závěr o skutkovém stavu:</b> 24. Žalobci jsou zapsáni na [list vlastnictví] [katastrální uzemí] jako podílový spoluvlastníci nemovitostí, a to pozemku parcela [číslo] zahrada o výměře [výměra], parcela [číslo] o výměře [výměra], zastavěná plocha a nádvoří součástí je stavba [adresa] bydlení, stavba stojí na pozemku parcela [číslo] dále jsou spoluvlastnictví pozemku parcela [číslo] o výměře [výměra], zastavěná plocha a nádvoří na pozemku stojí stavba bez čísla popisného a bez čísla evidenčního, garáž [list vlastnictví]. Parcely [číslo] a [číslo] vznikly z původní parcely [číslo]. Žalovaný je zapsán jako vlastník pozemku parcela [číslo] o výměře [výměra] na [list vlastnictví] [katastrální uzemí] [adresa] stojí na ulici [ulice]. Původně v něm bydleli prarodiče žalobkyně, následně pak rodiče manželé [příjmení]. Po smrti otce [jméno] [příjmení] se základě rozhodnutí o dědictví stala žalobkyně spoluvlastnicí nemovitosti ve výši ideální [anonymizováno] a její matka a manželka zemřelého [jméno] [příjmení] ve výši ideálních [anonymizováno] Pro potřeby dědického řízení vypracoval znalecký posudek znalec [jméno] [jméno] za účelem ocenění nemovitostí, a to v roce [rok], kde přesně popisuje součásti a příslušenství nemovitosti a vedlejší stavby, konkrétně oplocení část uliční, kde uvádí, že předzahrádka je od ulice oddělená rámovým pletivem upevněným na souvislé betonové podezdívce, délka plotu 18 běžných metrů, stáří plotu sedm let. Předzahrádka byla oplocena s brankou do předzahrádky až do roku [rok], kdy plot poničila povodeň a žalobce už nechal předzahrádku neoplocenou. [anonymizováno] [jméno] [příjmení] vypracoval geometrický plán dne 20.2.2020 [číslo] kterým z pozemků žalovaného [anonymizováno] ostatní plocha o výměře [výměra] byl oddělen pozemek parcela [číslo] o výměře [anonymizováno] metrů čtverečných. Matka žalobkyně [jméno] [příjmení] uzavřela se žalobci, a to svoji dcerou tehdy [jméno] [příjmení] a žalobcem dne [datum] kupní smlouvu, kterou převedla svůj spoluvlastnictví podíl k nemovitostem do podílového spoluvlastnictví obou žalobců, takže žalobkyně byla spoluvlastnicí ideálních [anonymizováno] vzhledem k celku a žalobce ideální [anonymizováno] vzhledem k celku. Darovací smlouvou z [datum] převedla žalobkyně svůj spoluvlastnický podíl ve výši ideální [anonymizováno] na žalobce, takže jsou podílovými spoluvlastníky každý ideální [anonymizováno] vzhledem k celku. K žádosti žalobce ohledně opravy poškozeného vjezdu po opravě komunikace se [územní celek], odbor dopravy, prostřednictvím zaměstnance [anonymizováno] [jméno] [příjmení] vyjádřilo tak, že vjezd před nemovitostí žalobců nemůže a nebude opravovat, neboť je ve vlastnictví žalobců, prostřednictvím Technických služeb [územní celek] je zajišťováno sečení trávy, zeleného pruhu těsně u silnice, který je ve vlastnictví žalovaného, technické služby sečou i předzahrádku, ale raději si je sám seče žalobce, protože traktůrek nadělá víc škody, než užitku. Svědkové [příjmení] a [příjmení] nemají vědomost o vlastnictví předzahrádky a zeleného pásu u silnice. Svědek [jméno] [příjmení] rodák z [část obce] potvrdil, že na ulici [ulice] před všemi domy byly předzahrádky, byly oplocené a pozůstatky oplocení jsou tam dodnes, buď to tyčky nebo sloupky a základy. Původní majitelé domu, kde nyní bydlí [žalobci], byli [příjmení]. Předzahrádka před jejich domem byla oplocená, pak tam bydleli manželé [příjmení]. Jsou tam vidět zbytky oplocení. Do předzahrádky byla branka a do domu brána. Svědek [jméno] [jméno], který bydlí v [část obce], potvrdil, že před domem [žalobců] je předzahrádka, jsou tam patrné zbytky oplocení. Sám vedl stejný spor o předzahrádku, soudem mu bylo vyhověno. V [část obce] bydlí už 20 let. Svědkyně [příjmení] bydlí naproti žalobců. Jako dítě chodila k předchozím majitelům, bylo tam předzahrádka oplocená, bylo to pletivo. Byly tam vrátka. Po povodních pan [příjmení] plot zrušil. Svědkyně [jméno] [příjmení] sestra žalobkyně vyrůstala v domě u babičky od svých 2 do 6 let, pak tam bydleli s rodiči. Od roku [rok] tam bydlí [žalobci]. Po smrti otce se vzdala dědictví ve prospěch sestry. Od roku [rok] tam bydleli rodiče až do smrti. Předzahrádka byla, vždy oplocená jako dítě si tam hrála. Plot tam není od povodní v roce [rok].

25. Dle § 80 o.s.ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není se lze žalobou domáhat jen tehdy je-li na tom naléhavý právní zájem.

26. Dle § 3028 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník účinný od 1.1.2014 tímto zákonem se řídi práva a povinnost vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Není-li dále stanoveno jinak, řídi se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných, jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních předpisů.

27. Dle § 119 odst. 2 občanského zákoníku účinného do 31.12.2013 nemovitostmi jsou pozemky a stavby spojené se zemí pevným základem.

28. Dle § 120 odst. 1 a 2 občanského účinného do 31.12.2013 (č. 40/1964 Sb.) součástí věci je vše, co k ní podle její povahy náleží a nemůže být odděleno, aniž by se tím věc znehodnotila. Stavba není součástí pozemku.

29. Dle § 121 odst. 1 občanského zákoníku účinného do 31.12.2013 příslušenstvím věci jsou věci, které náleží vlastníku věci hlavní a jsou jim určeny k tomu, aby byly z hlavní věci trvale užívány.

30. Dle § 129 občanského zákoníku účinného do 31.12.2013 držitelem je ten, kdo s věcí nakládá jako s vlastní nebo kdo vykonával právo pro sebe. Držet lze věci, jakož i práva, která připouštějí trvalý nebo opětovný výkon.

31. Dle § 130 odst. 1 občanského zákoníku účinného do 31.12.2013 je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná.

32. Dle § 134 odst.1,3 a 4 občanského zákoníku účinného do 31.12.2013 oprávněný držitel se stává vlastníkem věci má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost a po dobu deseti let jde-li o nemovitost. Do doby podle odst. 1 se započte i doba, pro kterou měl věc v oprávněné držbě právní předchůdce. Pro počátek a trvání doby podle odst. 1 se použijí přiměřeně ustanovení oběhu promlčecí doby. <b>Právní hodnocení věci:</b> 33. Aby žaloba na vydržení a tím určení vlastnického práva obstála, musí být splněno několik podmínek. Jedná se o žalobu určovací a předpokladem její úspěšnosti je, že žalobci k této mají aktivní věcnou legitimaci a že na požadovaném určení je naléhavý právní zájem. Určovací žaloba má preventivní povahu a má za účel poskytnout ochranu právnímu postavení žalobce dříve, než dojde k porušení právního vztahu nebo práva. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení je současně dán jen tehdy, jestliže je způsobilé odstranit stav právní nejistoty žalobce nebo ohrožení práva. Jedná se mimo jiné o případ, kdy žalobce potřebuje požadované rozhodnutí k zápisu svého vlastnictví práva do katastru nemovitostí či požaduje zesouladit stav faktický se stavem právním. Žalobci se domáhají vydání rozhodnutí, kterým by bylo určeno, že specifikovaná část pozemku náleží do jejich vlastnictví, přičemž své vlastnické právo odvozují od skutečnosti vydržená s tím, že tato část byla oddělena geometrickým plánem, který si nechali zpracovat a schválit katastrálním úřadem a chtějí tuto změnu vlastnického práva zapsat do katastru nemovitostí. Žalobci jsou ve věci aktivně věcně legitimovaná, když na základě kupní smlouvy ze dne [datum] nabyli nemovitosti do podílového spoluvlastnictví od [jméno] [příjmení] matky žalobkyně, a to každý ve výši ideální [anonymizováno], když žalobkyně již předtím na základě rozhodnutí o dědictví po zemřelém otci [jméno] [příjmení] se stala spoluvlastnicí nemovitosti ve výši [anonymizováno] a následně pak darovací smlouvou z [datum] darovala spoluvlastnickou [anonymizováno] žalobci, podílovými spoluvlastníky nemovitosti jsou tak od roku [rok]. Další podmínka, a to naléhavý právní zájem na určení jejich vlastnictví na jejich straně byl rovněž prokázán. Zbývá tak vyhodnotit institut vydržení, kterým jako právní titul nabyli vlastnického či jiného věcného práva. Vydržení je výjimečným institutem, jehož účelem je zhojením vad nabývacího titulu po uplynutí stanovené doby. Na jedné straně dochází k nabytí vlastnického práva oprávněným držitelem na straně druhé pak původní vlastník své vlastnické právo, které rovněž řádně nabyl pozbývá z důvodu, že jej po stanovenou dobu ač již v omylu či vědomě sám nevykonával (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 22 Cdo 2941/2000, 22 Cdo 1398/2000, 22 Cdo 1417/2001, 22 Cdo 184/2000, 22 Cdo 2197/2010, 22 Cdo 1646/2018 a nález ústavního soudu I. ÚS 4365/2012). Podstata oprávněné držby směřující v držení, že držitel vykonává obsah určitého práva v mylném přesvědčení, že je subjektem tohoto práva. K tomu, aby jeho držba byla oprávněná, nestačí pouhé subjektivní přesvědčení, že mu právo náleží. Z výkladu části věty„ se zřetelem ke všem okolnostem„ vyplývá, že omyl držitele, ze kterého jeho přesvědčení o existenci drženého práva vychází musí být omluvitelný. Omyl je omluvitelný jestliže držitel při běžné normální patrnosti, kterou lze s ohledem na okolnosti a povahu daného případu po každém požadovat neměl, resp. nemohl mít po celou vydržecí dobu důvodné pochybnosti o tom, že mu věc nebo právo patří. Nejvyšší soud vyslovil názor, že nabude-li někdo vlastnické právo k pozemku a přitom se v důsledku omluvitelného omylu vyvolaného např. tím, že mu převodce předá pozemek s hranicí, jak jej sám užíval uchopí i držby sousedního pozemku bude držitelem oprávněným. Jestliže si ani vlastník drženého pozemku neuvědomil, že nabyvatel a jeho právní předchůdci drží i část jeho pozemku bude dána objektivní omluvitelnost omylu. Závěr o tom, že není nezbytným požadavkem seznámení se s obsahem katastrální mapy akceptoval Ústavní soud České republiky v nálezu ze dne 16.7.2013 spisová značka I.ÚS 4365/2012 níž rozhodoval o ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 2197/2010 Nejvyšší soud nepožaduje, aby osoba, která se ujala držby pozemku přeměřovala jeho míru nebo požadovala vytýčení hranice. Rodiče žalobkyně byli vlastníky předmětného domu [adresa] stavebního pozemku parcela [číslo] zahrady, parcela [číslo] když následně pak stavební pozemek [číslo] byl rozdělen na [číslo] a [číslo], kde stojí garáž. Nemovitosti nabyli odstupní smlouvou [anonymizováno] [číslo]. Po smrti otce [jméno] [příjmení] zdědili nemovitosti jeho manžela [jméno] [příjmení] a dcera- žalobkyně každá jednou polovinou, a to na základě rozhodnutí Státního notářství ze dne [datum]. Následně pak [jméno] [příjmení] prodala svoji spoluvlastnickou polovinu žalobcům kupní smlouvou ze dne [datum] každému [anonymizováno] a žalobkyně, která tímto vlastnila [anonymizováno] darovala žalobci dne [datum] [anonymizováno] Soud má k dispozici dobové fotografie a dále vychází z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] druhé dcery [jméno] [příjmení], která se dědictví po otci vzdala ve prospěch žalobkyně a dále z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], rodáka z [část obce], kteří jednoznačně potvrdili, že takzvaná předzahrádka byla před domem odjakživa, byla oplocená, jednalo se o pletivo na betonové podezdívce. Do předzahrádky vedla branka a další brána do dvora domu. Svědkyně [příjmení] v domě vyrůstala v domě své babičky od svých dvou let a uvedla, že si na předzahrádce hrávala. Toto venkovní oplocení popisuje a oceňuje i znalec [jméno] [jméno] pro potřeby dědického řízení zůstavitele [jméno] [příjmení] v posudku z července [rok], konkrétně pod bodem c) oplocení uliční -předzahrádka je od ulice oddělena rámovým pletivem upevněným na souvislé betonové podezdívce, délka plotu 18 běžných metrů, stáří 7 let, stav odpovídá stáří. Předzahrádka tedy byla oplocená. Nejednalo o veřejně přístupnou komunikaci. Sloužila obyvatelům domu. Oplocení poničila až povodeň až v roce [rok] a žalobci ho již neobnovili. Pozůstatky betonové podezdívky jsou viditelné dodnes, jak je zřejmé z fotografií, které pořídil soud na místě samém. Pokud se tedy žalobci stali podílovými spoluvlastníky nemovitosti již v roce [rok], přičemž žalobkyně po smrti svého otce v roce [rok], tak užívali předzahrádku v dobré víře, že jim patří až do roku [rok], kdy se ozval žalovaný s tím, že po digitalizaci map vyplynulo, že on je vlastníkem této části nemovitosti. Žalobci nepřetržitě po dobu 22 let spolu se svými právními předchůdci [příjmení], pak již od roku [rok] tedy 45 let užívali předzahrádku v dobré víře, že je jejich vlastnictvím. Žalovaný po celou dobu vlastnické právo k předzahrádce nevykonával. Hájí se tím, že technické služby [územní celek] traktůrkem zelený pás sekají. To tedy mohou až od povodní v roce [rok], kdy plot spadl, ale spíše se svědci vyjádřili tak, že sečou pás těsně u silnice, který je skutečně ve vlastnictví u silnice, který je skutečně ve vlastnictví žalovaného a i kdyby sekli sporný pozemek, což žalobci zpochybňují, když tvrdí, že žalobce si to seče sám, protože traktůrek nadělá víc škody, než užitku takto ještě nesvědčí o výkonu vlastnického práva. Jiné kroky žalovaný pro výkon vlastnického práva nečinil. Předmětná část pozemku tvořila a tvoří s ostatními nemovitostmi žalobců funkční celek a tato část pozemků zajišťuje k jejich nemovitostem též jediný možný přístup. Žalobci neměli důvod se domnívat, že tuto část pozemku spolu s ostatními nemovitostmi do svého vlastnictví nenabyli. Dle nálezu Ústavního soudu 1ÚS 360/2006 není účelem institutu vydržení nucené zbavení vlastnického práva původního vlastníka, nýbrž uvedení dlouhodobého faktického stavu do souladu se stavem právním. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu 22 Cdo 1245/2010 je přípustná i taková oprávněná držba, která v rozporu s údaji v evidenci nemovitostí. Při posuzování omluvitelnosti omylu držitele se nepovažuje za rozhodující soulad skutečného stavu užívané nemovitosti s evidenčními údaji ve veřejných knihách či dalších dokladech, ale požaduje se posouzení všech okolností držby. Žalobci tedy byli v dobré víře, že tento pozemek nabyli a nejméně od roku [rok] s ním nakládali jako s vlastním. Pokud by soud věc mohl posuzovat podle občanského zákoníku číslo 89 z roku 2013 přicházelo by v úvahu mimořádné vydržení dle § 1095, když vydržecí doba v tomto případě je dvojnásobně dlouhá. Jak již bylo řečeno nebyli žalobci povinnost studovat katastrální mapu ani pozemky přeměřovat. Užívali jen to, co bylo již v užívání již jejich právními předchůdci nejenom od roku [rok], ale od doby co dům stojí. Pochybení žalobců neshledal a nesdělil jim až do roku [rok] ani sám žalovaný. Odbor dopravy k žádosti žalobců sděluje, že dne [datum], že opravovat vjezd po stavbě kanalizaci nebude, neboť tento je vlastnictvím žalobců a v řízení bylo prokázáno, že spolu s předzahrádkou byl oplocena i vjezd, jak vyplývá z dobových fotografií a zbytku betonové podezdívky, kterou soud shledal na místě samém. Žaloba žalobců je zcela oprávněná a soud ji plně vyhověl.

34. Jelikož jsou to žalobci, kteří byli ve věci zcela úspěšní, přiznal jim soud dle ust. § 142 o.s.ř. náhradu nákladů řízení, které představují náklady právního zastoupení, a to deset úkonů právní pomoci á 2 480Kč, když tarifní hodnota 3 100 Kč je snížena o 20% za zastupování dvou účastníků stejně tak, že u žalobkyně za zastoupení deseti úkonů rovněž po 2 480 Kč. Dále za každého žalobce 10 x 300 Kč, k tomu všem 21% DPH a uhrazený soudní poplatek 5 000 Kč Náklady právního zastoupení jsou v souladu s vyhláškou č.177/1996 Sb.