19 C 99/2025

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudcem Mgr. et Mgr. Bc. Jiřím Zatloukalem ve věci žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , IČO Anonymizováno se sídlem Anonymizováno Anonymizováno . Anonymizováno zastoupená advokátem Jméno advokáta se sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , nar. Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 12 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3 000 Kč od 14. 12. 2023 do zaplacení, ve výši 14,75 % ročně z částky 3 000 Kč od 5. 2. 2024 do zaplacení, ve výši 14,75 % ročně z částky 3 000 Kč od 21. 5. 2024 do zaplacení, ve výši 14,75 % ročně z částky 3 000 Kč od 29. 7. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 500 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně , Jméno advokáta, .

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 9. 4. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení částky 12 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že ve dnech 4. 12. 2023, 26. 1. 2024, 11. 5. 2024 a 19. 7. 2024 byl žalovaný převezen do záchytné stanice žalobkyně, kde mu bylo poskytnuto nezbytné vyšetření, ošetření a následný pobyt ve smyslu §89a a násl. zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (dál jen „zákon o specifických zdravotních službách“). Za tyto úkony účtovala žalobkyně žalovanému náklady ve výši 3 000 Kč za každý záchyt. Žalovaný svůj dluh co do důvodu a výše ve dnech 5. 12. 2023, 27. 1. 2024, 12. 5. 2024 a 20. 7. 2024 uznal, a to s povinností zaplatit jej do 8 dnů, tj. do 13. 12. 2023, 4. 2. 2024, 20. 5. 2024 a 28. 7. 2024. Žalovaný však ničeho neuhradil. Žalobkyně dále uplatnila nárok na úrok z prodlení z jednotlivých nároků. Předžalobní výzvy ve smyslu § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) odeslala žalobkyně žalovanému doporučeně dne 8. 4. 2024, dne 7. 5. 2024, dne 1. 10. 2024 a dne 1. 11. 2024.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K výzvě soudu dle § 115a o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný taktéž nevyjádřil. Proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s tímto postupem vyslovila souhlas již v žalobě. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání.

3. Soud ve věci učinil následující skutková zjištění:

4. Z kalkulace ceny záchytné stanice soud zjistil, že za pobyt na záchytné stanici je účtována cena 3 000 Kč.

5. Z potvrzení o poskytnutí záchytu soud zjistil, že v době od 4. 12. 2023, 20:31 hod. do 5. 12. 2023, 8:00 hod. byl proveden záchyt žalovaného v záchytné stanici žalobkyně. Při přijetí v záchytné stanici byla u žalovaného zjištěna dechovým analyzátorem hladina alkoholu 2,45 promile.

6. Z potvrzení o poskytnutí záchytu soud zjistil, že v době od 26. 1. 2024, 20:34 hod. do 27. 1. 2024, 7:14 hod. byl proveden záchyt žalovaného v záchytné stanici žalobkyně. Při přijetí v záchytné stanici byla u žalovaného zjištěna dechovým analyzátorem hladina alkoholu 2,28 promile.

7. Z potvrzení o poskytnutí záchytu soud zjistil, že v době od 11. 5. 2024, 23:21 hod. do 12. 5. 2024, 7:06 hod. byl proveden záchyt žalovaného v záchytné stanici žalobkyně. Při přijetí v záchytné stanici byla u žalovaného zjištěna dechovým analyzátorem hladina alkoholu 2,6 promile.

8. Z potvrzení o poskytnutí záchytu soud zjistil, že v době od 19. 7. 2024, 23:16 hod. do 20. 7. 2024, 7:31 hod. byl proveden záchyt žalovaného v záchytné stanici žalobkyně. Při přijetí v záchytné stanici byla u žalovaného zjištěna dechovým analyzátorem hladina alkoholu 3,7 promile.

9. Z osobního účtu pacienta soud zjistil, žalobkyně za záchyt naúčtovala žalovanému částku 3 000 Kč, splatnou do osmi dnů ode dne vystavení daňového dokladu, tedy ode dne 5. 12. 2023. Žalovaný daňový doklad dne 5. 12. 2023 osobně převzal, což stvrdil svým podpisem.

10. Z osobního účtu pacienta soud zjistil, žalobkyně za záchyt naúčtovala žalovanému částku 3 000 Kč, splatnou do osmi dnů ode dne vystavení daňového dokladu, tedy ode dne 27. 1. 2024. Žalovaný daňový doklad dne 27. 1. 2025 osobně převzal, což stvrdil svým podpisem.

11. Z osobního účtu pacienta soud zjistil, žalobkyně za záchyt naúčtovala žalovanému částku 3 000 Kč, splatnou do osmi dnů ode dne vystavení daňového dokladu, tedy ode dne 12. 5. 2024. Žalovaný daňový doklad dne 12. 5. 2024 osobně převzal, což stvrdil svým podpisem.

12. Z osobního účtu pacienta soud zjistil, žalobkyně za záchyt naúčtovala žalovanému částku 3 000 Kč, splatnou do osmi dnů ode dne vystavení daňového dokladu, tedy ode dne 20. 7. 2024. Žalovaný daňový doklad dne 20. 7. 2024 osobně převzal, což stvrdil svým podpisem.

13. Z výzvy k zaplacení s podacím archem soud zjistil, že dne 5. 4. 2024 byla vyhotovena předžalobní výzva na částku 3 000 Kč, která byla žalovanému odeslána dne 8. 4. 2024.

14. Z výzvy k zaplacení s podacím archem a kopií obálky soud zjistil, že dne 7. 5. 2024 byla vyhotovena předžalobní výzva na částku 3 000 Kč, která byla žalovanému odeslána dne 7. 5. 2024 a která se vrátila zpět odesílateli.

15. Z výzvy k zaplacení s podacím archem a kopií obálky soud zjistil, že dne 23. 9. 2024 byla vyhotovena předžalobní výzva na částku 3 000 Kč, která byla žalovanému odeslána dne 1. 10. 2024 a která se vrátila zpět odesílateli.

16. Z výzvy k zaplacení s podacím archem a kopií obálky soud zjistil, že dne 30. 10. 2024 byla vyhotovena předžalobní výzva na částku 3 000 Kč, která byla žalovanému odeslána dne 1. 11. 2024 a která se vrátila zpět odesílateli.

17. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu; v dobách a časech shora uvedených byly provedeny záchyty žalovaného v záchytné stanici žalobkyně. Při přijetí v záchytné stanici byly u žalovaného zjištěny dechovým analyzátorem hladiny alkoholu uvedené výše. Za tyto záchyty žalobkyně naúčtovala žalovanému za každý záchyt částku 3 000 Kč, splatnou do osmi dnů ode dne vystavení toho kterého daňového dokladu. Žalovaný daňové doklady osobně převzal ve všech případech, což stvrdil svým podpisem. Celkem měl žalovaný uhradit částku 12 000 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvy ve smyslu § 142a o. s. ř. dne 8. 4. 2024, dne 7. 5. 2024, dne 1. 10. 2024 a dne 1. 11. 2024. Žalovaný k dnešnímu dni na dluh žalobkyni ničeho neuhradil.

18. Podle § 89b odst. 1 zákona o specifických zdravotních službách osoba, která pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky nekontroluje své chování a tím bezprostředně ohrožuje sebe nebo jinou osobu, majetek nebo veřejný pořádek a tuto hrozbu nelze odvrátit jinak, je povinna se podrobit vyšetření a pobytu v záchytné stanici, včetně nezbytné péče směřující k zabránění ohrožení zdraví bezprostředně souvisejícího s akutní intoxikací, po dobu nezbytně nutnou, avšak kratší než 24 hodin.

19. Podle § 89e odst. 1 zákona o specifických zdravotních službách, věty první před středníkem, prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta.

20. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) může věřitel, který řádně a včas splnil své smluvní povinnosti, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výši takto stanovená.

21. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

22. Soud dospěl k závěru, že v řízení bylo prokázáno, že ve dnech uvedených shora provedla žalobkyně záchyty žalovaného ve smyslu zákona o specifických zdravotních službách. Žalovaný je tedy povinen nést náklady záchytů a pobytů na záchytné stanici podle § 89e zákona o specifických zdravotních službách, a žalobkyně je oprávněna je vymáhat. Splatnost dluhu byla určena do 8 dnů od vystavení daňového dokladu, který žalovaný ve všech jednotlivých případech osobně převzal ve dnech uvedených výše. V dané procesní situaci bylo pouze na žalovaném, aby tvrdil a současně soudu prokázal, že žalobkyni dluh, byť částečně, uhradil, resp. že tento zanikl jinak. Žalovaný, v řízení zcela pasivní, netvrdil žádné skutečnosti, z nichž by bylo možné dovozovat, že dluh uhradil, případně, že uplatněná pohledávka zanikla některým z jiných zákonných důvodu a žádná taková skutečnost ani v řízení nevyšla najevo. Soud tedy rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 12 000 Kč. Dále byl žalovaný zavázán podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., k úhradě zákonného úroku z prodlení z částky 3 000 Kč plynoucího ode dne následujícího po splatnosti vystaveného toho kterého daňového dokladu. Lhůtu k plnění stanovil soud jakožto obecnou třídenní pariční lhůtu v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.

23. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 142a odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně byla plně procesně úspěšným účastníkem a žalovaný tak má povinnost nahradit jí účelně vynaložené náklady řízení ve výši 1 500 Kč sestávající z uhrazeného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a ze pěti režijních paušálů po 100 Kč, celkem tedy 500 Kč v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. a §1 odst. 3, § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. za tyto úkony – 4 x výzva k plnění a podání žaloby. Částku 1 500 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně. Lhůtu k plnění stanovil soud jakožto obecnou třídenní pariční lhůtu v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.

24. Náklady vzniklé žalobkyni za zastupování advokátem soud nepovažoval za náklady účelně vynaložené dle § 142 odst. 1 o. s. ř a nepřiznal proto jejich náhradu v souladu s ustálenou judikaturou Ústavního soudu (viz nálezy Ústavního soudu týkající organizačních složek státu např. sp. zn. II. ÚS 3855/14 a institucí napojených na veřejné prostředky, např. České televize, sp. zn. I. ÚS 3344/12, sp. zn. II. ÚS 1333/14, Všeobecné zdravotní pojišťovny, sp. zn. IV. ÚS 474/13, fakultní nemocnice, sp. zn. I. ÚS 195/11). Ve svém nálezu sp. zn. I. ÚS 2933/15 Ústavní soud přímo ve vztahu k žalobkyni a účelnosti jí vynaložených nákladů na právní zastoupení ve stejné právní věci (přiznání nákladů záchytu) konstatoval, že „Ústavní soud přitom dal ve svých rozhodnutích najevo, že podobný postup, při němž se prostřednictvím placených právních služeb přesouvají veřejné prostředky do rukou soukromých subjektů, a dochází tak mimo jiné k neúměrnému navyšování nákladů řízení, nebude tolerovat…… Pokud jde o náklady spojené s právním zastoupením žalobkyně, okresní soud se v prvé řadě měl zabývat otázkou jejich účelnosti. Žalobkyně je příspěvkovou organizací zřízenou Ministerstvem obrany, hospodařící s majetkem státu, a tak bylo namístě, aby okresní soud posoudil žalobkyní vynaložené náklady na právní zastoupení pohledem principů vymezených v judikatuře Ústavního soudu, jak byla nastíněna výše.“ K uvedenému pak soud dodává, že žalobkyně jako příspěvková organizace Ministerstva obrany je navázána na veřejné prostředky, z nichž je financován její provoz a měla by tyto prostředky vynakládat účelně. V případech jako je tento, kdy se jedná svým obsahem o jednoduchá podání, které žalobkyně podává opakovaně (viz např. řízení vedená u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, , sp. zn. , spisová značka, , sp. zn. , spisová značka, , sp. zn. , spisová značka, a mnohá další) a ve zcela identické podobě (liší se jen ve jménu osoby, datu záchytu a výši žalované částky), však nepovažuje soud náklady na zastoupení žalobkyně za účelně vynaložené. Soud proto pohlížel na žalobkyni jako na nezastoupeného účastníka a postupoval v souladu s vyhláškou č. 254/2015 Sb.